Na internetu před pár dny spustila lavinu šokují zpráva. Minulý týden totiž došlo v Egyptě k velmi nešťastné události, která nadzvedla ze židlí i ty nejotrlejší. Při “paření” akční pecky PUBG totiž zemřelo dvanáctileté dítě.
Podle dostupných informací této tragédii předcházely hodiny a hodiny nepřetržitého hraní. Chlapcovo bezvládné tělo našli až rodiče, ale to už bylo příliš pozdě, a nepomohl ani bleskový příjezd lékaře. Mladík při spěšném převozu do nemocnice zemřel na infarkt.
V této souvislosti nejde o první incident, i když chlapcův věk je v tomto případě doslova alarmující. Závislost nejen na hraní her, ale na telefonech obecně je současným celospolečenským fenoménem, jehož následky mohou být doslova fatální.
Smysl zmíněného herního titulu je založen na tom, že vyhrává ten, kdo zůstává poslední na bojišti. A to se mladíkovi stalo osudným. Logicky se tak nabízí otázky typu: nemohli rodiče zareagovat dřív, nebo jak ho mohli nechat tak dlouho bez dozoru?
Jenže problém je v tom, že dnešní mládež je jinde a zvlášť s mobilními telefony doslova srostlá. A čím je dítě starší, tím víc dospělým utíká z pomyslného radaru. Jenže kde je chyba, a kdo je viník?
Čtěte také: Telefony jako metla lidstva. Co dělat, když máte závislost na mobilu?
Na internetu před pár dny spustila lavinu šokují zpráva. Minulý týden totiž došlo v Egyptě k velmi nešťastné události, která nadzvedla ze židlí i ty nejotrlejší. Při “paření” akční pecky PUBG totiž zemřelo dvanáctileté dítě.
Podle dostupných informací této tragédii předcházely hodiny a hodiny nepřetržitého hraní. Chlapcovo bezvládné tělo našli až rodiče, ale to už bylo příliš pozdě, a nepomohl ani bleskový příjezd lékaře. Mladík při spěšném převozu do nemocnice zemřel na infarkt.
V této souvislosti nejde o první incident, i když chlapcův věk je v tomto případě doslova alarmující. Závislost nejen na hraní her, ale na telefonech obecně je současným celospolečenským fenoménem, jehož následky mohou být doslova fatální.
Smysl zmíněného herního titulu je založen na tom, že vyhrává ten, kdo zůstává poslední na bojišti. A to se mladíkovi stalo osudným. Logicky se tak nabízí otázky typu: nemohli rodiče zareagovat dřív, nebo jak ho mohli nechat tak dlouho bez dozoru?
Jenže problém je v tom, že dnešní mládež je jinde a zvlášť s mobilními telefony doslova srostlá. A čím je dítě starší, tím víc dospělým utíká z pomyslného radaru. Jenže kde je chyba, a kdo je viník?