Nejrůznější nositelná elektronika, ať již chytré hodinky, sporttestery a v poslední době chytré prsteny si získávají stále větší oblibu nejen mezi sportovci, ale i mezi těmi, kteří „sportují“ pouze na gauči.

Tato skupina spíše než měření sportovních výkonů ocení nejrůznější zdravotní funkce a metriky, které podle výrobců umí předpovědět nástup nemoci nebo dokonce zachránit život. Mnoho lékařů a technologických expertů však zůstává opatrných při používání zdravotních dat zachycených nositelnou elektronikou.

Lékařským přístrojům se stále nevyrovnají

Ve Velké Británii se na toto téma rozhořela diskuse, poté, co tamní ministr zdravotnictví Wes Streeting navrhl v rámci posunu zdravotní péče od léčby onemocnění k prevenci rozdávat pacientům chytré hodinky a nositelné zařízení. Ty by sloužily ke sledování jejich zdraví a řešení vážných stavů, jako je rakovina, srdeční choroby a cukrovka.

Podle lékařů, které oslovilo BBC, mohou sice nositelná zařízení podporovat zdravé návyky, ale jejich zdravotní data mají omezenou spolehlivost. Často vedou k přehnanému monitorování, falešně pozitivním výsledkům a zbytečným návštěvám lékaře kvůli dočasně abnormálním hodnotám, které nevyžadují zásah.

Technická omezení, jako je pohyb zařízení nebo omezená kapacita baterie, navíc snižují přesnost měření. Lékaři proto při vyšetření preferují vlastní přístroje a upozorňují, že tato data nenahrazují zdravý životní styl a tradiční lékařské postupy.

Apple Watch Series 10 | foto: vlastní

Pomoc diabetikům

Výrobci nositelné elektroniky se přesto nevzdávají. Některé modely dokonce umožňují exportovat data ve formě zpráv pro lékaře. Běžně se můžete setkat se zdravotními funkcemi, jako je srdečního tepu, tělesné teploty, spánkových cyklů, menstruačního cyklu nebo fyzické aktivity. Méně běžné je měření EEG, tlaku krve nebo detekce spánkové apnoe.

Další „velkou věcí“ by se pak mohlo stát neinvazivní měření hladiny cukru v krvi, na kterém údajně Apple pracuje už deset let a snaží se o to například i Samsung. Většina současných způsobů měření cukru vyžaduje píchnutí do kůže, což není příliš pohodlné a u nositelné elektroniky ani použitelné.

Pokud by se podařilo dotáhnout do úspěšného konce neinvazivní metodu, ulehčilo by to život milionům diabetikům po celém světě. Musí to však být skutečně spolehlivé a přesné.