“Tak se pomalu stávám specialistou na střední třídu,” říkal jsem si, když jsem se dozvěděl, že budu testovat “Jé šestku.” Ne, že bych se netěšil, to rozhodně ne. Ale po tom, co jsem otestoval Xiaomi Redmi Note 5, jsem nabyl dojmu, že v kategorii “mobil za vysvědčení” aneb “táto, tak mu to koupíme, když měl ty samý biče” je minimálně do Vánoc rozhodnuto.

A tak nějak jsem byl zvědav, jestli Samsung nebude chtít trošku zamíchat kartami v této kategorii, kterou se rozhodli opanovat čínští výrobci a kterým se minimálně cenou konkuruje hodně špatně. Počítal jsem dopředu s tím, že Samsung J6 si bude hrát minimálně svojí cenovkou tak trošku na “něco víc.” Že zkusí být taková malinko dámička mezi ostatními na vesnické zábavě, kde hrají především Kabáty a opijete se tam za stopade. Že nepůjde za dva rumy, ale nechá se pozvat na něco lepšího. A taky, že ta dámička předvede něco, z čeho nějaký šťastlivec v křoví za sokolovnou pozná, že ten příplatek nebyl tak úplně zbytečný. Stojí za to?

Samsung Galaxy J6: specifikace

Design a zpracování: spíše praktický

Vybalení z krabičky neprovázelo žádné zásadní překvapení. Je to stejná placka, jako dělají ostatní, nikde není ani stopy po nějaké designérské odvaze nebo snaze o inovaci. Tělo telefonu působí poměrně solidním dojmem, ale nedokáže zamaskovat, že se jedná o plast. Na bocích to až tolik znát není, ale záda se dají lehce promáčknout. Nevyhnu se srovnání s konkurencí, která nabídne za méně peněz lepší materiály a případnou plastovost umí lépe maskovat. Pohled na boky pak prozradí, že jediné, v čem se Samsung odchýlil od zaběhlých pořádků, je umístění reproduktoru nad zamykací tlačítko. To není nijak na závadu, naopak, při hraní her si ho aspoň uživatel nezakrývá dlaní.

Když už jsme u těch boků, tak na pravém je klasicky zamykací tlačítko a na levém další dvě oddělená, která slouží k regulaci hlasitosti. Pod nimi jsou pak dva šuplíčky. Jeden na SIM kartu a druhý, větší, který kromě druhé SIMky pojme i microSD kartu. Zde oceňuji, že uživatel není omezován hybridním slotem.

Spodní hrana odhalí nepraktický a archaický microUSB konektor a vedle něj 3,5mm audiojack zdířku. Displej s tenkými rámečky, který je jen lehce, ale přesto viditelně vystouplý nad hranu bočních rámečků neukáže nic překvapivého. Nahoře jen klasicky reproduktor, selfie kamerka, čidlo jasu a blesk. Záda jsou pak na můj vkus malinko přeplácaná. Pod fotoaparátem je poměrně solidně fungující čtečka otisků a napravo od něj potom blesk. Dále leskle vyvedené jméno výrobce a dole pak možná zbytečně výrazný nápis “DUOS”, bez kterého by byla zadní strana rozhodně designově čistší.

Při testu se s telefony nijak nemazlím. Neznamená to, že bych je úmyslně házel proti zdi a zkoušel, co vydrží, to rozhodně ne. Ale používám ho naprosto běžně, bez krytu nebo fólie na displej, abych mohl být objektivní i v disciplíně “odolnost proti klíčům v kapse”. A tady J6ka exceluje. Je to samozřejmě dáno i materiálem, přece jen hliník se snadno poškrábe, zato na polykarbonátu to není tolik vidět. Celé zařízení mi přišlo tak nějak dost odolné proti upatlání, a to jak displej, tak i zadní strana. Stejně tak dobře obě plochy čelily i škrábancům, zvlášť u té přední mě její odolnost udivovala i přesto, že Gorilla Glass se zde nekoná.

I přes zmiňovaný levný pocit z “promačkávacích” zad je ale všechno dobře slícováno, nikde ani při kroucení nic nelupe, nepraská a telefon se v ruce nedrží vůbec špatně. Nemá tendence vyklouzávat ani z mokré dlaně. Praktická je i notifikační diodka, jejíž světlo není nijak otravné, ale přesto na sebe dokáže upoutat dostatek pozornosti, aby uživatel věděl, že se něco děje.

Displej, prostředí a baterie: jeden krok vpřed, dva kroky vzad

Někteří fundamentalisté by možná nesouhlasili, ale dnešním standardem už je rozlišení Full HD+ nebo jeho ekvivalent daný poměrem stran displeje. Ten je u Galaxy J6 18,5:9. Co mě ale na první pohled “praštilo do očí” při zapnutí telefonu, bylo ono rozlišení. To je totiž 1480 x 720 bodů. Nezdá se to jako velký rozdíl, ale je to opravdu vidět a jeden z prvních dojmů to dost kazí. Ano, vím, jsem zhýčkaný moderními displeji, ale chce-li Samsung obhájit prémiovější cenu, nesmí jeho produkt zaostávat oproti ostatním. Naopak by je měl alespoň v jedné kategorii převyšovat. Jinak není AMOLED displej vůbec špatný. Barvy jsou věrné a lze si je upravit dle libosti. Líbí se mi i funkce “Režim Venku”, kterou jsem si pro sebe překřtil na “Vypal mi oči”. Umí totiž skutečně rapidně zvýšit jas a ani za opravdu intenzivního slunečního svitu pak není problém s čitelností. Po patnácti minutách se navíc funkce sama vypne.

V Samsungu J6 běží Android 8.0 Oreo s nadstavbou Samsung Experience. Teď budu opravdu hodně subjektivní a chápu, že ne každý se mnou bude souhlasit, ale to, jakým způsobem Samsung upravil Android pro tento telefon, nepovažuji za příliš šťastné. Lehká chaotičnost a příliš mnoho položek v nastavení zmate i zkušenějšího uživatele. Není to ale nic, na co by se asi nedalo zvyknout a věřím tomu, že ti, co jsou značce věrní už několik let, tento problém nepocítí.

Další věcí, co mi vadí, je množství bloatware, které se Samsung snaží při prvním spuštění vnutit. Jsem toho názoru, že uživateli by neměl výrobce nic podsouvat a systém by měl zůstat panensky čistý, obohacený maximálně o již zmíněnou nadstavbu. Asistenta Bixby nepovažuji za bloatware, ale pokud si člověk zaplatí za telefon, neměl by se dočkat toho, že při prvním spuštění zařízení, kdy je obvykle dost nedočkavý, je automaticky zaškrtnutá instalace všech možných zbytečností. Toto a podobné podbízivé chování výrobců je trapné a dle mého názoru by mělo být trestné. Uživatel by měl mít možnost zaškrtnout, co chce nainstalovat, ale rozhodně to nemá být naopak.

Telefon není pomalý, ale v graficky náročnějších aplikacích je znát, že herní mašina to úplně není. Menší záškuby systému jsou v podstatě normou i přes nižší rozlišení displeje, které je v tomto případě oproti konkurenci výhodou. Jenom dodám, že ze dvou variant jsem měl na testování tu slabší, která má 3 GB RAM a 32 GB úložného prostoru. V prodeji je i silnější bráška, který poskytne úložnou kapacitu dvojnásobnou a operační paměti má 4 GB RAM.

Ještě, než se začne moje recenze chýlit ke konci, musím zhodnotit výdrž na baterii. Ta má sice kapacitu “pouze” 3000 mAh, ale nenechte se zmást čísly. Dvoudenní výdrž je sice spíše výjimkou, ale hodně náročný den zvládá s přehledem, při klasickém pracovním zápřahu není problém odpojit telefon ráno z nabíječky a fungovat zhruba den a půl, tedy do druhého dne odpoledne, kdy už se o šťávu přihlásí. Nastavení obsahuje i dva úsporné režimy, které zvládnou výdrž dramaticky prodloužit. Nezkoušel jsem to, ale odhadem bych telefonu při tom nejvíce radikálním nastavení věřil i na tři dny bez nabíječky, pokud se uživatel zvládne omezit ve využívání datových služeb. Rychlonabíjení telefon neumí, “z nuly na sto” se dostane za zhruba 90 minut.

Fotoaparát: jednou ano, podruhé ne

Zhodnocení kvality pořizovaných snímků začnu pozitivně – aplikace je svižná a funguje bez nějakých záseků, zde jsem byl navýsost spokojen, vhledem k celkovému dojmu z rychlosti systému jsem to čekal mnohem horší. Dalším kladem je ostření, které probíhá rychle a není s ním problém ani v režimu fotoaparátu, ani u videa, které může mít maximální rozlišení Full HD a bohužel je většinou dost roztřesené, vzhledem k absenci stabilizace.

Výkon hlavního fotoaparátu byl pak spíše zklamáním, ačkoliv se domnívám a dopředu říkám, že dost možná by šlo leccos napravit softwarovým updatem. Nicméně se nemohu zbavit dojmu, že barvy jsou málo syté a takové nějaké mrtvé. A to i za poměrně ideálních podmínek, se světlem v zádech. Detaily se lehce slévají a nevím, zdali to byla vlastnost pouze mého kusu, ale někdy jsou objekty v popředí dost neostré a vzdálenější jsou v pořádku. Kdyby to bylo způsobeno špatnou stabilizací mé ruky, bylo by to “mázlé” všechno. Neděje se tak pořád a ani mi nepřipadalo, že by to bylo v nějakých specifických situacích.

Za horších světelných podmínek se Galaxy J6 snaží pomoct si delší expozicí a do jisté míry mu to vychází. Pak se to ale zlomí a s nástupem šera přestávají být snímky použitelné. Přední selfie fotoaparát pak podává překvapivě stabilnější výsledky, ale jen za dobrých světelných podmínek.

Jak fotí Samsung Galaxy J6?

Zhodnocení a konkurence

Samsung Galaxy J6 v zásadě není špatný telefon. Problém je jinde – v ceně. Předražit může výrobce vlajkovou loď nebo nějaký z top modelů. Ale připadá mi, že Samsung si v tomto případě hraje na Apple, který má ovšem tu výhodu, že má tak trošku vlastní píseček. Když se podíváme na konkurenci, tak zespoda na Galaxy J6 cenou útočí Xiaomi Redmi Note 5 (recenze) a Honor 7X (recenze). A ve všech aspektech má čínská produkce navrch, přičemž nejvíce je to vidět na displeji a kvalitě fotoaparátu. Samsung ale patrně doufá, že si v tomto případě velice špatný poměr cena/výkon ospravedlní značkou. Obávám se, že to fungovat nebude a popravdě bych čekal spíše cenovku dramaticky nižší. Ta současná působí spíše jako trapný vtip rozjetého Pavla Zedníčka v devadesátkovém Silvestru na nejmenovaném televizním kanále.

Je tedy na čase zodpovědět otázku, kterou jsem si položil v úvodu této recenze. Ne, nestojí to za to, tahle dámička si na luxus jenom hraje. Ostatní holky jsou hezčí, bystřejší, dobře vaří a nemají potřebu nic předstírat. Na rovinu řeknou, co od nich člověk může čekat a nemyslí si, že když budou pít místo tuzemáku drinky za dvě kila, tak po nich budou toužit všichni chlapi v okolí. A když přijde na věc a dostane se vám taková dámička “do rukou”, tak dojdete ke zjištění, že obyčejné holky předvedou za míň daleko víc, než ty, co nosí čtyři vrstvy make-upu a nos nahoru. Zjednodušeně – za ty prachy to nemá moc smysl kupovat, u konkurence dostanete za to samé daleko lepší smartphone.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
odolné tělo a displej	mizerné rozlišení displeje
slušná výdrž na baterii	špatná kvalita fotografií
rychlá čtečka otisků	rychlost systému
	neospravedlnitelně vysoká cena