Tohle je comeback hollywoodských parametrů. Také jste si mysleli, že se malé silné telefony odebraly na smetiště dějin spolu s alfanumerickými klávesnicemi, vozy typu MPV a dinosaury? Je to opět konzervativní Sony, které chce přesvědčit trh o opaku. A činí tak ve velkém (malém) stylu.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Tohle je opět tak trochu osobnější setkání. Jsem uživatel konzervativnějšího střihu a jako takový současné poměry na trhu s mobilními přístroji nenesu právě lehce. Nechci se vzdát telefonů, co se vejdou do kapsy. Odmítám, že bych měl kvůli sledování pofidérního videoobsahu tahat s sebou kromě notebooku a telefonu ještě powerbanku. Přesto jsem přesvědčen o tom, že i lidé jako já si zaslouží komfort výkonného telefonu, který je nebude obtěžovat lagy, zasekáváním a vůbec zúženými možnostmi použití.

Tip: Recenze Sony Xperia XZ1: svým způsobem je kouzelná

Za ta léta se úhlopříčky nafoukly, BlackBerry téměř zkrachovalo a Sony jako by na Compacty zanevřelo. Vše začalo vynecháváním generací, kdy se malé verze vlajkových lodí začaly objevovat. Potom přišly japonské telefonní bonsaje o některé podstatné vymoženosti svých větších sourozenců, jako je například kovový rám. No a poslední kompakt s přídomkem X dokonce nabídl jen výkon z říše nižší střední třídy. A to přesto, že nás „thirty-something“ uživatelů, kteří budou dokola opakovat mantru „s těmi pádly nechci mít nic společného“, je pořád víc než dost.

Od testu Xperie XZ1 Compact jsem proto nečekal žádné zázraky. Možná i z toho důvodu ji vracím nadšen. Je to právě má touha po kompaktním těle, která mi umožnila přehlédnout jindy neodpustitelné lapsy.

Sony Xperia XZ1 Compact: specifikace

Za zapůjčení telefonu Sony Xperia XZ1 Compact děkujeme českému zastoupení společnosti Sony.

Design a zpracování: plastový trpaslík ze staré školy

Ano, čtete správně: Sony svou Xperii XZ1 vyvedlo téměř celou z umělé hmoty. Kovovým provedením se mohou pochlubit jen jakési „pokličky“ přikrývající horní a spodní hranu telefonu. Proč nenadávám, když jsem ve své vzpomínce Xperii Z5 Compact za absenci kovového rámu pohanil? Inu, zkrátka proto, že takový plastový telefon byste na trhu pohledali.

Zaprvé: Xperia je vyvedena skutečně z jednoho jediného kusu plastu, takže nikde nic nevrže ani nepřečnívá. Za druhé: díky měkčené povrchové úpravě se neskutečně dobře drží. A co víc, celé tělo vůbec nepůsobí lacině. Ba naopak, vsadím se, že tady se po kovu nezasteskne nikomu. Už jen proto, že asi málokomu budou chybět obavy o to, aby se na hypotetickém hliníku neobjevil škrábaneček nebo ťukanec. Plast zkrátka vydrží víc, a to žádná technologická inovace nezmění. Vědci by však mohli zapracovat na schopnost malé Xperie uchovávat na svém matném povrchu otisky přirozeně se potících prstů. Naštěstí stačí pár tahů po mikině a vše je v pořádku. A mluvíme-li o daktyloskopii, nelze nezmínit velmi rychle pracující čtečku otisků prstů na odemykacím tlačítku na pravém boku přístroje. Výhradu k němu lze mít asi jedinou – nemuselo by se mačkat tak ztuha.

Sony stále ještě neopustilo svou konzervativní, a nebojím se říci zastaralou představu o tom, jak má vypadat mobilní telefon – ačkoli zmenšení rozměrů a použité materiály si pár změn přeci jen vyžádaly. Plastové tělo působí jako jakýsi soudek se zaoblenými hranami, který přeci jen – zejména v porovnání s podobně rozměrným iPhonem – trochu zanedbal životosprávu a nakynul v tloušťce přístroje. To s sebou nese i překvapivě vyšší subjektivní pocit hmotnosti. Telefon je zkrátka těžší, než čekáte a vzbuzuje dojem plastem obalené kovové cihličky. Anebo možná spíše kovové čokolády – právě tabulku švýcarské laskominy připomíná jednolitý a elegantní design nejvíce.

Přesto jsem měl z výsledků snažení japonských designérů několik výhrad. Je sice hezké, že se telefon dá držet a ovládat jednou rukou. Ještě o něco příjemnější by to však bylo, kdyby ostré rohy přístroje pokaždé nepříjemně nepíchaly do středu dlaně. Nic naplat – Apple se sice podobně jako Sony už pár let v oblasti designu nikam nevyvíjí, svou ustálenou podobu má ovšem o něco promyšlenější. Fanoušci funkcionalistního designu by však drobnou nepříjemnost Sony odpustili. I oni však mají dozajista problém s nepříliš kvalitně působícími plastovými dvířky, které skrývají slot na SIM a paměťovou kartu. A aby v Sony ještě trochu podpořili šeptandu o zastaralém telefonu, neváhali pod tento „deklík“ vetknout pro SIM kartu ještě zvláštní šuplíček z papírově tenkého plastu, který nelze než vytáhnout špičkou nehtu. Méně prakticky to už asi udělat nešlo a Sony tento ergonomický lapsus odpouštím jen díky přítomnosti konektor na audio jack vedle nabíjecího USB-C.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Tohle je comeback hollywoodských parametrů. Také jste si mysleli, že se malé silné telefony odebraly na smetiště dějin spolu s alfanumerickými klávesnicemi, vozy typu MPV a dinosaury? Je to opět konzervativní Sony, které chce přesvědčit trh o opaku. A činí tak ve velkém (malém) stylu.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Displej, ovládání baterie: je méně více?

4,6 palce. Víte, jaký jiný telefon na českém trhu má ještě podobně malý displej? Ano, žádný – pokud nepočítáme pár modelů obskurních čínských značek a telefonů BlackBerry, které velikost dohánějí hardwarovou klávesnicí. Právě tento klíčový rozměr určuje celkovou titěrnost přístroje. Kritickému uživateli přesto nemůže nevyvstat na mysli poznámka, že kdyby se v Sony naučili konečně dělat tenčí rámečky kolem obrazovky, mohl by být displej ještě o pár milimetříků větší. I toto jako by však Japonci měli promyšlené. Jen takto malý displej totiž snese bez větších kompromisů „pouhé“ HD rozlišení při zachování energetické úspornosti. A to v tomto případě platí absolutně. Z jemnosti zobrazení 319 ppi mám u Xperie XZ1 Compact dokonce o dost lepší subjektivní pocit než z obrazovky svého iPhonu 6s s 326ppi (jejž mimochodem Sony s o pár milimetrů překonává, co se kompaktnosti i poměru plochy těla a displeje týče).

Ono se také není čemu divit. Ačkoli v konzervativním Sony nikdy nenaskočili na současnou módu AMOLED displejů, zkušenosti s výrobou televizních obrazovek Bravia dovedli vždy zúročit dokonale. Stejně tak to platí i pro malou Xperii, jejíž obrazovka opět nese přívlastky in-house technologií Trilumious a XReality. Černá je dokonale černá po AMOLEDovsku, barvy živé, jas činí dnes mezi špičkou příjemně standardních 600 nitů (pro představu – opět přibližně jako telefony Apple). Pár zádrhelů se zde ovšem také najde.

Obrazovku můžete nastavit ve třech barevných režimech – bohužel ani jeden nepředstavuje absolutní ideál. SRGB režim vypadá sice nejpřirozeněji, ale pokud nehodláte editovat fotografie v tiskové kvalitě (a to na tak malém displeji vážně nebudete), oko příliš nepotěší. O něco příjemnější barvy přináší standardní režim, který jsem také celou dobu využíval. A to z toho důvodu, že „super živý režim“ přenastaví kontrast do nesledovatelných hladin, kdy se z tmavě modré stane téměř černá a škodí to jakékoli srozumitelnosti zobrazení asi tak jako první AMOLED displeje u Samsungu.

Ještě o něco rozladěnější jsem však byl z pomateného snímače okolního světla. Ten nebyl s to přizpůsobit hladinu osvětlení obrazovky plynuje, ale výhradně po malých krůčcích. Nemluvě o tom, že na to šel dosti originálně. Aby jas přizpůsobil, nejprve jej nastavil na nejvyšší úroveň a poté jej nechal pomalu klesat. A to vše každých pět vteřin. Leckoho pak nepotěší ani fakt, že se v Sony nejspíše usnesli, že tzv. Night Shift režim nemá v telefonech co pohledávat. Připravit světelné spektrum o modrou barvu a šetřit tak po setmění své oči tak lze jen manuálním vyvážením bílé barvy v nastavení.

O to lepší pohled je na to, co se na displeji odehrává. Poučení čtenáři dozajista vědí, že Sony Xperia XZ1 Compact je jedním z prvních telefonů, který vstoupil na trh už s aktuální verzí Androidu 8.0 Oreo. Budiž Sony ke cti, že se vzdalo svého historického zvyku překreslovat celé prostředí k obrazu svému. Původní japonský odkaz připomínají jen tradičně kulaté ikonky. Už z podstaty funkcí nového operačního systému je tedy možné vyvolat například delším podržením ikonek na pohotovostní obrazovce sestavu rychlých příkazů (asi tak jako funguje 3D Touch na telefonech Apple), které lze také přišpendlit na plochu jako samostatnou ikonku. Sony nabízí také praktické vyhledávání potažením prstu po obrazovce směrem dolů – jen škoda, že zůstává omezené pouze na aplikace a neumí sáhnout třeba také do kontaktů, kalendáře nebo adresářové struktury.

Novinky se ale objevily i v oblasti softwaru, který přidává do telefonu samotné Sony – opět o něco užitečnější jsou například uživatelské časované profily Xperia Actions. Přibyly nové profily a v nich nové akce, které může telefon vykonat. Například v profilu „Spánek“ lze nově zablokovat přetáčení displeje. To abyste si mohli číst, i když ležíte na boku. Ve zcela novém režimu „Dojíždění“ se dá zase automaticky zapnout Bluetooth, Spotify a „vyhulit“ hlasitost pro nejlepší připojení v autě, aby vaše přibližování do zaměstnání bylo co možná nejkomfortnější.

I tak je ovšem na poli uživatelského prostředí co vytýkat. Sony je ovšem v tomto případě bez viny, za vše může Google. Android Oreo si totiž oblíbil neuvěřitelné množství notifikací, jichž se nelze zbavit jinak než tweakováním operačního systému blokátory od nezávislých vývojářů. Obzvláště obtěžující je upozornění na vysokou spotřebu u denně používaného Facebook Messengeru. I to se však dá považovat za marginálii oproti dalšímu bugu, o kterém jsme vás už na Mobilizujeme.cz informovali: budík na Sony Xperia XZ1 Compact (stejně jako jiné telefony s Androidem Oreo) zkrátka nebudí. V Googlu už se prý chystá oprava, což ovšem nic nemění na tom, že uživatelům, již na rozdíl ode mne nemají manželku, která vstává ještě dříve než oni, může toto opomenutí způsobit výrazné kariérní komplikace.

Ptáte se, kde se bere mé nadšení z telefonu, když neustále mluvím jen o jeho nedostatcích? Ani v jednom případě totiž naštěstí nejde o závadu, kterou by nedokázala spravit jedna zevrubnější aktualizace. A protože Sony je známé jako společnost, která své telefony na softwarovém úbytě jen tak zahynout nenechává, nemám o postupné vyladění malé Xperie obavy. Už teď má ale XZ1 Compact řadu atributů, kterými se může pochlubit. Mezi takové patří bezesporu výdrž na jedno nabití. Je to paradox: disponuje totiž stejnou kapacitou akumulátoru, jako její větší sourozenec XZ1 – 2700 mAh. Jenže zatímco u dříve testovaného přístroje vyvolávala tato hodnota lehké ironické pousmání, u malého kompaktu naopak vzbuzuje velká očekávání.

Nebudu dlouho chodit kolem horké koše: i během náročného pracovního dne můžu slíbit minimálně 20 hodinovou výdrž. V běžném režimu pak není problém se přehoupnout přes 23 hodin výdrže. Kde je zakopaný pes? Je to vlastně jednoduché – za vším stojí malý displej s nízkým rozlišením. Japonské tajemství prozradí už letmý pohled do statistik spotřeby. Xperia XZ1 Compact patří mezi nemnoho telefonů, jejichž obrazovka neobsazuje medailové pozice největších žroutů energie. Překonává ji pravidelně a nepřekvapivě třeba Facebook Messenger, ale někdy dokonce i samotná existence telefonu v klidovém režimu. Nejsem si jist, zda znám podobný telefon, který by velkou výdrž kombinoval se skóre v AnTuTu přes 160 000 bodů.

Hrátky s baterií pak u Sony velkou výdrží nekončí. Stejně jako celá aktuální generace japonských telefonů disponuje také malý kompakt funkcí odloženého nabíjení. Ve zkratce: naučí se, kdy telefon odpojujete, a dohlédne na to, aby v ten čas byl akumulátor nabitý na 100 % kapacity. Samotný start nabíjení však odloží tak, aby se baterie celou noc nepřebíjela. Škoda jen, že Sony do krabičky opomnělo přibalit rychlonabíječku. Nejspíš si dosti realisticky uvědomilo, že může ušetřit. Xperia XZ1 Compact ji zkrátka nepotřebuje tak akutně, jako konkurence, se kterou se bojíte vzdálit od zásuvky dále než 100 metrů.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Tohle je comeback hollywoodských parametrů. Také jste si mysleli, že se malé silné telefony odebraly na smetiště dějin spolu s alfanumerickými klávesnicemi, vozy typu MPV a dinosaury? Je to opět konzervativní Sony, které chce přesvědčit trh o opaku. A činí tak ve velkém (malém) stylu.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Fotoaparát a multimédia: královo selhání

Co se vám vybaví, když se v jedné větě použijí slova Sony a fotografie? Dost možná výborné a kdysi cenově dostupné zrcadlovky Alpha. Nebo jeden z průkopníků kategorie kompaktních fotoaparátů s výměnnými objektivy Nex. Fanouškům mobilních technologií pak už vůbec není potřeba nic napovídat: výrobce špičkových telefonů, kteří nepoužívají čipy od Sony, lze spočítat málem na prstech rukou. Není proto od věci klást na Xperie velké nároky.

Bohužel, většinu z nich se Xperia XZ1 Compact rozhodla zklamat. Nejde ani tak o to, že oproti standardu současných vlajkových lodí vidíme na zádech telefonu jen jednu čočku – ostatně i HTC U11 nebo Samsung Galaxy S8 dokazují, že ne vždy na počtu „očí“ záleží. Foťák, který Sony přináší, je však pohříchu průměrný. I když nepatřím zrovna mezi příznivce papírových předpokladů, už z nich může být leccos zřejmé. Například to, že 19 Mpx čip je v době, kdy velikost pixelů často dokáže často kompenzovat jejich menší počet, trochu demodé. Nebo třeba fakt, že světelnost f/2.0 už špičkové telefony dnes snadno překonávají a takový objektiv náleží spíše modelovým řadám střední třídy.

Je to mimochodem právě světlo, které trápí optickou soustavu malého Sony nejvíce. Když je ho nedostatek, nepodaří se vám udělat jedinou povedenou fotografii. Dokonce se nebojím konstatovat, že v interiéru nepořídíte jedinou ostrou fotografii. O přirozené škále barev nemůže být už vůbec řeč. Je to trochu škoda. Za denního světla totiž Xperia XZ1 Compact nefotí vůbec zle, byť by si škarohlíd mohl možná stěžovat na menší množství detailů a pokud svítí přímé slunce, ztratí barvy leccos ze své přirozenosti.

Jak fotí Sony Xperia XZ1 Compact?

Za výsledný průměrný dojem z fotografií ovšem může výhradně optická soustava. V oblasti softwaru totiž Sony dokázalo udělat nezanedbatelný krok kupředu. Ta tam je chaotičnost předchozích generací. 4K videozáznam už nemusíte hledat kdesi ve změti ostatních nainstalovaných aplikací, ale tvoří nedílnou součást fotoaparátu tak jako u každého normálního telefonu. Na svém místě je už v recenzi Sony Xperia XZ Premium vychvalovaný mimořádně zpomalený záznam rychlosti 960 fps. A co víc – Japonci už chválabohu upustili od spoléhání na všemohoucnost tzv. Inteligentního automatického režimu, který neumožnil uživateli než mačkat spoušť. Teď už nejen že lze zaostřit na konkrétní bod scény. V takovém případě navíc Sony dovede rozpoznat oblast, kterou do ostření zahrnout. A subjektivně nutno říct, že většinou se trefí přesně. K tomu stačí připojit takové milé drobnůstky jako sekvenční snímání po přidržení hardwarové spouště a dokonalý fotoaparát je hotov. Teď ještě aby dobře fotil…

Reputaci Sony jako multimediálního lídra se proto snaží zachránit svou reputaci aspoň výkony na poli audia. A nutno říct, že se to daří. Znám jen málo telefonů, které znějí takto přirozeně, a to i v případě, když se uživatel rozhodně využít možností ekvalizace. Minimálně režim Clearing+ jsem využíval při poslechu jakékoli hudby bez toho, abych měl pocit, že upřednostňuje jakoukoli část zvukového spektra nad jinou. Subjektivně navíc skladby skutečně nadzvedl a pročistil.

Závěr a konkurence

Je to vlastně jednoduché: pokud nestojíte o platformu Apple, Sony Xperia XZ1 Compact vlastně žádnou konkurenci nemá. Podobný telefon s Androidem existuje na aktuálním trhu jen jeden, a tím je už trochu obstarožní Sony Xperia X Compact. I ta však patří do trochu jiné třídy – s telefony s „šestkovými“ procesory od Qualcommu jsem navíc nikdy neudělal co se plynulosti ovládání týče právě nejlepší zkušenost.

Cenovka pohybující se kolem 14 tisíc korun je navíc velmi příjemná. Za tuto cenu získáte telefon s vlastnostmi přístrojů přesahující hranici 20 tisíc korun v příjemném kompaktním balení, které navíc kromě jasné fyzické výhody skladnosti přináší i nadprůměrnou výdrž baterie – tedy mix pro ty, kteří nepodlehli multimediálnímu pozlátku a telefon stále využívají především pro pracovní účely. Teď už zbývá jen jediné – vymodlit si na Sony onu vymodlenou velkou aktualizaci, která zbaví malý kompakt školáckých chyb.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
kompaktní provedení	nepřesvědčivý fotoaparát
kvalitní displej	menší softwarové nedostatky
voděodolnost
vysoký výkon
slušná výdrž baterie