Recenze Huawei Ascend P1 – Síla z východu na vzestupu
Huawei velmi seběvědomě zkusil zabrousit do vyšší třídy než jsou klasické low-endy. V dnešní recenzi si popíšeme, jestli má být na co hrdý…
Jééé, Huawei. To nechci, to je nějaká čína, ne? Ježiši, jak se to čte? A nějakej Samsung nemáte? Říkal jsem, že chci mobil a ne nějakej Huawei…
Tak zhruba tohle a další “perly” si vyslechne nejeden prodavač nejedné prodejny, kde se prodávají mobilní telefony. Huawei si u nás donedávna nebyl schopný vybudovat pověst kvalitního výrobce telefonů, a to i přes relativní záplavu různých modelů korunovaných do té doby nejlepším strojem výrobce, tedy Huawei Honor.
Základní low-endy upadly v zapomnění povětšinou hned po svém uvedení, a nejlepší přístroj výrobce, tedy zmiňovaný Honor, se utopil v problémech s nekvalitním fotoaparátem, horším displejem a nepříliš povedenou uživatelskou nadstavbou. Dlouhá výdrž na jedno nabití prostě nestačila.
Poté se objevil Ascend G300, král mezi low-endy a hned začalo být v managementu Huawei veseleji. Mobil byl výborně přijat jak recenzenty, tak veřejností, kterou zaujal výborný poměr cena / výkon.
A nyní zde máme Huawei Ascend P1. A na rovinu… Ona ta PéJednička vůbec není špatná. Považte, dvoujádrový procesor TI OMAP 4460 na frekvenci 1,5 GHz, grafický čip PowerSGX 540, 1 GB RAM, Super AMOLED displej s rozlišením qHD (960 x 540 pixelů) o velikosti 4,3 palce, či třeba slot na paměťové karty.
Základní specifikace přístroje sice nemění pořadí v high-end kategorii, znějí každopádně sympaticky. Pokud to ale celé zabalíte do těla, které je tenké pouze 6,7 mm, koledujete si o pozornost. A jelikož si jí Ascend P1 zaslouží, pojdmě se na něj podívat podrobněji.
Základní parametry – Huawei Ascend P1
Rozměry | 127 x 65 x 7,7 mm |
---|---|
Hmotnost | 110 g |
Displej | dotykový (kapacitní, multi-touch), Super AMOLED, rozlišení qHD (540 x 960 px), 16 milionů barev, úhlopříčka 4,3“ |
Procesor a paměť | dvoujádrový 1,5 GHz procesor TI OMAP 4460 1 GB RAM, 4 GB ROM a microSD karty až 32 GB |
Operační systém | Android 4.0 ICS + nadstavba Huawei UI |
Fotoaparát | 8 Mpx (3264 x 2448 px), autofocus, LED blesk, nahrávání FullHD 1080p videa |
Obsah balení | návod, baterie, nabíječka, stereo headset s peckovými sluchátky, datový USB kabel |
Cena a dostupnost | 9 900 Kč, srpen 2012 |
Krátké postřehy z testování smartphonu Huawei Ascend P1:
Co se nám líbilo: možnost vypnout Huawei UI, notifikační LED dioda, plynulost systému, microSD slot
Co se nám nelíbilo: Huawei UI, vrzající konstrukce, pouze „4 GB“ (čtěte 2,3 GB) interní paměti
Obsah balení: Kdo šetří, má za tři?
S obsahem balení se Huawei rozhodně nevytáhl a je vidět, kde se nechal inspirovat. Krásná bílá USB redukce do zásuvky z lesklého plastu a neméně vzhledově vydařený USB kabel dává jasný odkaz směrem k nejmenované firmě z Cupertinu.
Vyloženě ošklivé, černé, plastové a prachbídně hrající obyčejné pecky ale vrátí uživatele zpět na zem směrem na východ. Dále najdeme v krabičce samozřejmě návod k použití a taktéž samotný telefon. Baterii v balení nehledejte, není tam. Je totiž integrovaná v telefonu, bez možnosti výměny.
Oficiální video
Design a konstrukce: Něco se povedlo, něco méně…
Design je u Ascend P1 první věc, která vás zaujme. Telefon je totiž opravdu velmi tenký, navíc jsem jej testoval ve zdařilé černo-bílé kombinaci. Horní i spodní hrana z přední části směrem dozadu jakoby splývají směrem dozadu, nejedná se tedy o klasický 90-ti procentní úhel na hraně přístroje.
Boční linie splývají stejným způsobem, ale zezadu dopředu, navíc v bílé barvě. Díky tomu disponuje Ascend P1 originálními křivkami s výbornou barevnou kombinací. Telefon se mi prostě líbil a stejný dojem zanechal na lidech, kterým jsem jej ukázal.
Pokud bychom si měli P1 popsat podrobněji, tak nad rozměrným 4,3“ displejem se nachází výdech reproduktoru a nápis Huawei společně s čočkou kamerky pro videohovory a senzoru okolního osvětlení. Senzor mimochodem spíše nefunguje než funguje. Jeho korekce svitu displeje je totiž spíše minimální až žádná.
Pod displejem se nachází samozřejmě ještě klasická Androidí sestava senzorových kláves v podobě kontextové nabídky, ikony domečku pro návrat na hlavní pohotovostní obrazovku a obligátní šipka zpět. Čím překvapí opět design přístroje, jsou výše zmíněné splývající boky telefonu, které mírně vystupují nad černý rámeček a tvoří tak zajímavou kontrastní a velmi tenkou bílou linku po obou bocích.
Kromě tohoto se na levém boku smartphonu Huawei Ascend P1 nachází pouze kolébka hlasitosti, na pravém naopak klávesa pro uspání / zapnutí přístroje a slot na microSD kartu. Horní část obsahuje klasickou sestavu v podobě jacku na 3,5 mm sluchátka, microUSB konektor a slot na miniSIM.
Spodní hrana obsahuje pouze mikrofon. Naopak, zadní plocha v horní části hostí čočku 8 Mpx fotoaparátu s autofocusem a dvojitým LED přisvícením a o kus vedle druhý mikrofon pro potlačení šumu. Ve spodní části je výdech hlasitého reproduktoru. Čočka fotoaparátu bohužel vystupuje z těla a příjemná na omak rozhodně není, na rozdíl od zbytku celého telefonu totiž obsahuje ostré hrany, které vaše prsty rádi mít nebudou.
Spodní část navíc vzadu obsahuje „bradu“, důvěrně známou všem majitelům Galaxy S I a S II. Tím pádem musíte brát avizovaných 7,7 mm s rezervou. Telefon sice této mety dosahuje po většině své plochy, rozhodně ne ale všude.
Tak, jak jsem z velké většiny chválil design, měl by se výrobce zamyslet nad kvalitou zpracování. Telefon, donedávna stojící přes 10 000 korun, totiž vrže jako několik let stará postel dvou náruživých milenců. Víceméně každý silnější pohyb doprovází nepříjemné zvuky, a pokud telefon trošku více zmáčknete, dočkáte se kompletního akustického koncertu sestávajícího ze skřípání. Pokus o zkrut přístroje ve mně zanechal pocit, že P1 to už nerozdýchá.
Baterie a výdrž: Lehký nadprůměr
Baterie s kapacitou 1 800 mAh je napevno instalovaná do telefonu a nelze jí tedy vyjmout. Při střídmém používání jsem bez problémů vydržel bez nabíječky až do pozdních večerních hodin, pokud jsem dal telefonu více zabrat, stále mi stačil na více než 13 hodin provozu.
Naopak, jakmile jsem jej využíval minimálně, nebyl problém 2 dny nepřetržitého provozu. Standardním používáním myslím cca hodinu hovorů za den, minimum SMS, veškeré služby neustále online skrz Wi-Fi v práci a 3G mimo ní a cestou do práce a z práce surfování po internetu.
Zadní kryt je přidělaný šroubkem, proto nelze baterii jentak vyjmout
Pokud jsem telefon více využíval, přidal jsem k tomu ve volných chvílích sledování videa (cca 40 minut), poslech MP3 a aktivní upload několika MB souborů na internet. Střídmé používání vidím ve skutečnosti, kdy se telefon používá opravdu pouze jako telefon a ne jako internetový terminál. Tedy bez zapnutých dat, bez Wi-Fi, sem tam hovor či SMS. Při nabíjení se chová P1 hodně podprůměrně.
Za 30 minut dosáhne nabití 32% hodnoty a kompletně nabité baterie se dočkáte až po dvou hodinách a osmi minutách. Pomaleji se už nabíjí pouze můj starý Galaxy S I. Nepřetržité přehrávání filmů vzdala P1 po necelých pěti hodinách, a tak ani v této disciplíně nepatří mezi premianty.
Displej a ovládání: Tohle si necháme líbit
Displej, jak jsem již zmínil, dosahuje velikosti 4,3“ a disponuje rozlišením qHD (540 x 960 pixelů). Hustota pixelů tedy činní 256 PPI. Rozlišení tím pádem nedosahuje jemnosti top smartphonů konkurence, je ale plně dostačující.
Čím displej boduje, je použitá technologie, máme co dělat totiž se Super AMOLED displejem a na kvalitě zobrazení je to velmi znát. Barvy jsou syté, až jásavé, černá je černočerná, pozorovací úhly výborné. Bílá sice nedosahuje kvalit bílé jako u displejů S-IPS, díky ostatním aspektům to ale displeji rádi odpustíte.
Čitelnost displeje na přímém sluníčku nijak oslnivá není, Super AMOLED má své přednosti jinde a tato disciplína mu moc nejde. Občasnému zastínění displeje se tedy asi nevyhnete. Ovládání je řešené výborně. Senzorové klávesy reagují velmi dobře, reakce systému je příkladně svižná a taktéž rozmístění mechanických kláves na telefonu je na výbornou.
Zde musím obzvlášť pochválit uspávací klávesu, která svojí pozicí na pravém boku přímo láká prst, aby telefon probudil či uspal, a to bez žonglování s přístrojem ve snaze nahmátnou klávesu bůh ví kde umístěnou, jak nám předvádějí někteří výrobci.
Prostředí telefonu: Díky, díky, díky…
Huawei nám, stejně jako u modelu Ascend G300, přichystal ohromující prostředí plné 3D efektů. U Ascend P1 šel ale dál. 3D prostorové widgety, jako je třeba pohybující se list kalendáře na ploše, nebo třeba neotřele vypadající hudební přehrávač ve tvaru dvou kruhů apod. Samozřejmě nesmí chybět efekt návratu na domovskou obrazovku, kdy se celá plocha zhoupne a pokud máte na ploše zrovna widget počasí, sluníčko vás na chviličku jakoby oslepí.
A to nepopisuju možnost změnit posun ploch z pohledu uvnitř kostky na pohled vně kostky. 3D prohlížení fotografií, nebo třeba možnost mít na ploše otevřenou obálku, ze které v prostorovém efektu lezou mé emaily jsou už pouze třešnička na dortu…. No není to fantastické? Za mě je odpověď jednoznačná. NE, NENÍ. O to více musím poděkovat nějakému osvícenému člověku v Huawei za to, že zde nechal možnost přepnout na čistý Android 4.0.x.
Pohyb ve výše popsaném 3D prostředí je totiž vše, jenom ne plynulý, efekt oslepení widgetem počasí je tak násilný, až to bije do očí, navíc vždy s mírným zaškobrtnutím při začátku animace. 3D emaily jsou zcela nepřehledné a hudební přehrávač takto vypadá hrozně. Věřím, že se najdou lidé, kterým se toto bude líbit, ale osobně jsem velmi rád za možnost přepnout do čistého Androidu.
Zde je totiž prostředí, na rozdíl od 3D volby, absolutně plynulé, postrádá kýčovitost onoho 3D launcheru a je zcela přehledné. Jelikož se jedná o zcela standardní čistý Android 4.0.x, není zde nic překvapivého, kromě pár 2D widgetů od Huawei.
Zamykací obrazovka je naopak plně v režii Huawei, a díky možnosti z ní vstoupit přímo do SMS zpráv, zmeškaných hovorů, fotoaparátu, či díky možnosti přímo ovládat hudební přehrávač, snad Huawei odpustíte zaplnění zamykací obrazovky spousty znaky a texty, díky čemuž se představa, že si na zámek obrazovky dáte fotografii své milované / milovaného, ukáže jako lichá. Obecně jsem ale byl, po vypnutí 3D launcheru, s plynulostí a přehledností celého systému velmi spokojen.
Telefonování a zpráva: Čistý Android potěší…
Telefonní seznam dokáže typicky zobrazovat nejenom jednotlivé kontakty, ale též celé skupiny či pouze oblíbené uživatele. Vyhledávání na číselníku umožňuje filtrovat nejenom jména, ale i příjmení, což oproti starším Androidům potěší. Samozřejmostí je plná synchronizace s Google účtem, a to včetně Google+.
Kdo raději Facebook, integrace ze strany výrobce se nedočká a bude si muset doinstalovat klasického klienta. Telefon v záložce oblíbené, třídí taktéž uživatele dle četnosti kontaktu, osoby, se kterými tedy často telefonujete, máte tak vždy po ruce.
Zprávy se třídí do konverzací, navíc s možností v nich vyhledávat libovolné slova, či posílat hromadné SMS, ať v rámci skupin z telefonního seznamu, či jednotlivě vybraným kontaktům. Filtr hovorů lze nechat nastavený tak, jak je od výrobce, tedy na zobrazení všech hovorů, či lze si nastavit, aby zobrazoval pouze třeba odchozí či zmeškané hovory. Nic překvapivého se zde tedy nekoná a většině bude takto koncipovaná komunikační část zcela vyhovovat.
Hudební a video přehrávač, GPS: Bez jakékoli přidané hodnoty
Zde se Huawei snažil uživateli dát něco navíc, a tak kromě standardního přehrávače Hudba Play od Googlu, zde najdeme též Hudba+ z dílny právě Huawei. Jelikož Hudba+ je opravdu jednoduchý přehrávač, jehož jediná přidaná hodnota je pouze v umění procházet složky, což Hudba Play neumí, nechápu moc jeho přítomnost v systému přímo od výrobce. Stejnou nelogičnost jsem naposledy viděl u Lumie 900 od Nokie.
Navíc, mezi záložkami v Hudba+ musíte přecházet tím, že na ně jednotlivě poklepáte. Posouvání do stran celých stránek zde neexistuje. Oproti tomu Hudba Play působí uhlazenějším dojmem, nehledě na dřímající potenciál nákupu hudby z Obchodu Play. Byť se jedná o hudbu budoucnosti, doslova, věřím že dříve či později, Google svůj Play Store v EU plnohodnotně prosadí.
Kromě této budoucí možné funkce, nepřináší na druhou stranu Hudba Play nic zásadního a třeba hudebním přehrávačům v mobilech Sony se nevyrovná… Přesto s ním je práce příjemná a rychlá. Videopřehrávač jako samostatná aplikace v přístroji není, je integrován přímo do galerie obrázků. Kromě schopnosti přehrávat videa dokáže navíc už pouze video sdílet, případně o něm zobrazit informace.
Stejně jako hudební přehrávač dokáže využívat Dolby zvuk, který Huawei do telefonu integrovalo. Osobně mi ale celé Dolby v P1 přišlo spíš jako boost na hlasitost, vše je po zapnutí takové hlučnější. Že by se ale zlepšila samotná kvalita zvuku, o tom mě smartphone nepřesvědčil.
Práce s GPS je opět zcela v režii Androidu, Google mapy jsou výborně použitelné.. Dvě a půl hodiny dlouhá jízda vozem sebrala testovacímu Ascend P1 cca 50% baterie, displej byl během jízdy na 50 procentech svítivosti a měl jsem zapnuté Bluetooth. Ve vozech se standardním předním sklem může být výdrž o něco lepší, u mě musel GPS čip bojovat s atermickým sklem, což výdrži nepřidalo, proto berte údaj o spotřebě při jízdě spíše jako orientační.
Fotoaparát a video: Překvapí a neurazí…
Kvalita fotoaparátu u Ascend P1 je jedna z věcí, kterou Huawei vyzdvihuje. Pravda je taková, že díky BSI snímači (zkratka z angličtiny, tzv. BackSlide Illumination, neboli senzor se zpětným osvícením) produkuje Huawei Ascend P1 nadprůměrné fotografie v nočních podmínkách, kdy nešumí tolik jako ostatní smartphony. Na druhou stranu, při focení přes den má problém s přesvícením světlých ploch, a to na můj vkus někdy až moc.
Stejný neduh trpí i při natáčení videa, kde navíc přístroj někdy zbytečně přeostřuje objekt, který sleduje. Kresba ve fotografii je na průměrné úrovni, barvy jsou přirozené. Čím P1 při focení zaujme, jsou různé efekty, kdy fotoaparát dokáže v reálném čase do snímků přidávat různé efekty jako je lomo, solarizace, skica, či třeba reliéf. Dále lze využít, též v reálném čase, různé deformace obličejů. Velký nos, mega úsměv, nebo třeba hmyzí hlavička pro majitele P1 od teď nejsou problém.
Fotoaparát disponuje detekcí obličeje, taktéž lze vybrat z přednastavených hodnot vyvážení bílé barvy. Lze fotit panorama fotografie, HDR snímky či si zapnout detekci úsměvu. Fotoaparát též umožní manuální volbu ISO, a to v rozmezí ISO 100 – 800. Taktéž při focení lze měnit hodnotu expozice, sytost barev, kontrast či třeba jas. Vše opět v reálu s přímým náhledem na fotografovanou scénu. Z hlediska počtu uživatelských nastavení je tedy fotoaparát v Ascend P1 jeden z nejlepších na trhu, z hlediska kvality pořízení snímků se drží někde v průměru.
Zkušební fotografie – Huawei Ascend P1:
Zkušební videa pořízená telefonem
Organizační a datové funkce: Klasický android
Telefon samozřejmě podporuje veškeré současné standardy. Od USB, přes Wi-Fi ve specifikaci 802.11b/g/n. Přítomné je též Bluetooth ve verzi 3.0. HSPA zvládá datový tok 21 Mbit/s. Kalendář má k dokonalosti sice daleko, rozhodně ale patří k těm povedenějším. V rámci měsíčního náhledu dokáže barevně odlišovat naplánované schůzky dle toho, do jakého kalendáře náleží (soukromé, pracovní apod.), v týdenním náhledu zobrazí 20-ti hodinový časový úsek, což je zcela dostačující, denní náhled se stejně obsáhlý.
Samozřejmě nesmí chybět agenda. Přesto vřele náročnějším jedincům doporučuji zakoupit Business Calendar, případně aCalendar z Google Play, přehlednost kalendáře se zvedne v násobkách. Úkolovník v přístroji přítomný není, lze si jej ale snadno doinstalovat. Co naopak potěší, je přítomnost jak hlasového záznamníku, tak poznámkového bloku a plnohodnotného kancelářského balíku Polaris Office
Závěr recenze Huawei Ascend P1
Závěr bude z mého pohledu jednoznačný. Huawei Ascend P1 je opravdu povedený smartphone, kde toto tvrzení má dvě podstatné ALE. Prvním z nich je cena. Ascend P1 se prodává z mého pohledu za možná až příliš sebevědomou cenu. V dané cenové kategorii lze totiž pořídit loňský bestseller Samsung Galaxy S II, kterému je navíc Ascend P1 někdy až nepříjemně moc podobný a ruku na srdce, většina lidí sáhne po klasice, která má navíc mezi uživateli výborné jméno, než po neméně dobrém, ale přeci jenom méně slovutném Huawei Ascend P1.
Druhý problém vidím v konstrukci telefonu, vrže opravdu dost silně, a ve slabším fotoaparátu. Pokud se ale na telefon podíváme z jiné stránky, uvidíme před sebou vzhledově velmi povedený smartphone s velmi dobrým displejem, který až překvapí perfektní plynulostí a stabilitou systému.
Samotného mě překvapilo, jak jsem si během testování dokázal na Ascend P1 zvyknout. Pokud vám tedy na zádech přístroje nevadí onen nápis Huawei a prominete přístroji výše uvedené neduhy, mohu Ascend P1 doporučit. Pokud by cena navíc ještě kousek klesla, aby se dostal pod úroveň Galaxy S II, byl by Ascend P1 opravdu výborná koupě.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
![]() | ![]() |
![]() | ![]() |
![]() | ![]() |
![]() | ![]() |
![]() | |
![]() |