V naší redakci panuje různorodost. Každý máme svého mobilního favorita, značku nebo ještě lépe konkrétní telefon, který nám sedí nejlépe a který používáme nejčastěji a nejvíce. U někoho vede Samsung, někdo důvěřuje rostoucím čínským značkám a někomu nejlépe vyhovuje zařízení od Applu. K posledně jmenovaným se řadím i já. Neoznačil bych se ovšem za nějakého skalního fanouška, naopak se mi nakousnutá jablka začínají čím dál více zajídat. A tak jsem se dohodl s naším šéfredaktorem, že si po čase zase vyzkouším zařízení s Androidem.

A když už, tak by to chtělo něco netradičního, něco co se u nás jen tak nevidí. Okolnosti tomu přály, že se nám naskytla příležitost otestovat smartphone od španělské značky BQ, konkrétně model Aquaris X. Pokud vám tahle značka něco říká, tak vězte, že v loňském roce se údajně BQ mělo začít prodávat v ČR. Bohužel, v současné době se zdají u nás být tyhle telefony z jakékoliv oficiální distribuce nesehnatelné. Ve Španělsku však BQ má poměrně slušnou pověst a zejména uživatelé hledající zařízení střední nebo nižší třídy často volí tuto domácí značku. Na mě je tedy, abych posoudil, zda o něco zásadního přicházíme nebo ne.

BQ Aquaris X: specifikace

Design a konstrukce: neohromí, ale ani neurazí

Aquaris X je druhý nejvyšší model od BQ a dává to najevo už samotným balením. To tvoří elegantní černá krabička bez jakýchkoliv křiklavých nápisů a samotný telefon je v ní poměrně vtipně uložen. Po vybalení jsem ovšem zaznamenal menší zklamání – v krabičce nebyla přibalena žádná sluchátka. Pravděpodobně bych je jen vyzkoušel a poté se vrátil ke svým vlastním, ale v této kategorii jejich absenci vnímám jako nedostatek.

Smartphone samotný by se dal velice jednoduše popsat, jako nudně elegantní. Design neurazí, ale ani neohromí. Při prvním úchopu jsem však lehce znejistěl. Tenké a zaoblené tělo neposkytovalo mé relativně velké ruce nijak zvlášť jisté držení. Musím však upozornit na jednu zvláštnost, kterou telefony BQ oplývají a podle které je bezpečně poznáte. Jedná se o dotyková tlačítka pod displejem, respektive jejich grafickou podobu. Ta podle mého subjektivního názoru zbytečně výrazně narušuje designovou čistotu přední strany telefonu.

Kvalita zpracování je až na jeden malý nedostatek příkladná. Boky jsou tvořeny hliníkem, záda jsou sice plastová, ale rozhodně bych to do nich na první pohled neřekl. Nikde se neprohýbají a i díky tomu, že baterie se nedá vyměnit jinak, než servisně, je celá konstrukce pevná a telefon působí velice solidně a tak nějak “monoliticky”. Jediná výtka tedy míří ke spodnímu dílu s USB-C konektorem, který na jedné straně malinko nelícuje.

Pozitivní dojem ve mě však zanechala odolnost těla proti škrábancům. Po dvoutýdenním testování stačilo telefon otřít od otisků a dal by se bez nadsázky vydávat za právě zakoupený.

Displej, prostředí, baterie: vše potěšující

Dojmy z displeje jsem měl veskrze pozitivní. IPS panel má slušné podání barev a email přečtete i na přímém slunečním světle. Full HD rozlišení je podle mého názoru na 5,2″ panelu naprosto ideální, zobrazení je dostatečně jemné, ani když jsem se podíval zblízka, nebyl jsem schopen rozeznat jednotlivé pixely. Opět jeden subjektivní dojem – takovýto rozměr už je na můj vkus až moc velký, například přepínání mezi jednotlivými taby v Chrome je dost nepohodlné a nutí uživatele přehmatávat. Co ve mě však zanechalo dojem neuvěřitelně pozitivní, je odolnost displeje proti poškrábání.

V rámci objektivity testu jsem naschvál nepořídil žádnou ochrannou fólii na displej a používal ho tak, jak používám svůj vlastní telefon, který je jinak chráněný proti škrábancům ze všech stran. Nějaké jemnější vrypy, které musíte vyloženě hledat a jejichž vznik je u velké většiny přístrojů otázkou pár dní, jsem zaznamenal čtyři. Hlubší brázdu po sobě zanechala jen spona pásku, která díky mojí vlastní nešikovnosti zanechala na displeji památku, avšak nikterak výraznou. Musím uznat, že takhle odolná přední plocha se jen tak nevidí. Nad displejem se potom v pravém horním rohu nachází praktická informační dioda, jejíž funkce se samozřejmě dá podrobně nastavit. Její světlo neotravuje a nepokouší se vám vypálit sítnici, ani když na vás zabliká uprostřed temné noci.

U pozitiv přední strany ještě zůstanu. Další věcí, co mě zarazila, byla totiž až neuvěřitelná odolnost proti otiskům prstů. Nevím, jak to v BQ dokázali, ale prakticky jsem nemusel přední stranu přelešťovat hadříkem. To je vlastnost, kterou jsem jako prakticky uvažující člověk skutečně ocenil.

Aquaris X běží na prakticky čistém Androidu 7.1.1., výrobce však již anoncoval, že update na 8.0 Oreo dostane. Velice potěší i absence jakéhokoliv otravného bloatwaru. I přes relativně solidní hardwarovou výbavu jsem však čas od času zaznamenal menší záseky systému. Věřím, že někteří uživatelé to ani nezaregistrují, nejde o nic zásadního, co by nějak znepříjemňovalo používání telefonu, zmínit to zde však musím.

Po stránce výdrže baterie mi nezbývá, než psát opět v superlativech. Celodenní zátěž zvládl telefon na jedničku, provoz od zhruba osmé hodiny ranní do deváté večerní absolvoval obvykle ještě s rezervou zhruba 20 – 30 %. A to jsem ho skutečně nikterak nešetřil, zhruba hodina poslechu hudby, zhusta komunikace přes WhatsApp nebo Facebook, sem tam odpovědět na email, případně vyřídit delší hovor a završil jsem to obvykle minimálně třiceti minutami používání navigace.

Při velmi šetrném víkendovém provozu jsem ho mohl v pátek odpoledne odpojit od nabíječky a vydržel bez problémů až do nedělního večera. Co mě potěšilo snad ještě víc, je rychlost nabíjení. Díky přítomnosti Quick Charge 3.0 se nemusíte bát, že když přijdete domů z práce s baterkou vyždímanou a potřebujete se jen osprchovat, převléknout a zase běžet, tak si krátce po půlnoci nezavoláte taxíka. Přesně takovému testu jsem Aquaris X podrobil a než jsem stihl rychlou sprchu a převléknutí, tak na displeji svítilo 31 %, což na večer bohatě stačí.

Z výbavy ještě musím zmínit čtečku otisků prstů, která je umístěna sice na zádech, ale tak nějak, řekl bych ideálně. Při mém úchopu se nacházela vždy v dosahu a funguje až překvapivě rychle. I jen rychlý dotyk nebo spíše poklepnutí na ni znamená odemčení telefonu. Problém jsem zaznamenal jen ve chvíli, kdy jsem měl mokré nebo i jen trošku zpocené ruce, to zatvrzele odmítala fungovat a musel jsem se uchýlit k odemčení kódem.

Fotoaparát: nezklame

Než přejdu ke zhodnocení výstupní kvality fotografií a videa, musím kvitovat skutečnost, že čočka fotoaparátu nevystupuje z těla telefonu. Naopak je malinko zapuštěná, což snižuje riziko poškrábání nebo poškození a zvyšuje praktičnost používání.

Samotná kvalita fotografií mě pozitivně překvapila. Aniž bych si dopředu zjišťoval typ použitého 16 Mpx snímače, jsem prostě udělal pár obrázků a po zhodnocení jsem musel uznat, že výsledky jsou skvělé. Za běžného denního světla snímky nepostrádají ostrost, barvy jsou věrné a automatika si dobře poradila i s vyvážením bílé. Samozřejmě se pořád pohybujeme spíše v kategorii střední třídy, takže s nástupem tmy se ostrost rychle vytrácí a nastupuje šum.

Jak fotí BQ Aquaris X?

Video pak Aquaris X zvládá v maximálním 4K rozlišení při třiceti snímcích za sekundu. Osobně ale dávám přednost nahrávání v 1080p při šedesáti snímcích, a to z důvodu větší plynulosti. Pro efektní zpomalené záběry je pak připraven režim 720p/120fps.

Přední 8 Mpx “selfie kamerka” potom zvládá 1080p/60fps, nicméně v režimu 1080p/30fps video působilo mnohem kvalitněji. Celkově tedy po video/foto stránce není telefonu co vyčítat.

Zhodnocení

Když to vezmu kolem a kolem, tak BQ Aquaris X není vůbec špatný. Konstrukčně míří o třídu výš, výbavou se neztratí a pokud od něj potenciální kupci nebudou čekat víc, než je v této cenové běžné, tak rozhodně nebudou zklamáni. V ničem nijak zvlášť nevyniká, ale na druhou stranu nemá ani žádnou velkou slabinu. Pokud by tedy BQ skutečně vstoupilo na český trh s kompletním portfoliem, mohla by tato španělská značka zamíchat kartami ve střední třídě.

Pokud hledáte zařízení s Androidem, které nikdo jiný nemá, může být BQ Aquaris X skvělým suvenýrem třeba z letní dovolené. Berte však v potaz, že případná reklamace může být dosti komplikovaná, ne-li nemožná.