Nokia N9 je unikátní telefon, tvořený jedním kusem polykarbonátu, v němž běží operační systém MeeGo. Recenze telefonu Nokia N9 přináší pohled na jedinečný a možná také jediný smartphone výrobce podobně velkorysé výbavy, kde nebuší povzbuzované Windows Phone, ale převratné MeeGo s již proběhlou klinickou smrtí z úst Stephena Elopa.

Nokia N9 je zřejmě tou nejkrásnější finskou královnou, stejně jako se dříve tak několikrát hovořilo o modelech jako N95 či N97. Zatímco tehdejší modely vsázely jednomyslně na operační systém Symbian, model N9 dostal převratný systém MeeGo, který byl dlouhou dobu vyvíjen ve spolupráci s Intelem. Nokia však N9 zařízla defakto dříve, než vstoupil do prodeje, kdy se vyslovila jednohlasně pro Windows Phone, zatímco MeeGo zůstane jen experimentem. Nejhorší na tom je, že experiment, který má daleko na víc, než si kdokoli připouští.

Za zapůjčení telefonu Nokia N9 do redakce děkujeme obchodu Sunnysoft.

Nokia N9 disponuje jednojádrovým 1 GHz procesorem a 1GB RAM pamětí, dotykovým AMOLED displejem s úhlopříčkou 3,9“, 8 Mpx fotoaparátem s nálepkou Carl Zeiss a autofocusem, podporou rychlých dat, GPS, technologií NFC či vnitřní úložnou pamětí 16/64 GB dle verze. Polykarbonátová konstrukce je výjimečná, jelikož je tvořena jedním kusem, který lépe odolá případným pádům a možným poškozením. Více už si povíme v následujících odstavcích recenze telefonu Nokia N9.

Nokia N9 – oficiální fotografie

Základní parametry – Nokia N9

Krátké postřehy z testování telefonu Nokia N9

Co se nám líbilo: jedinečná konstrukce z polykarbonátu, AMOLED displej s FWVGA rozlišením, ochranné sklo Gorilla Glass, jednojádrový 1 GHz procesor a 1GB RAM paměti, revoluční systém MeeGo verze 1.2, podpora rychlých dat HSPA+, Wi-Fi s funkcí hotspot, GPS s Nokia mapami a navigací Nokia autem, vnitřní 16 nebo 64 GB paměť, 8 Mpx fotoaparát s autofocusem a LED bleskem, standardní konektory 3,5 mm Jack a microUSB, digitální kompas, akcelerometr, proximity senzor, aktivní redukce hluku v hovorech, kvalitní hudební výstup, integrace sociálních sítí do telefonu, podpora DivX a Xvid kodeků, videokamerka pod displejem, ovládání systému gesty (Swipe), výtečná softwarová klávesnice s podporou zadávání metodou Swype – po aktualizaci PR1.1

Co se nám nelíbilo: pro systém je připravené omezené množství aplikací, chybí slot na microSD kartu, je nutné mít microSIM kartu, baterie telefonu nelze vyjmout, není možná úprava a vytváření Office souborů, chybí FM rádio, webový prohlížeč nepodporuje Flash, hodilo by se hardwarové tlačítko fotoaparátu, nejistá budoucnost aktualizací systému (zatím však aktualizace zaručeny), občasné zamrznutí telefonu, zahřívání pří aktivním hotspotu či zapnuté GPS, zelený nádech displeje při pohledu z boku

https://www.youtube.com/watch?v=gfE3B6L-Otw#!

Obsah balení: v malé krabici velké věci

Nokia N9 se prodává v typicky modré krabičce s nákresem telefonu na přední straně, z níž vysuneme vnitřek. V něm je umístěn telefon, pod ním zvlášť zabalený silikonový obal pro telefon, dále pak návody a záruční list. Úplně vespod krabičky nalezneme nabíječku s oddělitelným USB datovým kabelem a pecková sluchátka s tlačítkem pro příjem hovorů. Další příslušenství už je volitelné a není obsahem balení.

Vzhled a konstrukce: jediný kus polykarbonátu

Nokia si s výrobou modelu N9 dala opravdu práci a výsledkem je naprosto geniální konstrukce, tvořená jedním kusem polykarbonátu, do něhož jsou vložena „střeva“ telefonu a zakryta displejem. Uživatel tak nemá sebemenší šanci zasahovat do vnitřku telefonu, pouze se kochá vnější krásou. Nokia N9 je nabízena v barevných provedeních – Black, Cyan, Magenta, Glossy White. Původní trojici barviček doplnila právě lesklá bílá, která telefonu sluší snad nejvíce. My jsme na redakční test získali černou variantu, více konzervativní, právě určenou nejen pro pracovní využití.

Nokia N9 je tvořena konstrukcí s rozměry 116,5 x 61,2 x 12,1 mm, jejíž celková hmotnost je 135 gramů. Řekl bych, že naprosto ideální parametry pro každého, kdo chce mít podobně funkcemi nabitý telefon. Při pohledu na boční hrany telefonu to ve mně evokuje vzpomínky na Nokii N8, odkud Nokia chtě nechtě nepatrně čerpala. Zvolila však dobře, telefon je po konstrukční stránce dokonalý a nebít drobností, jako rachotící tlačítka hlasitosti, která zcela pevně nedrží v konstrukci, nebylo by, co vytknout.

Přední stranu takřka celou vyplňuje 3,9“ dotykový displej s oblým zakončením do každé strany, jehož ochranné sklo Gorilla Glass (opravdové odolné sklo, nikoliv náhražky u jiných modelů) zakrývá i oblast pod displejem, kde se nalézá videokamerka (vpravo) a indikační dioda (vlevo). Nad displejem se pod sklíčkem ukrývá proximity senzor, zamykající displej při volání. Na samém horním okraji pak je prořez hovorového reproduktoru.

Zatímco levý bok telefonu při držení v pravé ruce zůstává prázdný, na pravém jsou tlačítka hlasitosti i zámku displeje. Spodní hranu okupuje zabudovaný reproduktor, který je ukryt pod mnohačetným dírkováním. Patrně největší pozornost si zaslouží horní hrana telefonu, kde jsou naakumulované konektory i slot na SIM. Vezměme to ale pěkně popořádku. Standardní 3,5 mm konektor Jack je dostupný kdykoliv, microUSB port po odkrytí plastové krytky, na níž je potřeba máčknout – vyklopí se. Druhá část hrany patří krytce slotu pro microSIM kartu. Vyjmeme ji tak, že posuneme krytku směrem k microUSB a ona se vycvakne. Pozor, lze to učinit jen při otevřeném poklopu microUSB portu. Jestli ještě nemáte zmenšenou verzi SIM karty, budete si ji muset po domácku vyrobit, nebo zajít k operátorovi, udělat výměnnu.

Na zadní straně je v kovovém rámečku s logem výrobce a optiky Carl Zeiss Tessar umístěn 8 Mpx snímač a zvlášť dvojice LED diod. Povrch krytu je takový polomatný, díky čemuž se telefon v ruce dobře drží a nevyklouzává. Abyste telefon uchránili před odřením, opatřete ho silikonovým pouzdrem, které výrobce přidal do balení.

Baterie a výdrž: pevně zakotvená v konstrukci

Baterie telefonu Nokia N9 je vestavěná, podobně třeba jako u modelů E7 či N8. Odpadají tak rizika s neodborným zacházením, nicméně v případě výměny je potřeba navštívit servisní středisko. Baterie je typu Li-Ion, označení BV-5JW, s udávanou kapacitou 1450 mAh. Výrobcem uváděné parametry výdrže jsou následující: pohotovostní doba až 450 hodin, hovory až 11 hodin, přehrávání videí v rozlišení HD 720p až 4,5 hodiny, přehrávání hudby až 50 hodin. Skutečné hodnoty výdrže opět záleží na každém uživateli, co konkrétního s telefonem dělá. Nejvíce vybíjí baterii aktivní Wi-Fi hotspot, GPS a datové přenosy. Pokud bychom s telefonem denně realizovali pár desítek minut hovorů, synchronizovali email, využívali několik hodin datové přenosy a zhruba půl hodiny GPS s navigací, pak budeme potřebovat dobíjet po dvou až třech dnech. Pátý den budeme potřebovat dobít v případě, že s telefonem děláme opravdu jen minimální činnost.

Displej a ovládání: jasný AMOLED a řada gest

S displejem si dala Nokia práci, a tak ve výsledku jde o velice kvalitní AMOLED displej s úhlopříčkou 3,9“, s dotykovou kapacitní technologií. Nejvíce ovšem zaujme ochranné polarizované sklo Gorilla Glass, které působí masivně a dává tak jistotu, že telefon určitě ochrání. Displej má na Nokii velmi jemné rozlišení FWVGA, což znamená 480 x 854 px (a jemnost 251 dpi). Zobrazuje 16 milionů barev. Nechybí podpora ovládání více prsty (Multitouch), akcelerometr pro přetáčení obrazu na levý bok a proximity senzor pro vypínání displeje při hovoru).

Krásné hodnoty ale sráží fakt, že zřejmě kvůli polarizovanému sklíčku displeje je pozorování displeje možné jen z přímého úhlu, nikoliv více z boku, kdy dochází k zelenému zabarvování. Čím více telefon nahneme do strany, tím více se zvětší zelený nádech. Někteří si stěžují také na barevné podání AMOLED displeje, avšak to je více o zvyku, barvy prostě působí živěji a jsou takové „vylepšené“. Taková černá barva je na displeji zcela černá, nikoliv našedlá.

Dostáváme se k ovládání, které je svým způsobem revoluční, i když v některých ohledech čerpá myšlenky třeba z webOS od HP. Displej můžeme aktivovat tlačítkem na boku, nebo přímo poklepáním. V obou případech pak prstem přesuneme obrazovku a tím odemkneme displej. Po obrazovkách se posouváme zleva doprava či zpátky. Jelikož jsme v době psaní recenze měli již uvolněnou aktualizaci PR1.1 (20.2011.40-4), můžeme se podělit i o některé nové funkce, vylepšující ovladatelnost telefonu. Aplikace minimalizujeme posunem prstu z dolního okraje displeje nahoru, opačně aplikaci rovnou ukončíme. Více si o systému a ovládání povíme v následující kapitole recenze Nokie N9.

Prostředí telefonu: unikátní a jedinečné OS MeeGo

Nokia N9 disponuje v současnosti tím nejlepším, co se finskému výrobci podařilo vměstnat do mobilního telefonu. Hovořím hlavně o jednojádrovém 1 GHz procesoru ARM Cortex-A8 s podporou hardwarové grafické akcelerace (OpenGL ES 2.0) od Texas Instruments (TI OMAP 3630), grafice PowerVR SGX530 a adekvátní paměti RAM 1GB. Vnitřní paměť telefonu je v závislosti na zvolené verzi 16 či 64 GB, vždy bez dalšího rozšíření microSD kartou.

Více než parametry hardwarové vás však bude zajímat systém MeeGo, jenž má telefon ve verzi 1.2 (kódově Harmattan). Abychom jej uvedli, jedná se o společný projekt dříve samostatných linuxových počinů Meamo a Moblin (Nokia a Intel). Dlouho jsme na okamžik s reálným telefonem čekali, nakonec jsme se odsouzení této vývojové větve v mnoha směrech převratného systému dočkali z úst ředitele Nokie, Stephena Elopa, ještě dříve, než se telefon dostal do prodeje. I tak je o co stát a v případě zaručených aktualizací po nějakou dobu lze s telefonem dobře vyjít, využít jeho potenciál. Hodně záleží na nabídce aplikací a dalšího obsahu, což je v současné době pro Nokii N9 jednou ze svazujících věcí. Neřekl bych přímo, že s telefonem není co dělat, ale aplikační portfolio není zdaleka tak rozměrné, jako v případě Android Marketu či App Storu.

MeeGo dostalo velmi podobnou tvář, co se ikonek v menu týče. Zde se jedná o jednoznačné přiblížení k Symbianu Anna či Belle, nicméně koncepce systému a schopnosti jsou rozdílné, a právě na ty se nyní detailněji zaměříme. V systému nenajdeme typické domovské obrazovky, jako tomu je snad u všech jiných systému, ale shluk po sobě jdoucích třech obrazovek, kde je vše podstatné. Nokia nazývá způsob ovládání jako Swipe (přetažení od kraje displeje). První karta je jakýsi zdroj informací, kde se zobrazuje vedle data a možného počasí ve vašem okolí i poslední úkony telefonu a výpisy ze sociální sítě, zmeškané hovory, příchozí SMS atd. Druhá karta je prakticky menu telefonu, s nabídkou ikonek a možným rolováním. Třetí karta je variací multitaskingu, kdy se zobrazují spuštěné procesy formou zmenšených karet (na obrazovku se vejde až devět). Ukončování funguje tak, že podržíme prst na obrazovce, objeví se červené křížky u každé karty, které jednoduše povypínáme. Dodám, že obrazovky nemají režim na šířku displeje, proto při převrácení telefonu neočekávejte změnu.

Systému nechybí ani oblíbená horní lišta, která se objeví po dotyku do horního okraje displeje. Na ní lze rychle měnit používaný profil telefonu, hlasitost, ovládat připojení Wi-Fi a Bluetooth, měnit dostupnost v sociální síti Facebook. Telefon standardně na horní hraně zobrazuje zprava čas, onu dostupnost, připojení k síti a stav baterie. Vraťme se ještě k uzamknuté obrazovce, na které neustále běží bílé digitální hodiny (v nastavení lze vypnout), a tak není potřeba telefon neustále aktivovat pro zjištění času. Po aktivaci obrazovky můžeme nově vedle spatření data, času a posledních úkonů také ovládat hudební přehrávač, což je velkým ulehčením pro každého posluchače. V jakékoliv aplikaci můžeme vyvolat i rychlé zkratky, a to posunem prstu od spodní hrany doprostřed displeje, kdy se dole zjeví čtveřice ikonek – hovor, zpráva, fotoaparát, web. Zajímavostí je, že systém nepotřebuje žádné widgety, vsází zkrátka na jednoduchost výčtu formou menu.

MeeGo OS mě velice zaujalo, nicméně několik neduhů tento systém přeci jen má. Tak třeba zapínání přístroje, které trvá přes minutu a pět sekund, je hodně zdlouhavé. Naopak vypnutí je okamžité, do dvou sekund. Kolegovi se zas stalo, že místo klávesnice se objevila jen šedivá oblast a celý telefon se zasekl, ačkoliv nebyly spuštěny žádné další procesy. Zkrátka, systém ještě stále není v režimu dospělosti, jedná se o postupný vývoj, a tak jsou podobné nešvary očekávané. Nokia ale mohla systém dovést do stavu dokonalosti, pokud by se tak neupínala na Windows Phone, které v mnoha ohledech jsou daleko za MeeGo.

Telefonování a zprávy: emailový klient pro smích

Nokia N9 má nabídku a možnosti u kontaktů prakticky stejné, jako tomu je v jiných systémech. Při vytváření nových kontaktů dovoluje kromě mnoha informací přiložit i fotografii a specifický vyzváněcí tón. Kontakty pak mohou být řazeny dle abecedy nebo dostupnosti (podle přiřazených sociálních sítí). Možná je i importace z jiného přístroje nebo z online služby (sociální sítě, Mail for Exchange, SIP, atd.).

Nyní se dostáváme na položku s názvem telefon, která v sobě ukrývá záložky pro poslední hovory (dle volby pak poslední hovory, nepřijaté, přijaté, odchozí), klasickou numerickou klávesnici a kontakty. Součástí numerické klávesnice je i tlačítko pro rychlé uložení čísla do kontaktů.

Zprávy se řadí dle konverzací, a to včetně uvedení, z jaké sociální sítě jsou a případně i fotografií odesílatele. U psaní nové zprávy jednoznačně zaujme geniální softwarová klávesnice, na níž je radost psát. To se Nokii povedlo! V režimu na výšku i šířku displeje nepociťuji problém v psaní, nekonají se překlepy, a navíc klávesnice dává i zajímavou vibrační odezvu, nejlepší v případě přejíždění sem tam po znacích. Součástí je i nabídka smajlíků, odkaz na přidání přílohy a zobrazení počtu znaků do konce dané SMS. Klávesnici můžeme „swipnutím“ směrem dolů schovat. Po aktualizaci na PR1.1 můžete psát i pomocí metody Swype (zvolíte v nastavení) a poté na softwarové klávesnici přesunete prst zprava doleva po klávesnice, dojde k přepnutí na Swype, opačně zpátky na standardní vkládání znaků.

Vedle hezky zpracovaného klienta pro zprávy působí emailový klient jako nedonošené dítě. Ten umí spravovat více emailových účtů, nicméně třeba geniálně ukrytý panel pro vyhledávání v emailech mnozí najdou až po dlouhém hledání (je umístěn nad prvním emailem). Pro náročné uživatele tedy klient rozhodně není, a tak lze jen doufat v uvedení novější verze, nebo jiného klienta, který by obsahoval více funkcí.

Fotoaparát: 8 Mpx snímač Carl Zeiss

Patrně jednou z předností telefonu je i fotoaparát, jehož 8 Mpx snímač má splňovat přísná kritéria dnešní doby. Nokia si tentokrát odpustila svůj oblíbený Full focus a opatřila fotoaparát autofocusem, takže nepřijdete o kvalitní ostré fotografie ani při pořízení na blízko. Ve zhoršených světelných podmínkách zaručí kvalitu dvojitý LED blesk, tvořený vysocesvítivými diodami. Nokia ráda uvádí u fotoaparátu označení Carl Zeiss, které má definovat onu kvalitu. Fotoaparát tedy produkuje max. 8 Mpx snímky (rozlišení 3264 x 2448 px) nebo video v rozlišení HD 720p (1280 x 720 px) se 30 snímky/s.

V nastavení nalezneme snad vše potřebné, od zvolení různých scén (makro, noc či krajina, atd.), režim blesku (včetně redukce červených očí), vyvážení bílé, kompenzace expozice, barevný filtr, citlivost na světlo, poměr stran, rozlišení, rozpoznání tváře, zobrazení pořízeného snímku, jméno autora a geotagging. Pro zajímavost, v režimu videokamery lze natáčet s různým barevným filtrem, třeba sépií či černobíle.

Kvalita fotografií je adekvátní, řekl bych na poměry mobilních telefonů velmi dobrá. Ostatně Nokia slibovala, že fotoaparát bude více než konkurence schopný, a optika od Carl Zeiss tomu vždy hodně napovídá. Všimněte si, že snímky jsou dokonale ostré, nemají přesvětlená místa či třeba růžové zabarvení, jako tomu je u modelů HTC. Po Nokii N8 je tu další pořádný fotomobil.

Zkušební fotografie – Nokia N9:

Zkušební fotografie v rozlišení 7 Mpx (poměr stran 16:9)

Zkušební fotografie v rozlišení 8 Mpx (poměr stran 4:3)

Organizační funkce, aplikace, hudba: dobrý záměr, ale znatelná nedoladěnost

Nokia N9 má předinstalovanou aplikaci Documents, která slouží bohužel jen pro prohlížení Office formátů a PDF. Pokud bychom chtěli sehnat verzi i pro vytváření, narazíme, není totiž k dispozici. Do budoucna by ji Ovi obchod ale snad mohl nabídnout, byť placenou. Z běžných funkcí nalezneme v telefonu hodiny s budíkem, kalkulačku, poznámky, RSS čtečku či kalendář. Další obsah je možné stáhnout z obchodu Ovi, na který se dostaneme po přihlášení k účtu Nokia.

Hudební přehrávač je i v OS MeeGo na skvělé úrovni, byť neobsahuje ekvalizér s několika styly. Hudba je tříděna dle interpretů, alb, skladeb, seznamů skladeb. Součástí je i odkaz na Ovi hudbu, se kterou však v Česku moc nepochodíte. Můžete si sice při prvním spuštění nastavit zemi, ve které je služby dostupná (z výběru), ale kromě ukázky skladeb nebudete moci obsah kupovat. Přehrávač umí běžet na pozadí a být ovládán na uzamknutém displeji. Výrobce přibalil klasická pecková sluchátka, která nedokážou naplno ukázat hudební potenciál telefonu (Dolby Mobile), proto doporučím kvalitnější vlastní. Pozor také na nesourodost sluchátek, třeba mnou testovaná Samsungová Nokia vůbec nebere, napíše „nepodporované příslušenství“. Nadějně působí i přehrávač videí, který ovšem i přes vehementní podporu různých formátů klopýtá s titulky. Na to si ale musí majitelé zvyknout, systém MeeGo není ve stádiu, kdy by vše fungovalo stoprocentně.

Sociální sítě a provázanost s telefonem: Facebook, Twitter, Skype

Nokia se zaměřila na kvalitní provázanost sociálních sítí s telefonem, a tak Nokia N9 v důsledku toho má prakticky na každém kroku nějakou zmínku o tom, co dělají vaši přátelé na té či oné síti, co je prostě nového. Správa účtů nejen sociálních síti probíhá přes aplikaci v menu, nazvané jednoduše „Účty“. U každého z účtů můžeme nastavit dostupnost a místo, kde se nalézáme. Na Facebooku to pak bude u příspěvků uváděno. Sociálních sítí lze využít při synchronizaci kontaktů, komunikace je pak zobrazována přímo ve zprávách. Potěší tedy nejen vytvoření klienti Facebook a Twitter, ale i Skype a YouTube. Ve Skypu lze jak volat, tak i psát chat.

GPS, navigace, zábava: Nokia mapy, autem a NFC verze Angry Birds

N9 má instalované Nokia mapy verze 4.1.40, které podporují zobrazení linek veřejné dopravy, 3D režim, noční režim a 3D orientační body, zobrazení satelitní či terénu. Dá se s nimi najít doporučená místa v okolí, vyhledat trasu z bodu A do bodu B. Přímo v mapách lze stáhnout další vybrané mapové podklady různých zemí celého světa. Nokia si zakládá také na možnosti v menu, nazvané „odezva“, kde můžete sdělit spokojenost s produktem či vyjádřit názor v poznámce. Samozřejmostí je přepínání mezi online a offline režimem. Opět zde chybí jedna podstatná věc – mapy nefungují v režimu na šířku displeje. Přesnost GPS a rychlost načtení záleží na místě, kde se nacházíte. Na otevřeném prostoru je to otázka několika sekund, v zástavbě vysokých budov to trvá o něco déle.

Pro navigování jednoznačně doporučuji aplikaci Nokia Autem, která prakticky kopíruje tu, která je nasazena v prvních modelech Nokia s operačním systémem Windows Phone Mango. Oproti mapám funguje navigace i na šířku displeje. Zvolit lze offline režim navigace, kdy nebude telefon stahovat data přes operátora ani Wi-Fi sítě, instalovat vybraný hlas pro navigování a volit mnoho dalších dílčích nastavení. Mezi mobilními navigacemi je ta od Nokie jednoznačně na předních místech. Bohužel se však myslelo jen na navigování autem, a tak režim na kole či pěšky už v navigaci nenalezneme, škoda.

Výrobce pochvalme za čtveřici povedených herních titulů, konkrétně: Angry Birds (Free with Magic, jen 5 základních kol), u kterých můžete získat další uzamčená kola tak, že se spojíte přes NFC s jiným telefonem a tím je odemknete. Nokia tím podporuje aktivní zájem o užívání NFC technologie v telefonech. Dalšími herními tituly jsou Need For Speed Shift, Galaxy on Fire 2 a Real Golf 2011.

Datová výbava, webový prohlížeč: chybějící HDMI a Flash

Datová výbava telefonu Nokia N9 je na dobré úrovni, byť třeba neobsahuje HDMI port. Na druhou stranu je možné propojit telefon s televizí přes microUSB, pokud budeme mít specifický kabel (výrobce totiž uvádí TV-out). Co se týče konektivity, tak model podporuje sítě třetí generace, tj. HSPA, s maximálními hodnotami HSDPA až 14,4 Mb/s a HSUPA až 5,76 Mb/s. Stejně dobře jej využijete k připojení na internet i přes Wi-Fi (standardy 802.11 b/g/n), které má i funkci sdílení internetu s dalšími až pěti zařízeními (Wi-Fi Hotspot). Pokračovat můžeme s bezdrátovým Bluetooth 2.1 včetně A2DP profilu a EDR. Jedinečným je telefon z toho důvodu, že má i technologii NFC, a tak do budoucna může nabídnout určité bezkontaktní operace. Poslech hudby přes 3,5 mm Jack a microUSB 2.0 s podporou Mass Storage jsou dnes již běžnou výbavou. Zamrzí snad jen fakt, že telefon nepodporuje funkci USB on-the-go, se kterou by se k telefonu daly připojovat externí zařízení. Tato výsada zůstává jen u nejvyšších telefonů se Symbianem. Pozor na microSIM, která vyžaduje menší SIMku.

Pojďme se podívat na webový prohlížeč, který je v Nokii N9 implementován. Na první pohled působí jednoduše, a jak zjistíme dále, také takový celkově je. Nepodporuje totiž Flash a celkově je načítání stránek pomalejší, než by se hodilo takovému telefonu. Lze však otevírat více oken, sdílet určitou stránku nebo otevřenou stránku zvolit jako domovskou. Naopak výhodu bych viděl v tom, že si můžete v nastavení telefonu navolit určitý limit dat, po kterém vás telefon upozorní na překročení. Především u nesmyslných FUP limitů našich operátorů je tohle velice užitečná funkce.

Závěr recenze telefonu Nokia N9

Nokia N9 přináší v mnoha ohledech inovativní operační systém MeeGo, který by mohl mít budoucnost v případě adekvátní podpory ze strany zakládajících partnerů, tj. Nokie a Intelu. Bohužel se oba dva distancovali od dalšího vývoje, a tak nelze očekávat, že by systém byl konkurence schopný za delší časový úsek, než třeba horizont roku či dvou. Nokia přesto avizuje, že se o telefon postará formou aktualizací, které vylepší drobné neduhy, nepřinesou však zásadní novinky, potřebné pro rozvoj systému, a to je rozhodně škoda.

Systém na mě působí podobně, jako webOS u HP. Oba jsou v některých ohledech stejné, převratné, jedinečné, přesto odsouzené k budoucímu zániku. Nokia N9 tak zřejmě navždy zůstane v očích nás všech jako jakýsi experiment se systémem MeeGo, který mohl mít, a přesto nebude svou budoucnost. Telefon má prvotřídní zpracování, skvělý displej, hardwarovou výbavu, přátelské uživatelské rozhraní, ovládání pomocí gest (Swipe), prostě vše potřebné pro úspěch. Nechybí mu nic důležitého z konektivity.

Na druhou stranu tu máme řadu nedodělků, třeba konkurence neschopný webový prohlížeč bez podpory Flash, prohlížeč Office dokumentů bez možnosti úprav, chybějící FM rádio, menší počet nabízených aplikací v obchodě, zelený nádech displeje při pohledu z boku, občasné zamrznutí, delší časová prodleva při zapínání přístroje, zahřívání při aktivním hotspotu či GPS. To vše telefon sráží dolů.

Nokia N9 tak zůstane definitivně jedním z revolučních přístrojů finského výrobce, avšak opravdu pouze jediným s OS MeeGo, pokud nebudeme brát v potaz dvojnici N950 s výsuvnou QWERTY klávesnicí, která byla rozeslána jen mezi vývojáře a do prodeje se nikdy nedostane. Jestli tedy patříte mezi skalní příznivce Nokie a chcete mít doma přístroj, na který se bude ještě dlouho vzpomínat, byť ne v souvislosti s prodejními výsledky, pak Nokii N9 musím doporučit. Jestli chcete raději perspektivnější přístroj, i když s operačním systémem Windows Phone Mango, pak volte konstrukčně totožný model Nokia Lumia 800.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
tělo z polykarbonátu	slot na microSIM kartu
3,9″ dotykový FWVGA displej	webový prohlížeč bez Flash
8 Mpx fotoaparát Carl Zeiss	zelený nádech displeje
Wi-Fi, HSPA+, GPS	nelze upravovat Office dokumenty
Nokia mapy a autem	chybí FM rádio
OS MeeGo 1.2	omezené množství aplikací
ovládání gesty (Swipe)
integrace sociálních sítí
1 GHz procesor a 1GB RAM