Nepřehlédněte: Jaké smartphony dostanou nový Android 11?
Aktualizováno 9. 10. ve 20:40
K článku se vracím po půl roce, protože já i zbytek redakce máme pocit, že to za to stojí. Nejprve bych vám určitě doporučil mrknout se na tip nad touto aktualizací “Nepřehlédněte”. Jde o první (nikoliv konečný) seznam zařízení, u kterých máme informaci, že získají nejnovější Android 11.
Že se za půl roku od původního vydání článku vágní přístup výrobců příliš neliší? Ano, to tvrdím. Počkejte! Já přece vím, že Samsung poměrně nedávno změnil svůj postoj a nově garantuje až tříletou podporu. To je samozřejmě skvělá zpráva, ale zkusme si zahrát na trošku rozmlsané uživatele. Proč by nemohla být klidně delší? A co takový Google? Vážně nemá na víc?
Chápu, zvlášť v posledním roce penetrují všechny segmenty desítkami telefonů, takže je dost složité všechny aktualizovat pořádně a včas. Můj problém je v tom, že ne všichni si můžou dovolit vlajky. V situaci, kdy si koupíte smartphone třeba za osm tisíc, a to není rozhodně málo, máte být vděční za jeden hlavní mezigenerační update? Ale no tak!
Podpora je věc výrobce, je to jeho devíza. Argumentaci, že toho mají moc, fakt neberu. Ani to, že to (možná) prvoplánově vypadá, jako by se jim do toho ani nechtělo, třeba proto, aby uživatelé častěji měnili zařízení = častěji utráceli za nové. Samozřejmě celou tu dobu mluvím o smartphonech s Androidem.
U konkurenčního Applu je tohle jiné. Můžete mi tisíckrát vykládat, jak jsou iOvce hloupé, jak zbytečně utrácí balík za něco, co jinde pořídíte třikrát levněji apod. Ale pokud jde o “support”, je jablečný podnik úplně jinde. Postarat se i o pět let starý telefon pro něj není problém. Mě i zbytek redakčního týmu ale v tento okamžik zajímá, jestli to vnímáte stejně, nebo jinak.
Napište nám do komentářů, a klidně se o tom pobavme. Těšíme se!
Původní článek z 6. 4. 2020
Pokud patříte mezi majitele telefonů s Androidem, asi nemá smysl vám dlouze vysvětlovat, že styl, v jaké vám jej nabízí jednotliví výrobci se úplně neshoduje s tím, který si Google drží u své vlastní modelové řady Pixel. Ta se pyšní nejrychlejšími aktualizacemi vůbec. V tomto ohledu jsou např. Samsung, Huawei, Xiaomi a mnoho dalších logicky vždy o krok pozadu.
V průběhu dalších několika let jsme se čím dál častěji setkávali z různými typy nadstaveb, které jakoby vedly ke štěpení celého systému, a četnost, s jakou mobilní značky aktualizovaly, byla doslova tristní. Svůj podíl na tom měla tehdejší politika Googlu stejně jako vágní přístup OEM.
Postupně se začala americká společnost vůči všem podporovaným výrobcům mnohem více vymezovat a zpřísnila své požadavky. Jenže pokaždé si někteří z nich našli způsob, jak tato nařízení fikaně obejít. Kdo tím v konečném důsledku nejvíc trpěl? Samozřejmě že uživatelé. Jenže těch, kterým to vadilo, byl jen zlomek, a těm ostatním to bylo tak nějak jedno.
Projekt Treble od společnosti Google přišel s nástupem Androidu 8.0 Oreo. Šlo v podstatě o reorganizaci architektury a přechod na tzv. modulární způsob struktury. Jednoduše řečeno byly proprietární úpravy (nadstavby) výrobců odděleny od kořenového systému. Snahou bylo umožnit pravidelné a rychlé aktualizace ve frekvencích velmi podobných těm u telefonů Pixel.
Pro výrobce to ale znamenalo vcelku zásadní problém. Museli svůj firmware kompletně předělat. Očividně se jim do toho moc nechtělo a snažili se to různě oddálit. Například tím, že novinku “na prasáka” pustili do prodeje se starším Androidem, i když už byla k dispozici jeho novější verze. Jenže uživatelé už dávno nebyli tak hloupí a začali si toho všímat víc a víc – hlavně toho, jak to nefunguje.
Když se tento moloch na veřejnosti provalil úplně, bylo potřeba zákazníky přesvědčit, že situace není tak špatná, jak vypadá. Chtělo to ale další želízko v ohni a Android One se za takových okolností přímo nabízel.
Zatímco Google původně vytvořil projekt Android One, aby jej jako variantu v okleštěné podobě přivedl k “dalším miliardám chudých uživatelů” (nyní nahrazen Androidem Go), americká společnost někdy v roce 2017 povýšila tento cíl na zcela novou úroveň. Ta spočívala v distribuci “čistého, bezpečného a snadno použitelného” operačního systému.
Google garantuje nejméně dva roky hlavních aktualizací a ještě jeden rok bezpečnostních záplat navíc. Paralela s klasickým Androidem je evidentní, ne že ne. Čím však měl Android One zaujmout, je rychlost. Díky tomuto programu poskytuje americká společnost výrobcům službu ve formě vývoje softwaru na míru kompatibilního hardware.
Jedná se o zcela čistý systém, který můžete vidět v mobilech Google Pixel. Většinou (kromě galerie, nebo aplikace fotoaparát – v minulosti např. Motorola) nabízí jen nejnutnější základ jako je Obchod Play, běžné aplikace pro volání, textovky, úložiště apod. Pro OEM to ve zkratce znamená minimální práci s adaptací a významnou časovou úsporu v souvislosti s aktualizací svého zařízení.
TIP: Poslední mohykán? Android 10 konečně i pro Xiaomi Mi A3
Odpovím jednoduše – rychlost aktualizací. Asi bude nejlepší pro názornost to ukázat na pár konkrétních příkladech. Telefony Xiaomi Mi 9T a Mi 9T Pro šly u nás do prodeje zkraje, resp. koncem (Pro varianta) loňských prázdnin. A jestli to bylo dokonce už v červnu není podstatné. V plus mínus stejné době – tuším v červenci – se k nám dostal model Xiaomi Mi A3 (recenze).
Zatímco první dva jsou zástupci vyšší střední třídy, které po uvedení běžely na Android 9 Pie s vlastní nadstavbou MIUI 10, Mi A3 běžela na čisté verzi Androidu 9 v rámci programu Android One. Na otázku, který z nich dostal nejnovější Android 10 dřív, zná většina z vás odpověď. Mi A3 po několika průšvizích má “desítku” sotva pár dní.
Můžete namítnout, že nejde o chybu na straně Googlu ale Xiaomi. A máte pravdu. Ale problémem Googlu je, že si tuto “včasnost a snadnou použitelnost” nehlídá. Pro čínskou společnost je pak ostuda to, že s ohledem na minimální náročnost ohledně implementace projevila velmi chabou zainteresovanost tím, že pustila do oběhu nedodělek, který uživatelům přepaloval displej a dělal z telefonů těžítka.
Dalším zástupcem čistě v rámci programu Android One je model Moto X4 (recenze), který se dostal na pulty obchodů koncem roku 2017. Motorola přislíbila, že telefon bude dostávat hlavní aktualizace systému v rámci dvou let od okamžiku zahájení prodeje, ne že dostane dva hlavní updaty.
I když telefon startoval na Androidu 7.1 Nougat a pak dostal aktualizaci na Android 8.0 Oreo, resp. Android 9 Pie, tak klidně mohl dostat i nejnovější Android 10. Proč? Protože “A 10” byl uvolněn do oběhu v říjnu. A tady se nebavíme o smartphonu s vlastní nadstavbou, ale o zařízení, kde je implementace aktualizace v rámci projektu One mnohem větší “brnkačka”.
Bez ohledu na výrobce by všechny telefony s logem Android One měly dostávat aktualizace mezi prvními a výrobce by s updatem neměl otálet. Pak nastává naprosto tragikomická situace, že model s proprietárním řešením (nadstavbou) dostává nový Android 10 o měsíc, dva, tři dřív.
TIP: Jaké telefony Huawei a Honor dostanou EMUI 10.1?
Je to bohužel pravda. Pravidla dvou hlavních aktualizací se drží všichni. I když jak kdo a jak kdy. Své o tom ví zejména uživatelé telefonu Huwei Y9 (2019), kde majitelé hromadně sepisovali petice kvůli Androidu 10. Stalo se tak poté, co čínský výrobce vysvětloval, že problémem přechodu na nejnovější systém jsou omezení na straně hardware.
Famózní kamufláž, jak na přímo neříct: „My jsme se na vás vážení uživatelé vykašlali!“ Jenže pak Huawei obrátil. Stejná kauza v bledě modrém se odehrála i ohledně smartphonů Nova 3 a Honor Play. A určitě bych našel podobné příklady i jinde. Samsung taky není čistý jako lilie a pár dalších by se určitě našlo. Mám pokračovat?
Mimo lhaní a polopravdy je průšvih také v tom, že si Google na výrobce víc nedošlápne. Jasně, od letošního ledna je pro výrobce závazné, že všechny nové telefony musí mít nejnovější Android. Přesto to neřeší právě to sporné období, kdy se dostává do oběhu nová verze systému a zároveň jdou do prodeje zařízení, která jej jednoduše nemají.
Celé to pak působí jak na tržišti někde v Káhiře. Uživatelé se pak v diskuzích předhání v tom, kdo už nový update má, kdo ho nemá, kdy ho který telefon dostane a proč ho nedostane a co se děje? Vždyť je to trošku bizarní, nemyslíte?
[poll id=”5″]
Ano a bez jakýchkoliv debat! Pokud opravdu telefon nevykazuje hardwarová omezení, např. na straně čipsetů od Qualcommu, Samsungu nebo MediaTeku v souvislosti s limity v rámci API díky zastarání apod., měli by se výrobci maximálně snažit. Na jednu stranu chrlí do světa další a další telefony, na tu druhou díky tomu ztrácejí kontrolu nad podporou?
Souhlasím, že ta otázka je přitažená za vlasy, ale rozumíte mi? Jako uživatel mám pak pocit, že na deset milionů kusů má OEM k dispozici jednoho vývojáře, který se stará o aktualizaci deseti modelových řad a nic moc výkonně. Ať je ta podpora klidně tříletá nebo čtyřletá. Jenže to by mohlo znamenat odliv zákazníků. Nebo čeho se tak Samsung a spol. bojí?
To samé platí pro seznam podporovaných zařízení. Chvíli tam jsou, pak zmizí, pak se objeví. Trošku to zavání tím, že pravá ruka neví, co dělá levá. Pak jsou uživatelé zklamaní, protože si mysleli, něčemu věřili a naletěli.
Co si o aktualizacích myslíte a co porovnání s Applem? Napište nám své názory do diskuze!
Nepřehlédněte: Jaké smartphony dostanou nový Android 11?
Aktualizováno 9. 10. ve 20:40
K článku se vracím po půl roce, protože já i zbytek redakce máme pocit, že to za to stojí. Nejprve bych vám určitě doporučil mrknout se na tip nad touto aktualizací “Nepřehlédněte”. Jde o první (nikoliv konečný) seznam zařízení, u kterých máme informaci, že získají nejnovější Android 11.
Že se za půl roku od původního vydání článku vágní přístup výrobců příliš neliší? Ano, to tvrdím. Počkejte! Já přece vím, že Samsung poměrně nedávno změnil svůj postoj a nově garantuje až tříletou podporu. To je samozřejmě skvělá zpráva, ale zkusme si zahrát na trošku rozmlsané uživatele. Proč by nemohla být klidně delší? A co takový Google? Vážně nemá na víc?
Chápu, zvlášť v posledním roce penetrují všechny segmenty desítkami telefonů, takže je dost složité všechny aktualizovat pořádně a včas. Můj problém je v tom, že ne všichni si můžou dovolit vlajky. V situaci, kdy si koupíte smartphone třeba za osm tisíc, a to není rozhodně málo, máte být vděční za jeden hlavní mezigenerační update? Ale no tak!
Podpora je věc výrobce, je to jeho devíza. Argumentaci, že toho mají moc, fakt neberu. Ani to, že to (možná) prvoplánově vypadá, jako by se jim do toho ani nechtělo, třeba proto, aby uživatelé častěji měnili zařízení = častěji utráceli za nové. Samozřejmě celou tu dobu mluvím o smartphonech s Androidem.
U konkurenčního Applu je tohle jiné. Můžete mi tisíckrát vykládat, jak jsou iOvce hloupé, jak zbytečně utrácí balík za něco, co jinde pořídíte třikrát levněji apod. Ale pokud jde o “support”, je jablečný podnik úplně jinde. Postarat se i o pět let starý telefon pro něj není problém. Mě i zbytek redakčního týmu ale v tento okamžik zajímá, jestli to vnímáte stejně, nebo jinak.
Napište nám do komentářů, a klidně se o tom pobavme. Těšíme se!
Původní článek z 6. 4. 2020
Pokud patříte mezi majitele telefonů s Androidem, asi nemá smysl vám dlouze vysvětlovat, že styl, v jaké vám jej nabízí jednotliví výrobci se úplně neshoduje s tím, který si Google drží u své vlastní modelové řady Pixel. Ta se pyšní nejrychlejšími aktualizacemi vůbec. V tomto ohledu jsou např. Samsung, Huawei, Xiaomi a mnoho dalších logicky vždy o krok pozadu.
V průběhu dalších několika let jsme se čím dál častěji setkávali z různými typy nadstaveb, které jakoby vedly ke štěpení celého systému, a četnost, s jakou mobilní značky aktualizovaly, byla doslova tristní. Svůj podíl na tom měla tehdejší politika Googlu stejně jako vágní přístup OEM.
Postupně se začala americká společnost vůči všem podporovaným výrobcům mnohem více vymezovat a zpřísnila své požadavky. Jenže pokaždé si někteří z nich našli způsob, jak tato nařízení fikaně obejít. Kdo tím v konečném důsledku nejvíc trpěl? Samozřejmě že uživatelé. Jenže těch, kterým to vadilo, byl jen zlomek, a těm ostatním to bylo tak nějak jedno.
Projekt Treble od společnosti Google přišel s nástupem Androidu 8.0 Oreo. Šlo v podstatě o reorganizaci architektury a přechod na tzv. modulární způsob struktury. Jednoduše řečeno byly proprietární úpravy (nadstavby) výrobců odděleny od kořenového systému. Snahou bylo umožnit pravidelné a rychlé aktualizace ve frekvencích velmi podobných těm u telefonů Pixel.
Pro výrobce to ale znamenalo vcelku zásadní problém. Museli svůj firmware kompletně předělat. Očividně se jim do toho moc nechtělo a snažili se to různě oddálit. Například tím, že novinku “na prasáka” pustili do prodeje se starším Androidem, i když už byla k dispozici jeho novější verze. Jenže uživatelé už dávno nebyli tak hloupí a začali si toho všímat víc a víc – hlavně toho, jak to nefunguje.
Když se tento moloch na veřejnosti provalil úplně, bylo potřeba zákazníky přesvědčit, že situace není tak špatná, jak vypadá. Chtělo to ale další želízko v ohni a Android One se za takových okolností přímo nabízel.
Zatímco Google původně vytvořil projekt Android One, aby jej jako variantu v okleštěné podobě přivedl k “dalším miliardám chudých uživatelů” (nyní nahrazen Androidem Go), americká společnost někdy v roce 2017 povýšila tento cíl na zcela novou úroveň. Ta spočívala v distribuci “čistého, bezpečného a snadno použitelného” operačního systému.
Google garantuje nejméně dva roky hlavních aktualizací a ještě jeden rok bezpečnostních záplat navíc. Paralela s klasickým Androidem je evidentní, ne že ne. Čím však měl Android One zaujmout, je rychlost. Díky tomuto programu poskytuje americká společnost výrobcům službu ve formě vývoje softwaru na míru kompatibilního hardware.
Jedná se o zcela čistý systém, který můžete vidět v mobilech Google Pixel. Většinou (kromě galerie, nebo aplikace fotoaparát – v minulosti např. Motorola) nabízí jen nejnutnější základ jako je Obchod Play, běžné aplikace pro volání, textovky, úložiště apod. Pro OEM to ve zkratce znamená minimální práci s adaptací a významnou časovou úsporu v souvislosti s aktualizací svého zařízení.
TIP: Poslední mohykán? Android 10 konečně i pro Xiaomi Mi A3
Odpovím jednoduše – rychlost aktualizací. Asi bude nejlepší pro názornost to ukázat na pár konkrétních příkladech. Telefony Xiaomi Mi 9T a Mi 9T Pro šly u nás do prodeje zkraje, resp. koncem (Pro varianta) loňských prázdnin. A jestli to bylo dokonce už v červnu není podstatné. V plus mínus stejné době – tuším v červenci – se k nám dostal model Xiaomi Mi A3 (recenze).
Zatímco první dva jsou zástupci vyšší střední třídy, které po uvedení běžely na Android 9 Pie s vlastní nadstavbou MIUI 10, Mi A3 běžela na čisté verzi Androidu 9 v rámci programu Android One. Na otázku, který z nich dostal nejnovější Android 10 dřív, zná většina z vás odpověď. Mi A3 po několika průšvizích má “desítku” sotva pár dní.
Můžete namítnout, že nejde o chybu na straně Googlu ale Xiaomi. A máte pravdu. Ale problémem Googlu je, že si tuto “včasnost a snadnou použitelnost” nehlídá. Pro čínskou společnost je pak ostuda to, že s ohledem na minimální náročnost ohledně implementace projevila velmi chabou zainteresovanost tím, že pustila do oběhu nedodělek, který uživatelům přepaloval displej a dělal z telefonů těžítka.
Dalším zástupcem čistě v rámci programu Android One je model Moto X4 (recenze), který se dostal na pulty obchodů koncem roku 2017. Motorola přislíbila, že telefon bude dostávat hlavní aktualizace systému v rámci dvou let od okamžiku zahájení prodeje, ne že dostane dva hlavní updaty.
I když telefon startoval na Androidu 7.1 Nougat a pak dostal aktualizaci na Android 8.0 Oreo, resp. Android 9 Pie, tak klidně mohl dostat i nejnovější Android 10. Proč? Protože “A 10” byl uvolněn do oběhu v říjnu. A tady se nebavíme o smartphonu s vlastní nadstavbou, ale o zařízení, kde je implementace aktualizace v rámci projektu One mnohem větší “brnkačka”.
Bez ohledu na výrobce by všechny telefony s logem Android One měly dostávat aktualizace mezi prvními a výrobce by s updatem neměl otálet. Pak nastává naprosto tragikomická situace, že model s proprietárním řešením (nadstavbou) dostává nový Android 10 o měsíc, dva, tři dřív.
TIP: Jaké telefony Huawei a Honor dostanou EMUI 10.1?
Je to bohužel pravda. Pravidla dvou hlavních aktualizací se drží všichni. I když jak kdo a jak kdy. Své o tom ví zejména uživatelé telefonu Huwei Y9 (2019), kde majitelé hromadně sepisovali petice kvůli Androidu 10. Stalo se tak poté, co čínský výrobce vysvětloval, že problémem přechodu na nejnovější systém jsou omezení na straně hardware.
Famózní kamufláž, jak na přímo neříct: „My jsme se na vás vážení uživatelé vykašlali!“ Jenže pak Huawei obrátil. Stejná kauza v bledě modrém se odehrála i ohledně smartphonů Nova 3 a Honor Play. A určitě bych našel podobné příklady i jinde. Samsung taky není čistý jako lilie a pár dalších by se určitě našlo. Mám pokračovat?
Mimo lhaní a polopravdy je průšvih také v tom, že si Google na výrobce víc nedošlápne. Jasně, od letošního ledna je pro výrobce závazné, že všechny nové telefony musí mít nejnovější Android. Přesto to neřeší právě to sporné období, kdy se dostává do oběhu nová verze systému a zároveň jdou do prodeje zařízení, která jej jednoduše nemají.
Celé to pak působí jak na tržišti někde v Káhiře. Uživatelé se pak v diskuzích předhání v tom, kdo už nový update má, kdo ho nemá, kdy ho který telefon dostane a proč ho nedostane a co se děje? Vždyť je to trošku bizarní, nemyslíte?
[poll id=”5″]
Ano a bez jakýchkoliv debat! Pokud opravdu telefon nevykazuje hardwarová omezení, např. na straně čipsetů od Qualcommu, Samsungu nebo MediaTeku v souvislosti s limity v rámci API díky zastarání apod., měli by se výrobci maximálně snažit. Na jednu stranu chrlí do světa další a další telefony, na tu druhou díky tomu ztrácejí kontrolu nad podporou?
Souhlasím, že ta otázka je přitažená za vlasy, ale rozumíte mi? Jako uživatel mám pak pocit, že na deset milionů kusů má OEM k dispozici jednoho vývojáře, který se stará o aktualizaci deseti modelových řad a nic moc výkonně. Ať je ta podpora klidně tříletá nebo čtyřletá. Jenže to by mohlo znamenat odliv zákazníků. Nebo čeho se tak Samsung a spol. bojí?
To samé platí pro seznam podporovaných zařízení. Chvíli tam jsou, pak zmizí, pak se objeví. Trošku to zavání tím, že pravá ruka neví, co dělá levá. Pak jsou uživatelé zklamaní, protože si mysleli, něčemu věřili a naletěli.
Co si o aktualizacích myslíte a co porovnání s Applem? Napište nám své názory do diskuze!