Výrobci z Číny do toho letos šlapou nevídaným způsobem. Dvojka Huawei, Xiaomi se na trhu etablovaly způsobem, ze kterého se dosavadním vládcům Samsungu s Applem musejí zákonitě dělat vrásky na čele. A jsem toho názoru, že tahle, ještě nedávno neohrožená dvojka, potřebuje trochu nafackovat od výrobců, kteří donedávna bojovali se špatnou pověstí, která čínské značky provázela.
A když jsem v květnu testoval Xiaomi Redmi Note 5, oblíbil jsem si ho natolik, že se nedávno stal mým primárním telefonem. Funguje to, běží to, vydrží to na baterku dva dny, dělá to pěkné fotky a velký displej prospívá produktivitě. Proto jsem byl zvědav na jeho nástupce, kterým je dnes recenzovaný Redmi Note 6 Pro.
Konstrukce | kov a plast, 157 x 76 x 8,3 mm, 194 g |
---|---|
Displej | 6,26″, IPS LCD, 1080 x 2280 px, poměr stran 19:9, jemnost 403 ppi |
Operační systém | Android 8.1 Oreo + MIUI 9 |
Procesor | 8 jádrový, 1,8 GHz, Qualcomm Snapdragon 636 |
Paměť | 3/4 GB RAM, 32/64 GB úložiště, microSD slot (do 256 GB) |
Fotoaparát | duální (12 Mpx + 5 Mpx), f/1,9 a f/2,2, blesk + přední duální (20 Mpx + 2 Mpx), f/2,0 a f/2,2 |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
Technologie | hybridní dual SIM, Bluetooth 5.0, Wi-Fi, GPS, čtečka otisků |
Baterie | 4 000 mAh, rychlonabíjení |
Cena a dostupnost | 4 990 Kč, listopad 2018 |
Za zapůjčení děkujeme e-shopu XM.cz, u kterého telefon zakoupíte.
Jak popsat nudu po tisící první? Nijak, telefon, který má naprosto uniformní, černý design se popravdě popisuje dost nesnadně. První dojem je teda nic moc, prostě naprosto typický smartphone s rokem výroby 2018. Uchopení do ruky už ale přece jen nějaký dojem zanechá a to trochu studený. Hliník na zadní straně se nezapře. Zapnutí Redmi Note 6 pak prozradí, že nejvýznamnější estetický rozdíl oproti pětce je – ano, přesně tak – vykrojený displej. Ano, nějaké drobnější rozdíly by se našly, jinak je to prakticky “pětka po lehkém faceliftu”. Jestli vás recenze přesvědčí ke koupi, zvažte jakoukoliv jinou barvu, ta jednotvárná černá je skutečně fádní a vysloveně usedle nudná.
Klasické je i rozložení konektorů a tlačítek. Palec pravé ruky má pod kontrolou tlačítka zamykání displeje a hlasitosti. Ukazovák pak krásně dosáhne na čtečku otisků na zadní straně, která je mimochodem blesková a spolehlivá. Horní hrana má v sobě zabudovaný 3,5 mm jack a infraport. Na spodní najdeme něco, co vypadá jako dva reproduktory. Nenechte se ale zmást, je tam jen jeden, pod druhou perforací je mikrofon. Mezi nimi je potom microUSB. Zde si musím opět, zase a po stotřicátépáte postěžovat – u jakéhokoliv telefonu s cenovkou vyšší než 2 000 korun mi tento konektor přijde už jako vyloženě trapas. Nu a nakonec tu máme fotoaparáty. Nad displejem, ve výřezu, jsou dva a nad rovinu zad potom vystupuje modul toho primárního.
Co oceňuji je celková odolnost telefonu proti upatlání. Displej sice čas od času otřít do trička musíte, ale zadní matná strana má k otiskům vyloženě odpor a navíc se ukázala jako překvapivě odolná i proti škrábancům. Skvělý je i kryt z průhledného silikonu, který Xiaomi přikládá do balení k telefonu. Takový přístup je mi skutečně sympatický a byl bych rád, kdyby se stal jakýmsi nepsaným standardem napříč výrobci. Zpracování telefonu jako takového je potom bezvadné. Nikde nic neřeže do ruky, vše je perfektně slícováno, a telefon se i překvapivě dobře a jistě drží (jak v krytu, tak bez něj).
Co by se dalo vytknout je chybějící voděodolnost, ale v tomto směru omlouvá Xiaomi cenovka. Holt nemůžeme mít všechno a zařízení do 5 000 korun jsou občas dost o kompromisech. Větší problém bude pro mnoho uživatelů absence NFC. Osobně mi nečiní problém fungovat bez něj, protože platím stále ještě postaru – kartou. Ale věřím, že pro ty, co si na to zvykli, to může být rozhodující argument, proč dát přednost konkurenci.
Redmi Note 6 dostal proti svému předchůdci o 0,27″ větší displej. Jestli je bezrámečkový nebo ne, o tom by se dalo polemizovat, neb ona dnešní bájná “bezrámečkovost” není nijak definována. Osobně jsem raději, když se kolem displeje nachází nějaká “deformační zóna”, která zároveň zabraňuje nechtěným dotykům dlaní, ale objektivně uznávám, že tenoučké rámečky zkrátka vypadají dobře. Jinak kvalita zobrazovače je skvělá. Barvy jsou na IPS panel překvapivě syté a kontrastní, případně je možné si je doladit dle svého v nastavení. Ani k práci regulace podsvícení nemám sebemenších výhrad a úroveň jasu byla dostatečná pro pohodlnou čitelnost za všech situací.
Kde si ale musím hodně postěžovat, je již zmíněný výřez. Obvykle proti nim nic nemám a je mi to v podstatě volné, pokud to nemá nějaký negativní vliv. A bohužel, zde se nebojím aplikaci tohoto módního prvku označit za vyložený fail. Abych to srozumitelně vysvětlil, musím se obrátit k mému osobnímu telefonu a předchůdci Redmi Note 6, kterým je minulá generace – Redmi Note 5. Ten totiž žádný výřez nemá a v okamžiku, kdy mi přijde email, SMSka nebo jakákoliv notifikace a mám odemčený telefon, zobrazí se mezi ukazatelem času (vlevo) a nabití baterie (vpravo) ikonka pod horní hranou displeje. Ne tak u Note 6 Pro! Ten na stejném místě zobrazí pouze a jenom čas a baterii, nic víc, protože na místě ikonek se nachází onen slavný výřez. Domníval jsem se, že v okamžiku, kdy ho softwarově schovám, dojde ke zobrazování notifikací pod černým pruhem. Nemohl jsem se mýlit víc! Malé notifikační ikonky se zkrátka neukážou, kdybyste se rozkrájeli. Toto bohužel považuji za natolik významnou brzdu produktivity, že to celý, jinak vcelku dobrý dojem z telefonu, chvílemi totálně zabíjelo. A Redmi Note 6 Pro se tak stává jednoznačně špatným příkladem aplikace slavného notche. Vždycky mě mrzí, když produktivita a praktičnost ustoupí módním trendům a zde se tak bohužel stalo.
Kdo se s tímto jediným zásadním negativem smíří, dostane jinak velmi svižný a odladěný telefon. I přes nijak oslnivé 3 GB operační paměti a procesor, který není z nejvýkonnějších, jsem se nesetkal se záseky nebo záškuby systému. Pro běžné použití nebo i práci má Redmi Note 6 Pro výkonu dostatek a jediná zaškobrtnutí animací se dějí při ovládání gesty. Systém s poměrně mohutnou nadstavbou MIUI pak oproti čistému Androidu dost rozšiřuje možnosti nastavení a skrývá i pár užitečných funkcí. Tajnůstkáře potěší možnost zamknout si jednotlivé aplikace, takže i když půjčí odemčený telefon někomu jinému, nedostane se dotyčný třeba k případným citlivým konverzacím ve zprávách. Druhý prostor umožňuje vytvoření jakéhosi druhého systému, který je zcela oddělen od toho základního. Může to být funkční způsob, jak mít v telefonu oddělený pracovní prostor od soukromého. Kde MIUI musím zkritizovat, je lehká chaotičnost a nelogičnost položek v nastavení.
V oblasti výdrže pak Redmi Note 6 Pro doslova exceluje. Jeden den jsem vydržel vždy. Ani 2 hodiny navigace, 12 telefonních hovorů, čtení hromady emailů a průběžné odepisování na messengerech nepoložilo telefon na lopatky. Naopak, večer se tvářil, že dobíjet zatím nepotřebuje a po půlnoci jsem se z restauračního zařízení vracel se solidními 19 %. Běžné pracovní dny pak vydrží dva, nu a při vyloženě víkendovém provozu ho odpojte v pátek po obědě z nabíječky a v neděli večer si ještě v pohodě zavoláte, než ho tam připojíte zpět.
Trošku nechápu, že se Xiaomi příliš nikde nechlubí rychlonabíjením, které Redmi Note 6 Pro umí. V balení je sice klasická “pomalá” nabíječka, ale když jsem telefon připojil na svoji, která umí Quick Charge 3, tak první půlhodinu platilo, že co minuta, to procento nahoru. Po 45 minutách na mě svítilo dokonce 51 %, aby se potom tempo zpomalilo a do plna byla baterie s kapacitou 4 000 mAh nabitá za hodinu a 59 minut. Po stránce zvuku je pak Redmi Note 6 Pro jedním slovem průměrný. Výstup na sluchátka má sice solidní hlasitost, ale podání skladeb je plošší, jakoby lehce ořezané o výšky a basy. A příliš neoslnil ani reproduktor hlasitého odposlechu. Hlasitost ze sebe sice dostane slušnou, ale zhruba v poslední čtvrtině už je zvuk dost zkreslený.
Na první pohled má šestka stejný hlavní fotoaparát, jako její předchůdce. Při bližším zkoumání zjistíme, že si polepšila především světelnost. To má svůj význam především při focení v horších světelných podmínkách. Fotky za opravdu špatného osvětlení jsou pořád ještě disciplínou, ve které spolu mohou soupeřit jen telefony z té opravdu nejvyšší kategorie, takže je třeba zůstat nohama na zemi a nechtít po Redmi Note 6 nemožné. Podvečerní fotopokusy ale vypadají slušně a prezentovatelně. Své možnosti ale naplno hlavní fotomodul ukáže za denního světla. Tam nemá problém s dobrým prokreslením detailů ani věrností barev a potěší i minimální zkreslení v rozích obrázků. Díky dvojici čoček na displejem, které jsou v konfiguraci 20 Mpx + 2 Mpx jsou kvalitní a publikovatelná i selfíčka.
Aplikaci fotoaparátu se mohutně snaží pomoci AI a pomocí rozpoznání toho, co fotíte, zkouší nastavit optimální hodnoty pro danou scenérii. Svoji práci odvádí dobře, ale samozřejmě se dá i vypnout. Co trošku zamrzí, je video. Ne, že by jeho kvalita byla špatná, naopak! Není sice stabilizované opticky, ale jen elektronicky, nicméně i tak je výsledek koukatelný. Horší je, že natáčení je možné maximálně ve Full HD při 30 FPS. Což je něco, co nás vrací zhruba o pět let nazpět. Kdo chce natáčet třeba ve 4K, má tu možnost, ale ne v nativní aplikaci.
Nyní je čas shrnout, zhodnotit a případně se pokusit najít lepší, ekonomičtější nebo logičtější volbu, než je Xiaomi Redmi Note 6 Pro. Trošku lišácky sáhnu zpět do května po předchůdci, ke kterému se v recenzi neustále vracím. Redmi Note 5 mi totiž připadá jako možnost mnohem logičtější, ač není z nejnovějších. Vítězí ale na poli produktivity, kterou u šestky decimuje výřez v displeji. Kdo nepotřebuje tak dobré fotky a má sympatie ke značce Motorola, může sáhnout po Motorole One, která nabídne prakticky čistý Android. Chcete-li čistý Android v podání Xiaomi, jděte s klidem do Mi A2.
Komu se líbí výřezy, rád fotí a sem tam potřebuje vydržet dva dny bez nabíječky, tomu Redmi Note 6 Pro udělá radost. Kdo je zvyklý používat notifikace v horní části displeje, bude je muset oželet. Nadstavba MIUI ale může nabízet pro někoho možná zásadní funkce, které konkurence nemá. V každém případě za tenhle telefon za zvážení stojí, nicméně jako nástupce a pokračoval řady Redmi Note u mě neuspěl, protože za to, co dává navíc, si zase bere dost zpět.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
svižný systém MIUI | notifikace omezené výřezem |
výborný fotoaparát | natáčení jen v rozlišení Full HD a při 30 FPS |
velmi slušná výdrž | absence USB-C |
poměr cena/výkon |
Výrobci z Číny do toho letos šlapou nevídaným způsobem. Dvojka Huawei, Xiaomi se na trhu etablovaly způsobem, ze kterého se dosavadním vládcům Samsungu s Applem musejí zákonitě dělat vrásky na čele. A jsem toho názoru, že tahle, ještě nedávno neohrožená dvojka, potřebuje trochu nafackovat od výrobců, kteří donedávna bojovali se špatnou pověstí, která čínské značky provázela.
A když jsem v květnu testoval Xiaomi Redmi Note 5, oblíbil jsem si ho natolik, že se nedávno stal mým primárním telefonem. Funguje to, běží to, vydrží to na baterku dva dny, dělá to pěkné fotky a velký displej prospívá produktivitě. Proto jsem byl zvědav na jeho nástupce, kterým je dnes recenzovaný Redmi Note 6 Pro.
Konstrukce | kov a plast, 157 x 76 x 8,3 mm, 194 g |
---|---|
Displej | 6,26″, IPS LCD, 1080 x 2280 px, poměr stran 19:9, jemnost 403 ppi |
Operační systém | Android 8.1 Oreo + MIUI 9 |
Procesor | 8 jádrový, 1,8 GHz, Qualcomm Snapdragon 636 |
Paměť | 3/4 GB RAM, 32/64 GB úložiště, microSD slot (do 256 GB) |
Fotoaparát | duální (12 Mpx + 5 Mpx), f/1,9 a f/2,2, blesk + přední duální (20 Mpx + 2 Mpx), f/2,0 a f/2,2 |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
Technologie | hybridní dual SIM, Bluetooth 5.0, Wi-Fi, GPS, čtečka otisků |
Baterie | 4 000 mAh, rychlonabíjení |
Cena a dostupnost | 4 990 Kč, listopad 2018 |
Za zapůjčení děkujeme e-shopu XM.cz, u kterého telefon zakoupíte.
Jak popsat nudu po tisící první? Nijak, telefon, který má naprosto uniformní, černý design se popravdě popisuje dost nesnadně. První dojem je teda nic moc, prostě naprosto typický smartphone s rokem výroby 2018. Uchopení do ruky už ale přece jen nějaký dojem zanechá a to trochu studený. Hliník na zadní straně se nezapře. Zapnutí Redmi Note 6 pak prozradí, že nejvýznamnější estetický rozdíl oproti pětce je – ano, přesně tak – vykrojený displej. Ano, nějaké drobnější rozdíly by se našly, jinak je to prakticky “pětka po lehkém faceliftu”. Jestli vás recenze přesvědčí ke koupi, zvažte jakoukoliv jinou barvu, ta jednotvárná černá je skutečně fádní a vysloveně usedle nudná.
Klasické je i rozložení konektorů a tlačítek. Palec pravé ruky má pod kontrolou tlačítka zamykání displeje a hlasitosti. Ukazovák pak krásně dosáhne na čtečku otisků na zadní straně, která je mimochodem blesková a spolehlivá. Horní hrana má v sobě zabudovaný 3,5 mm jack a infraport. Na spodní najdeme něco, co vypadá jako dva reproduktory. Nenechte se ale zmást, je tam jen jeden, pod druhou perforací je mikrofon. Mezi nimi je potom microUSB. Zde si musím opět, zase a po stotřicátépáte postěžovat – u jakéhokoliv telefonu s cenovkou vyšší než 2 000 korun mi tento konektor přijde už jako vyloženě trapas. Nu a nakonec tu máme fotoaparáty. Nad displejem, ve výřezu, jsou dva a nad rovinu zad potom vystupuje modul toho primárního.
Co oceňuji je celková odolnost telefonu proti upatlání. Displej sice čas od času otřít do trička musíte, ale zadní matná strana má k otiskům vyloženě odpor a navíc se ukázala jako překvapivě odolná i proti škrábancům. Skvělý je i kryt z průhledného silikonu, který Xiaomi přikládá do balení k telefonu. Takový přístup je mi skutečně sympatický a byl bych rád, kdyby se stal jakýmsi nepsaným standardem napříč výrobci. Zpracování telefonu jako takového je potom bezvadné. Nikde nic neřeže do ruky, vše je perfektně slícováno, a telefon se i překvapivě dobře a jistě drží (jak v krytu, tak bez něj).
Co by se dalo vytknout je chybějící voděodolnost, ale v tomto směru omlouvá Xiaomi cenovka. Holt nemůžeme mít všechno a zařízení do 5 000 korun jsou občas dost o kompromisech. Větší problém bude pro mnoho uživatelů absence NFC. Osobně mi nečiní problém fungovat bez něj, protože platím stále ještě postaru – kartou. Ale věřím, že pro ty, co si na to zvykli, to může být rozhodující argument, proč dát přednost konkurenci.
Redmi Note 6 dostal proti svému předchůdci o 0,27″ větší displej. Jestli je bezrámečkový nebo ne, o tom by se dalo polemizovat, neb ona dnešní bájná “bezrámečkovost” není nijak definována. Osobně jsem raději, když se kolem displeje nachází nějaká “deformační zóna”, která zároveň zabraňuje nechtěným dotykům dlaní, ale objektivně uznávám, že tenoučké rámečky zkrátka vypadají dobře. Jinak kvalita zobrazovače je skvělá. Barvy jsou na IPS panel překvapivě syté a kontrastní, případně je možné si je doladit dle svého v nastavení. Ani k práci regulace podsvícení nemám sebemenších výhrad a úroveň jasu byla dostatečná pro pohodlnou čitelnost za všech situací.
Kde si ale musím hodně postěžovat, je již zmíněný výřez. Obvykle proti nim nic nemám a je mi to v podstatě volné, pokud to nemá nějaký negativní vliv. A bohužel, zde se nebojím aplikaci tohoto módního prvku označit za vyložený fail. Abych to srozumitelně vysvětlil, musím se obrátit k mému osobnímu telefonu a předchůdci Redmi Note 6, kterým je minulá generace – Redmi Note 5. Ten totiž žádný výřez nemá a v okamžiku, kdy mi přijde email, SMSka nebo jakákoliv notifikace a mám odemčený telefon, zobrazí se mezi ukazatelem času (vlevo) a nabití baterie (vpravo) ikonka pod horní hranou displeje. Ne tak u Note 6 Pro! Ten na stejném místě zobrazí pouze a jenom čas a baterii, nic víc, protože na místě ikonek se nachází onen slavný výřez. Domníval jsem se, že v okamžiku, kdy ho softwarově schovám, dojde ke zobrazování notifikací pod černým pruhem. Nemohl jsem se mýlit víc! Malé notifikační ikonky se zkrátka neukážou, kdybyste se rozkrájeli. Toto bohužel považuji za natolik významnou brzdu produktivity, že to celý, jinak vcelku dobrý dojem z telefonu, chvílemi totálně zabíjelo. A Redmi Note 6 Pro se tak stává jednoznačně špatným příkladem aplikace slavného notche. Vždycky mě mrzí, když produktivita a praktičnost ustoupí módním trendům a zde se tak bohužel stalo.
Kdo se s tímto jediným zásadním negativem smíří, dostane jinak velmi svižný a odladěný telefon. I přes nijak oslnivé 3 GB operační paměti a procesor, který není z nejvýkonnějších, jsem se nesetkal se záseky nebo záškuby systému. Pro běžné použití nebo i práci má Redmi Note 6 Pro výkonu dostatek a jediná zaškobrtnutí animací se dějí při ovládání gesty. Systém s poměrně mohutnou nadstavbou MIUI pak oproti čistému Androidu dost rozšiřuje možnosti nastavení a skrývá i pár užitečných funkcí. Tajnůstkáře potěší možnost zamknout si jednotlivé aplikace, takže i když půjčí odemčený telefon někomu jinému, nedostane se dotyčný třeba k případným citlivým konverzacím ve zprávách. Druhý prostor umožňuje vytvoření jakéhosi druhého systému, který je zcela oddělen od toho základního. Může to být funkční způsob, jak mít v telefonu oddělený pracovní prostor od soukromého. Kde MIUI musím zkritizovat, je lehká chaotičnost a nelogičnost položek v nastavení.
V oblasti výdrže pak Redmi Note 6 Pro doslova exceluje. Jeden den jsem vydržel vždy. Ani 2 hodiny navigace, 12 telefonních hovorů, čtení hromady emailů a průběžné odepisování na messengerech nepoložilo telefon na lopatky. Naopak, večer se tvářil, že dobíjet zatím nepotřebuje a po půlnoci jsem se z restauračního zařízení vracel se solidními 19 %. Běžné pracovní dny pak vydrží dva, nu a při vyloženě víkendovém provozu ho odpojte v pátek po obědě z nabíječky a v neděli večer si ještě v pohodě zavoláte, než ho tam připojíte zpět.
Trošku nechápu, že se Xiaomi příliš nikde nechlubí rychlonabíjením, které Redmi Note 6 Pro umí. V balení je sice klasická “pomalá” nabíječka, ale když jsem telefon připojil na svoji, která umí Quick Charge 3, tak první půlhodinu platilo, že co minuta, to procento nahoru. Po 45 minutách na mě svítilo dokonce 51 %, aby se potom tempo zpomalilo a do plna byla baterie s kapacitou 4 000 mAh nabitá za hodinu a 59 minut. Po stránce zvuku je pak Redmi Note 6 Pro jedním slovem průměrný. Výstup na sluchátka má sice solidní hlasitost, ale podání skladeb je plošší, jakoby lehce ořezané o výšky a basy. A příliš neoslnil ani reproduktor hlasitého odposlechu. Hlasitost ze sebe sice dostane slušnou, ale zhruba v poslední čtvrtině už je zvuk dost zkreslený.
Na první pohled má šestka stejný hlavní fotoaparát, jako její předchůdce. Při bližším zkoumání zjistíme, že si polepšila především světelnost. To má svůj význam především při focení v horších světelných podmínkách. Fotky za opravdu špatného osvětlení jsou pořád ještě disciplínou, ve které spolu mohou soupeřit jen telefony z té opravdu nejvyšší kategorie, takže je třeba zůstat nohama na zemi a nechtít po Redmi Note 6 nemožné. Podvečerní fotopokusy ale vypadají slušně a prezentovatelně. Své možnosti ale naplno hlavní fotomodul ukáže za denního světla. Tam nemá problém s dobrým prokreslením detailů ani věrností barev a potěší i minimální zkreslení v rozích obrázků. Díky dvojici čoček na displejem, které jsou v konfiguraci 20 Mpx + 2 Mpx jsou kvalitní a publikovatelná i selfíčka.
Aplikaci fotoaparátu se mohutně snaží pomoci AI a pomocí rozpoznání toho, co fotíte, zkouší nastavit optimální hodnoty pro danou scenérii. Svoji práci odvádí dobře, ale samozřejmě se dá i vypnout. Co trošku zamrzí, je video. Ne, že by jeho kvalita byla špatná, naopak! Není sice stabilizované opticky, ale jen elektronicky, nicméně i tak je výsledek koukatelný. Horší je, že natáčení je možné maximálně ve Full HD při 30 FPS. Což je něco, co nás vrací zhruba o pět let nazpět. Kdo chce natáčet třeba ve 4K, má tu možnost, ale ne v nativní aplikaci.
Nyní je čas shrnout, zhodnotit a případně se pokusit najít lepší, ekonomičtější nebo logičtější volbu, než je Xiaomi Redmi Note 6 Pro. Trošku lišácky sáhnu zpět do května po předchůdci, ke kterému se v recenzi neustále vracím. Redmi Note 5 mi totiž připadá jako možnost mnohem logičtější, ač není z nejnovějších. Vítězí ale na poli produktivity, kterou u šestky decimuje výřez v displeji. Kdo nepotřebuje tak dobré fotky a má sympatie ke značce Motorola, může sáhnout po Motorole One, která nabídne prakticky čistý Android. Chcete-li čistý Android v podání Xiaomi, jděte s klidem do Mi A2.
Komu se líbí výřezy, rád fotí a sem tam potřebuje vydržet dva dny bez nabíječky, tomu Redmi Note 6 Pro udělá radost. Kdo je zvyklý používat notifikace v horní části displeje, bude je muset oželet. Nadstavba MIUI ale může nabízet pro někoho možná zásadní funkce, které konkurence nemá. V každém případě za tenhle telefon za zvážení stojí, nicméně jako nástupce a pokračoval řady Redmi Note u mě neuspěl, protože za to, co dává navíc, si zase bere dost zpět.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
svižný systém MIUI | notifikace omezené výřezem |
výborný fotoaparát | natáčení jen v rozlišení Full HD a při 30 FPS |
velmi slušná výdrž | absence USB-C |
poměr cena/výkon |