Vyzkoušeli jsme moderní reproduktory do obýváku, ale i koupelny

Nedávno se ke mně dostala na test trojice reproduktorů. Pokud vám to u reproduktorů zní jako zvláštní počet, pak to bude tím, že se jedná o dva „klasické“ reproduktory a jeden trošku speciální, který jsem si pro sebe pojmenoval přívlastkem „koupelnový.“

Logitech MX Sound

A začneme pěkně v obýváku, pracovně nebo zkrátka tam, kde si běžně uživatelé reproduktory umisťují. U Logitech MX SOUND se vlastně i těžko specifikuje, kam by měly patřit. Fungují totiž jak bezdrátově, přes Bluetooth, tak i klasicky přes audio kabel zakončený 3,5 mm Jack konektorem. A v tom spočívá i většina jejich kouzla.

Osobně jsem si je umístil k PC, kde sloužily primárně k ozvučení filmů a her. Tuto úlohu zastaly v podstatě bez výhrad, ale o kvalitě zvuku se podrobněji rozepíšu později. Líbila se mi na nich především jejich kompaktnost, díky které se vešly pod monitor a měl jsem tedy o to více místa na stole. Design je takový… řekněme kulatý. Což sice nemusí sedět každému, ale zde musím poznamenat, že naživo reproduktory vypadají lépe, než na fotkách.

Konstrukce je plastová, přední část je potom pokryta skvěle vypadající látkou a celkově působí MX Sound tak nějak luxusněji, než klasické reproduktory do kanceláře nebo pracovny k počítači. Nenápadná, ale pro mě, jako hračičku, cool feature, ale byla někde jinde. Ukryty pod látkou pravého repráku číhají na interakci s uživatelem tři ikonky, které se rozsvítí, až když přiblížíte ruku k reproduktoru na cca 15 cm a méně. Poté můžete i jen lehkým dotykem na příslušný symbol zvyšovat/snižovat hlasitost, případně párovat MX Sound s dalšími zařízeními.

To je totiž druhá věc, která se mi opravdu líbila. Přes Jack k PC, přes Bluetooth pak k telefonu a laptopu… A nejlepší na tom je, že to všechno dokupy skvěle funguje. Jak jsem ke všem těmhle bezdrátům od přírody skeptický a při prvních výpadcích používám svoji oblíbenou hlášku „zlatej kábl“, tak musím uznat, že v tomto případě všechno jelo naprosto bezchybně. Reproduktory neměly problém s přepínáním mezi zdroji zvuku, stačí zkrátka zastavit přehrávání hudby na telefonu, současně s tím pustit na laptopu film a světe div se, nic nevypadlo, nic se nemuselo znovu párovat… Prostě to jelo jak má. Za tohle má Logitech moje jednoznačné uznání.

A teď tedy k tomu jak MX Sound hrají. Na rovinu prozradím, že to rozhodně není nic pro audiofily, jejichž uši stejně míří do jiných cenových sfér, kde se nosí minimálně o jednu nulu na cenovce více. Běžnému uživateli by ale kvalita zvuku měla bohatě dostačovat. Když to vezmeme odspoda, tak basy hrají hezky, dokud nezvýšíte hlasitost na úroveň středně velké party, potom ztrácejí na výrazu a začínají zkreslovat. Středy jsou krásně prokreslené a výšky na tuto cenovou kategorii až překvapivě čisté. Pokud tedy hledáte něco na domácí poslech hip hopu, či podobně „bassové“ hudby, poohlédněte se jinde. U výše zmíněných filmů a her odvedly reproduktory solidní práci a k tomuto účelu bych se nebál je doporučit.

Celkově tedy hodnotím Logitech MX Sound kladně a to jak po stránce designu, konektivity, tak i zvuku. Pokud hledáte řešení, jak spojit audio z více zdrojů do jednoho výstupu, rádi byste zajímavý design a aspoň trošku slušný zvuk, tak budete spokojeni.

Ultimate Ears BOOM 2

Druhým zařízením, které jsem dostal na test je produkt firmy Ultimate Ears, která spadá pod Logitech. Reproduktor se mi dostal do ruky už viditelně „jetý.“ Což jsem ale uvítal, protože věci, u které se předpokládá, že ji s sebou budete tahat všude možně a bude dostávat takříkajíc „kouř“, je to důkazem, že už si něčím prošla.

Designově Boom 2 dokazuje, že v jednoduchosti je krása – prostě válec. Tady není moc co pokazit a celá konstrukce působí dost bytelně a robustně. Vše, kromě látkového potahu reproduktoru a kovového poutka je pogumované. Na spodní části jsou umístěna dvě tlačítka, jedno zapínací a druhé párovací. Na boku potom dvě další velká na ovládání hlasitosti. Co musím vyzdvihnout, je jistota stisku – očividně někdo předpokládal, že bude třeba reproduktor ovládat v rukavicích, či ve stavu pokročilé opilosti na povedené pařbě.

Svoje zaměření netají Boom 2 ani papírově. Odolnost IPX7, která značí, že pokud ho zapomenete na dně bazénu hlubokého jeden metr, po dobu třiceti minut, tak by to měl přežít bez úhony. V praxi je to spíše jistota, že vyválení v bahně vodáckého kempu a zapomenutí na dešti nemusíte nijak zvlášť řešit. Osobně jsem reproduktor nijak drastickým testům nepodrobil. Vystačil jsem si s používáním ve sprchovém koutě, vaně, případně jako pomocník při jarním úklidu, který je vždy příjemnější, když u toho člověk může poslouchat hudbu, případně podcast.

Co je vychytané, je ovládání. V případě, že si nainstalujete do telefonu příslušnou aplikaci, můžete poklepáním na vršek těla reproduktoru přeskakovat mezi skladbami, případně poslech „pauznout.“ Zároveň se vám otevřou další možnosti, jako spárování více reproduktorů, budík a především ekvalizér. Což je funkce, kterou jsem vzhledem k dost zvláštní akustice sprchového koutu skutečně využíval. Výdrž baterie výrobce udává 12 hodin při 50 % hlasitosti. A nekecá.

Na zvuku Boom 2 je jednoznačně vidět jeho určení pro zahradní party, výlety, kempy. Tam všude oceníte hutnější basy a 360° zvuk, což jsou disciplíny, ve kterých exceluje. Naopak o výškách se rozhodně nedá říci, že by byly čisté. Chápu ale, že zvuk musel možná částečně ustoupit vodotěsné a odolné konstrukci.