Vivo představilo novinku X80 Lite jako odlehčenou verzi svého vlajkového modelu X80 Pro, ale kdo se trochu vyzná, tak ví, že do této řady verze Lite ani omylem nepatří. Má totiž úplně jiný design než plnotučná vlajka výrobce, nepřipomíná ji vůbec ničím a vlastně spadá o kategorii níž, do střední třídy. To ale pochopitelně nijak zásadně nevadí a daleko důležitější bude, jak si model X80 Lite povede v reálném světě.
Konstrukce | sklo a plast, 159,2 × 74,2 × 7,79 mm, 186 g |
---|---|
Displej | 6,44″, AMOLED, 90 Hz, HDR10+, 2404 × 1080 px, poměr stran 20:9, jemnost 409 PPI |
Operační systém | Android 12 + Funtouch 12 |
Čipset | 8jádrový, 2,5 GHz, MediaTek Dimensity 900 5G |
Paměť | 8 GB RAM, úložiště 256 GB (+ MicroSD slot) |
Fotoaparát | trojitý (64 Mpx hlavní + 8 Mpx širokoúhlý 120° + 2 Mpx makro), clona f/1.79 + f/2.2 + f/2.4, OIS, PDAF, umělá inteligence, duální LED; přední 50 Mpx, automatické ostření, clona f/2.0 |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2300, 2600 MHz |
Technologie | 5G, Dual SIM, Bluetooth 5.2, Wi-Fi 6, NFC, GPS, USB-C, čtečka otisků v displeji, čtečka obličeje |
Baterie | 4 500 mAh, rychlonabíjení 44 W |
Cena a dostupnost | od 10 990 Kč, září 2022 |
V dnešní době, kdy všichni výrobci své prodejní balení co možná nejvíc redukují, je obsah krabičky ukrývající Vivo X80 Lite příjemným překvapením. Je to vlastně návrat o pořádných pár let zpět. Kromě telefonu a nabíječky totiž dostanete i sluchátka, což je v dnešní době opravdu unikum a věc, která už se vidí jen minimálně. Dále neschází ani praktický silikonový kryt či USB-C adaptér na 3,5mm jack a je evidentní, že Vivo si své zákazníky hýčká a snaží se jim nabídnout v tomto ohledu maximální komfort. Samozřejmostí je pak jehla na otevření SIM šuplíčku a nezbytná literatura.
Jedním z hlavních prvků Viva X80 Lite je rozhodně design, jenž je vyveden ve velmi mladistvém stylu a snaží se být tak cool, jak jen to je možné. A díky zádům, která umí na slunci (či UV záření) měnit barvu, se to i poměrně slušně daří. Díky této speciální úpravě nemá telefon prakticky nikdy stejnou barvu a mimo opravdu kompletní transformaci ze zlatavého odstínu do sytě červené, čehož dosáhnete vystavení telefonu přímému slunci, nabídne i přehršel různých dalších barevných nádechů, od světle modré, přes oranžovou až po lehce nazelenalou.
Barvu nemění pouze rámeček, který je mimochodem dle aktuálních módních standardů plochý, a to platí také pro modul fotoaparátu (ten ale mění odstín a také se různě leskne). Vivo X80 Lite je zkrátka dokonalý chameleon a rozhodně se jedná o prvek, který umí zaujmout a díky němu se této novince částečně povedlo vymanit z šedi střední třídy. Ano, je to možná lehce prvoplánovitá věc, podobně jako světelná záda u Nothing Phone (1), ale vůbec nepochybuji o tom, že si to své fanoušky (pravděpodobně hlavně u něžnější části populace) najde.
Telefon není s výškou 159 mm nijak přehnaně velký a docela příjemně se drží v ruce, plochému rámečku s naprosto minimálním zaoblením navzdory. Potěší i prakticky 100% odolnost zad proti ulpívání otisků prstů a pouze decentní kolébání se po odložení telefonu na pevný povrch, nicméně několik výtek přece jen mám. Tak předně, záda jsou neuvěřitelně kluzká a telefon několikrát zachránily před pádem na nemilosrdnou zem jen mé, poměrně slušné reflexy. A ideální rozhodně není ani rámeček okolo displeje, jehož tloušťka odpovídá spíše telefonu o třídu níž.
Dílenské zpracování je ale prakticky bez chybičky a telefon působí solidně, ačkoliv má jen plastový rámeček a na hliník tentokrát bohužel nedošlo. Nepůsobí tedy v ruce tak hodnotně a prémiově, jak jeho zlatavá a odstín neustále měnící záda na první pohled nadsazují, ačkoliv to samozřejmě ve finále není žádný zásadní nedostatek.
V oblasti displeje Vivo nasadilo prověřenou klasiku v podobě AMOLED panelu s FullHD+ rozlišením a frekvencí 90 Hz. To znamená, že panel nabízí syté, příjemné barvy, s jemností 409 ppi si není na co stěžovat ani co se ostrosti obrazu týče a vyšší frekvence zase zprostředkuje krásně plynulý zážitek. Ano, v této cenové relaci lze sehnat i 120Hz displej (dokonce i rychlejší), ale oněch 90 Hz není žádnou zásadní limitací a se jedná o příjemnou hodnotu. Pokud nebudete chtít používat maximální frekvenci konstantně, lze zamknout panel na hodnotě 60 Hz či nechat přepínání na něm.
Jas je dostatečně vysoký (při automatické regulaci se může vyšplhat až na 800 nitů), takže čitelnost je víceméně bezproblémová i na přímém slunci a potěšila mě také úhlopříčka 6,44 palce. Ano, malý tento displej rozhodně není, ale pořád patří k těm kompaktnějším a uživatelé, kterým byly naděleny větší dlaně, ho vcelku v pohodě obsáhnou i jednou rukou. Co se barevného podání týče, tak před sebou máme klasický AMOLED se sytými, výraznými barvami s lehkou tendencí k přepalování. Komu by to ale vadilo, může zvolit jiný režim displeje či si barvy upravit dle sebe.
Prostřední režim s označením Profesionální barvy utlumí a přiblíží panel jejich podáním spíše IPS displeji. Kromě tohoto a standardního režimu je tu ještě poslední mód (Jasný), který barvy naopak ještě o něco víc zvýrazní. Manuální korekce teploty barev je pak možné provádět pro všechny tři režimy samostatně. Jinak displej podporuje pochopitelně tmavý režim, nabízí i ochranu zraku a obsahuje ve spodní části integrovanou čtečku otisků prstů. K ní nemám absolutně žádnou výtku, funguje rychle, přesně a je na ni spolehnutí.
Popravdě, ani moc ne, ale žádný průšvih to také není. Systém je skvěle vyladěný a telefon běží za všech okolností plynule a bez záškubů, ale to ani nestojí za řeč, protože by to měla být v dnešní době samozřejmost. Minule jsem si u Viva X80 Pro stěžoval na občas nelogicky rozmístěné nastavení a místy lehce krkolomný překlad, což se nezměnilo. Na druhou stranu, vše potřebné přes fulltextové vyhledávání najdete a kdo je trochu zběhlý, velmi rychle se zorientuje. Možnosti nastavení a personalizace jsou ale výborné v tomto aspektu Funtouch 12 rozhodně vyniká.
K dispozici jsou všemožné efekty, a to jak pro notifikace (populární světelné linky po obvodu displeje), tak přechodové obrazovky nebo třeba odemknutí otiskem prstu. Lze si upravit opravdu hromadu věcí, jako je třeba barva uživatelského rozhraní, systém umožňuje stažení různých motivů, lze ho ovládat gesty a neschází ani všemožné animace, typicky pro nabíjení nebo při rozpoznání otisku prstu nebo obličeje. Hračičkové si zkrátka zcela jistě přijdou na své a rozhodně se v nastavení systému a jeho přizpůsobení vyřádí.
Neschází pak ani ryze praktické věci, jako třeba Always-On displej, opět s rozsáhlými možnostmi nastavení či možnost rozdělení obrazovky a spuštění dvou aplikací. Telefon nabízí například možnost rozsvícení svítily zatřepáním, ale pouze pokud budete na domovské nebo zamknuté obrazovce se zapnutým displejem a na tlačítko snížení hlasitosti lze namapovat různé zkratky – třeba zapnutí/vypnutí svítilny, spuštění fotoaparátu či vstup do aplikace dle vlastní volby. Za zmínku pak určitě stojí i možnost notifikací na hovory přes blesk fotoaparátu, který začne blikat.
Co se bloatwaru týče, tak ten si výrobce ani tentokrát neodpustil, ale nutno dodat, že to není žádná tragédie a opravdu nevyžádaných aplikací až tolik není (třeba TikTok nebo LinkedIn). Rozhodně jsem viděl už více zaplevelený systém než je Funtouch 12. Na závěr se ještě podělím o problémy s režimem Nerušit, respektive jeho aktivací dle nastaveného plánu. I když se režim Nerušit spustil v mnou nastavenou hodinu, po nějaké době se sám deaktivoval a toto nastavení, tedy jeho spuštění v určitý čas a deaktivace na druhý den ráno, prostě nefungovalo.
Proč se tak dělo je mi opravdu záhadou a po celou dobu testu jsem nebyl schopný přijít na to, v čem se nachází jádro pudla. Nastaveno bylo vše korektně, tak jako u všech ostatních telefonů, ale z nějakého důvodu jsem prostě musel režim Nerušit vždy aktivovat manuálně.
Vivo zvolilo pro tento model střední třídy procesor Dimensity 900 od MediaTeku, což je zaběhlé osmijádro podporující 5G. Jeho dvě výkonná jádra běží na frekvenci 2,4 GHz a o akceleraci grafiky se stará GPU Mali-G68 MC4. Tato sestava, v kombinaci s operační pamětí 8 GB RAM (+ dalšími 8 GB formou virtuálního rozšíření) nabízí uspokojivý výkon stačící na rozhýbání prakticky všech her i aplikací. Většinu titulů si zahrajete na vysoké nebo i nejvyšší detaily a solidní výkon potvrzuje také benchmark AnTuTu, ve které Vivo X80 Lite dosáhlo na 468 tisíc bodů.
Obstojně si telefon vedl i v dalších benchmarcích – Geekbench 5 a 3DMark. V zátěžovém testu druhého jmenovaného tento úsporný čipset dokonce přímo exceloval, když ho dokončil s parádní stabilitou 98,9 %. Kromě solidního výkonu chválím také nesmírně nízkou produkci tepla, která je opravdu minimální a telefon můžete trápit dle libosti, stejně se dočkáte jen lehce vlažného povrchu. V tomto ohledu je Dimensity 900 jeden z nejlepších procesorů a jeho efektivita je vskutku příkladná. Operační paměť má štědrých 256 GB a telefon má navíc i slot na paměťovou kartu.
V této cenové relaci lze sehnat výkonnější telefony (většinou je pohání Snapdragon 778G), někdy i o pořádný kus (ty zase mají Snapdragon 870) a faktem je, že Dimensity 900 by slušela cena spíše pod hranicí 10 tisíc korun. Poměr cena / výkon tak není žádný velká sláva, ale jak již bylo řečeno, na jeho nedostatek jsem ani jednou narazil a toto osmijádro si své odpracuje.
V útrobách této novinky se nachází akumulátor o velikosti 4 500 mAh, který zaručuje lehce nadstandardní výdrž bezpečně dosahující něco málo přes jeden den. Přes tuto hranici se dostanete prakticky kdykoliv, i když dáte telefonu pořádně zabrat a Vivo X80 Pro tak můžeme s klidem označit jako jednodenní telefon s mírnou rezervou. Výdrž jako taková je tedy obstojná a víceméně shodná s tím, co v této třídě nabízí i ostatní hráči. Nabíjení je na tom podobně a výrobce v tomto případě vsadil na výkon 44 W.
Rychlost nabíjení není nijak zázračná, ale rozhodně to není ani propadák a ona hodinka a něco, kterou nabíječka na plné nabití telefonu potřebuje, je opět takový slušný průměr. V této třídě není problém najít rychleji se nabíjející telefony, ale i modely s horšími vlastnostmi. Bezdrátové nabíjení sice schází, ale to v této cenové relaci jako vyložený nedostatek brát nelze.
Nyní se můžeme přesunout k fotoaparátu, který je postaven na trojici snímačů s rozlišením 64 + 8 + 2 Mpx. Jedná se o víceméně tradiční sestavu s primárním, ultra-širokoúhlým a zbytečným makro objektivem, který je na zádech opravdu jen do počtu a víceméně tam pouze zabírá místo. Hlavní snímač s objektivem o světelnosti f/1.79 je doplněný ostřením PDAF, ale co je důležitější, má optickou stabilizaci obrazu, což je vždy vítaný prvek. A je to právě hlavní fotoaparát s rozlišením 64 Mpx, který stojí z celé sestavy za výraznější zmínku.
Produkuje totiž velmi slušné fotografie, a to hlavně za kvalitního osvětlení. V dobrých podmínkách nabídne vysokou míru detailů a naopak nízkou hladinu šumu, to vše v režii příjemné ostrosti a lehce, ale ne přehnaně, saturovaných barev. Výsledné fotografie jsou určitě líbivé a ostudu si s nimi rozhodně neuděláte. Ultra-širokoúhlý objektiv už je ale výrazně horší a ten bohužel tak přesvědčivé výsledky ani omylem nepodával. Typické rozostření po stranách je poměrně výrazné, snímky strádají i co se ostrosti týče a bohužel pokulhávají také detaily, které se v jednobarevných plochách slévají.
No a pak je tu makro snímač, který je prostě a jednoduše špatný a výsledné snímky nelze pochválit snad z žádného pohledu. Schází detaily, barvy jsou špatné a makro objektiv nemá automatické ostření, takže práce s ním má k ideálu daleko a pořídit obstojnou (v rámci hardwaru) fotografii se málokdy povede na první pokus. Někdy ani na druhý či třetí. Makro fotografie zkrátka nejsou doménou tohoto přístroje a zázraky v tomto ohledu rozhodně nečekejte. A to platí i pro oblast přiblížení, protože telefon žádný optický zoom nemá a tento prvek je řešený digitální formou.
Základem je dvojnásobné přiblížení, které je po kvalitativní stránce vcelku solidní a maximem, co primární objektiv zvládne, je 10× zoom. Ten naopak použitelný moc není a výsledek je přesně takový, jaký asi lze očekávat – snímky jsou neostré a detaily i barvy jsou slité do jedné velké mazanice. Na druhou stranu, ve střední třídě nelze čekat v tomto ohledu přeborníky a podobně je na tom drtivá většina telefonů v podobné cenové hladině. Při zhoršených podmínkách přichází na řadu noční režim, který za cenu mírného zabarvení do žluta nabídne o něco prosvětlenější a detailnější snímky než při klasickém fotografování.
Noční režim nabízí i ultra-širokoúhlý objektiv, ale vzhledem k jeho (ne)kvalitám i ve dne nemá cenu se tím ani zabývat. Fotoaparát pak nabízí i několik zajímavostí, jako je třeba dvojexpozice, která umožňuje přidat při fotografování ještě jednu vrstvu s částečně průhledným obrázkem. Může to být jeden z přednastavených nebo si lze vybrat jakýkoliv z galerie. Co se selfie fotoaparátu týče, tak v tomto ohledu si není na co stěžovat, protože ve výřezu umístěný 50MPx snímač je doplněný o automatické ostření a produkuje hezké, detailní a ostré snímky.
Pochvalu si pak zaslouží také videa, a to jak co se kvality týče, tak možností. Telefon zvládá až 4K videa při 30 fps, avšak u 1080p rozlišení nabídne 60 fps. K dispozici je i elektronická stabilizace obrazu a výsledné snímky jsou vcelku povedené. Pyšní se příjemnou ostrostí, vysokou mírou detailů, pouze nízkým šumem a také příkladnou plynulostí. No a pak jsou tu zajímavé vychytávky, které ocení hlavně hračičkové. Například možnost natáčení videí s rozostřeným pozadím (byť pouze v rozlišení 720p) nebo duální záběr.
Pomocí Duálního zobrazení umí fotoaparát snímat z přední i zadní kamery zároveň. Nebo klidně z obou zadních kamer. K dispozici jsou tři objektivy (primární, ultra-širokoúhlý a selfie kamerka), které si můžete nakombinovat dle libosti a to platí také o oblasti, ve které se druhý výstup nachází. Může být umístěný v malém výřezu kdekoliv na displeji (ve tvaru kruhu, čtverce či srdce) nebo lze plochu rozdělit horizontálně, a to opět dle libosti. Hračičkové tento duální režim určitě ocení a maximem, co v něm telefon zvládne, jsou 1080p záznamy při 27 fps.
Vivo X80 Lite rozhodně není špatný telefon, a pokud hledáte extravagantně působící přístroj, který zaujme na první dobrou, zde jste správně. Je to vlastně podobný případ, jako Nothing Phone (1) se světelnými zády s tím, že záda měnící barvu jsou podobně cool, a ačkoliv nemají žádný praktický význam, jako LEDky na nedávném výtvoru Carla Peie, pozornost určitě přitáhnou. Za tímto pozlátkem pak najdete solidní telefon s povedeným displejem a slušným hlavním fotoaparátem, který potěší, na dnešní dobu, nebývale bohatým balením. Další věc stojící za pochvalu je výtečná efektivita procesoru Dimensity 900, díky které Vivo X80 Lite takřka vůbec nehřeje a příjemně se tak používá za všech okolností.
Výkon je sice dostatečný, ale v rámci cenové relace lze sehnat v tomto ohledu rozhodně i lepší kousky. Co se nedostatků týče, rozhodně pohaním makro objektiv i ultra-širokoúhlý snímač, které jsou oba podprůměrné. Telefonu schází stereo reproduktor, což je v této třídě již hojně se vyskytující prvek a pak jsou tu rámečky okolo displeje. Vivo X80 Lite chce být módním telefonem, ale rámeček okolo displeje působí jako u přístroje u třídu níž. A to je rozhodně škoda, stejně tak jako vyšší startovací cena. Pod hranicí 10 tisíc korun by se tato měňavá novinka vyjímala určitě víc než za aktuálních 10 990 korun.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
mladistvý vzhled a měňavá záda | chybí stereo reproduktor |
kvalitní, jasný displej | rámečky okolo displeje jsou tlusté |
povedené snímky z hlavního fotoaparátu | kvalita makro a ultra-širokoúhlých snímků |
zcela minimální zahřívání | velmi kluzká záda |
bohaté balení |
Vivo představilo novinku X80 Lite jako odlehčenou verzi svého vlajkového modelu X80 Pro, ale kdo se trochu vyzná, tak ví, že do této řady verze Lite ani omylem nepatří. Má totiž úplně jiný design než plnotučná vlajka výrobce, nepřipomíná ji vůbec ničím a vlastně spadá o kategorii níž, do střední třídy. To ale pochopitelně nijak zásadně nevadí a daleko důležitější bude, jak si model X80 Lite povede v reálném světě.
Konstrukce | sklo a plast, 159,2 × 74,2 × 7,79 mm, 186 g |
---|---|
Displej | 6,44″, AMOLED, 90 Hz, HDR10+, 2404 × 1080 px, poměr stran 20:9, jemnost 409 PPI |
Operační systém | Android 12 + Funtouch 12 |
Čipset | 8jádrový, 2,5 GHz, MediaTek Dimensity 900 5G |
Paměť | 8 GB RAM, úložiště 256 GB (+ MicroSD slot) |
Fotoaparát | trojitý (64 Mpx hlavní + 8 Mpx širokoúhlý 120° + 2 Mpx makro), clona f/1.79 + f/2.2 + f/2.4, OIS, PDAF, umělá inteligence, duální LED; přední 50 Mpx, automatické ostření, clona f/2.0 |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2300, 2600 MHz |
Technologie | 5G, Dual SIM, Bluetooth 5.2, Wi-Fi 6, NFC, GPS, USB-C, čtečka otisků v displeji, čtečka obličeje |
Baterie | 4 500 mAh, rychlonabíjení 44 W |
Cena a dostupnost | od 10 990 Kč, září 2022 |
V dnešní době, kdy všichni výrobci své prodejní balení co možná nejvíc redukují, je obsah krabičky ukrývající Vivo X80 Lite příjemným překvapením. Je to vlastně návrat o pořádných pár let zpět. Kromě telefonu a nabíječky totiž dostanete i sluchátka, což je v dnešní době opravdu unikum a věc, která už se vidí jen minimálně. Dále neschází ani praktický silikonový kryt či USB-C adaptér na 3,5mm jack a je evidentní, že Vivo si své zákazníky hýčká a snaží se jim nabídnout v tomto ohledu maximální komfort. Samozřejmostí je pak jehla na otevření SIM šuplíčku a nezbytná literatura.
Jedním z hlavních prvků Viva X80 Lite je rozhodně design, jenž je vyveden ve velmi mladistvém stylu a snaží se být tak cool, jak jen to je možné. A díky zádům, která umí na slunci (či UV záření) měnit barvu, se to i poměrně slušně daří. Díky této speciální úpravě nemá telefon prakticky nikdy stejnou barvu a mimo opravdu kompletní transformaci ze zlatavého odstínu do sytě červené, čehož dosáhnete vystavení telefonu přímému slunci, nabídne i přehršel různých dalších barevných nádechů, od světle modré, přes oranžovou až po lehce nazelenalou.
Barvu nemění pouze rámeček, který je mimochodem dle aktuálních módních standardů plochý, a to platí také pro modul fotoaparátu (ten ale mění odstín a také se různě leskne). Vivo X80 Lite je zkrátka dokonalý chameleon a rozhodně se jedná o prvek, který umí zaujmout a díky němu se této novince částečně povedlo vymanit z šedi střední třídy. Ano, je to možná lehce prvoplánovitá věc, podobně jako světelná záda u Nothing Phone (1), ale vůbec nepochybuji o tom, že si to své fanoušky (pravděpodobně hlavně u něžnější části populace) najde.
Telefon není s výškou 159 mm nijak přehnaně velký a docela příjemně se drží v ruce, plochému rámečku s naprosto minimálním zaoblením navzdory. Potěší i prakticky 100% odolnost zad proti ulpívání otisků prstů a pouze decentní kolébání se po odložení telefonu na pevný povrch, nicméně několik výtek přece jen mám. Tak předně, záda jsou neuvěřitelně kluzká a telefon několikrát zachránily před pádem na nemilosrdnou zem jen mé, poměrně slušné reflexy. A ideální rozhodně není ani rámeček okolo displeje, jehož tloušťka odpovídá spíše telefonu o třídu níž.
Dílenské zpracování je ale prakticky bez chybičky a telefon působí solidně, ačkoliv má jen plastový rámeček a na hliník tentokrát bohužel nedošlo. Nepůsobí tedy v ruce tak hodnotně a prémiově, jak jeho zlatavá a odstín neustále měnící záda na první pohled nadsazují, ačkoliv to samozřejmě ve finále není žádný zásadní nedostatek.
V oblasti displeje Vivo nasadilo prověřenou klasiku v podobě AMOLED panelu s FullHD+ rozlišením a frekvencí 90 Hz. To znamená, že panel nabízí syté, příjemné barvy, s jemností 409 ppi si není na co stěžovat ani co se ostrosti obrazu týče a vyšší frekvence zase zprostředkuje krásně plynulý zážitek. Ano, v této cenové relaci lze sehnat i 120Hz displej (dokonce i rychlejší), ale oněch 90 Hz není žádnou zásadní limitací a se jedná o příjemnou hodnotu. Pokud nebudete chtít používat maximální frekvenci konstantně, lze zamknout panel na hodnotě 60 Hz či nechat přepínání na něm.
Jas je dostatečně vysoký (při automatické regulaci se může vyšplhat až na 800 nitů), takže čitelnost je víceméně bezproblémová i na přímém slunci a potěšila mě také úhlopříčka 6,44 palce. Ano, malý tento displej rozhodně není, ale pořád patří k těm kompaktnějším a uživatelé, kterým byly naděleny větší dlaně, ho vcelku v pohodě obsáhnou i jednou rukou. Co se barevného podání týče, tak před sebou máme klasický AMOLED se sytými, výraznými barvami s lehkou tendencí k přepalování. Komu by to ale vadilo, může zvolit jiný režim displeje či si barvy upravit dle sebe.
Prostřední režim s označením Profesionální barvy utlumí a přiblíží panel jejich podáním spíše IPS displeji. Kromě tohoto a standardního režimu je tu ještě poslední mód (Jasný), který barvy naopak ještě o něco víc zvýrazní. Manuální korekce teploty barev je pak možné provádět pro všechny tři režimy samostatně. Jinak displej podporuje pochopitelně tmavý režim, nabízí i ochranu zraku a obsahuje ve spodní části integrovanou čtečku otisků prstů. K ní nemám absolutně žádnou výtku, funguje rychle, přesně a je na ni spolehnutí.
Popravdě, ani moc ne, ale žádný průšvih to také není. Systém je skvěle vyladěný a telefon běží za všech okolností plynule a bez záškubů, ale to ani nestojí za řeč, protože by to měla být v dnešní době samozřejmost. Minule jsem si u Viva X80 Pro stěžoval na občas nelogicky rozmístěné nastavení a místy lehce krkolomný překlad, což se nezměnilo. Na druhou stranu, vše potřebné přes fulltextové vyhledávání najdete a kdo je trochu zběhlý, velmi rychle se zorientuje. Možnosti nastavení a personalizace jsou ale výborné v tomto aspektu Funtouch 12 rozhodně vyniká.
K dispozici jsou všemožné efekty, a to jak pro notifikace (populární světelné linky po obvodu displeje), tak přechodové obrazovky nebo třeba odemknutí otiskem prstu. Lze si upravit opravdu hromadu věcí, jako je třeba barva uživatelského rozhraní, systém umožňuje stažení různých motivů, lze ho ovládat gesty a neschází ani všemožné animace, typicky pro nabíjení nebo při rozpoznání otisku prstu nebo obličeje. Hračičkové si zkrátka zcela jistě přijdou na své a rozhodně se v nastavení systému a jeho přizpůsobení vyřádí.
Neschází pak ani ryze praktické věci, jako třeba Always-On displej, opět s rozsáhlými možnostmi nastavení či možnost rozdělení obrazovky a spuštění dvou aplikací. Telefon nabízí například možnost rozsvícení svítily zatřepáním, ale pouze pokud budete na domovské nebo zamknuté obrazovce se zapnutým displejem a na tlačítko snížení hlasitosti lze namapovat různé zkratky – třeba zapnutí/vypnutí svítilny, spuštění fotoaparátu či vstup do aplikace dle vlastní volby. Za zmínku pak určitě stojí i možnost notifikací na hovory přes blesk fotoaparátu, který začne blikat.
Co se bloatwaru týče, tak ten si výrobce ani tentokrát neodpustil, ale nutno dodat, že to není žádná tragédie a opravdu nevyžádaných aplikací až tolik není (třeba TikTok nebo LinkedIn). Rozhodně jsem viděl už více zaplevelený systém než je Funtouch 12. Na závěr se ještě podělím o problémy s režimem Nerušit, respektive jeho aktivací dle nastaveného plánu. I když se režim Nerušit spustil v mnou nastavenou hodinu, po nějaké době se sám deaktivoval a toto nastavení, tedy jeho spuštění v určitý čas a deaktivace na druhý den ráno, prostě nefungovalo.
Proč se tak dělo je mi opravdu záhadou a po celou dobu testu jsem nebyl schopný přijít na to, v čem se nachází jádro pudla. Nastaveno bylo vše korektně, tak jako u všech ostatních telefonů, ale z nějakého důvodu jsem prostě musel režim Nerušit vždy aktivovat manuálně.
Vivo zvolilo pro tento model střední třídy procesor Dimensity 900 od MediaTeku, což je zaběhlé osmijádro podporující 5G. Jeho dvě výkonná jádra běží na frekvenci 2,4 GHz a o akceleraci grafiky se stará GPU Mali-G68 MC4. Tato sestava, v kombinaci s operační pamětí 8 GB RAM (+ dalšími 8 GB formou virtuálního rozšíření) nabízí uspokojivý výkon stačící na rozhýbání prakticky všech her i aplikací. Většinu titulů si zahrajete na vysoké nebo i nejvyšší detaily a solidní výkon potvrzuje také benchmark AnTuTu, ve které Vivo X80 Lite dosáhlo na 468 tisíc bodů.
Obstojně si telefon vedl i v dalších benchmarcích – Geekbench 5 a 3DMark. V zátěžovém testu druhého jmenovaného tento úsporný čipset dokonce přímo exceloval, když ho dokončil s parádní stabilitou 98,9 %. Kromě solidního výkonu chválím také nesmírně nízkou produkci tepla, která je opravdu minimální a telefon můžete trápit dle libosti, stejně se dočkáte jen lehce vlažného povrchu. V tomto ohledu je Dimensity 900 jeden z nejlepších procesorů a jeho efektivita je vskutku příkladná. Operační paměť má štědrých 256 GB a telefon má navíc i slot na paměťovou kartu.
V této cenové relaci lze sehnat výkonnější telefony (většinou je pohání Snapdragon 778G), někdy i o pořádný kus (ty zase mají Snapdragon 870) a faktem je, že Dimensity 900 by slušela cena spíše pod hranicí 10 tisíc korun. Poměr cena / výkon tak není žádný velká sláva, ale jak již bylo řečeno, na jeho nedostatek jsem ani jednou narazil a toto osmijádro si své odpracuje.
V útrobách této novinky se nachází akumulátor o velikosti 4 500 mAh, který zaručuje lehce nadstandardní výdrž bezpečně dosahující něco málo přes jeden den. Přes tuto hranici se dostanete prakticky kdykoliv, i když dáte telefonu pořádně zabrat a Vivo X80 Pro tak můžeme s klidem označit jako jednodenní telefon s mírnou rezervou. Výdrž jako taková je tedy obstojná a víceméně shodná s tím, co v této třídě nabízí i ostatní hráči. Nabíjení je na tom podobně a výrobce v tomto případě vsadil na výkon 44 W.
Rychlost nabíjení není nijak zázračná, ale rozhodně to není ani propadák a ona hodinka a něco, kterou nabíječka na plné nabití telefonu potřebuje, je opět takový slušný průměr. V této třídě není problém najít rychleji se nabíjející telefony, ale i modely s horšími vlastnostmi. Bezdrátové nabíjení sice schází, ale to v této cenové relaci jako vyložený nedostatek brát nelze.
Nyní se můžeme přesunout k fotoaparátu, který je postaven na trojici snímačů s rozlišením 64 + 8 + 2 Mpx. Jedná se o víceméně tradiční sestavu s primárním, ultra-širokoúhlým a zbytečným makro objektivem, který je na zádech opravdu jen do počtu a víceméně tam pouze zabírá místo. Hlavní snímač s objektivem o světelnosti f/1.79 je doplněný ostřením PDAF, ale co je důležitější, má optickou stabilizaci obrazu, což je vždy vítaný prvek. A je to právě hlavní fotoaparát s rozlišením 64 Mpx, který stojí z celé sestavy za výraznější zmínku.
Produkuje totiž velmi slušné fotografie, a to hlavně za kvalitního osvětlení. V dobrých podmínkách nabídne vysokou míru detailů a naopak nízkou hladinu šumu, to vše v režii příjemné ostrosti a lehce, ale ne přehnaně, saturovaných barev. Výsledné fotografie jsou určitě líbivé a ostudu si s nimi rozhodně neuděláte. Ultra-širokoúhlý objektiv už je ale výrazně horší a ten bohužel tak přesvědčivé výsledky ani omylem nepodával. Typické rozostření po stranách je poměrně výrazné, snímky strádají i co se ostrosti týče a bohužel pokulhávají také detaily, které se v jednobarevných plochách slévají.
No a pak je tu makro snímač, který je prostě a jednoduše špatný a výsledné snímky nelze pochválit snad z žádného pohledu. Schází detaily, barvy jsou špatné a makro objektiv nemá automatické ostření, takže práce s ním má k ideálu daleko a pořídit obstojnou (v rámci hardwaru) fotografii se málokdy povede na první pokus. Někdy ani na druhý či třetí. Makro fotografie zkrátka nejsou doménou tohoto přístroje a zázraky v tomto ohledu rozhodně nečekejte. A to platí i pro oblast přiblížení, protože telefon žádný optický zoom nemá a tento prvek je řešený digitální formou.
Základem je dvojnásobné přiblížení, které je po kvalitativní stránce vcelku solidní a maximem, co primární objektiv zvládne, je 10× zoom. Ten naopak použitelný moc není a výsledek je přesně takový, jaký asi lze očekávat – snímky jsou neostré a detaily i barvy jsou slité do jedné velké mazanice. Na druhou stranu, ve střední třídě nelze čekat v tomto ohledu přeborníky a podobně je na tom drtivá většina telefonů v podobné cenové hladině. Při zhoršených podmínkách přichází na řadu noční režim, který za cenu mírného zabarvení do žluta nabídne o něco prosvětlenější a detailnější snímky než při klasickém fotografování.
Noční režim nabízí i ultra-širokoúhlý objektiv, ale vzhledem k jeho (ne)kvalitám i ve dne nemá cenu se tím ani zabývat. Fotoaparát pak nabízí i několik zajímavostí, jako je třeba dvojexpozice, která umožňuje přidat při fotografování ještě jednu vrstvu s částečně průhledným obrázkem. Může to být jeden z přednastavených nebo si lze vybrat jakýkoliv z galerie. Co se selfie fotoaparátu týče, tak v tomto ohledu si není na co stěžovat, protože ve výřezu umístěný 50MPx snímač je doplněný o automatické ostření a produkuje hezké, detailní a ostré snímky.
Pochvalu si pak zaslouží také videa, a to jak co se kvality týče, tak možností. Telefon zvládá až 4K videa při 30 fps, avšak u 1080p rozlišení nabídne 60 fps. K dispozici je i elektronická stabilizace obrazu a výsledné snímky jsou vcelku povedené. Pyšní se příjemnou ostrostí, vysokou mírou detailů, pouze nízkým šumem a také příkladnou plynulostí. No a pak jsou tu zajímavé vychytávky, které ocení hlavně hračičkové. Například možnost natáčení videí s rozostřeným pozadím (byť pouze v rozlišení 720p) nebo duální záběr.
Pomocí Duálního zobrazení umí fotoaparát snímat z přední i zadní kamery zároveň. Nebo klidně z obou zadních kamer. K dispozici jsou tři objektivy (primární, ultra-širokoúhlý a selfie kamerka), které si můžete nakombinovat dle libosti a to platí také o oblasti, ve které se druhý výstup nachází. Může být umístěný v malém výřezu kdekoliv na displeji (ve tvaru kruhu, čtverce či srdce) nebo lze plochu rozdělit horizontálně, a to opět dle libosti. Hračičkové tento duální režim určitě ocení a maximem, co v něm telefon zvládne, jsou 1080p záznamy při 27 fps.
Vivo X80 Lite rozhodně není špatný telefon, a pokud hledáte extravagantně působící přístroj, který zaujme na první dobrou, zde jste správně. Je to vlastně podobný případ, jako Nothing Phone (1) se světelnými zády s tím, že záda měnící barvu jsou podobně cool, a ačkoliv nemají žádný praktický význam, jako LEDky na nedávném výtvoru Carla Peie, pozornost určitě přitáhnou. Za tímto pozlátkem pak najdete solidní telefon s povedeným displejem a slušným hlavním fotoaparátem, který potěší, na dnešní dobu, nebývale bohatým balením. Další věc stojící za pochvalu je výtečná efektivita procesoru Dimensity 900, díky které Vivo X80 Lite takřka vůbec nehřeje a příjemně se tak používá za všech okolností.
Výkon je sice dostatečný, ale v rámci cenové relace lze sehnat v tomto ohledu rozhodně i lepší kousky. Co se nedostatků týče, rozhodně pohaním makro objektiv i ultra-širokoúhlý snímač, které jsou oba podprůměrné. Telefonu schází stereo reproduktor, což je v této třídě již hojně se vyskytující prvek a pak jsou tu rámečky okolo displeje. Vivo X80 Lite chce být módním telefonem, ale rámeček okolo displeje působí jako u přístroje u třídu níž. A to je rozhodně škoda, stejně tak jako vyšší startovací cena. Pod hranicí 10 tisíc korun by se tato měňavá novinka vyjímala určitě víc než za aktuálních 10 990 korun.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
mladistvý vzhled a měňavá záda | chybí stereo reproduktor |
kvalitní, jasný displej | rámečky okolo displeje jsou tlusté |
povedené snímky z hlavního fotoaparátu | kvalita makro a ultra-širokoúhlých snímků |
zcela minimální zahřívání | velmi kluzká záda |
bohaté balení |