Evropský parlament poslal dál směrnici, která kvůli potenciálním zásahům do internetu vzbudila bouřlivé diskuse. Příznivci se radují, odpůrci tvrdí, že kontroverzní články 11 a 13 prošly bez dostatečných úprav.
Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu se připravuje již od roku 2016, ale pozornosti se jí kvůli průtahům dostalo až letos. V červenci se dostala k hlasování, nakonec byla odmítnuta a vrácena k novému projednání. O tom, co měla přinést, si můžete přečíst v našem dřívějším článku.
Nyní se vrátila se 250 pozměňovacími návrhy a byla schválena (438 pro, 226 proti, 39 se zdrželo) k posunutí do dalšího čtení, kdy se k návrhu musí vyjádřit Evropská komise a Rada Evropy. Nakonec se bude hlasovat o definitivní podobě směrnice, k čemu má dojít během příštího roku. Jelikož se jedná o směrnici, ne nařízení, jednotlivé členské státy Evropské unie si musí samy zpracovat příslušné zákony a mohou do jisté míry ovlivnit jejich podobu.
V tuzemsku vzbudila směrnice silné emoce – jako ve většině států. Pro se postavila většina médií, vydavatelé, konzervativní politici, Ochranný svaz autorský a další organizace, které si přejí posvětit agresivnější vymáhání autorských práv. Proti byl vyhledávač Seznam.cz, který funguje jako agregátor obsahu a nová pravidla by mu způsobila potíže. Největší odpor byl ale trochu do zdi, protože vycházel z českých stran, které v Evropském parlamentu nejsou – Zelení a Piráti. Piráti tvrdí, že směrnice je prostředkem k cenzuře, jakou jsme si zatím neuměli představit. Napříč politickým spektrem směrnici podpořila většina stran, kromě KSČM, Svobodných a ANO, jehož poslanci se zdrželi.
Pozměňovacích návrhů sice bylo hodně, jenže většina jich byla zamítnuta. A tak prošly i kontroverzní články 11 a 13 jen s mírnými úpravami. Jde o placení za sdílení odkazů a kontrolu obsahu v reálném čase, která silně zavání cenzurou a podobné systémy jsou dnes nespolehlivé. Naštěstí mají být povinnosti úměrné velikosti firmy, nejmenším subjektům se má vyhnout. I tak je to pro menší stránky hrozba, navzdory přesvědčování, že má směrnice vyvinout tlak na větší subjekty. Bez sdílení to nepůjde a kvalitní kontrolní software je náročný na prostředky.
V jaké podobě, a jestli vůbec bude směrnice odsouhlasena, zůstane otázkou do budoucna. Další kroky podnikne Evropský parlament zkraje jara 2019. Vzhledem ke komerčním tlakům z obou stran je těžké hledat univerzální pravdu. Proti zákonům je ale virtuální svět vždy o krok napřed.
zdroj: EP
Evropský parlament poslal dál směrnici, která kvůli potenciálním zásahům do internetu vzbudila bouřlivé diskuse. Příznivci se radují, odpůrci tvrdí, že kontroverzní články 11 a 13 prošly bez dostatečných úprav.
Tip: Zbavte se otravných nabídek přes telefon. Pomůže vám GDPR
Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu se připravuje již od roku 2016, ale pozornosti se jí kvůli průtahům dostalo až letos. V červenci se dostala k hlasování, nakonec byla odmítnuta a vrácena k novému projednání. O tom, co měla přinést, si můžete přečíst v našem dřívějším článku.
Nyní se vrátila se 250 pozměňovacími návrhy a byla schválena (438 pro, 226 proti, 39 se zdrželo) k posunutí do dalšího čtení, kdy se k návrhu musí vyjádřit Evropská komise a Rada Evropy. Nakonec se bude hlasovat o definitivní podobě směrnice, k čemu má dojít během příštího roku. Jelikož se jedná o směrnici, ne nařízení, jednotlivé členské státy Evropské unie si musí samy zpracovat příslušné zákony a mohou do jisté míry ovlivnit jejich podobu.
V tuzemsku vzbudila směrnice silné emoce – jako ve většině států. Pro se postavila většina médií, vydavatelé, konzervativní politici, Ochranný svaz autorský a další organizace, které si přejí posvětit agresivnější vymáhání autorských práv. Proti byl vyhledávač Seznam.cz, který funguje jako agregátor obsahu a nová pravidla by mu způsobila potíže. Největší odpor byl ale trochu do zdi, protože vycházel z českých stran, které v Evropském parlamentu nejsou – Zelení a Piráti. Piráti tvrdí, že směrnice je prostředkem k cenzuře, jakou jsme si zatím neuměli představit. Napříč politickým spektrem směrnici podpořila většina stran, kromě KSČM, Svobodných a ANO, jehož poslanci se zdrželi.
Pozměňovacích návrhů sice bylo hodně, jenže většina jich byla zamítnuta. A tak prošly i kontroverzní články 11 a 13 jen s mírnými úpravami. Jde o placení za sdílení odkazů a kontrolu obsahu v reálném čase, která silně zavání cenzurou a podobné systémy jsou dnes nespolehlivé. Naštěstí mají být povinnosti úměrné velikosti firmy, nejmenším subjektům se má vyhnout. I tak je to pro menší stránky hrozba, navzdory přesvědčování, že má směrnice vyvinout tlak na větší subjekty. Bez sdílení to nepůjde a kvalitní kontrolní software je náročný na prostředky.
V jaké podobě, a jestli vůbec bude směrnice odsouhlasena, zůstane otázkou do budoucna. Další kroky podnikne Evropský parlament zkraje jara 2019. Vzhledem ke komerčním tlakům z obou stran je těžké hledat univerzální pravdu. Proti zákonům je ale virtuální svět vždy o krok napřed.
zdroj: EP