• Čtvrté generaci Foldu už nejde odpouštět začátečnické chyby
• Polepšil si fotoaparát, ale podobnost s předchůdcem bije do očí
• Android 12L by měl s aplikacemi i prostředím fungovat lépe, potvrzuje to praxe?
• Cena dělá z telefonu Samsung Galaxy Z Fold 4 pořád stroj pro pár vyvolených

V redakci jsme otestovali nový Samsung Galaxy Z Fold 4 | foto: vlastní

Kdo by to byl v roce 2019, kdy se dostal k veřejnosti první Fold, řekl, že se dočkáme i jeho čtvrté generace? Kdo by si tehdy tipnul, že si Samsung povede pořád svou a neuhne z vytyčeného směru ani o píď? A přeci se tak stalo! Galaxy Z Fold se stává stálicí, byť zůstává unikátem. S přibývajícími roky by však zařízení mělo i dospívat. Proto i tato recenze bude zejména o tom, zda korejská skládačka přešlapuje na místě třetí generace, nebo roste do krásy.

Samsung Galaxy Z Fold 4: specifikace

Obsah balení:

• telefon Samsung Galaxy Z Fold 4
• dokumentace
• kabel USB-C/USB-C
• sponka na SIM kartu

Milimetr sem, milimetr tam, ale pomáhá to

S prvním kontaktem si Samsung stále dává záležet. Nesete si černou, aspoň na oko luxusní krabičku jak na náhrdelník, otevřete a… Nabíječka nikde, kabel schovaný a i ten telefon vlastně vypadá pořád stejně.

Šířka je stejná jako loni, dvě desetinky hloubky nepoznáte, jen ty tři milimetry na výšku by mohly posloužit k identifikaci. Okem je ale sotva vnímáte. Tu změnu totiž poznáte dříve rukama – jako kdyby se složený telefon ovládal maličko lépe, jako by vám vyrostly prsty nebo se zlepšilo rozložení prvků na displeji? Nikoli, to jen 6,2” vnější displej změnil poměr stran z původních 25:9 na 23,1:9. Takhle na papíře je to drobnost, ale velmi důležitá.

Samsung Galaxy Z Fold 4 | foto: vlastní

Jinak je však více prvků shodných, než odlišných. Některé z nich navíc upozorňují na dilemata, která Samsung musel řešit: Jak budou lidé telefon držet? Jednou rukou svisle? Otevřený svisle? Otevřený vodorovně? Zalomený jako notebook? Ovlivňuje to totiž rozložení všech konektorů a senzorů a výsledek může být vždycky jen kompromis.

Chcete mít Fold 4 k dispozici jednoruč, musíte se smířit s vyšší hmotností a rozměry, ale jinak je ergonomie použitelná. Palec snadno nahmatá vypínač kombinovaný se čtečkou otisků i ovládání hlasitosti, port USB-C směřuje dolů a reproduktory mohou hrát oběma směry.

Reproduktory Foldu 4 | foto: vlastní

Otevírání už je komplikovanější, ani čtvrtý Fold nedisponuje jakoukoli dopomocí k otevírání ani skulinkou, do které by se daly vrazit nehty. Pokaždé je to trochu rizikové, kovové rámečky totiž kloužou a i když je okolo vnitřního displeje ochranná ohrádka, bojíte se, abyste nezaútočili na krycí vrstvu obrazovky nehtem přesně tak, jak instruktáž zakazuje.

Ani přivřená poloha není dokonalá. Sice můžete na displej psát čtyřmi prsty, ale kvůli vystouplému fotoaparátu lze použít jen jedna poloha, při které však zase pokládáte mobil na obrazovku a USB je ve vzduchu.

Ani jeden z těchto atributů se meziročně nezměnil ani nezlepšil, jedná se možná o nejlepší možnou kombinaci, ale pokud o Foldu uvažujete, mějte na paměti, že klasická dotyková placka má scénáře běžného použití jednodušší.

Kvalita zpracování je na jedničku | foto: vlastní

Body ztracené na ergonomii Galaxy Fold 4 dohání kvalitou zpracování. Jestli první skládačky děsily opotřebením kloubu, teď myslím, že jeho výdrž je to poslední, co bych podezříval ze selhání. Potěší i voděodolnost dle standardu IP68.

Jen jedno zásadní přání fanoušků Samsung nesplnil. Stylus S Pen pořád patří jen mezi příslušenství podporované, nikoli však integrované. Pero si můžete dokoupit, ale nikdy nebude součástí systému, jako u řady Note (pardon, Ultra). Přitom mě nenapadá zařízení, ke kterému by se stylus hodil víc, než k Foldu.

U displeje zůstává stejný benefit

Největší důvod, proč chtít Fold (a nejen ten čtvrtý) je displej. Zkuste si někdy nastavit dpi displeje na 600 a víc a ani tak se nepřiblížíte tomu, co skládačka od Samsungu umožňuje. Rozlišení 2 176 × 1 812 pixelů nijak impozantně nevypadá, jemnost 373 ppi taky není žádný zázrak, teprve úhlopříčka 7,6” napoví, nač se můžete těšit. A teprve v ruce poznáte, že je velký rozdíl mít sedmipalcovou nudli a prakticky čtvercem o stejné úhlopříčce. Pracovní plocha je vskutku gigantická!

Obrovská pracovní plocha Samsungu Galaxy Z Fold 4 | foto: vlastní

Co už bych ale raději neviděl, je drobná terénní vlna v místě kloubu. S prodlužující se dobou používání nevraživost klesala, ale pořád tam je a snad se ani nezmenšila. Zkrátka pokud přejíždíte displej ze strany na stranu, cítíte malou prohlubeň a pokud koukáte na jednobarevnou plochu, předěl i uvidíte.

Překvapivě nevadí, že displej vnitřní displej na rozdíl od vnějšího nemá tvrzené krycí sklo. Místo Gorilla Glass Victus+ je vnitřek jen plastový. Feeling je bezproblémový, ale opatrně, ať uvnitř displeje nezavřete třeba mince nebo klíče. Připravili byste se tak o lákavé OLED barvy, adaptivní framerate až 120 Hz a údajně až 1 200nitový jas.

Pojďme začít systémem

Když někdo mluví o ekosystému, nebo ještě lépe o propojení operačního systému s hardwarem, každý si asi vybaví iPhone. Jenže Samsung Galaxy Fold 4 hraje ještě jinou ligu. Jestli vyšší, nižší, nebo dokonce jinou soutěž, nechám na laskavém rozhodnutí čtenáře.

Skládací Fold 4 v ruce | foto: vlastní

Nejprve známá fakta: Většina telefonů i tabletů posledních let používala rozlišení 16:9 nebo podobné. Android Lollipop poslal na druhou kolej tabletový layout a až ve verzi 12L o sedm let později se zase systém přizpůsobuje větším úhlopříčkám. Nástavba OneUI má multitasking zvládnutý velmi dobře, ať už ve formě plovoucích oken, nebo rozdělené obrazovky.

Nástavba OneUI tak, jak ji znáte.

Boj s displejem

Jak s těmito rekvizitami hraje Fold 4? Nejlepší odpověď by byla asi: „Jak kdy.“ Celkem často jsem bojoval s orientací obrazovky. Kolikrát mi přišlo přirozenější využít rozložení na šířku, byť s poměrem stran 21,6:18 je spíš otázka linie ohybu, co je šířka a co délka. Nicméně problém pramení z toho, že telefon se ochotně vrací k defaultnímu zobrazení i tam, kde to nedává příliš smysl.

Displej Foldu 4 | foto: vlastní

Chcete Fold odemknout a klávesnici máte otočenou o 9­0°. Chcete se vrátit z aplikace do launcheru a pokud mu to explicitně nedovolíte, i domácí obrazovku budete mít otočenou. A teď si představte, že někdy ani klávesnice nevyskočí, pokud máte zařízení vzhůru nohama. Z Fold 4 svádí k tomu neřešit jeho orientaci, ale liknaví vývojáři vám nezdravě často připomenou, že i takové samozřejmé věci je třeba brát v potaz.

Multitasking v edici pro začátečníky, pokročilé a chaotiky.

Bacha na aplikace

Podobné komplikace se sem tam opakují i jinde. Některé aplikace třeba nepodporují layout rozložený na dvě poloviny. A na potvoru jsou to často i ty od Googlu, který si tak kálí do vlastních bot. Gmail na velké obrazovce vypadá tak, že odesílatele a předmět máte roztažený na celý řádek. Outlook ale do jednoho sloupce hodí seznam mailů a v pravém sloupci už si můžete konkrétní mail číst. U kalendářů je situace podobná, ten od Samsungu je přehledný, ten od Googlu se snaží, ale zaostává. Ale Nastavení systému? Ta už jsou zase ve dvou sloupcích, jak se sluší a patří.

A vedle toho jsou aplikace, které chtějí svoje a nějakou responzivitu vůbec neřeší, nebo řeší, ale špatně. Sem tam jsem se setkal s aplikací, které jsem musel ručně vnutit rozlišení (což naštěstí OneUI umožňuje), aby vůbec korektně fungovala. A pár výjimek netradiční screen ratio řešilo tím, že grafiku nechala v původním poměru, ale dotyková vrstva se roztáhla.

Některé aplikace umí prostor displeje využít, jiné (paradoxně ty od Googlu) méně.

Z toho plyne i celkové hodnocení telefonu, potažmo jeho použití. Pokud jedete v nástrojích od Microsoftu a appky od Googlu skoro neotevřete, můžete z rozkládacího displeje vytěžit maximum. Nová nástrojová lišta usnadní rychlý pohyb mezi aplikacemi, vysouvací taskbar zůstal a funkcionalitu dál zachovává, velmi snadné je si aplikace rozložit po displeji nejen na poloviny, ale i do miniaplikací, gesta pomáhají minimalizaci a maximalizaci…

Jen zkrátka musíte používat kvalitní aplikace a ne ty, které vidí jen svou cestu a odmítají z ní uhnout byť jen o píď. Paradox, že zrovna Google s těmi svými zachází značně macešsky.

Fold 4, zezadu | foto: vlastní

A co takhle výkon a výdrž?

Vzhledem k tomu, kolik existuje výrobců mobilních procesorů a kolik z nich dosahuje měřitelně nejlepších výsledků, je asi jednoznačné, jak dopadne tato kapitola. Mělo by stačit říct, že Samsung Galaxy Z Fold 4 pohání osmijádrový Snapdragon 8+ Gen 1 a bylo by vymalováno.

Pro geeky mezi námi však doplním, z čeho se tento čip skládá. Už nejde o architekturu dvou clusterů procesorových jader, ale tři skupiny: nejvýkonnější jádro Cortex-X2 na 3,19 GHz, k němu trojice výkonných jader Cortex-A710 na 2,75 GHz a „slabá“ čtyřka Cortex-A510 frčí na 1,8 GHz,

Data si telefon ukládá do 12 GB RAM, kterým dodávají pozlátko 2 až 8 GB virtuální operační paměti, a samozřejmě interní úložiště, dostupné v kapacitách 256, 512 a 1024 GB. Myslím, že důvod pro skuhrání po paměťových kartách tentokrát nenajdu, v ceně zařízení se pár tisíc navíc prakticky ztratí – nebo aspoň nečekám, že někdo, kdo si koupí mobil za minimálně 40 tisíc bude prskat kvůli tomu, že by rád větší paměť a zdráhal se připlatit 5, nebo 10 tisíc navíc.

Není benchmark jako benchmark, že ano?

Pro zarputilé milovníky benchmarků rád prostřu i čísla z Antutu: Fold 4 dosáhnul v mém případě 929 713 bodů, což ho dle aktuálního žebříčku řadí kamsi na 13. místo, čímž se stává formálně nejvýkonnějším Samsungem.

Fold 4 vypadá ze všech úhlů skvěle | foto: vlastní

Odpovídá tomu i výdrž? Někomu stačí říct, že kapacita baterie je 4 400 mAh a mobil nevydrží dlouho. Někdo by si zapnul nějaký standardizovaný test spotřeby a kouknul, jak dlouho vydržel svítit displej.

Jenže u Foldu je to složitější. Někdo zvládne pohodlně odbavit spoustu věcí skrz malý displej, někomu to přijde omezené a bude po hlavním displeji sahat častěji. Jenže díky jeho velikosti a tedy pracovnímu prostoru potenciálně vyřeší své potřeby rychleji a tím pádem ušetří energii, kterou by jinak velký panel spotřebovával rychleji.

V mých očích zetkový Galaxy obstál. Používal jsem ho jako turistický telefon na počasí, mapy na pěší výlety, focení, na večerní audioknížku na dobrou noc a na večerní šmírování dětí přes androidí chůvičku. Den podobného provozu ustál Fold s rezervou, i když jsem na něj přesunul i občasné grafomanské odpovědi skrz nějaký z IM kecálků.

Většinou jsem ráno druhého dne hledal nabíječku se zbývajícími cca 40 % a překvapivě ani tak mě netrápilo, že už pár let Samsungu stačí výkon 25 W, který konkurence už dávno překonala. Těch 50 % za půl hodiny je vlastně propadák jenom na papíře.

Displej skládacího Samsungu | foto: vlastní

Fotoaparát jako největší upgrade

Posledně byla kamera ta součástka, která se zbytkem příliš neladila – patřila totiž do doby o dvě generace zpátky. Vcelku logicky proto zde výrobce zapracoval nejvíce, respektive nejzásadněji.

Nejdřív to společné: Fold 3 i 4 mají společnou selfie kameru schovanou v displeji. Nerad bych srovnával, která je vidět méně a která více. Pokud se na ni zaměříte, nelze přehlédnout, ale v běžném provozu mi nikdy za oči netahala.

To zábavnější se děje na vnějším krytu, kde sídlí na oko stejná optická soustava. Jenže zatímco dříve vedle sebe seděla trojice 12MPx snímačů, teď je komplet veselejší.

Hlavní parádu obstarává 50MPx objektiv se světelností f/1.8 a optickou stabilizací. I teleobjektiv s trojnásobným zvětšením je opticky stabilizovaný, dosahuje však rozlišení jen 10 MPx při světelnosti f/2.4. Třetím do party je ultraširokoúhlý objektiv, který vidí v úhlu 123˚ při rozlišení 12 MPx a světelnosti f/2.2. Tolik ke specifikacím.

Jak fotí Samsung Galaxy Z Fold 4

Ukázka: text, selfie a interiér

Ukázka: ukázka zoomu

Ukázka: noční snímky

Ukázka: snímky krátce před soumrakem

V praxi to vypadá tak, že statickou fotku zvládne Fold 4 prakticky za jakýchkoli denních podmínek. Rád nechávám fotoaparáty trpět při drobnokresbě listí nebo trávy, hodně si jich vylámalo zuby na interiérech za umělého osvětlení. Samsung mi bohužel takové zlomyslné potěšení dopřál jen zřídka.

Za nedostatku světla je zřejmé, že se občas expoziční časy protáhnout a vlasy nebo listí vlající ve větru nejsou úplně vyrýsované. Samozřejmě fotka pořízená za pochodu taky nedopadne na jedničku, ale spolehlivost je hodně vysoká.

Kvalita se snižuje až se sekundárními objektivy. Ultra-široký objektiv občas ulétne v krajích a nedokáže na ně zaostřit, teleobjektiv taky chce o stupeň klidnější ruku, ale pořád máte vysokou pravděpodobnost úspěchu, žádné hit or miss.

Fold 4 vypadá vskutku majestátně | foto: vlastní

Závěrem – Elitní veterán jde do civilu

Mám štěstí, že jsem mohl srovnávat generaci Fold 3 i 4. Vzpomínky sice blednou, ale pokud se základní hodnocení nemění, existuje naděje, že byl původní názor (minimálně v rámci jedné perspektivy) správný.

I teď si stojím za tím, že Fold není náhradou tabletů ani mobilů. Oproti klasickému tabletu je pořád ještě malý, oproti mobilu je jeho používání pořád příliš vázané na dvě ruce. Je to svéráz, který může napomáhat produktivitě v pohybu, pokud pracujete s těmi správnými nástroji. Ideálně pokud nepotřebujete psát nic dlouhého, ale chcete mít přehled, být v obraze a rychle spojovat aktivity, lidi a projekty mezi sebou. Pokud chcete vždycky vědět, co kdo dělá, co má dělat a koho zaúkolovat kvůli pomoci, věřím, že Fold svou práci ze zadního sedadla limuzíny zvládne. Ale notebook pořád nenahradí a vlastně ani nechce.

Samsung Galaxy Z Fold 4 | foto: vlastní

Loňské hodnocení bych zhodnotil i tentokrát s rozdílem v oblasti multimédií. Tam Fold hodně kopnul do vrtule, dohnal konkurenci a přestal tvrdit, že je to primárně pracovní zařízení.

Za tento krok Samsung jednoznačně chválím, bylo riskantní chtít 45 tisíc a už podle tabulky specifikací zaostávat. Ale pokud byste hledali inovace v oblasti technologie ohebného displeje či operačního systému, potkáte jich minimum. Z tohoto pohledu Galaxy Fold 4 rozpačitě přešlapuje a čeká, kdy Android a hlavně vývojáři konečně začnou brát responzivní design vážně.

• Špičkový Samsung Galaxy Z Fold 4 si můžete zakoupit zde

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
pracovní využití	minimum systémových vylepšení v OS
multitasking	vnější displej je pořád dost úzký
výkon	prohlubeň v displeji je stále viditelná
obrovská pracovní plocha	cena, i když je pochopitelná
fotoaparát s přihlédnutím k předchůdci