Každé nové Xiaomi Mi se vyhlíží s hromadou očekávání. Chceme super výkon, super cenu a super materiály. Kdo neinovuje, umírá – konkurenční boj je ostrý. Mi 6 na mě ale dělá dojem, že výrobce vsadil na trendy, které spíš odrazují. Nebo se mi jen netrefil do vkusu?

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

O inspiraci Xiaomi u Apple už bylo napsáno dost. Jenže ona spojitost s Mi 6 leze na povrch opět, jen v nešťastné kombinaci. Jaký pokrok nastal ve světě mobilů během posledního roku nebo dvou? Bezrámečkové displeje, zvýšená odolnost proti vodě a prachu, rozmach USB-C, duální fotoaparáty, čistý Android a rychlé nabíjení.

Design: chytání pstruha holýma rukama

Sklo je v kurzu, ačkoli kromě dojmu mnoho benefitů nepřináší. Tvrdost znamená křehkost a gorila ani jiní primáti v tom velký pokrok nezařídili. Vliv skla na dojem oblázku v dlani je nesporný, bohužel má však negativní dopad na ergonomii. Xiaomi Mi 6 je díky 5,15″ displeji snadno uchopitelné rukou, ale kvůli vyhlazeným hranám a kluzkému povrchu si koleduje o pád na zem. Můžu opakovat slova, která Tomáš napsal na adresu HTC U11 (recenze) – tedy Mi 6 dokáže suplovat vodováhu, i minimální náklon znamená podlehnutí imperativu gravitace.

Drobnou náplastí a důkazem, že Xiaomi o těchto vlastnostech ví, je gumový obal v balení. V momentu, kdy jsem ho objevil, jsem si hodně oddechnul. Trend skleněných mobilů ale výrobce zřejmě splnit musel děj se co děj. Nebo chytrý tah, jak zviditelnit vlastní příslušenství? Možná nutnost, protože do skulin se rychle zatlačí prach. Jinak je však telefon zpracovaný kvalitně: nevrže a díly lícují (a skvěle chytají otisky).

Po zajímavém Mi Mix (recenze) bych čekal, že se šestka bude chtít na jeho popularitě přiživit. Myslím, že 5“ placka s minimálními rámečky a slušným výkonem by splnila sen mnoha lidem. Xiaomi ale o vlastní osobnost nestojí, radši se srovnává s konkurencí.

Nakonec proto Mi 6 vypadá obyčejně. Tlačítka na pravé straně, mikrofon, reproduktor a USB-C dole, jednobarevná dioda nad displejem a na horní hraně maličký infraport pro ovládání třeba televize. Nechybí vám něco? Mohlo by. Nebo alespoň mně chybělo: sluchátkový jack. Je pravda, že v krabičce najdete i ohebnou redukci z USB-C na 3,5mm kabel sluchátek, ale starého psa (čti: mě) novým kouskům nenaučíš.

Prostě to není ono. Málokterá mobilní hra má hudbu, kvůli které bych rezignoval na vlastní playlist, většina her má ale spotřebu, která vábí k zásuvce a nabíječce. Ale poslouchat hudbu a nabíjet nemůžete. Představa, že budete usínat s audioknížkou pohádek, se taky rozplyne, když nevíte, jestli si náhodou poslechem mobil přes noc nevybijete. Spoléháte na bezdrátovou nabíječku? Máte smolíka, Mi 6 nabijete jen přes kabel.

Uznávám, že některé scénáře řešitelné jsou, ale pořád je to drbání se levou rukou za pravým uchem.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Každé nové Xiaomi Mi se vyhlíží s hromadou očekávání. Chceme super výkon, super cenu a super materiály. Kdo neinovuje, umírá – konkurenční boj je ostrý. Mi 6 na mě ale dělá dojem, že výrobce vsadil na trendy, které spíš odrazují. Nebo se mi jen netrefil do vkusu?

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Displej: klasika, která nezestárla

Jestli někde Xiaomi nefrčí na módní vlně, je to u displeje. Úhlopříčka spíše menší, rozlišení Full HD a panel typu IPS. Prostředí MIUI jeho kvalit rádo a ochotně využívá – syté barvy, vysoký kontrast, po rozsvícení svižnou čtečkou otisků prstů to vypadá moc hezky.

Telefon dokonce budí zdání, že má hrany displeje zaoblené. Marketingoví mágové tomu říkají 2.5D sklo, znamená to však jen mírné zakřivení krycího sklíčka, kterého si v silikonovém bumperu ani nevšimnete.

Displeji nechybí čidlo okolního podsvícení, které nejpozději do tří vteřin zareaguje na změnu osvětlení. Zní to jako dlouhá doba, ale všimnul jsem si této prodlevy jen párkrát. Rozdíl tkví spíše v chování – novější Androidy v notifikační liště řídí intenzitu jasu jen obecně a drobnější korekce provádí za běhu, Xiaomi však posouvá přímo globálním ukazatelem.

S odolností proti poškrábání je na tom Mi 6 dobře, nikoli však skvěle. Dokázal jsem ji tři týdny nosit po kapsách (bez klíčů, nejsem barbar!) a na skle se neobjevila ani čárka, po měsíčním testování však už stopy běžného života nejdou přehlédnout. Dejte si pozor na kovové cvočky jeanů…

Slovy výrobce byl audio-jack odstraněn, aby měly jiné komponenty dost místa – zejména baterie. Úhlopříčka 5,15″ a 3 350 mAh dává dohromady klasickou jednodenní kombinaci. Použitý procesor Qualcomm Snapdragon 835 podporuje rychlé nabíjení Quick Charge 3.0, které jsem však nemohl otestovat s originální nabíječkou, do české zásuvky totiž americká vidlice nepasuje. S Dash nabíječkou pro OnePlus jsem ale během půl hodiny dokázal do akumulátoru dostat tolik energie, abych vydržel dvě hodiny hraní.

Prostředí: MIUI šedne stářím, já z něj starostmi

Asi víte, že procesor používá osm jader Kryo 280 taktovaných na maximálních 2,45 GHz a grafiku Adreno 540. S 6 GB LPDDR4x RAM máte o výkon počítám na dva roky vystaráno. Co už můžete jen tušit, je dostupná paměť z avizovaných 64 GB – je to 55,43 GB, takže by slot pro paměťovou kartu nemusel chybět nějak zásadně. Jedinou alternativou by jinak zůstala 128 GB verze.

Kdyby se na takto výkonné platformě škubala nadstavba MIUI, bylo by to neodpustitelné zlo. Měsíc jsem používal verzi Global 8.2, postavenou na Androidu 7.1.1. MIUI 9 bylo publikováno 11. srpna, formou OTA aktualizace však zatím nedorazilo. Tento update by měl přidávat nové ikony a animace, režim rozdělené obrazovky a (jak jinak) drobná vylepšení UI a výkonu.

Možná se mi budete smát za neznalost, ale přijde vám normální, že systém oznámí, že mám aktuální verzi, ale o menu vedle mi dovolí si aktualizaci stáhnout, nainstalovat a po restartu zahlásí verzi původní?

Zatímco Lenovo své upravené prostředí opustilo, Xiaomi se svého drží zuby nehty. Předesílám, že MIUI rád nemám a pokud se názorově rozcházíme, budou pro vás následující řádky nespravedlivým kydáním špíny na promyšlený interface.

UX jsem sice nikdy do hloubky nestudoval, ale vývojáři Xiaomi asi taky ne. Jinak by do Nastavení neumístili položku Další nastavení, neměli jednou Google účet v menu zvlášť a podruhé mezi ostatními přihlášenými účty nebo neoddělovali zvukové profily s režimem Nerušit.

Jakmile jednou počáteční nastavení absolvujete, můžete si oddychnout, ale jiné špeky MIUI si budete užívat denně. Zvlášť vypečený je systém notifikací. Přijde vám třeba zpráva, ale v jejím náhledu vidíte, komu přišla (To je hodně užitečná informace, že?), od koho a jeden řádek textu. Normálně bych potáhl prstem a rozbalil zprávu celou, Xiaomi ale ukáže rychlé přepínače – notifikace mají jeden řádek a basta. Na možnost Androidu 7 rovnou z notifikace odpovědět taky zapomeňte, stejně jako na selektivní blokování nežádaného obsahu. A to vůbec není jisté, kdy vám zpráva dorazí kvůli agresivní politice uspávání aplikací na pozadí. Optimalizační schizofrenie má svou vlastní ikonku v Nastavení i na domácí obrazovce.

Najdete v ní hodně dobré nápady: třeba Druhý prostor, kdy můžou smartphone využívat dva lidé a přepínat si své osobní preference (což umí i základní Android), nebo Duální aplikace pro všechny, kteří potřebují jednu aplikaci používat se dvěma loginy. Srozumitelnou cestou jsou podány automatické profily: řeknete, že na 30 % baterie chcete vypnout synchronizaci, nebo v zadaný čas ztišit zvonění. Na schopnosti Taskeru toto řešení nestačí, ale pro běžné použití nabízí Xiaomi dost. Chválím i integrovaný firewall, VPN nebo grafická témata.

Při zkrášlování prostředí se však nevyhnete vytvoření účtu Xiaomi. Bohužel se tím přihlásíte i ke sdílení informací o telefonu výrobci. GPS data sleduje kde kdo, ale takhle se vzdáváte i práva na své fotky třeba. Okamžitě mě napadlo, že bych tyto systémové aplikace zablokoval právě firewallem, ale Xiaomi si takové kumšty hlídá a nedovolí je.

Do detailů už jsem zabřednul až moc, dovolte mi proto tuto kapitolu shrnout. Ani po měsíci jsem neměl pocit, že mi Mi 6 skutečně patří. Chyby v logice, nekonzistentní chování, interface ignorující pravidla pro Android společná, sám sebe nastavující spořič dat, neviditelné aktualizace, občas chybějící překlad… Když mi jedna aplikace zahlásila, že mám aktivovaný root, překvapilo mě to vlastně jen trošku. Alespoň, že Xiaomi pracuje stabilně a bez kiksů.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Každé nové Xiaomi Mi se vyhlíží s hromadou očekávání. Chceme super výkon, super cenu a super materiály. Kdo neinovuje, umírá – konkurenční boj je ostrý. Mi 6 na mě ale dělá dojem, že výrobce vsadil na trendy, které spíš odrazují. Nebo se mi jen netrefil do vkusu?

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Fotoaparát: dvě oči se šedým zákalem

Dlouho jsem toho tolik mobilem nenafotil. Léto, dovolená, moře, cizina… V letadle jsem vzdychal nad podařenými snímky, na monitoru počítače jsem už trochu zrozpačitěl. Možná je chyba považovat Mi 6 za nejlepší mobil výrobce a srovnávat ho proto s podstatně dražší konkurencí.

Po prohlédnutí celého alba musím konstatovat, že Xiaomi je na okolní podmínky citlivější, než je běžné. Snažte se držet slunce v zádech, nebo používat rozptýlené osvětlení, jinak kvalita rychle klesá. Několik romantických západů slunce jsem sice do paměti mobilu uložil včetně červeného, teplého odstínu dokreslujícího atmosféru. Odpoledne u bazénu však Mi 6 už tak dobře nezvládla ani při experimentování s HDR, stíny se hodně propadaly do tmy a dokonce i v ranních scénách jako kdyby si telefon nebyl jistý, jakou expozici nastavit.

Jak fotí Xiaomi Mi 6

Snažil jsem se postupem času víc manipulovat s ručním nastavením, ale bez úspěchu – jas se sice srovnal, ale vznikly problémy se zaostřením.

Přitom hardwarové parametry slibují mnohé: široké zorné pole, dva objektivy, světelnost f/1.8, rozlišení 12 Mpx i LED diodu se dvěma barevnými tóny. Myslím, že na vině je především software a post-processing. Doufám tedy v budoucí aktualizace, které by se mohly dotknout i aplikace, která mi pořád přidává deset let navíc, pokud ji dovolím tento údaj sledovat u tváří v záběru.

Nemůžu říct, že by Xiaomi fotilo špatně. Jsem mu vděčný, že a jak zaznamenal vzpomínky, které nechci zapomenout, ale nemůžu se zbavit dojmu, že v této cenové kategorii jsem čekal přeci jen něco lepšího.

Závěr: jen procesor a omáčka okolo

Asi sami cítíte, že to tentokrát úplně nevyšlo. Xiaomi umí pracovat s technologiemi, dokáže překvapit novinkami i cenou, ale tentokrát jako kdyby zanikla pointa, proč Mi 6 vůbec vznikla. Působí na mě jako zcela tendenční zařízení, které se na trh dostalo jen proto, aby se v portfolio objevil mobil s nejnovějším čipsetem.

Žádná vlastnost kromě absence jacku není krokem zpět, ale slovy hry „Kuba řekl“ to jsou tentokrát leda „dva slepičí“. Prostě není, nad čím žasnout a pokud nechcete Snapdragon 835 zaměstnat nejnáročnějšími hrami, budete narážet spíš na stárnoucí MIUI, nepraktickou ergonomii a fotoaparát, který víc slibuje, než splní.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
výkonný procesor	chybí sluchátkový jack
infraport	chybí LTE na 800 MHz
cena	telefon klouže z ruky, pouzdro je nutné
	MIUI zaspalo vývoj