Je to téměř rok, co se v Samsungu rozhodli kráčet ve stopách rivala z Cupertina a uvádět každý rok dva špičkové modely: nakynulou a smrštěnou verzi Galaxy S. Stejně jako u řady S8, jsme i letos otestovali obě inkarnace nejlepšího telefonu současnosti. Vyplatí se připlatit si tři tisíce za „pluskový“ model S9?

Kromě velikosti se oba dva telefony liší jen v nemnoha ohledech. Přesto je však bodů na seznamu více, než tomu v minulosti bývalo zvykem. A opět zde nacházíme paralelu s Applem – jakoby shodou okolností se rozdíly mezi menším a větším bratrem téměř shodují s odlišnostmi mezi iPhony s Plus a bez Plus. Přípravili jsme proto přehledný seznam pro ty, kdo váhají nad tím, kterého Korejce si vybrat.

1. Velikost

O pět milimetrů širší, o víc než centimetr vyšší a kupodivu na vlas stejně štíhlý. To jsou rozdíly mezi oběma Samsungy v tabulce. Zatímco menší z bratrů uchvacuje svou kompaktností, díky níž se vejde do každé kapsy, „pluskový“ model je vlastně pěkný tlouštík, který se svými rozměry blíží modelu Note 8. Tedy pořádný kus telefonu, jehož velikost ještě zdůrazňuje hmotnost limitně se blížící 190 g. Jenže světe div se, ono to nevadí – aspoň tedy ne mně. Sám jsem se sebe tázal, co se stalo v hlavě člověka, který se ještě nedávno tvrdošíjně držel svého iPhone 6s a tvrdil, že telefon, co vyčnívá ze zadní kapsy, je nepoužitelná cihla?

Odpověď je jednoduchá: změnila se doba a spolu s ní také její nároky. Na telefon o rozměrech menšího ze Samsungů je teď vážně náročné narazit, zatímco „pádel“ zvíci Galaxy S9+ mi prošla rukama celá řada a zvykl jsem si. Zvykl jsem si natolik, že mi menší S devítka občas ani nedržela v rukou, když jsem se na ni snažil psát, zatímco „plusko“ je pro dvě dlaně jako stavěné. Jednou rukou už jsem se psát naprosto odnaučil a přesvědčila mě i daleko přirozenější poloha čtečky otisků na zádech telefonu. Zatímco u menšího modelu jsem často patlal krycí sklo objektivu, u pluska se mi to nestalo ani jednou.

Pokud vás předchozí řádky nepřesvědčily, přikládám ještě jeden argument – 6,2palcový displej se honosí stejnými kvalitami jako ten u menšího modelu. Samozřejmě s jedinou výjimkou hustoty rozlišení – počet pixelů totiž zůstává shodný na malém i velkém Samsungu. Pouhým okem však rozdíl nebudete schopni poznat. Telefon s podobným poměrem hmoty těla a displeje budete v této velikostní kategorii hledat jen velmi těžko. Daleko více než na Galaxy S9 (recenze) dává smysl nová funkcionalita launcheru, který se umí přetáčet spolu s telefonem. K úplné mojí spokojenosti by se na větším modelu mohlo v poloze na šíř měnit i prostředí směrem k desktopovému systému, jako to umí iPhone Plus. Zde se však oba telefony chovají stejně.

2. Baterie

Stěžoval jsem si na ni u Galaxy S8, u Galaxy Note 8 i Galaxy S9. Ani u poslední generace svého špičkového telefonu nebyli Korejci sto přijít s větší kapacitou než 3000 mAh a jak jsem psal ve své nedávné recenzi, je to znát. Stejně tak je ovšem znát i nárůst kapacity u Galaxy S9+, ačkoli na papíře není nijak markantní. Přírůstek z 3000 na 3500 je jen o 16 %. Přesto je to v realitě poznat, jakkoli musí „plusko“ uživit větší displej i náročnější hardware. Zatímco Galaxy S9 se svými průměrnými 12 hodinami výdrže hodnotím jako podprůměrný, Galaxy S9+ je s hodnotami oscilujícími mezi 18 a 20 hodina ve stejném režimu v pásmu lehkého nadprůměru.

3. RAM

4:6 – to je poměr velikostí operačních pamětí obou telefonů ve prospěch toho většího. Jakkoli Galaxy S9+ disponuje o 50 % větší kapacitou RAM než menší telefon, představuje tento rozdíl mezi oběma špičkovými Samsungy ten nejméně podstatný. Oba dva telefony startují stejně rychle, Facebooku spustí „plusko“ o pár desetin vteřiny rychleji, Evernote asi o vteřinu a graficky náročné hry na sebe u Galaxy S9 nechají čekat o 3-5 sekund déle. Bez přímé konfrontace to tedy nemáte šanci poznat, i když je pravda, že záseky, na které jsem si stěžoval u Samsungu Galaxy S9, se u většího z bratrů téměř neobjevují. Pro milovníky benchmarků ještě dodám výsledky měření v AnTuTu: 249 000 pro Galaxy S9+, 241 000 pro Galaxy S9.

4. Fotoaparát

Právě na zádech telefonu je znát ta největší změna, a to už na první pohled. Galaxy S9 svou jednou čočkou už patří v segmentu vlajkových lodí mezi bílé vrány. Dva objektivy s rozdílnou světelností, a hlavně ohniskovou vzdáleností, přináší až Galaxy S9+. Oba dva objektivy disponují optickou stabilizací, přičemž ten hlavní se honosí navlas stejnými parametry, jako jeho protějšek na menším telefonu, včetně zatím unikátní proměnné světelnosti, která je schopna výslednou fotografii přizpůsobit aktuálním podmínkám.

Z výše uvedeného vyplývá jediný závěr: pokud fotíte na automatiku, nejspíš nic nepoznáte. Na Galaxy S9 přijdete jen o pseudooptický zoom – tedy přibližování záběru přepnutím na teleobjektiv s digitálním dopočítáním rozlišení pro efekt plynulé změny ohniskové vzdálenosti. Vše se ale změní, pokud se rozhodnete hrát s hloubku ostrosti a dodat fotografiím tzv. „bokeh“ efekt. To sice umějí oba telefony, každý na to jde trochu jinak, vyžaduje speciální přístup a produkují výrazně odlišné výsledky.

Tyto dva přístupy bychom možná s trochou umělecké licence mohli nazvat „analogový“ a „digitální“. Druhá, snáze vysvětlitelná eventualita, probíhá v režii menšího Galaxy S9. Vyberete si volbu „Selektivní zaostření“, stoupnete si cca půl metru od objektu a pořídíte snímek. O zbytek se postarají softwaroví trpaslíčci, počkáte si přibližně dvě vteřiny a voilà, fotka s rozmlženým pozadím je na světě.

Srovnání fotoaparátů S9+ (vlevo) vs S9 (vpravo)

U Galaxy S9+ je situace trochu odlišná. Roli primární optické soustavy přebírá teleobjektiv a primární kamera naopak plní roli proměřovače dat pro výše zmíněné trpaslíčky a snímání druhého plánu. Při focení tohoto typu fotografií s větším ze Samsungů tak nemusíte stát u foceného objektu tak blízko, leckomu ale zase může vadit detailnější záběr v hledáčku.

Každá z těchto metod má něco do sebe. Kvůli většímu množství námahy, kterou má s přepočtem fotografií S9, se výsledku dočkáte dříve u jeho většího bratra. U něj zase tento způsob fotografií vyhlíží daleko přirozeněji a „zrcadlovkovitěji“, než u menšího modelu. Jak přijde řeč na kvalitu, má zkrátka stará optická škola navrch – software někdy totiž nedokáže odhadnout hranici mezi prvním a druhým plánem, přičemž rozmázne i fotografovaný objekt.

Chvála Galaxy S9+ ale končí spolu se slunečným dnem. Pozorný čtenář si už možná povšiml výrazného rozdílu v parametrech obou objektivů většího Samsungu. Světelnost f/1.5 se v režimu „Živého zaostření“ smrskne na hodnotu f/2.4 a příliš tomu nepomůže ani menší velikost jednotlivých pixelů použitá v sekundárním snímači. Tam, kde i v podvečer menší Samsung pořídí barevnou a jasnou fotku nejlepším objektivem na trhu, větší S9+ jde do šeda, objevuje se šum, tmavé plochy začnou splývat a v extrémních případech telefon zakáže kvůli nedostatku světla bokeh režim využít. Ale buďme spravedliví – tato extrémní možnost není vyloučení ani u menšího modelu. Tomu zase vadí příliš veliká vzdálenost od fotografovaného objektu.

Větší, nebo menší?

Odpověď je jednoduchá – záleží na velikosti ruky a na ničem jiném. Samozřejmě, gameři si nejspíš vyberou pluskový model, ti, co víc telefonují, ten menší. Ani jeden však není výrazně lepší, než ten druhý. Podtrženo – sečteno: lepší výdrž baterie vyměníte za to, že telefon čouhá z kalhot. A samozřejmě také za tři tisíce navíc, které ovšem v už tak velmi vysoké ceně nebudou nejspíš hrát až takovou roli.

Je tu ale možná složitější otázka: kupovat si Samsung Galaxy S9+, když na trhu už teď figuruje osvědčený Galaxy Note 8 (recenze)? To je otázka, na kterou se podíváme za pár dní v dalším srovnání.