Recenze Samsung Galaxy Note 8: hry s perem bez hranic

I nová generace modelu Note přetéká technologickými inovacemi, neotřelými řešeními a posouvá pojem „pracovní telefon“ opět o pořádných pár kroků dál. A to by také měla – pošramocenou pověst řady bude jen velmi těžké napravit. Tentokrát začíná ovšem snaha o dokonalost místy narážet na fyzikální limity.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Stylus S Pen a stanice DeX
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Pozornému čtenáři je nadbytečné připomínat, jakými kotrmelci prošla v minulost řada Note. Posledním bezproblémovou generací zůstala ta čtvrtá, která se do Evropy dostala v roce 2014. Od té doby je s Noty jen trápení. Galaxy Note 5 se podíval jen na některé trhy, což si mnozí přeložili tak, že si Evropa do budoucna mobilní „workstationy“ s perem nezaslouží. Model Note 6 pro jistotu nevznikl vůbec, protože se Samsung rozhodl sladit číslování modelových řad a bylo nepřípustné, aby s Galaxy S7 vznikl telefon cejchovaný „pouhou“ šestkou. Těžko říct, zda tím Galaxy Note 7 jeho výrobce neuřkl. Problémy vybuchujících telefonů sedmičkové řady vešly do historie a dostalo se jim dokonce i výrazného otisku v řadě děl popkultury.

A teď, po všech těchto peripetiích, přichází Samsung Galaxy Note 8. Ten, který má na všechna klopýtnutí nechat zapomenout, ten, o kterém se zase bude mluvit jako o tom nejlepším, co můžete koupit. Ten, který má všechno napravit. Zvládne tato očekávání naplnit? Pokusme se nejprve odpovědět na tuto otázku pomocí historické analýzy. Novému Notu jeho pozici nestěžuje jen špatná pověst jeho předchůdců, ale také fakt, že vůbec poprvé kopíruje jak svým označením, tak i do jisté míry funkční výbavou špičkový model S bez toho, aby definoval svůj originální směr. V minulosti tomu tak nebylo. Vzpomeňme například modelu Note 4, který ve své době namíchal originální koktejl z designu a funkcí modelů Galaxy S5, Galaxy Alpha a dokonce se i inspiroval u tehdejších tabletů. Nic takového se o Note 8 říct nedá, často připomíná jen Galaxy S8+ s perem. Samsung ale ve vývoji svých telefonů pokročil natolik, že i to stačí na často impresivní zážitek z používání.

Samsung Galaxy Note 8: specifikace

Konstrukcesklo+kov, vyšší odolnost (IP68), 163 x 75 x 8,6 mm, 195 g
Displej6,3″, Super AMOLED, 2690 x 1440 px, 484 ppi
Operační systémAndroid 7.1 Nougat + Samsung Experience 8.1
Procesor8 jádrový, 2,5 GHz, Exynos 8895/Qualcomm Snapdragon 835
Paměť6 GB RAM, 64 GB úložiště, microSD karty (až 256 GB)
Fotoaparátduální (12+13 Mpx), Dual Pixel autofocus, laserový autofocus, 2x optický zoom, duální OIS, klasický objektiv f/1.7, teleobjektiv f/2.4, blesk + přední 8 Mpx, f/1.7
LTE800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
TechnologieBluetooth 5.0, NFC, USB-C, Wi-Fi, GPS, čtečka otisků prstů, oční skener, stylus S Pen
Baterie3300 mAh, rychlonabíjení, bezdrátové rychlonabíjení
Cena a dostupnost26 999 Kč, od 15. září 2017

Design a konstrukce: návrh jako od robota

Už to, jak Galaxy Note 8 vypadá, však vyžaduje zvyk. Pokud jste jako poslední drželi v ruce Galaxy Note 4, tedy poslední Note, který se na český trh oficiální cestou dodával, budete možná trochu zklamáni. Zatímco telefon z roku 2014 neváhal kombinovat účelný pracovní design se stylovými prvky, vzhled Note 8 je čistě technicistní. Přímé linie, žádná překvapení, ani nezvyklé detaily a výstřelky. Zejména v černé barvě bych neváhal označit špičkový Samsung za nudný. To ovšem neznamená, že jeho jednotlivé součásti nedokážou při bližším zkoumání zaujmout. Byť ne vždy v úplně pozitivním slova smyslu.

Použitým materiálům se však nedá vytknout nic. Gorilla Glass 5 na obou plochách těla je už nepsaným standardem, stejně jako kovový rám po celém obvodu telefonu, který dokonce u testované verze ani nepřerušovaly linky plastových antén – byly totiž taktéž vyvedené v absolutní černi a na první pohled se od zbytku těla nedaly rozpoznat. Kromě antén už jednolitost rámu narušují pouze šuplíček na dvě (!) SIM karty, nebo na jednu SIM a druhou paměťovou kartu, zamykací tlačítko, ovladač hlasitosti a dedikovaný knoflík na vyvolání asistenta Bixby. Ten se nachází přímo proti zamykací klávese a hned pod tlačítky hlasitosti na levé straně. Poměr stisknutí omylem byl však během mého testování nepoměrně nižší než u podobného, ale stranově opačného řešení u telefonů BlackBerry. Proto jsem ani po celou dobu neměl tendenci tlačítko přeprogramovat, čehož lze prý se střídavým úspěchem dosáhnout za pomoci aplikace třetí strany. Mezi jasná zklamání nacházející se na těle telefonu nezbývá než zařadit jeden ubohý repráček na spodní straně. Je sice hlasitý a reprodukce dostatečně kvalitní. Proč však přístroj, který se chlubí obřím displejem s HDR nenabízí stereo reproduktory, mi zůstává záhadou.

Jelikož zepředu vypadá Galaxy Note 8 zkrátka jako černá kvádrovitá placka se zaoblenými rohy, začněme pro jistotu zezadu u dost možná nejkontroverznějšího prvku. Zatímco na Galaxy S8 vypadala vyosená čtečka otisků prstů skutečně jako nouzové řešení po nevydařené její instalaci pod krycí sklo displeje, Note 8 přichází konečně s relativně harmonickým řešením. Senzor tvoří součást obdélníkového bloku spolu se dvěma čočkami fotoaparátu. Dá se tak snáze nahmatat (u S8 to bylo dosti problematické) a paradoxně se tak používá o něco pohodlněji než na S8, přestože je potřeba se k ní trochu natahovat. Ani to ovšem neznamená, že by se snad používala zcela jednoduše. Ani po více než týdnu soužití s Note 8 jsem si nebyl stoprocentně jistý, kde se nachází, což komplikovalo zejména její nově implementovanou využitelnost ke stahování notifikační lišty přejetím po senzoru prstem. Tuto například u telefonů Honor velmi populární vychytávku jsem tak používal daleko méně, než bych chtěl. Naštěstí Samsung stejně jako u Galaxy S8 nabízí také odemykán í skenem duhovky a tvaru obličeje. Oba tyto způsoby navíc dle mých subjektivních požadavků fungují na Note opět o něco rychleji a spolehlivěji než u starších modelů – zejména ve tmavém prostředí je tento posun velmi patrný.

Abych ale nezapomněl na to možná nejdůležitější: nedílnou součást designu telefonu tvoří displej. O jeho zobrazovacích kvalitách bude řeč později, i tak mi to ovšem nedá, abych před závorku nevytknul dojem, jaký v uživateli zanechává. Ačkoli má v poměru k tělu o fous menší plochu než u Galaxy S8 (82% vs 84%) dost možná právě díky hranatější konstituci to na první pohled vypadá, že Note 8 nemá naprosto žádné rámečky. A když k tomu přičteme olbřímí 6,3” úhlopříčku, dílo je dokonáno. Telefon sice navzdory snahy o miniaturizaci čouhá z každé kapsy (za což stojí opět použitý nezvyklý poměr stran 18,5:9), do sportovní kapsičky na běhání ho vměstnáte jen za použití brutální síly a po vložení do držáku v autě se celou cestu modlíte, aby se neutrhl a nevzal s sebou i čelní sklo. I zkušenému testerovi se ovšem stačí podívat na množství informací, které se na něj vejde a nechat na sebe působit estetiku jakoby chybějícího těla přístroje a hned začne mít obavy, jak se mu bude žít s jeho beznadějně zastaralým iPhonem. Nemluvě o tom, že se díky své protáhlosti dá ovládat jednou (pravda větší) rukou bez výraznějších problémů.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Stylus S Pen a stanice DeX
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

I nová generace modelu Note přetéká technologickými inovacemi, neotřelými řešeními a posouvá pojem „pracovní telefon“ opět o pořádných pár kroků dál. A to by také měla – pošramocenou pověst řady bude jen velmi těžké napravit. Tentokrát začíná ovšem snaha o dokonalost místy narážet na fyzikální limity.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Stylus S Pen a stanice DeX
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Displej, prostředí, baterie: limity reálného světa

Samozřejmě, lví podíl na tom, jak hezky displej Galaxy Note 8 působí, mají i jeho technické parametry. V první řadě poznávací znamení všech špičkových Samsungů poslední doby: zahnuté okraje. Ty logicky nejsou zahnuté tolik jako u Galaxy S8 (tužkou S-Pen by se na ně asi pak psalo jen velmi těžko), ba co víc – při podrobnějším pohledu zjistíme, že velkou část efektu „edge“ má na starosti jen krycí sklíčko. O to paradoxnější zkušenosti jsem se zahnutím udělal. Jakkoli se může jednat o deformaci mých vlastních rukou, opět jsem čas od času stiskl plochou dlaně bok obrazovky a nečekaně smazal slovo, napsal pár nesmyslných písmen nebo potvrdil nechtěnou volbu. To se mi naposledy stalo u Galaxy S7 Edge, jejž svou šířkou Note 8 dost připomíná.

Na tyto drobné patálie ale uživatel snad zapomene. Nic naplat, Samsung totiž vyrábí telefony s nejlepšími obrazovkami na světě. Pár dat jako důkaz: 6,3palce úhlopříčky, rozlišení 1440 x 2960 pixelů, z toho vyplývající hustota zobrazení 552 pixely na palec, podpora HDR videa a teoretický maximální jas 1200 nitů. Spolu s jedním bývalým premiérem by se chtělo říci: dámy a pánové, kdo z vás to má. A i v tomto případě by měl Jiří Paroubek pravdu. Například zmíněná hodnota maximálního jasu obrazovky nejen že o 20 % překonává obrazovku Samsungu Galaxy S8 (byť to v přímém srovnání není znát). I ta je navíc téměř dvakrát jasnější než displeje většiny konkurentů.

    

Zkrátka – tady nemá smysl opakovat floskule o tom, kterak je displej dobře čitelný na přímém slunci a textury objektů jsou dokonale vyhlazené. To vše se u Samsungu rozumí samo sebou a považoval bych téměř za urážku to zmiňovat. Zobrazovací schopnosti obrazovky jsou zkrátka dokonalé, a tak se s dovolením laskavého čtenáře zaměřím spíše na drobné mušky, které s sebou použití perfektního zobrazovače nese. A ty se týkají zejména už výše zmíněných technologických limitů stávajících technologií. Samsung by totiž k nakrmení svých stávajících displejů potřeboval co možná nejrychlejší pokrok v konstrukci akumulátorů. Jak dlouho vydrží Note 8 nabitý, rozeberu níže. Už z toho, že Samsung sám v rámci volitelných a nastavitelných úsporných režimů vybízí k umělému snížení maximálního rozlišení obrazovky, však dokazuje, že něco není v pořádku. Naštěstí dva nejvyšší stupně rozlišení s sebou žádné výrazné kompromisy nenesou. Jakmile se však rozhodnete pro nejúspornější variantu rozlišení, která přesahuje standardně definici HD jen o pixely vyplňující nadstandardní délku obrazovky, začnou se písma a textury na obrazovce rozostřovat a báječný vizuální zážitek je ten tam. Vyladit by také potřeboval režim Adaptivní obrazovky, který upravuje sytost barev a teplotu bílé podle aktuálních světelných podmínek. Přechod do jiného režimu je totiž skokový a často dovede uživatele nemile překvapit rychlým vyblednutím jinak sytých barev, které Super AMOLED displej standardně nabízí.

 

Nebyl by to Samsung, kdyby svého unikátního displeje nevyužíval k něčemu originálnímu. Opět se tu setkáváme s panely na okraji – kartami, které se dají povytáhnout ze strany a zobrazovat de facto co si vzpomenete. Od předpovědi počasí, přes denní agendu, až po kompas, nebo třeba seznam kontaktů Facebook Messengeru nebo Spotify – zkrátka cokoli vymyslí vývojáři a vy stáhnete z on-line obchodu. Zdaleka nejužitečnější je ale karta se jménem „aplikace na okraji“. Na první pohled to vypadá jen jako seznam deseti aplikací, které můžete na běžném telefonu umisťovat na pracovní plochu. To ale jen do chvíle, než si všimnete možnosti umístit dvě aplikace na jednu pozici. Po stisknutí takového odkazu se obrazovka automaticky rozdělí na dvě poloviny a spustí se obě aplikace naráz. Dělat si poznámky z webu? Posíláte rychle obrázky mailem? Nikdy to nebylo snazší. Note 8 se v tomto ohledu chová spíše jako počítač než jako telefon. Otevřené aplikace lze totiž minimalizovat nejen klasicky na pozadí, ale i do bublin s ikonkou, asi tak, jako to známe z chatu ve Facebook Messengeru.

Ani v případě dvou aplikací spuštěných najednou se Note 8 nezadýchává. A bodejť by ano, není mnoho telefonů, které nabízejí kombinaci chipsetu Exynos 8895 s možná i trochu naddimenzovanými 6GB RAM. V benchmarku AnTuTu se tato kombinace v Note 8 zařazuje na samotnou špici s více než 160 000 body. I když je to přeci jen o pár bodíků méně než u Galaxy S8, takhle si představuji správnou výkonovou rezervu. Pravdou ovšem zůstává, že jsou okamžiky, kdy se i toto monstrum trochu zasekne.

 

Pravidelně to má na svědomí asistent Bixby. Všechny aplikace Samsungu, které přidává do svých telefonů, se postupem let vyvinuly v jedny z nejlepších na trhu a už dlouho jsem žádnou neodinstaloval. Toto je ale výjimka, která by si to zasloužila. Asistent má ambici hrát roli Siri ve snaze Samsungu vytvořit ve svých telefonech ucelený ekosystém po jablečném vzoru. Někdy svůj přeobraz dokonce překonává. A to, když nahlédneme na dedikovanou kartu skrývající se v podobě pracovní plochy zcela vlevo. Na ní lze umístit základní přehledy všech sociálně-mediálních aplikací, předpověď počasí, nejčastěji používaní programy a spoustu dalších užitečných věcí. Potud je všechno správně, zvlášť když vám přestane za čas vadit, že telefon po přechodu na stránku Bixbyho na zlomek vteřiny zamrzne. Potíž ovšem nastává, když chcete využít jeho schopnosti pro ovládání hlasem. To, že Bixby nerozumí češtině, bych ještě odpustil – není v tom sám. To, že ale neumí anglicky, pokud nevládnete oxfordskou výslovností, je už větší problém. I zahraniční recenze mě utvrdily v tom, že tentokrát není chyba v neohebnosti mého jazyka – i američtí novináři si s Bixbym a jeho úpornou snahou dešifrovat co říkají, užili spoustu legrace.

 

Pokud by šlo ale jen o Bixbyho, nejspíš bychom Notu jeho jedinou slabinu odpustili. Korejský tabletofon ovšem selhává v disciplíně z nejdůležitějších – výdrži akumulátoru. Když se rozšířila zpráva, že Note 8 má mít ještě o něco menší kapacitu baterie než jeho vybuchující předchůdce, začali se všichni fandové modlit k dokonalé optimalizaci, která ovšem nepřišla. Ale popořádku: nejstrašidelnější výsledky jsem u Note zaznamenal hned po rozbalení z krabice. Samozřejmě, že částečně za problémy může syrovost baterie, ale nejen to. Systém se totiž postupem času učí, jak používáte jednotlivé aplikace, podle toho je přepíná do režimu spánku, aby šetřily baterii, a přitom nepoznamenaly uživatelský zážitek. Ani po týdnu však nebyl situace o mnoho lepší. V nejnáročnější pracovní den mě dokonce v monitoringu baterie vyděsil výpočet, který tvrdil, že mi po pěti hodinách po odpojení ze zásuvky zbývají ještě čtyři hodiny provozu. To je však samozřejmě extrém. Tak jako tak ale počítejte s tím, že při využívání všech schopností telefonu budete rádi, když z práce dojdete k zásuvce. Když Note 8 používáte tak nějak „normálně“, vydrží nejvýše 16 hodin provozu. U běžného telefonu bych řekl, že se jedná o průměr. Phablet, který má touhu sloužit profesionálům ke každodennímu tvrdému nasazení, by však měl mít vyšší ambice. Naštěstí už v balení nalezneme rychlonabíječku, bez které jsem osobně raději neopouštěl byt.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Stylus S Pen a stanice DeX
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

I nová generace modelu Note přetéká technologickými inovacemi, neotřelými řešeními a posouvá pojem „pracovní telefon“ opět o pořádných pár kroků dál. A to by také měla – pošramocenou pověst řady bude jen velmi těžké napravit. Tentokrát začíná ovšem snaha o dokonalost místy narážet na fyzikální limity.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Stylus S Pen a stanice DeX
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

S-pen a DeX: symboly výjimečnosti

Že je těch inovací nějak málo, diví se možná člověk neznalý phabletů řady Note? Samozřejmě, že ne. Už od dřevních dob mají Noty atribut, který zůstává ostatním zapovězen: pero S-Pen. Ještě žádný z výrobců nedosáhl dokonalosti kombinace dotykových senzorů od legendární společnosti Wacom (dnes už se Samsung spoluprací s ní nechlubí) a pera s multifunkčním tlačítkem. S-Pen ve své aktuální inkarnaci už dosahuje schopností, které jsme dříve vídali jen ve vědeckofantastických filmech. Ale popořádku.

Pero se skrývá v těle samotného telefonu a v „pochvě“ drží za pomoci magnetů. Ven se dostane jemným přitlačením tak, jako byste otevírali běžnou propisovací tužku. A koncert může začít. První z nepřeberných možností na nás vykoukne už na zamčené obrazovce. Také Note 8 totiž využívá schopností AMOLED obrazovky pro funkci Always On Displeje. Na uzamčené obrazovce se kontinuálně zobrazují hodiny a notifikace. Když ale vyjmete pero, přemění se obrazovka na tabulku, na níž lze perem zapsat rychlou poznámku a nechat ji v tomto černobílém režimu svítit na displeji – je to jakási digitální obdoba lepítek na okraji monitoru. Tahy na displeji navíc doprovází vtipný zvuk broušení křídy o tabulku.

Když však pero vyjmeme po zapnutí displeje, možnosti, co s ním, se výrazně rozšíří. Do nabídky, která se ihned po vysunutí objeví na displeji, lze přidat třeba zástupce aplikace omalovánek (ano, skutečně tam jsou a jsou i docela zábavné), rychlého vytvoření screenshotu, na který lze psát a kreslit, nebo vytvoření poznámky.

 

Právě u poznámkové aplikace bych se rád zastavil o něco šířeji. Kdysi se jí pro zdůraznění sounáležitosti s S-Penem říkalo S-Notes, dnes se zve Samsung Poznámky. Chytré vlastnosti jí ale zůstaly. Dokáže totiž například rozpoznat, když do ní napíšete číslo a ihned nabídne možnost na něj zavolat nebo uložit ke kontaktům. Uživatel také nezůstává omezen jen na bohapusté čmárání po displeji. Psát lze také do jednotlivých řádků – stačí jen vyvolat psaní plošku, začít na ni zapisovat a text se začne okamžitě formátovat. Ostatně, psát rukou lze také do jakéhokoli textového pole v jakékoli aplikaci, pokud používáte nativní klávesnici od Samsungu. Telefon sám rozpozná, zda se chystáte psát perem nebo rukou a nabídne příslušný vzhled klávesnice/psaní plochy. V rozpoznávání rukopisu se Samsung od mé poslední zkušenosti s S-Pen v Note 4 výrazně zlepšil, na můj škrabopis ovšem stále čas od času zůstával krátký. Pochválit však musím Samsung za bleskové reakce. Pokud něco způsobovalo, že stále rychleji píšu na klávesnici než perem, mohou za to „překlepy“ a nikoli pomalost rozpoznávání. K rychlosti navíc přispívá i tlačítko přímo na peru, které hrot tužky přemění na nástroj gumy, v prohlížeči dovede označovat text nebo vyvolá rychlou nabídku nástrojů pera.

Mou nejoblíbenější „fičurkou“ pera od Samsunngu však zůstává tzv. Inteligentní výběr, který dovede tvořit rychlé screenshoty výběrem části obrazovky a s těmi pak dále pracovat – připnout na plochu jako widget, extrahovat z nich text nebo do nich vpisovat poznámky. Pokud inteligentním výběrem označíte video, automaticky se z něj vytvoří GIF. Výsledek lze pak prohnat tzv. Bixby Vision, která na internetu vyhledá informace o tom, co se ve screenshotu nachází.

Nově nalezneme ve funkcích pera také nastavitelnou lupu, která se v případě potřeby od hrotem S-Pen zobrazí, anebo automatický překladač, který v reálním čase zobrazuje významy slov a vět, na něž ukážete, ve vašem mateřském jazyce. V aplikaci zpráv pak perem můžete vytvořit animovaný obrázek nebo text a ten pak odeslat v podobě gifu. Možností pera je zkrátka nepřeberné množství – a to jsem se ještě nezmínil o jeho funkcionalitě v ostatních aplikacích od Samsungu, kdy jím lze například v prostředí prohlížeče rychle scrollovat po stránce. Mimochodem: asi nejužitečnější vlastností pera je ta, na kterou nepotřebujete žádný zvláštní software. Eliminuje totiž prst při prohlížení obsahu a vy si tak nestíníte prstem nad displejem. Může se to zdát jako banalita, ale teprve na displeji rozměru fotbalového hřiště vám její efekt naplno dojde.

Stejně jako u mladšího sourozence Galaxy S8 je také k Note 8 možné přiobjednat (nebo v některých případech zdarma dostat) dokovací stanici Samsung Dex, která rozvíjí nápad, s nímž před lety přišel Microsoft v podobě svých Windows Continuum. Dex totiž skrývá dva USB porty, kabel pro pevné připojení k síti a skýtá možnost přes HDMI připojit jej k monitoru. Note 8 se tak promění v jakýsi počítač a na připojené obrazovce se objeví systém, jenž připomíná jakéhosi křížence mezi Windows (ikonkami na ploše) MacOS (animovaným dockem s aplikacemi) a Androidu (notifikační lištou vespodu obrazovky).

V desktopovém prostředí se dají spouštět aplikace pro Android v jakési rozšířené podobě – například podoba internetových prohlížečů Samsung i Chrome výrazně připomíná jejich dospělou variantu. Že by se však v tuto chvíli jednalo o něco jiného než geekovskou zajímavost, je vyloučeno. Celý systém běží v nevzhledném HD rozlišení, aplikace často padají a chovají se nekorektně, nemluvě o tom, že s některým hardwarem (modelově například s periferiemi od Apple) Dex tvrdošíjně odmítá pracovat a připojit se je povede jen někdy. Za celou dobu testu se mi také nepodařilo zprovoznit na Dexu českou klávesnici. Pokud byl ovšem někdo ze čtenářů úspěšnější, rád si o tom přečtu v komentářích.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Stylus S Pen a stanice DeX
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

I nová generace modelu Note přetéká technologickými inovacemi, neotřelými řešeními a posouvá pojem „pracovní telefon“ opět o pořádných pár kroků dál. A to by také měla – pošramocenou pověst řady bude jen velmi těžké napravit. Tentokrát začíná ovšem snaha o dokonalost místy narážet na fyzikální limity.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Stylus S Pen a stanice DeX
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Fotoaparát a multimédia: Galaxy S8 krát 2

Vůbec první Samsung se dvěma objektivy, vůbec první telefon, který je má oba opticky stabilizované a k tomu optický dvojnásobný zoom. Note 8 už jen těmito třemi atributy na papíře slibuje velmi zajímavé fotografické zážitky. A výsledky se skutečně dostavují. Ale popořadě: velké plus si Samsung pravidelně získává hned asi nejrychlejším spuštěním fotoaplikace dvojím stisknutím tlačítka vypínání, a to v jakémkoli režimu. Celá aplikace se pak ovládá až neuvěřitelně snadno. Fotograf si dokonce může zvolit polohu spouště, kterou se následně ovládá i přibližování obrazu, a to jejím potažením nahoru či dolů.

Princip optického zoomu se budu snažit laickým pohledem vysvětlit. Samozřejmě, že se v telefonu nenachází pohyblivá soustava čoček. Zásluhu na implementaci této stále ještě poměrně unikátní funkcionality mají už zmíněné dva objektivy na zádech přístroje. Oba dva pod sebou ukrývají čipy o rozlišení 12 Mpx, jedna optická soustava ovšem pracuje na velmi krátké a druhá na velmi dlouhé ohniskové vzdálenosti. Pokud fotíte bez zvětšení, je v aktivní službě jeden snímač, ten druhý se pak stará o dvojnásobné přiblížení snímaní scény. Jakákoli jiná hladina přiblížení je pak zajišťována digitálním “dozoomováním” a software se pak stará o plynulý přechod mezi oběma objektivy (i když drobné zaškobrtnutí a posun blízkých předmětů by škarohlídi telefonu vytknout mohli).

Tolik teorie, teď k praxi. Daleko častěji než plynulé zoomování, které probíhá na můj vkus přeci jen příliš kvapně, využijete možnost přepínat mezi dvěma objektivy naráz, což je možné tlačítkem hned vedle spoušti. Oba dva objektivy pak fotí dosti podobně, jako Galaxy S8, který jsem neváhal ve své recenzi označit za nejlepší fotomobil na světě (byť oficiální žebříčky pravda mluví trochu jinak). Na fotkách není mnoho co komentovat a vytýkat už vůbec ne – ať laskavý čtenář zhodnotí na vlastní oči. Extrémní množství prokreslených detailů, velmi živé barvy, a hlavně neuvěřitelná schopnost ostřit. Telefony od Samsungu jsou jedny z mála přístrojů, se kterými se nebojím vyjít fotit i v téměř naprosté tmě a vždy pořídí skvělé snímky – nejinak je na tom také Note. Občasné zaváhání “Dual pixel autofocusu” (každý pixel obsahuje dvě fotocitlivé diody, jejichž signál se na fotografii kombinuje) jsem zaznamenal čas od času u pokusů o makrofotografie.

Jak fotí a natáčí video Samsung Galaxy Note 8?

Trochu na rozpacích jsem ovšem z efektu hloubky ostrosti, kdy Note 8 využívá naráz oba své objektivy. Výsledek sice vypadá působivě a “zrcadlovkověji” než například u Honoru 8. Výhrady mám ale k jeho ovladatelnosti. O nerozmazanou vrstvu se totiž stará teleobjektiv, a přepnutím na mód s názvem “Živé zaostření” se tedy naráz změní náhled na celou fotografovanou scénu, na což je potřeba si nějaký čas zvykat. Telefonu také dost dlouho trvá, než se rozhodne, na co vlastně ostří a pro rychle se pohybující předměty se tak tento režim nehodí vůbec. Dost možná se nejedná o chybu, ale vlastnost, nicméně i přes horší dosažený výsledek mi v tomto ohledu vlastně systém používaný Huawei, který se spoléhá čistě na softwarová kouzla, přišel pohodlnější.

Závěr a konkurence

Druhou část titulku můžete škrtnout ihned: Samsung Galaxy Note 8 totiž žádnou konkurenci nemá. Note 4 by si dnes už žádný technologický nadšenec nepořídil, Note 5 tu neseženete a Note 7 možná jen někde pod rukou a vlastní riziko (pokud nedovezete jeho před časem uvedenou reinkarnovanou “fanouškovskou verzi”).  Samozřejmě, naleznete i jiné telefony s velkým displejem, jiné telefony s perem, ale jen u Samsungu vám můžu garantovat skutečný harmonický uživatelský zážitek. Jediné, co bude Note 8 dost možná brzdit v rozletu, je jeho cena. Jedná se o vůbec nejdražší Note, který byl kdy uveden na trh.

S cenou 27 000,- mu může konkurovat snad jen nový iPhone X. Také zde se jedná o telefon pro lidi, kteří jsou ochotni se vzdát jídla a pití jen pro to nejlepší na mobilním trhu. Snad nebudu obviněn z podjatosti, když si ještě před tím, než iPhone dostanu do ruky, troufnu tvrdit, že Note v tomto souboji nejspíš zvítězí. Pouze k němu dostanete při předobjednávce stanici DEX v ceně, může se pochlubit kouzly s perem a nejlepšími parametry v rámci všech modelových řad výrobce. Na druhé straně bude stát Apple se stejnými vnitřnostmi jako levnější model 8 a displejem od Samsungu, který podle prvních informací parametrů Galaxy Note 8 nedosahuje ani ve snu a zachránit by ho tak mohl jen lepší fotoaparát a možná čipová sada. Otázka tedy nestojí, zda nekoupit něco lepšího, ale jen jestli se spokojíte s něčím levnějším.

Co se nám líbí?Co se nám nelíbí?
velký a kvalitní displej pro někoho možná přehnaná délka
jeden z nejlepších fotoaparátů průměrná výdrž na jedno nabití
opět o něco pokročilejší možnost S-Pen

Nepřehlédněte

Diskuze

"Komentáře se nahrávají..."

Recenze Samsung Galaxy Note 8: hry s perem bez hranic

I nová generace modelu Note přetéká technologickými inovacemi, neotřelými řešeními a posouvá pojem „pracovní telefon“ opět o pořádných pár kroků dál. A to by také měla – pošramocenou pověst řady bude jen velmi těžké napravit. Tentokrát začíná ovšem snaha o dokonalost místy narážet na fyzikální limity.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Stylus S Pen a stanice DeX
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Pozornému čtenáři je nadbytečné připomínat, jakými kotrmelci prošla v minulost řada Note. Posledním bezproblémovou generací zůstala ta čtvrtá, která se do Evropy dostala v roce 2014. Od té doby je s Noty jen trápení. Galaxy Note 5 se podíval jen na některé trhy, což si mnozí přeložili tak, že si Evropa do budoucna mobilní „workstationy“ s perem nezaslouží. Model Note 6 pro jistotu nevznikl vůbec, protože se Samsung rozhodl sladit číslování modelových řad a bylo nepřípustné, aby s Galaxy S7 vznikl telefon cejchovaný „pouhou“ šestkou. Těžko říct, zda tím Galaxy Note 7 jeho výrobce neuřkl. Problémy vybuchujících telefonů sedmičkové řady vešly do historie a dostalo se jim dokonce i výrazného otisku v řadě děl popkultury.

A teď, po všech těchto peripetiích, přichází Samsung Galaxy Note 8. Ten, který má na všechna klopýtnutí nechat zapomenout, ten, o kterém se zase bude mluvit jako o tom nejlepším, co můžete koupit. Ten, který má všechno napravit. Zvládne tato očekávání naplnit? Pokusme se nejprve odpovědět na tuto otázku pomocí historické analýzy. Novému Notu jeho pozici nestěžuje jen špatná pověst jeho předchůdců, ale také fakt, že vůbec poprvé kopíruje jak svým označením, tak i do jisté míry funkční výbavou špičkový model S bez toho, aby definoval svůj originální směr. V minulosti tomu tak nebylo. Vzpomeňme například modelu Note 4, který ve své době namíchal originální koktejl z designu a funkcí modelů Galaxy S5, Galaxy Alpha a dokonce se i inspiroval u tehdejších tabletů. Nic takového se o Note 8 říct nedá, často připomíná jen Galaxy S8+ s perem. Samsung ale ve vývoji svých telefonů pokročil natolik, že i to stačí na často impresivní zážitek z používání.

Samsung Galaxy Note 8: specifikace

Konstrukcesklo+kov, vyšší odolnost (IP68), 163 x 75 x 8,6 mm, 195 g
Displej6,3″, Super AMOLED, 2690 x 1440 px, 484 ppi
Operační systémAndroid 7.1 Nougat + Samsung Experience 8.1
Procesor8 jádrový, 2,5 GHz, Exynos 8895/Qualcomm Snapdragon 835
Paměť6 GB RAM, 64 GB úložiště, microSD karty (až 256 GB)
Fotoaparátduální (12+13 Mpx), Dual Pixel autofocus, laserový autofocus, 2x optický zoom, duální OIS, klasický objektiv f/1.7, teleobjektiv f/2.4, blesk + přední 8 Mpx, f/1.7
LTE800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
TechnologieBluetooth 5.0, NFC, USB-C, Wi-Fi, GPS, čtečka otisků prstů, oční skener, stylus S Pen
Baterie3300 mAh, rychlonabíjení, bezdrátové rychlonabíjení
Cena a dostupnost26 999 Kč, od 15. září 2017

Design a konstrukce: návrh jako od robota

Už to, jak Galaxy Note 8 vypadá, však vyžaduje zvyk. Pokud jste jako poslední drželi v ruce Galaxy Note 4, tedy poslední Note, který se na český trh oficiální cestou dodával, budete možná trochu zklamáni. Zatímco telefon z roku 2014 neváhal kombinovat účelný pracovní design se stylovými prvky, vzhled Note 8 je čistě technicistní. Přímé linie, žádná překvapení, ani nezvyklé detaily a výstřelky. Zejména v černé barvě bych neváhal označit špičkový Samsung za nudný. To ovšem neznamená, že jeho jednotlivé součásti nedokážou při bližším zkoumání zaujmout. Byť ne vždy v úplně pozitivním slova smyslu.

Použitým materiálům se však nedá vytknout nic. Gorilla Glass 5 na obou plochách těla je už nepsaným standardem, stejně jako kovový rám po celém obvodu telefonu, který dokonce u testované verze ani nepřerušovaly linky plastových antén – byly totiž taktéž vyvedené v absolutní černi a na první pohled se od zbytku těla nedaly rozpoznat. Kromě antén už jednolitost rámu narušují pouze šuplíček na dvě (!) SIM karty, nebo na jednu SIM a druhou paměťovou kartu, zamykací tlačítko, ovladač hlasitosti a dedikovaný knoflík na vyvolání asistenta Bixby. Ten se nachází přímo proti zamykací klávese a hned pod tlačítky hlasitosti na levé straně. Poměr stisknutí omylem byl však během mého testování nepoměrně nižší než u podobného, ale stranově opačného řešení u telefonů BlackBerry. Proto jsem ani po celou dobu neměl tendenci tlačítko přeprogramovat, čehož lze prý se střídavým úspěchem dosáhnout za pomoci aplikace třetí strany. Mezi jasná zklamání nacházející se na těle telefonu nezbývá než zařadit jeden ubohý repráček na spodní straně. Je sice hlasitý a reprodukce dostatečně kvalitní. Proč však přístroj, který se chlubí obřím displejem s HDR nenabízí stereo reproduktory, mi zůstává záhadou.

Jelikož zepředu vypadá Galaxy Note 8 zkrátka jako černá kvádrovitá placka se zaoblenými rohy, začněme pro jistotu zezadu u dost možná nejkontroverznějšího prvku. Zatímco na Galaxy S8 vypadala vyosená čtečka otisků prstů skutečně jako nouzové řešení po nevydařené její instalaci pod krycí sklo displeje, Note 8 přichází konečně s relativně harmonickým řešením. Senzor tvoří součást obdélníkového bloku spolu se dvěma čočkami fotoaparátu. Dá se tak snáze nahmatat (u S8 to bylo dosti problematické) a paradoxně se tak používá o něco pohodlněji než na S8, přestože je potřeba se k ní trochu natahovat. Ani to ovšem neznamená, že by se snad používala zcela jednoduše. Ani po více než týdnu soužití s Note 8 jsem si nebyl stoprocentně jistý, kde se nachází, což komplikovalo zejména její nově implementovanou využitelnost ke stahování notifikační lišty přejetím po senzoru prstem. Tuto například u telefonů Honor velmi populární vychytávku jsem tak používal daleko méně, než bych chtěl. Naštěstí Samsung stejně jako u Galaxy S8 nabízí také odemykán í skenem duhovky a tvaru obličeje. Oba tyto způsoby navíc dle mých subjektivních požadavků fungují na Note opět o něco rychleji a spolehlivěji než u starších modelů – zejména ve tmavém prostředí je tento posun velmi patrný.

Abych ale nezapomněl na to možná nejdůležitější: nedílnou součást designu telefonu tvoří displej. O jeho zobrazovacích kvalitách bude řeč později, i tak mi to ovšem nedá, abych před závorku nevytknul dojem, jaký v uživateli zanechává. Ačkoli má v poměru k tělu o fous menší plochu než u Galaxy S8 (82% vs 84%) dost možná právě díky hranatější konstituci to na první pohled vypadá, že Note 8 nemá naprosto žádné rámečky. A když k tomu přičteme olbřímí 6,3” úhlopříčku, dílo je dokonáno. Telefon sice navzdory snahy o miniaturizaci čouhá z každé kapsy (za což stojí opět použitý nezvyklý poměr stran 18,5:9), do sportovní kapsičky na běhání ho vměstnáte jen za použití brutální síly a po vložení do držáku v autě se celou cestu modlíte, aby se neutrhl a nevzal s sebou i čelní sklo. I zkušenému testerovi se ovšem stačí podívat na množství informací, které se na něj vejde a nechat na sebe působit estetiku jakoby chybějícího těla přístroje a hned začne mít obavy, jak se mu bude žít s jeho beznadějně zastaralým iPhonem. Nemluvě o tom, že se díky své protáhlosti dá ovládat jednou (pravda větší) rukou bez výraznějších problémů.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Stylus S Pen a stanice DeX
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

I nová generace modelu Note přetéká technologickými inovacemi, neotřelými řešeními a posouvá pojem „pracovní telefon“ opět o pořádných pár kroků dál. A to by také měla – pošramocenou pověst řady bude jen velmi těžké napravit. Tentokrát začíná ovšem snaha o dokonalost místy narážet na fyzikální limity.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Stylus S Pen a stanice DeX
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Displej, prostředí, baterie: limity reálného světa

Samozřejmě, lví podíl na tom, jak hezky displej Galaxy Note 8 působí, mají i jeho technické parametry. V první řadě poznávací znamení všech špičkových Samsungů poslední doby: zahnuté okraje. Ty logicky nejsou zahnuté tolik jako u Galaxy S8 (tužkou S-Pen by se na ně asi pak psalo jen velmi těžko), ba co víc – při podrobnějším pohledu zjistíme, že velkou část efektu „edge“ má na starosti jen krycí sklíčko. O to paradoxnější zkušenosti jsem se zahnutím udělal. Jakkoli se může jednat o deformaci mých vlastních rukou, opět jsem čas od času stiskl plochou dlaně bok obrazovky a nečekaně smazal slovo, napsal pár nesmyslných písmen nebo potvrdil nechtěnou volbu. To se mi naposledy stalo u Galaxy S7 Edge, jejž svou šířkou Note 8 dost připomíná.

Na tyto drobné patálie ale uživatel snad zapomene. Nic naplat, Samsung totiž vyrábí telefony s nejlepšími obrazovkami na světě. Pár dat jako důkaz: 6,3palce úhlopříčky, rozlišení 1440 x 2960 pixelů, z toho vyplývající hustota zobrazení 552 pixely na palec, podpora HDR videa a teoretický maximální jas 1200 nitů. Spolu s jedním bývalým premiérem by se chtělo říci: dámy a pánové, kdo z vás to má. A i v tomto případě by měl Jiří Paroubek pravdu. Například zmíněná hodnota maximálního jasu obrazovky nejen že o 20 % překonává obrazovku Samsungu Galaxy S8 (byť to v přímém srovnání není znát). I ta je navíc téměř dvakrát jasnější než displeje většiny konkurentů.

    

Zkrátka – tady nemá smysl opakovat floskule o tom, kterak je displej dobře čitelný na přímém slunci a textury objektů jsou dokonale vyhlazené. To vše se u Samsungu rozumí samo sebou a považoval bych téměř za urážku to zmiňovat. Zobrazovací schopnosti obrazovky jsou zkrátka dokonalé, a tak se s dovolením laskavého čtenáře zaměřím spíše na drobné mušky, které s sebou použití perfektního zobrazovače nese. A ty se týkají zejména už výše zmíněných technologických limitů stávajících technologií. Samsung by totiž k nakrmení svých stávajících displejů potřeboval co možná nejrychlejší pokrok v konstrukci akumulátorů. Jak dlouho vydrží Note 8 nabitý, rozeberu níže. Už z toho, že Samsung sám v rámci volitelných a nastavitelných úsporných režimů vybízí k umělému snížení maximálního rozlišení obrazovky, však dokazuje, že něco není v pořádku. Naštěstí dva nejvyšší stupně rozlišení s sebou žádné výrazné kompromisy nenesou. Jakmile se však rozhodnete pro nejúspornější variantu rozlišení, která přesahuje standardně definici HD jen o pixely vyplňující nadstandardní délku obrazovky, začnou se písma a textury na obrazovce rozostřovat a báječný vizuální zážitek je ten tam. Vyladit by také potřeboval režim Adaptivní obrazovky, který upravuje sytost barev a teplotu bílé podle aktuálních světelných podmínek. Přechod do jiného režimu je totiž skokový a často dovede uživatele nemile překvapit rychlým vyblednutím jinak sytých barev, které Super AMOLED displej standardně nabízí.

 

Nebyl by to Samsung, kdyby svého unikátního displeje nevyužíval k něčemu originálnímu. Opět se tu setkáváme s panely na okraji – kartami, které se dají povytáhnout ze strany a zobrazovat de facto co si vzpomenete. Od předpovědi počasí, přes denní agendu, až po kompas, nebo třeba seznam kontaktů Facebook Messengeru nebo Spotify – zkrátka cokoli vymyslí vývojáři a vy stáhnete z on-line obchodu. Zdaleka nejužitečnější je ale karta se jménem „aplikace na okraji“. Na první pohled to vypadá jen jako seznam deseti aplikací, které můžete na běžném telefonu umisťovat na pracovní plochu. To ale jen do chvíle, než si všimnete možnosti umístit dvě aplikace na jednu pozici. Po stisknutí takového odkazu se obrazovka automaticky rozdělí na dvě poloviny a spustí se obě aplikace naráz. Dělat si poznámky z webu? Posíláte rychle obrázky mailem? Nikdy to nebylo snazší. Note 8 se v tomto ohledu chová spíše jako počítač než jako telefon. Otevřené aplikace lze totiž minimalizovat nejen klasicky na pozadí, ale i do bublin s ikonkou, asi tak, jako to známe z chatu ve Facebook Messengeru.

Ani v případě dvou aplikací spuštěných najednou se Note 8 nezadýchává. A bodejť by ano, není mnoho telefonů, které nabízejí kombinaci chipsetu Exynos 8895 s možná i trochu naddimenzovanými 6GB RAM. V benchmarku AnTuTu se tato kombinace v Note 8 zařazuje na samotnou špici s více než 160 000 body. I když je to přeci jen o pár bodíků méně než u Galaxy S8, takhle si představuji správnou výkonovou rezervu. Pravdou ovšem zůstává, že jsou okamžiky, kdy se i toto monstrum trochu zasekne.

 

Pravidelně to má na svědomí asistent Bixby. Všechny aplikace Samsungu, které přidává do svých telefonů, se postupem let vyvinuly v jedny z nejlepších na trhu a už dlouho jsem žádnou neodinstaloval. Toto je ale výjimka, která by si to zasloužila. Asistent má ambici hrát roli Siri ve snaze Samsungu vytvořit ve svých telefonech ucelený ekosystém po jablečném vzoru. Někdy svůj přeobraz dokonce překonává. A to, když nahlédneme na dedikovanou kartu skrývající se v podobě pracovní plochy zcela vlevo. Na ní lze umístit základní přehledy všech sociálně-mediálních aplikací, předpověď počasí, nejčastěji používaní programy a spoustu dalších užitečných věcí. Potud je všechno správně, zvlášť když vám přestane za čas vadit, že telefon po přechodu na stránku Bixbyho na zlomek vteřiny zamrzne. Potíž ovšem nastává, když chcete využít jeho schopnosti pro ovládání hlasem. To, že Bixby nerozumí češtině, bych ještě odpustil – není v tom sám. To, že ale neumí anglicky, pokud nevládnete oxfordskou výslovností, je už větší problém. I zahraniční recenze mě utvrdily v tom, že tentokrát není chyba v neohebnosti mého jazyka – i američtí novináři si s Bixbym a jeho úpornou snahou dešifrovat co říkají, užili spoustu legrace.

 

Pokud by šlo ale jen o Bixbyho, nejspíš bychom Notu jeho jedinou slabinu odpustili. Korejský tabletofon ovšem selhává v disciplíně z nejdůležitějších – výdrži akumulátoru. Když se rozšířila zpráva, že Note 8 má mít ještě o něco menší kapacitu baterie než jeho vybuchující předchůdce, začali se všichni fandové modlit k dokonalé optimalizaci, která ovšem nepřišla. Ale popořádku: nejstrašidelnější výsledky jsem u Note zaznamenal hned po rozbalení z krabice. Samozřejmě, že částečně za problémy může syrovost baterie, ale nejen to. Systém se totiž postupem času učí, jak používáte jednotlivé aplikace, podle toho je přepíná do režimu spánku, aby šetřily baterii, a přitom nepoznamenaly uživatelský zážitek. Ani po týdnu však nebyl situace o mnoho lepší. V nejnáročnější pracovní den mě dokonce v monitoringu baterie vyděsil výpočet, který tvrdil, že mi po pěti hodinách po odpojení ze zásuvky zbývají ještě čtyři hodiny provozu. To je však samozřejmě extrém. Tak jako tak ale počítejte s tím, že při využívání všech schopností telefonu budete rádi, když z práce dojdete k zásuvce. Když Note 8 používáte tak nějak „normálně“, vydrží nejvýše 16 hodin provozu. U běžného telefonu bych řekl, že se jedná o průměr. Phablet, který má touhu sloužit profesionálům ke každodennímu tvrdému nasazení, by však měl mít vyšší ambice. Naštěstí už v balení nalezneme rychlonabíječku, bez které jsem osobně raději neopouštěl byt.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Stylus S Pen a stanice DeX
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

I nová generace modelu Note přetéká technologickými inovacemi, neotřelými řešeními a posouvá pojem „pracovní telefon“ opět o pořádných pár kroků dál. A to by také měla – pošramocenou pověst řady bude jen velmi těžké napravit. Tentokrát začíná ovšem snaha o dokonalost místy narážet na fyzikální limity.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Stylus S Pen a stanice DeX
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

S-pen a DeX: symboly výjimečnosti

Že je těch inovací nějak málo, diví se možná člověk neznalý phabletů řady Note? Samozřejmě, že ne. Už od dřevních dob mají Noty atribut, který zůstává ostatním zapovězen: pero S-Pen. Ještě žádný z výrobců nedosáhl dokonalosti kombinace dotykových senzorů od legendární společnosti Wacom (dnes už se Samsung spoluprací s ní nechlubí) a pera s multifunkčním tlačítkem. S-Pen ve své aktuální inkarnaci už dosahuje schopností, které jsme dříve vídali jen ve vědeckofantastických filmech. Ale popořádku.

Pero se skrývá v těle samotného telefonu a v „pochvě“ drží za pomoci magnetů. Ven se dostane jemným přitlačením tak, jako byste otevírali běžnou propisovací tužku. A koncert může začít. První z nepřeberných možností na nás vykoukne už na zamčené obrazovce. Také Note 8 totiž využívá schopností AMOLED obrazovky pro funkci Always On Displeje. Na uzamčené obrazovce se kontinuálně zobrazují hodiny a notifikace. Když ale vyjmete pero, přemění se obrazovka na tabulku, na níž lze perem zapsat rychlou poznámku a nechat ji v tomto černobílém režimu svítit na displeji – je to jakási digitální obdoba lepítek na okraji monitoru. Tahy na displeji navíc doprovází vtipný zvuk broušení křídy o tabulku.

Když však pero vyjmeme po zapnutí displeje, možnosti, co s ním, se výrazně rozšíří. Do nabídky, která se ihned po vysunutí objeví na displeji, lze přidat třeba zástupce aplikace omalovánek (ano, skutečně tam jsou a jsou i docela zábavné), rychlého vytvoření screenshotu, na který lze psát a kreslit, nebo vytvoření poznámky.

 

Právě u poznámkové aplikace bych se rád zastavil o něco šířeji. Kdysi se jí pro zdůraznění sounáležitosti s S-Penem říkalo S-Notes, dnes se zve Samsung Poznámky. Chytré vlastnosti jí ale zůstaly. Dokáže totiž například rozpoznat, když do ní napíšete číslo a ihned nabídne možnost na něj zavolat nebo uložit ke kontaktům. Uživatel také nezůstává omezen jen na bohapusté čmárání po displeji. Psát lze také do jednotlivých řádků – stačí jen vyvolat psaní plošku, začít na ni zapisovat a text se začne okamžitě formátovat. Ostatně, psát rukou lze také do jakéhokoli textového pole v jakékoli aplikaci, pokud používáte nativní klávesnici od Samsungu. Telefon sám rozpozná, zda se chystáte psát perem nebo rukou a nabídne příslušný vzhled klávesnice/psaní plochy. V rozpoznávání rukopisu se Samsung od mé poslední zkušenosti s S-Pen v Note 4 výrazně zlepšil, na můj škrabopis ovšem stále čas od času zůstával krátký. Pochválit však musím Samsung za bleskové reakce. Pokud něco způsobovalo, že stále rychleji píšu na klávesnici než perem, mohou za to „překlepy“ a nikoli pomalost rozpoznávání. K rychlosti navíc přispívá i tlačítko přímo na peru, které hrot tužky přemění na nástroj gumy, v prohlížeči dovede označovat text nebo vyvolá rychlou nabídku nástrojů pera.

Mou nejoblíbenější „fičurkou“ pera od Samsunngu však zůstává tzv. Inteligentní výběr, který dovede tvořit rychlé screenshoty výběrem části obrazovky a s těmi pak dále pracovat – připnout na plochu jako widget, extrahovat z nich text nebo do nich vpisovat poznámky. Pokud inteligentním výběrem označíte video, automaticky se z něj vytvoří GIF. Výsledek lze pak prohnat tzv. Bixby Vision, která na internetu vyhledá informace o tom, co se ve screenshotu nachází.

Nově nalezneme ve funkcích pera také nastavitelnou lupu, která se v případě potřeby od hrotem S-Pen zobrazí, anebo automatický překladač, který v reálním čase zobrazuje významy slov a vět, na něž ukážete, ve vašem mateřském jazyce. V aplikaci zpráv pak perem můžete vytvořit animovaný obrázek nebo text a ten pak odeslat v podobě gifu. Možností pera je zkrátka nepřeberné množství – a to jsem se ještě nezmínil o jeho funkcionalitě v ostatních aplikacích od Samsungu, kdy jím lze například v prostředí prohlížeče rychle scrollovat po stránce. Mimochodem: asi nejužitečnější vlastností pera je ta, na kterou nepotřebujete žádný zvláštní software. Eliminuje totiž prst při prohlížení obsahu a vy si tak nestíníte prstem nad displejem. Může se to zdát jako banalita, ale teprve na displeji rozměru fotbalového hřiště vám její efekt naplno dojde.

Stejně jako u mladšího sourozence Galaxy S8 je také k Note 8 možné přiobjednat (nebo v některých případech zdarma dostat) dokovací stanici Samsung Dex, která rozvíjí nápad, s nímž před lety přišel Microsoft v podobě svých Windows Continuum. Dex totiž skrývá dva USB porty, kabel pro pevné připojení k síti a skýtá možnost přes HDMI připojit jej k monitoru. Note 8 se tak promění v jakýsi počítač a na připojené obrazovce se objeví systém, jenž připomíná jakéhosi křížence mezi Windows (ikonkami na ploše) MacOS (animovaným dockem s aplikacemi) a Androidu (notifikační lištou vespodu obrazovky).

V desktopovém prostředí se dají spouštět aplikace pro Android v jakési rozšířené podobě – například podoba internetových prohlížečů Samsung i Chrome výrazně připomíná jejich dospělou variantu. Že by se však v tuto chvíli jednalo o něco jiného než geekovskou zajímavost, je vyloučeno. Celý systém běží v nevzhledném HD rozlišení, aplikace často padají a chovají se nekorektně, nemluvě o tom, že s některým hardwarem (modelově například s periferiemi od Apple) Dex tvrdošíjně odmítá pracovat a připojit se je povede jen někdy. Za celou dobu testu se mi také nepodařilo zprovoznit na Dexu českou klávesnici. Pokud byl ovšem někdo ze čtenářů úspěšnější, rád si o tom přečtu v komentářích.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Stylus S Pen a stanice DeX
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

I nová generace modelu Note přetéká technologickými inovacemi, neotřelými řešeními a posouvá pojem „pracovní telefon“ opět o pořádných pár kroků dál. A to by také měla – pošramocenou pověst řady bude jen velmi těžké napravit. Tentokrát začíná ovšem snaha o dokonalost místy narážet na fyzikální limity.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Stylus S Pen a stanice DeX
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Fotoaparát a multimédia: Galaxy S8 krát 2

Vůbec první Samsung se dvěma objektivy, vůbec první telefon, který je má oba opticky stabilizované a k tomu optický dvojnásobný zoom. Note 8 už jen těmito třemi atributy na papíře slibuje velmi zajímavé fotografické zážitky. A výsledky se skutečně dostavují. Ale popořadě: velké plus si Samsung pravidelně získává hned asi nejrychlejším spuštěním fotoaplikace dvojím stisknutím tlačítka vypínání, a to v jakémkoli režimu. Celá aplikace se pak ovládá až neuvěřitelně snadno. Fotograf si dokonce může zvolit polohu spouště, kterou se následně ovládá i přibližování obrazu, a to jejím potažením nahoru či dolů.

Princip optického zoomu se budu snažit laickým pohledem vysvětlit. Samozřejmě, že se v telefonu nenachází pohyblivá soustava čoček. Zásluhu na implementaci této stále ještě poměrně unikátní funkcionality mají už zmíněné dva objektivy na zádech přístroje. Oba dva pod sebou ukrývají čipy o rozlišení 12 Mpx, jedna optická soustava ovšem pracuje na velmi krátké a druhá na velmi dlouhé ohniskové vzdálenosti. Pokud fotíte bez zvětšení, je v aktivní službě jeden snímač, ten druhý se pak stará o dvojnásobné přiblížení snímaní scény. Jakákoli jiná hladina přiblížení je pak zajišťována digitálním “dozoomováním” a software se pak stará o plynulý přechod mezi oběma objektivy (i když drobné zaškobrtnutí a posun blízkých předmětů by škarohlídi telefonu vytknout mohli).

Tolik teorie, teď k praxi. Daleko častěji než plynulé zoomování, které probíhá na můj vkus přeci jen příliš kvapně, využijete možnost přepínat mezi dvěma objektivy naráz, což je možné tlačítkem hned vedle spoušti. Oba dva objektivy pak fotí dosti podobně, jako Galaxy S8, který jsem neváhal ve své recenzi označit za nejlepší fotomobil na světě (byť oficiální žebříčky pravda mluví trochu jinak). Na fotkách není mnoho co komentovat a vytýkat už vůbec ne – ať laskavý čtenář zhodnotí na vlastní oči. Extrémní množství prokreslených detailů, velmi živé barvy, a hlavně neuvěřitelná schopnost ostřit. Telefony od Samsungu jsou jedny z mála přístrojů, se kterými se nebojím vyjít fotit i v téměř naprosté tmě a vždy pořídí skvělé snímky – nejinak je na tom také Note. Občasné zaváhání “Dual pixel autofocusu” (každý pixel obsahuje dvě fotocitlivé diody, jejichž signál se na fotografii kombinuje) jsem zaznamenal čas od času u pokusů o makrofotografie.

Jak fotí a natáčí video Samsung Galaxy Note 8?

Trochu na rozpacích jsem ovšem z efektu hloubky ostrosti, kdy Note 8 využívá naráz oba své objektivy. Výsledek sice vypadá působivě a “zrcadlovkověji” než například u Honoru 8. Výhrady mám ale k jeho ovladatelnosti. O nerozmazanou vrstvu se totiž stará teleobjektiv, a přepnutím na mód s názvem “Živé zaostření” se tedy naráz změní náhled na celou fotografovanou scénu, na což je potřeba si nějaký čas zvykat. Telefonu také dost dlouho trvá, než se rozhodne, na co vlastně ostří a pro rychle se pohybující předměty se tak tento režim nehodí vůbec. Dost možná se nejedná o chybu, ale vlastnost, nicméně i přes horší dosažený výsledek mi v tomto ohledu vlastně systém používaný Huawei, který se spoléhá čistě na softwarová kouzla, přišel pohodlnější.

Závěr a konkurence

Druhou část titulku můžete škrtnout ihned: Samsung Galaxy Note 8 totiž žádnou konkurenci nemá. Note 4 by si dnes už žádný technologický nadšenec nepořídil, Note 5 tu neseženete a Note 7 možná jen někde pod rukou a vlastní riziko (pokud nedovezete jeho před časem uvedenou reinkarnovanou “fanouškovskou verzi”).  Samozřejmě, naleznete i jiné telefony s velkým displejem, jiné telefony s perem, ale jen u Samsungu vám můžu garantovat skutečný harmonický uživatelský zážitek. Jediné, co bude Note 8 dost možná brzdit v rozletu, je jeho cena. Jedná se o vůbec nejdražší Note, který byl kdy uveden na trh.

S cenou 27 000,- mu může konkurovat snad jen nový iPhone X. Také zde se jedná o telefon pro lidi, kteří jsou ochotni se vzdát jídla a pití jen pro to nejlepší na mobilním trhu. Snad nebudu obviněn z podjatosti, když si ještě před tím, než iPhone dostanu do ruky, troufnu tvrdit, že Note v tomto souboji nejspíš zvítězí. Pouze k němu dostanete při předobjednávce stanici DEX v ceně, může se pochlubit kouzly s perem a nejlepšími parametry v rámci všech modelových řad výrobce. Na druhé straně bude stát Apple se stejnými vnitřnostmi jako levnější model 8 a displejem od Samsungu, který podle prvních informací parametrů Galaxy Note 8 nedosahuje ani ve snu a zachránit by ho tak mohl jen lepší fotoaparát a možná čipová sada. Otázka tedy nestojí, zda nekoupit něco lepšího, ale jen jestli se spokojíte s něčím levnějším.

Co se nám líbí?Co se nám nelíbí?
velký a kvalitní displej pro někoho možná přehnaná délka
jeden z nejlepších fotoaparátů průměrná výdrž na jedno nabití
opět o něco pokročilejší možnost S-Pen

Nepřehlédněte

Diskuze

"Komentáře se nahrávají..."