Recenze Honor MagicBook 14: solidní alternativa k MacBooku

Trochu netradičně jsme na test dostali do redakce laptop, chcete-li notebook. Je to trochu mimo zaměření našeho webu, kde testujeme v drtivé převaze smartphony a jejich periferie, ale protože se jedná o produkt firmy Honor, tak jsme po zařízení se zvědavostí sáhli.

Zajímalo nás, jak si známý výrobce smartphonů poradil s konstrukcí zařízení, které je dost odlišné a sice to nebylo nikde přímo řečeno, ale je očividně hodně inspirované MacBookem od Applu. Tady už jsem se do věci vložil osobně, protože na laptopy od Applu mám dost kritický pohled, a projevil jsem zájem o to, abych MagicBook testoval já, takže mi nakonec skončil na stole.

Hovor MagicBook 14: specifikace

Konstrukce	kov a plast, 323 x 214 x 16 mm, 1,38 kg
Displej	14″, TFT IPS, 1920 x 1080 px, poměr stran 16:9
Operační systém	Windows 10
Čipset	AMD Ryzen 5 3500U, 2.1 až 3.7 GHz 4jádra/8vláken, 8. generace Picasso
Paměť	8 GB RAM DDR4,  256 GB úložiště SSD, nemá microSD/SD slot
Webkamera	720p rozlišení
Porty	USB C, USB 3.0, USB 2.0, HDMI 1.4, 3,5mm jack
Technologie	Realtek 8822CE, Wi-Fi 802.11ac + Bluetooth 5, čtečka otisků, stereo reproduktory
Baterie	56 Wh
Cena a dostupnost	od 15 990 Kč, červen 2020

Lehoučký kovový elegán

Po vybalení jsem musel s tou podobností s konkurencí trochu ustoupit, protože první co jsem zaregistroval, bylo matně šedé víko obehnané lesklou linkou modré barvy, stejné jakou je vyveden nápis „HONOR“. Tento detail je hodně super a na první pohled upoutá pozornost bez toho, aby se vnucoval byť i jen lehký pocit kýče. Hned na začátku si tedy design získal mé sympatie, které trvají vlastně doteď.

K matné povrchové úpravě mám dva poznatky. Tím prvním je, že se neupatlává, neulpívají na ní otisky a vypadá pořád stejně. Ano, když vám na ni omylem kydne hořčice, tak to už asi vidět bude, ale běžným používáním nijak neztrácí svoji estetickou hodnotu. Platí to i na škrábance a odřeniny, kterých jsem za celou dobu používání napočítal přesně nula. Což je při mém způsobu používání docela unikum.

Zde tedy MagicBook těžce exceluje. Nejinak je tomu i v okamžiku, kdy se člověk pokusí celou základnu zkroutit. Ta je až monoliticky pevná, nevydává žádné pazvuky a torzi skvěle odolává i víko displeje. Hmotnost 1,4 kilogramu pak je akceptovatelná i na denní přenášení.

Do postele ho netahejte!

Jisté omezení s sebou nese chlazení. Jak je tělo tenké, tak asi nepřipadalo v úvahu udělat perforace ze stran a veškerá výměna vzduchu se holt odehrává prostřednictvím spodní strany počítače. To je fajn, dokud pracujete na stole nebo jiné rovné ploše, kde se díky plastovým nožičkám vytvoří potřebný airflow.

V okamžiku, kdy přejdete do „postelového“ režimu používání, ucpe se chlazení, na což řízení otáček ventilátoru reaguje jejich zvýšením. Marně. Tělo notebooku se začne zahřívat a popravdě nejsem takový necita, abych stroj mučil na hranici možností a raději jsem ho podložil knihou, což problém promptně vyřešilo.

Úplně nadšený jsem nebyl ani ze zvukového podání, které je dopředu zabité už faktem, že repráčky jsou taktéž zabudované v základně laptopu. Filmy a hudba tak zní jako ze sudu, ačkoliv přizvednutím přední části notebooku a jejím podložením se dá docílit poslouchatelné kvality. Toto řešení jsem trochu „nepobral“, protože kolem klávesnice je dostatek místa, kde by se daly reproduktory umístit.

Mechanicky pevné a odolné se zdají být i klouby displeje, jaká je ale realita doopravdy, ukáže až čas. Otevření víka lze bez problémů učinit jednou rukou, pomáhá tomu i vybrání uprostřed přední hrany základny laptopu. Víko lze otevřít v úhlu 180 stupňů, což oceňuji, protože bytostně nesnáším, když to nějaký notebook neumožňuje.

Displej i klávesnice fajn, ale co ta webkamera?

Překvapí i displej, svým matným povrchem dává jasně najevo, že při vývoji se přemýšlelo i nad praktickou využitelností. Ne všechno se holt od Applu obšlehlo. Zobrazovač s Full HD rozlišením prokázal své kvality především dostatečným jasem, což mi v této cenové kategorii připadá důležitější než akurátní barvy. Ty jsou trochu do tepla, respektive do žluté, ale pokud kupující nedělá s grafikou nebo videem, nespatřuji v tom zásadní překážku.

Jakkoliv Honor propagoval bezrámečkovost, tak je asi každému jasné, že nějaký rámeček displej prostě mít musí. A ano, je to působivé, když je tento proužek silný jen zhruba čtyři až pět milimetrů, ale slovem „bezrámečkový“ bych laptop určitě neoznačil.

Popis základny bych začal u klávesnice, která je velice příjemná, tlačítka mají malinko tužší stisk, ale jasně je znát bod sepnutí. Píše se na ní skvěle a má tři stupně podsvícení (vypnuto / slabé / tak akorát), které se automaticky vypne, pokud je v nečinnosti. Problém jsem měl s „vychytávkou“ v podobě webkamery, která se ukryla pod tlačítkem v „F“ řadě.

Jako jo, dobrý, vyklápěcí webka je docela inovativní, na druhou stranu je dost nepoužitelná, protože při hovorech zabírá člověka zespodu, což nelichotí asi vůbec nikomu. Tento fail trochu kontrastuje s povedenou čtečkou otisků, která je na základně vpravo, vedle klávesnice, a její součástí je i tlačítko pro zapnutí. Přihlašování pomocí otisku je rychlé, přesné a popravdě hodně návykové.

Pod klávesnicí je krásně široký touchpad, který se díky svojí ploše používá velice pohodlně. Ano, v obligátního srovnání s MacBooky vyjde jako poražený, nicméně mezi „mainstream“ produkcí patří k těm nejlepším. Zvládá gesta až čtyřmi prsty, a dobrou zprávou je, že právě tak se přepíná mezi jednotlivými plochami. Ne každý to využije, ale věřte mi, že je otrava, když mezi plochami musíte přepínat pomocí klávesnice.

Aby byl popis MagicBooku kompletní, musím ještě zmínit všechny konektory. Pravý bok zahrnuje sdružený audiojack a USB 2.0, na levém je k nalezení USB 3.0, HDMI a USB-C, kterým se zároveň stroj nabíjí.

Výdrž à la MacBook

Stran dobíjení akumulátoru o kapacitě 56 Wh mám pozitivní zprávu. Napájecí adaptér má totiž 65 W a polovinu kapacity baterie umí dobít za půl hodiny, což je excelentní výsledek a pro někoho možná rozhodující výhoda. Trafo samotné je pak spíše smartphonové velikosti a ani jeho hmotnost není v batohu nijak zvlášť znatelná. Výhodou je odpojitelný kabel, který měří 180 centimetrů. Komu to nestačí, může si za pár stovek koupit delší.

Při kancelářské práci, kdy jsem byl neustále připojený na WiFi, jas displeje byl na maximu a měl jsem otevřený prohlížeč, Word a YouTube Music, nebyl problém se dostat na čas přes 6 hodiny. Omezení výkonu ve správě napájení a lehké snížení jasu displeje pak přinese klidně 8 hodin nenáročné práce. Opět velmi solidní výsledek.

Hrátky s NFC

Honor své laptopy tlačí do značné míry díky výhodě, kterou nikdo jiný nemůže nabídnout, ale která tu je pouze pro majitele vybraných Honor smartphonů. Oblast v pravém dolním rohu základny je vybavena NFC čipem, který umí spárovat notebook s telefonem.

Využít toho lze třeba k rychlému kopírování obrázků mezi zařízeními, či třeba přenesení obrazu počítače na chytrý telefon. V redakci jsme již otestovali první generaci propojení Magic Link u Huawei a jeho MateBooků a funguje bezvadně; pokud máte ladící telefon, směle do toho. Nemám tedy důvod se domnívat, že u té současné to bude naopak.

Kancelářský dobyvatel

Honor osadil svůj MagicBook 14 procesorem AMD, čemuž se vlastně ani nedivím, při té bídě, jakou poslední léta Intel předvádí. Konkrétně se jedná o Ryzen 5 3500U. Základní takt je 2,2 GHz, maximální potom 3,7 GHz.

Upřímně – na práci to stačí, a to i na trochu náročnější, jako jsou občasné úpravy obrázků. Výrobce osadil stroj 8 GB operační paměti, což je taktéž dostatečná hodnota, bohužel, uživatelský upgrade na vyšší hodnotu možný není.

Zabudovaná GPU Radeon RX Vega 8 poskytuje solidní výkon i na občasné hraní starších a méně náročných her. Nedávno na Epic Games Storu zadarmo rozdávaná Civilization 6 byla v pohodě hratelná ve Full HD rozlišení bez znatelného škubání.

Na druhou stranu, westernovka Red Dead Redemption bude nehratelná, stejně jako většina ostatní současné produkce. Náruživí pařani se tedy budou muset porozhlédnout jinde. Aby byl výčet základních hardwarových specifikací kompletní, musím zmínit úložiště dat, kterým je SSD disk o kapacitě 256 GB.

A jak to celé funguje? Popravdě docela dobře, dokud nebudete chtít po laptopu víc, než na co je stavěný. Pak totiž narazíte na limity chlazení, činnost zařízení bude všechno, jenom ne tichá. Ve chvíli, kdy zapnete hru nebo začnete dělat nějakou náročnější činnost, bude o tom vědět celá kancelář. Hučení chladiče přeslechnout nelze, nicméně je nutné konstatovat, že jeho snaha má za následek udržení teploty procesoru/GPU kolem 70 °C. Frekvence se sníží na hodnoty kolem 3 GHz, ale krom zvukové kulisy nijaké zvláštní nepohodlí nehrozí.

Ano, tělo začne trochu hřát, ale to je u přenosných strojů holt spíše vlastnost a nevnímal bych to jako negativum. Kdo plánuje vytěžovat 100 % výkonu stroje po delší časové úseky, měl by se poohlížet spíš po přenosné workstation, ne po ultrabooku.

Widle ve formě

Pozitivně překvapen jsem byl po stránce předinstalovaného software, ten je totiž obvykle směsicí nejrůznějších free verzí antivirových programů pochybné kvality, utilit a podobné havěti. Ve Windows 10 je předinstalován pouze PC Manager, což je na první pohled jen něco, co ukáže, jak moc zatížený je procesor a zkontroluje, jestli máte aktuální drivery.

Není to ale vše, je tu ještě jedna možnost, která je až trestuhodně ukrytá v nastavení. A přitom je na výsost praktická! Lze totiž nastavit, kdy se zastaví nabíjení akumulátoru, což má zásadní vliv na živnotnost. Jsou zde hned tři volby, kdy je hodnota vyjádřena v procentech. 40-70, 70-90 a 95-100. Zdá se to jako maličkost, ale jsem opravdu rád, že to konečně někoho napadlo, zatím jsem se s tím totiž u žádného zařízení nesetkal. A dvojnásob to oceňuji u laptopu, kde baterie není uživatelsky vyměnitelná.

Pro denní používání mi MagicBook 14 sloužil zhruba měsíc a musím konstatovat, že jsem ho vracel s těžkým srdcem. Člověk jako já totiž opravdu umí ocenit, když se mu do rukou dostane produkt, u jehož vývoje někdo přemýšlel, produkt, který se dobře přenáší, skvěle se na něm pracuje za všech podmínek a který vypadá, že i něco vydrží.

Ultrabook za rozumné peníze

Je na čase závěrem zhodnotit, jestli za ty peníze Honor MagicBook 14 stojí nebo ne. Za mě se jedná o velice příjemné překvapení bez výraznějších slabin. Využití pro multimédia trochu pokulhává díky nešťastně umístěným reproduktorům, ale pro člověka, který hledá stroj na snadné přenášení a spíše pracovního zaměření, se jedná o zajímavou variantu.

Honor nepodlehl tlaku doby, vykašlal se na lesklý displej, namísto toho zmenšil rámečky. Škoda i té podivné webkamery, která je zakomponovaná do jinak skvělé klávesnice. Skvělá je ale i výdrž baterie, která umí udržet laptop v chodu obligátní osmihodinovku kancelářské práce. A když dojde na náročnější úlohy, umí Ryzen 5 3500U ukázat ramena, aby mu po chvilce za akustického doprovodu přistřihlo křídla chlazení.

Vrátím se ještě k začátku, kde jsem tvrdil, že inspirace Applem je zjevná. Ano, u designu. Funkčně Honor napravuje některé prohřešky, se kterými si v Cupertinu doposud neporadili (nebo poradit nechtějí…), a přináší svoji verzi přenosného notebooku s povedeným designem, ale samozřejmě na Windows platformě. Za ty peníze, které za něj Honor chce, se jedná o skvělou volbu.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
praktický a líbivý design	podivně umístěné reproduktory
skvělý velký touchpad	nepoužitelně umístěná webkamera
matný displej
skvělá výdrž na baterii
rychlé nabíjení
poměr cena/výkon