BlackBerry Passport: První pohled na excentrickou ostružinu

BlackBerry Passport patří mezi nejočekávanější telefony příštích měsíců. Měli jsme v ruce pravděpodobně jediný kus, který se v Česku nachází. Pokusíme se odpovědět na několik otázek, které zajímají asi všechny, kteří nepřehlédnutelnou novinku kanadského BlackBerry očekávají.

Není příliš velký a těžký?

Ne, i když papírová hodnota téměř dvousetgramové hmotnosti vypadá strašidelně. V ruce vám Passport rozhodně nadprůměrně těžký nepřijde. Ba naopak. Možná za to může optimální rozložení hmotnosti v téměř čtvercovém těle, možná za vším stojí poměrně malá výška Passportu. Daleko více vaší pozornosti bude určitě patřit skvělému zpracování a hodnotným materiálům, ze kterých novou ostružinu ve Waterloo vyrobili.

Na druhou stranu: s nošením v kapse kalhot můžete mít trochu problém. Milovníkům džín to zřejmě vadit nebude, ale ti, kteří chodí v obleku, budou mít problém jak hmotností, tak s ostrými hranami telefonu. V kapse saka ucítíte, jak vám nepatrně táhne vršek obleku k jedné straně, skrz slabé společenské kalhoty zase ostatní uvidí rohy přístroje. A buďme upřímní, ne každému vysvětlíte, že boule na kapse dělá nové Blackberry. Nošení v náprsní kapse je však nakonec poměrně pohodlné, zejména díky nevelké tloušťce těla přístroje.

Dá se s takto širokým přístrojem vůbec pracovat?

Ano, dá. Potřebujete však buď obrovité dlaně, anebo se smíříte s neustálým zapojení obou rukou. Jednou totiž z jedné strany na druhou dosáhne jen málokdo. Těžký telefon však v této situaci bude spočívat na špičkách prstů, což jistotě nepřidá. Povzdech vyvolá například klasické ostružinové umístění tlačítka Zpět. To v některých aplikacích i přes gestikulační založení systému existuje a nachází se v levém dolním rohu. Pokud telefon držíte v pravé ruce, budete mít problém na něj dosáhnout.

To je však téměř jediný okamžik, kdy vám bude nadprůměrná šířka vadit. Možná se jedná o čistě psychickou záležitost, já měl však pocit, že oproti jiným telefonům, které mají displej orientovaný na výšku, vidím na čtvercovém zobrazovači Passportu daleko více informací. Ostatně i samotný displej vyvolá nadšení. Pokud jste byli zvyklí na zobrazovač modelu Q20, jde skutečně o generační skok, který bych přirovnal k přechodu z iPhonu 3G na iPhone 4 s displejem Retina. Jak jemností zobrazení, tak velmi jasnou bílou a přirozenými dalšími barvami spektra.

Jaká je nová klávesnice?

Jedním slovem: podivuhodná. Zarytí „ostružináři“ budou nejspíš na Passportu na některé funkce vzpomínat se slzou v oku, jiné naopak s jásotem přivítají. Začněme optimisticky: kombinace hardwarové klávesnice s dotykovou vrstvou je skutečně jedinečná a rychle se na ní zvyká. Je to nejspíš první systém, který by mě naučil používat v telefonu vestavěný slovník: slova jednoduchým sklouznutím házíte na displej už po napsání několika málo písmen. Dovedu si však představit, že by slovník Passportu mohl být obsáhlejší. Občas se zkrátka netrefí – to se však bude časem používání jedním uživatelem bezesporu zlepšovat. Škoda také, že Passport na jedné obrazovce nabízí vždy jen tři slova. Široký displej by šel využít ještě lépe.

Ještě daleko více se mi líbí možnost poklepáním na klávesnici zobrazit kurzor a pohybem po tlačítkách jej přenést na libovolné místo textu. Spolu s mazáním celého slova sklouznutím po klávesnici to tvoří velmi silné kombo pro editaci delších textů.

Trochu jsem se obával i mezerníku posazeného mezi jednotlivými písmeny. Za daleko přirozenější považuji přeci jen umístění pod nimi. Už po napsání prvního slova jsem však zjistil, že to u podobně širokého telefonu problém nepředstavuje – palec na mezerník míří zcela přirozeně. Daleko rychleji než na standardních klávesnicích BlackBerry budete také psát interpunkci. Ta se zobrazuje na dotykové liště nad klávesnicí, a paradoxně se jedná o praktičtější řešení, než typický dvojhmat Alt+tlačítko. Naopak potěší také možnost označovat text stisknutím (virtuální) klávesy Shift. Pokud se jej naučíte kombinovat s tahy po klávesnici, budete v práci s textem nepřekonatelní.

Některé staré zvyklosti však mohly zůstat zachovány. Schází mi například možnost psát v textu číslice na hardwarové klávesnici. Například v okamžiku, kdy chcete hned z domovské obrazovky napsat telefonní číslo. Na původních přístrojích Blackberry jste zkrátka začali mačkat klávesy, které měly kromě písmena ještě číselný význam. Telefon pak sám rozpoznal, že se nejspíš chystáte někomu zavolat. Klávesy Passportu mají však jen jeden význam, a proto musíte numerickou klávesnici vždy virtuálně vyvolat na displeji.

Nějakou chvíli také trvá zvyknout si na extrémní šířku klávesnice a na rozložení tlačítek. Překlepy jsem dělal často, protože můj mozek zkrátka nedokázal pochopit, že písmena jsou zkrátka i na samotných okrajích telefonu – ťukal jsem zkrátka na ta, která se nacházejí blíže středu. Nezvyklé je také natlačení kláves až na spodní čtvrtinu telefonu. Pokud chcete psát s prsty v přirozené poloze, musíte Passport držet až na samotném spodním okraji. I na to se však pravděpodobně dá přivyknout. Už po několika minutách práce s Passportem jsem psal podobně rychle, jako na své Q10.

Přes nepopiratelně revoluční přístup ke klávesnici si neodpustím smutek nad tím, že její potenciál ponechalo BlackBerry stále poněkud nevyužitý. Osobně bych si dovedl představit lepší využití gest. Proč například sklouznutím po klávesnici dolů nenapsat čárku? Nebo doplnit funkce pro gesta více prsty, jako to známe z iPadů? Nechme se však překvapit – třeba si jen v Kanadě ponechali prostor pro další inovace.

Jak se telefon ovládá?

Hodně podobně jako starší BlackBerry. Všechna gesta, díky kterým se jakákoli ostružina ovládá rychleji než telefony ostatních platforem, zůstala zachována. V internetovém prohlížeči navíc můžete scrollovat pohybem prstu po klávesnici. Teprve tady vám dojde, proč se i čtvercový displej Passportu dá přetočit: z klávesnice tak totiž vznikne dlouhý scrollovací pruh na boku. Tak, jak to známe ze stolních počítačů. Škoda jen, že scrollovat klávesnicí lze právě jen v internetovém prohlížeči. Po jeho opuštění musíte přehmátnout a pokračovat na dotykovém displeji. Ještě jednou však musím připomenout, že testovaný telefon nedisponoval finální verzí operačního systému.

Potenciál velkého displeje pořádně využitete zejména na úvodní obrazovce. Pokud jste někdy měli tu čest se systémem BlackBerry 10, nejspíš víte, že všechny spuštěné aplikace na ní defilují v podobě tzv Active Frames. Ty představují mix mezi aplikací spuštěnou v režimu multitaskingu a widgetem: program se po krátké chvíli dokáže přepnout do přehlednějšího režimu (v aplikaci počasí bude k vidění například jen město a teplota). U Passportu můžete nově spustit až sedm aplikací najednou a všechny, jak už je u BlackBerry zvykem, stále pracují, tj. neuspávají se. Navíc je oproti starším modelům vidíte všechny na jedné obrazovce. Nově je také můžete na domovské obrazovce přesouvat.

Další rozdíl oproti starším ostružinám představuje fakt, že nově spuštěné aplikace se neřadí na začátek, ale na konec seznamu. Poskytuje to prostor na to, nechat si některé aplikace důležité spuštěné na předních místech: už vám více nebudou utíkat na konec seznamu. Celkově je systém BlackBerry 10 i ve své verzi 10.3 jeden z nejrychleji reagujících operačních systémů na trhu. Nečekejte sebemenší zpoždění při běžných operacích. Telefon si však doposud musí poradit s úvodním přepočítáváním aplikací na větší rozlišení displeje. Poté už však běží normálně. To však může také způsobit dosud nehotový operační systém.

V tuto chvíli bohužel na předprodukčním Passportu nefungovala ani hlavní deviza telefonů Blackberry, a to vyhledávání a klávesové zkratky. Uživatelé ostružin mi dají za pravdu, že například možnost psaní smsky vyťukáním příkažu „SMS jméno“ nemá chybu. Nepochybuji však, že finální verze operačního systému tuto „fičurku“ doplní zpět.

Například na fotoaparátu už žádné nedodělky nenajdete. Kvalita fotografií i videí patří k tomu nejlepšímu, co jsem v poslední době v mobilním světě viděl, a už teď se těším, až jej otestujeme v běžných podmínkách, a ne jen během několikaminutového osahávání.

Pořídit si BlackBerry Passport?

Nevím. Každý fanoušek kanadského mobilního týmu by si jej samozřejmě koupit měl, aby pomohl značce s unikátními nápady zpět na výsluní. Osobně jsem to chtěl udělat ihned, jak tato rozšláplá ostružina přijde na trh. Po tomto krátkém seznámení jsem však na vážkách. I když se oprostím od předprodukčního operačního systému, zůstává Passport nestandardním přístrojem pro úzkou skupinu uživatelů. Moc bych jej chtěl vlastnit už jen pro ten pocit, že nejsem součástí davu s černými plackami. Přesto musím uznat, že na praktické používání v každodenní rutině je Passport poněkud přerostlý. Zároveň si však nemyslím, že je dost velký na to, aby nahradil telefon a tablet jedním přístrojem, jako to umí například Samsungy řady Note. Až finální verze operačního systému nejspíš ukáže, zda nekompromisní ovladatelnost dokáže upozadit mírně nepraktické fyzické parametry excentrického unikátu z Kanady.