Že Apple leží mnohým lidem v žaludku, není žádné tajemství. A spousta z nich americké společnosti téměř dekádu prorokuje brzký pád, který ne a ne přijít. Co stojí za touto averzí a proč je Apple stále tak úspěšný, na to si zkusíme společně odpovědět. A zúžíme to protentokrát jen na iPhone.
Nemá smysl tady zbytečně rozepisovat jeho životopis a věci s ním spojené. Faktem zůstává, že když se Steve Jobs vrátil v roce 1996 do Applu, během následujících dvou let probudil ve skomírající společnosti druhou mízu v takové míře, jaká cloumá některými muži po čtyřicítce. Šmahem ukončil spoustu nesmyslných projektů a začal firmu soustředit jen na to podstatné.
Na teoriích ohledně toho, že jeho rukopis byl v dalších důležitých projektech naprosto signifikantní, asi něco bude, ale jen stěží si lze představit, že takto vytížený šéf společnosti opravdu strkal nos do všeho. Přesto měl a chtěl mít téměř nad vším velkou kontrolu a ve své době byl opravdovou ikonou, protože Apple = Steve Jobs. Kdoví, jestli o to opravdu stál, ale lidé ho tak vnímali.
Tahle věta je až zprofanovaná a dneska tomu snad nikdo nevěří. Ale když se Jobs v roce 2007 vytasil s prvním iPhonem, způsobilo to nejen v očích veřejnosti slušný poprask. Jak si někteří mylně myslí, nebyl to v žádném případě první “dotykáč”, ale oproti předchozím konkurenčním pokusům byl rozhodně nejdotaženější.
TIP: Apple má nejlepší výsledky v historii. Vděčí za to příslušenství a novým iPhonům
Během prvního půl roku Apple prodal skoro čtyři miliony kusů, v tom následujícím už to bylo 13 milionů. Taková čísla v dnešní době vzbuzují asi posměšky, ale tehdy to bylo něco. Ten telefon rozhodně nebyl dokonalý, ale nabízel dotykové ovládání displeje a v rámci možností i intuitivní prostředí. Své sehrál i skvělý marketing, který Jobs (v té době) dotáhl k dokonalosti. Ne, nepotřebuji prášek, tohle byla, vážení, ukázka učebnicově zvládnutého marketingu.
S každou další iterací iPhonů rostly i možnosti operačního systému iOS, zvyšoval se úspěch, hodnota společnosti i počet zákazníků. V Applu si mohli mnout ruce. “Chechtáky” se jen hrnuly, ale pomalu se začali probouzet i další výrobci, kteří spojili své síly zejména s konkurenční platformou Android.
Když Steve Jobs před více jak osmi lety zemřel, spousta odborné i laické veřejnosti začala kalifornskou firmu pomalu odepisovat. V té době konkurenční Android ještě zdaleka nebyl tak pevný v kramflecích, ale protože Apple = Steve, tak z logiky věci to přece muselo znamenat konec. Ten doposud nepřišel, i když už se to predikuje téměř deset let.
Jablečná společnost ne a ne umřít. Jak je to možné? Odpověď je jednoduchá. Apple nikdy nebyl jen o jednom “týpkovi”. Ukázalo se, že glorifikace Jobse byla z určitého úhlu pohledu trošku přepálená. Společnost si to “frčela” dál i s novým, na pohled uniformním a prkenným Timem Cookem. Ten rozhodně není žádná mediální superstar, ale jako CEO společnosti si vede nad poměry dobře.
Jedna věc je ale jistá. Po odchodu Jobse jakoby Applu chyběl onen pomyslný drive a pečlivý cit pro symetrii a detail. V následujících několika letech se jeho technologický náskok výrazně zmenšil. Konkurenční Android mu začal s enklávou “Samsungů, Soňáků, a dalších” pozvolna šlapat na paty a hlavně nabízel telefony nepoměrně levnější. Jenže velký odliv zákazníků se přesto stejně nekonal.
iOvce, též ovečka, je označení pro naprosto oddaného uživatele jablečných zařízení, který se značkou opájí a vystavuje její produkty náležitě na odiv. ‘Apple je top a nikdo na něj nemá.’
Čím méně se rozevíraly nůžky technologického náskoku, tím více to začalo mezi uživateli Applu a Androidu vřít. Označení iOvce se zpočátku vztahovalo jen na ty nejzabejčenější a nejoddanější zastánce jablečné společnosti. Časem se toto pojmenování vztahovalo téměř na všechny. Každá nová Keynote vzbuzovala spoustu vášní. A nikdo si nebral servítky.
Co odpůrcům vadilo vlastně nejvíc? Na pohled slepá oddanost, pozérský pocit luxusu nebo to, že telefony stojí majlant? Nejspíš všechno dohromady, ale faktem zůstává, že iPhony jsou drahé. Bez ohledu na to, jestli na ně někdo má, nebo ne, hejtrům vadí hlavně to, že za ty prachy nenabízí nic navíc, ať už jde o vzhled, funkce, omezenost customizace prostředí iOS, nemožnost používat vlastní appky pro poznámky, kalendář, mapy a třeba i prohlížeč, kdy odkazy odkudkoliv v systému otevřete nativně stejně jen v Safari.
Pokud si odmyslíte všechny ty půtky zmíněné výše, tak vám klasický uživatel jablečného zařízení potvrdí, že má “jabko”, protože je na něj zvyklý, všechno obecně funguje, provázanost, ať už cloudových nebo ostatních služeb, je příkladná a když k tomu připočtete i dlouholetou podporu, tak byť je cena iPhonu při pořízení vysoká, dá se časem obhájit.
A také jedním dechem dodá, že tyhle věci nijak zvlášť neprožívá a značkou se vyloženě neopájí. Prostě mu vyhovuje. A když chce někdo něco jiného, klidně levnějšího, tak ať si za tím jde. Každého věc, no ne?
TIP: 4 důvody, proč byste si neměli koupit iPhone 11
Jak už jsem to jednou zmínil. iPhony nejsou levné, nebyly a nejspíš ani nebudou. Očesanější verze se dají označit termínem dostupné, ale ne levné. Nicméně každému, co jeho jest. Máme volný trh, tak ať si každý kupuje, co se mu zlíbí. A že platí víc, když u konkurence by mohl mít daleko lepší “železo”? Třeba to těm uživatelům prostě vyhovuje. A i kdyby byli “jen” pohodlní, tak je to stále jejich věc.
Ono by bylo na “férovku” dobré si připomenout, že zabejčenost a oddanost je vlastní i uživatelům Androidu. Jsou tací, kteří si budou kupovat takový Samsung stůj, co stůj. Anebo Sony, LG, Xiaomi, Oppo, Vivo, …
V konečném důsledku na tom totiž vůbec nezáleží. Tento článek není oslavou Applu, jen takovým hodně zjednodušeným shrnutím, proč mu to stále ještě šlape, proč jeho produkty uživatelům vyhovují a proč jej někteří stále nemůžou vystát.
A jak to máte s Applem vy?
Že Apple leží mnohým lidem v žaludku, není žádné tajemství. A spousta z nich americké společnosti téměř dekádu prorokuje brzký pád, který ne a ne přijít. Co stojí za touto averzí a proč je Apple stále tak úspěšný, na to si zkusíme společně odpovědět. A zúžíme to protentokrát jen na iPhone.
TIP: 4 důvody, proč si pořídit iPhone a ne smartphone s Androidem
Nemá smysl tady zbytečně rozepisovat jeho životopis a věci s ním spojené. Faktem zůstává, že když se Steve Jobs vrátil v roce 1996 do Applu, během následujících dvou let probudil ve skomírající společnosti druhou mízu v takové míře, jaká cloumá některými muži po čtyřicítce. Šmahem ukončil spoustu nesmyslných projektů a začal firmu soustředit jen na to podstatné.
Na teoriích ohledně toho, že jeho rukopis byl v dalších důležitých projektech naprosto signifikantní, asi něco bude, ale jen stěží si lze představit, že takto vytížený šéf společnosti opravdu strkal nos do všeho. Přesto měl a chtěl mít téměř nad vším velkou kontrolu a ve své době byl opravdovou ikonou, protože Apple = Steve Jobs. Kdoví, jestli o to opravdu stál, ale lidé ho tak vnímali.
Tahle věta je až zprofanovaná a dneska tomu snad nikdo nevěří. Ale když se Jobs v roce 2007 vytasil s prvním iPhonem, způsobilo to nejen v očích veřejnosti slušný poprask. Jak si někteří mylně myslí, nebyl to v žádném případě první “dotykáč”, ale oproti předchozím konkurenčním pokusům byl rozhodně nejdotaženější.
TIP: Apple má nejlepší výsledky v historii. Vděčí za to příslušenství a novým iPhonům
Během prvního půl roku Apple prodal skoro čtyři miliony kusů, v tom následujícím už to bylo 13 milionů. Taková čísla v dnešní době vzbuzují asi posměšky, ale tehdy to bylo něco. Ten telefon rozhodně nebyl dokonalý, ale nabízel dotykové ovládání displeje a v rámci možností i intuitivní prostředí. Své sehrál i skvělý marketing, který Jobs (v té době) dotáhl k dokonalosti. Ne, nepotřebuji prášek, tohle byla, vážení, ukázka učebnicově zvládnutého marketingu.
S každou další iterací iPhonů rostly i možnosti operačního systému iOS, zvyšoval se úspěch, hodnota společnosti i počet zákazníků. V Applu si mohli mnout ruce. “Chechtáky” se jen hrnuly, ale pomalu se začali probouzet i další výrobci, kteří spojili své síly zejména s konkurenční platformou Android.
Když Steve Jobs před více jak osmi lety zemřel, spousta odborné i laické veřejnosti začala kalifornskou firmu pomalu odepisovat. V té době konkurenční Android ještě zdaleka nebyl tak pevný v kramflecích, ale protože Apple = Steve, tak z logiky věci to přece muselo znamenat konec. Ten doposud nepřišel, i když už se to predikuje téměř deset let.
Jablečná společnost ne a ne umřít. Jak je to možné? Odpověď je jednoduchá. Apple nikdy nebyl jen o jednom “týpkovi”. Ukázalo se, že glorifikace Jobse byla z určitého úhlu pohledu trošku přepálená. Společnost si to “frčela” dál i s novým, na pohled uniformním a prkenným Timem Cookem. Ten rozhodně není žádná mediální superstar, ale jako CEO společnosti si vede nad poměry dobře.
Jedna věc je ale jistá. Po odchodu Jobse jakoby Applu chyběl onen pomyslný drive a pečlivý cit pro symetrii a detail. V následujících několika letech se jeho technologický náskok výrazně zmenšil. Konkurenční Android mu začal s enklávou “Samsungů, Soňáků, a dalších” pozvolna šlapat na paty a hlavně nabízel telefony nepoměrně levnější. Jenže velký odliv zákazníků se přesto stejně nekonal.
iOvce, též ovečka, je označení pro naprosto oddaného uživatele jablečných zařízení, který se značkou opájí a vystavuje její produkty náležitě na odiv. ‘Apple je top a nikdo na něj nemá.’
Čím méně se rozevíraly nůžky technologického náskoku, tím více to začalo mezi uživateli Applu a Androidu vřít. Označení iOvce se zpočátku vztahovalo jen na ty nejzabejčenější a nejoddanější zastánce jablečné společnosti. Časem se toto pojmenování vztahovalo téměř na všechny. Každá nová Keynote vzbuzovala spoustu vášní. A nikdo si nebral servítky.
Co odpůrcům vadilo vlastně nejvíc? Na pohled slepá oddanost, pozérský pocit luxusu nebo to, že telefony stojí majlant? Nejspíš všechno dohromady, ale faktem zůstává, že iPhony jsou drahé. Bez ohledu na to, jestli na ně někdo má, nebo ne, hejtrům vadí hlavně to, že za ty prachy nenabízí nic navíc, ať už jde o vzhled, funkce, omezenost customizace prostředí iOS, nemožnost používat vlastní appky pro poznámky, kalendář, mapy a třeba i prohlížeč, kdy odkazy odkudkoliv v systému otevřete nativně stejně jen v Safari.
Pokud si odmyslíte všechny ty půtky zmíněné výše, tak vám klasický uživatel jablečného zařízení potvrdí, že má “jabko”, protože je na něj zvyklý, všechno obecně funguje, provázanost, ať už cloudových nebo ostatních služeb, je příkladná a když k tomu připočtete i dlouholetou podporu, tak byť je cena iPhonu při pořízení vysoká, dá se časem obhájit.
A také jedním dechem dodá, že tyhle věci nijak zvlášť neprožívá a značkou se vyloženě neopájí. Prostě mu vyhovuje. A když chce někdo něco jiného, klidně levnějšího, tak ať si za tím jde. Každého věc, no ne?
TIP: 4 důvody, proč byste si neměli koupit iPhone 11
Jak už jsem to jednou zmínil. iPhony nejsou levné, nebyly a nejspíš ani nebudou. Očesanější verze se dají označit termínem dostupné, ale ne levné. Nicméně každému, co jeho jest. Máme volný trh, tak ať si každý kupuje, co se mu zlíbí. A že platí víc, když u konkurence by mohl mít daleko lepší “železo”? Třeba to těm uživatelům prostě vyhovuje. A i kdyby byli “jen” pohodlní, tak je to stále jejich věc.
Ono by bylo na “férovku” dobré si připomenout, že zabejčenost a oddanost je vlastní i uživatelům Androidu. Jsou tací, kteří si budou kupovat takový Samsung stůj, co stůj. Anebo Sony, LG, Xiaomi, Oppo, Vivo, …
V konečném důsledku na tom totiž vůbec nezáleží. Tento článek není oslavou Applu, jen takovým hodně zjednodušeným shrnutím, proč mu to stále ještě šlape, proč jeho produkty uživatelům vyhovují a proč jej někteří stále nemůžou vystát.
A jak to máte s Applem vy?