Recenze Apple iPhone XS Max: čím větší, tím lepší?
Nový iPhone XS zachvátil obchody a stal se pro mnohé jasnou jedničkou a nejlepším smartphonem, který současný smartphonový trh nabízí. Dokáže ale podobné terno vyvolat i větší z dvojice nových Jablíček iPhone XS Max, nebo si hraje na úplně jiném písečku? Na to odpoví naše dnešní recenze.
V průběhu let se do značné míry změnilo, jak společnost Apple vnímá trh a zákazníky. A tím pádem se (možná bohužel, možná bohudík) velmi proměnil i jejich kdysi notně osobitý a signifikantní plán. Applu jako kdyby poslední čas docházely nápady na přínosné inovace. Ano, kde kdo by mohl namítnout, že to byl právě Apple, kdo nastolil trend bezrámečkovým telefonům s výřezem. To je sice pravda, avšak je to za delší dobu jediná skutečná inovace (chceme-li to inovací vůbec nazvat), která pro smartphonový svět něco znamenala.
Ale i přes to, že Applu skutečně tak nějak docházejí dobré nápady, jejich produkty byla, je a asi i bude radost používat. Přístroje s logem nakousnutého jablíčka jsou jednoduše něčím osobitým; něčím, co na vás dýchne pořádnou dávku pozitivní nálady, kterou pak chcete dostávat pořád a pořád dokola. Že vám to připomíná návykovost podobnou z odvětví adiktologie? Možná. A je to právě asi to, na čem Apple staví – jeho produkty nejsou ve všech ohledech perfektní, to ani náhodou, ale dávají zákazníkovi tušit, že tomu tak je. My se na jeden takový kouzelný produkt od Applu podíváme, a není to nic menšího, než možná to nejzajímavější, co může Apple svým zákazníkům dnes nabídnout.
Apple iPhone XS Max: specifikace
| Konstrukce | sklo a kov, 158 x 77 x 7,7 mm, 208 g, odolnost IP68 |
|---|---|
| Displej | 6,5″, OLED Super Retina, HDR, 3D Touch, 2436 x 1125 px, poměr stran 19,5:9, jemnost 458 ppi |
| Operační systém | iOS 12 |
| Procesor | 6 jádrový, Apple A12 Bionic |
| Paměť | 4 GB RAM, 64/256/512 GB úložiště, nemá microSD slot |
| Fotoaparát | duální (12 + 12 Mpx), blesk, dual OIS, f/1,8 a f/2,4 + přední 7 Mpx, f/2,2 |
| LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
| Technologie | Bluetooth 5, Lightning, Wi-Fi, GPS, 3D čtečka tváře, stereo reproduktory |
| Baterie | 3174 mAh, rychlonabíjení, bezdrátové nabíjení (Qi) |
| Cena a dostupnost | od 32 990 Kč, od 29. září v ČR |
Produkt můžete zakoupit na Alza.cz.
Design a zpracování: opravdu velká nádhera
Spanilou jízdu po záhybech a zákrutách těla nového iPhonu musíme začít jak jinak než u rozměrů. Totiž, velikost je asi největší výhodou a zároveň slabinou iPhonu XS Max. Pojďme na to logicky: když chci nový iPhone, koupím si to nejnovější, co Apple nabízí, tedy něco, čemu do jisté míry nesprávně říkáme základní model. Letos je to iPhone XS (recenze). To je přístroj, který Apple přesně navrhl, aby sloužil zákazníkům, jako ten nejlepší smartphone současnosti. I přes to ale Apple nejen letos přišel s druhým, o pořádný kus větším iPhonem. Dříve to byla varianta Plus, nyní se tato část portfolia přejmenovala na Max. Ať už se jmenuje jakkoliv, vždycky víme, že je to pořádný kus telefonu. Měl jsem tu čest držet v ruce několik posledních generací Pluskových variant nových iPhonů. A za boha jsem nemohl přijít na to, proč by si někdo kupoval takhle velký telefon. A upřímně, ten samý postoj držím i po čase stráveném s iPhonem XS Max. A to hlavně kvůli tomu, že například loňský iPhone 8 Plus (recenze) je docela jiný kus elektroniky než letošní iPhone XS Max.
A mluvím právě o tom fenoménu bezrámečkovosti. Dřív, když ještě výřezy a bezrámečkové displeje byly přítomny jen ve snech designérů, museli jste si zákonitě koupit velký telefon, abyste měli velký displej. Dnes je ale situace mnohem odlišná a moc dobře nám k tomu pomůže trocha čísel: loňský největší iPhone 8 Plus měl na výšku 158 mm a na šířku 78 mm, úhlopříčku displeje měl potom 5,5″; zato letošní iPhone XS Max má na výšku 157 mm, na šířku 77 mm, ale co hlavně, má obrovský 6,5″ displej. Už chápete? Předem se omlouvám všem odpůrcům výřezů, vím, mnohdy je to zkrátka neestetické, ale jedno výřezům upřít nelze – jsou neskutečně praktické – minimálně tedy ty na iPhonech. A to nejlepší, co na konstrukci iPhonu XS Max najdeme, je právě poměr displeje k tělu 84,4 %. To ve zkratce znamená, že s přimhouřením jednoho oka se rovná přední plocha (a výřez) k displeji. Neřeším vůbec jak moc je nebo není iPhone XS Max bezrámečkový, upřímně, rámečky tam jsou, navíc jsou na místech, kde by být nemusely, ale ve finále to je jedno, protože před sebou máme obrovský displej na opravdu velkém těle.
Jak jsem zmínil předtím, rozměry nového velkého iPhonu jsou alfou a omegou; hlavní předností i hlavním záporem. Přednosti jsem tak nějak naťukl: velké tělo rovná se velký displej, přitom velký displej je vhodný na všechny druhy akcí – hodí se pro vytváření obsahu a i pro jeho konzumaci. Ale ať už chceme nebo ne, varování je na místě. Telefon je opravdu velký, a pokud nedisponujete většíma rukama než je český průměr, berte raději menší iPhone XS – je to stejné zařízení v menším těle. Já sám mám poměrně velké ruce, ale ovládat telefon jednou rukou bylo pro mě, stejně jako pro všechny, kterým jsem telefon do ruky půjčil, nemožné.
Ovladatelnost je věc jedna, tu bychom měli, nesmíme ale opomenout ani aspekt, který o vašem vztahu k iPhonu hodně rozhoduje, a tím je design. Nebude asi žádným překvapením, když řeknu, že iPhone XS Max je naprosto krásný telefon. Navíc testovaný model byl v nové zlaté variantě, což ještě umocňovalo nádheru, která z telefonu sálala. Telefon na svém těle kombinuje kovovou konstrukci na bocích se skleněnými povrchy vpředu a vzadu. To značí dvě věci: první, že je telefon na první pohled pořádným kusem hardwaru a tak jej i cítíte v rukách, k tomu se telefon bude dobře držet a nebude nutně klouzat z rukou (i když koho to ve skutečnosti zajímá, když si 80 % uživatelů iPhonů kupuje levné plastové obaly z Aliexpressu?), a pak také to, že na zádech budou ulpívat desítky otisků. Ano, s tím se budou muset uživatelé smířit, záda iPhonu jsou jako čerstvě vyleštěné zrcadlo, jako umytá sklenička na novoroční přípitek – stačí jediný lehounce zpocený prst, a nádhera je ta tam.
Relativně mohutným designovým prvkem je i vystouplá čočka duálního fotoaparátu na zádech telefonu. Ta je, jak jsme u Applu zvyklí, hodně vystouplá a hodně ostrá. Kolem sebe má totiž jakýsi kovový rámeček, takže pořádně řeže do rukou, když o ni při manipulaci s telefonem nechtěně zavadíte. Jinak je ale používání telefonu veskrze pohodové. Ortodoxní fanoušky jiných značek by mohlo štvát to, že Apple stále nepřesídlil přepínače hlasitosti na pravou bočnici, takže to ve finále vypadá tak, že napravo je jenom slot na nanoSIM kartu a dlouhé vypínací tlačítko, a nalevo jsou regulátory hlasitosti a nad nimi ještě ikonický přepínač, který lze nakonfigurovat buď na zapnutí či vypnutí tichého režimu, případně na aktivaci nebo deaktivaci automatického otáčení obrazovky. Horní strana je naprosto hladká a na dolní hraně vidíme mřížkový reproduktor (který v kombinaci s telefonním sluchátkem umí hrát stereo) a nabíjecí konektor Lightning; o 3,5mm audiojacku snad ani netřeba ztrácet slovo, na ten Apple zanevřel již před dvěma lety u iPhonu 7 (recenze); nově však opomněl přidat redukci, takže klasičtí posluchači mají smůlu. Co dodat, snad jen to, že od loňské subgenerace iPhonu X (recenze) se design nových kousků ani o chlup nezměnil. To je na jednu stranu škoda, na druhou stranu ale nutno uznat, že modely řady S nikdy neoplývaly změnou designu oproti nonS telefonům. A nakonec, proč měnit to, co zaručeně funguje?
Displej, prostředí a baterie: pracant i bez stylusu
Hlavní prostor všeho dění – displej – je nejen velký, jak jsme si ukázali v minulé kapitole, ale také moc hezký a příjemně se používá, překousneme-li tedy jeho rozměry. Jak již zaznělo, jedná se o 6,5″ panel s technologií zobrazování Super AMOLED, které Apple říká Super Retina. A kdo kdy okusil Retinu od Applu, moc dobře ví, o čem mluvím, když říkám, že se jedná o jeden z těch nejlepších displejů, které na smartphonu můžete v dnešních dnech mít. Proti by jistě byl například Huawei Mate 20 Pro nebo Galaxy Note 9 (recenze), ale mezi kvalitami displejů na těchto přístrojích není velkých rozdílů. Když tedy něco nazveme jedním z těch nejlepších displejů současnosti, zřejmě to značí, že se nejedná o jen tak ledajaký zobrazovač. Apple se ale s displejem klasicky silně vymyká a jedinou obvyklou záležitostí je skutečně snad jen horní výřez a poměr stran 19,5:9. Protože například rozlišení je v řeči čísel 2688 x 1242 pixelů, což se nejvíce blíží označení Quad HD. Jistě netřeba vypichovat všechny přednosti Retina, potažmo Super Retina displeje, ale stejně: ze všech kvalit tohoto zpracování nejvíce oslnilo čtení na přímém slunci. iPhone XS Max je totiž jedním z těch telefonů, které vám dovolí číst sáhodlouhý text na otevřené tramvajové zastávce v pravé poledne na přímém slunečním svitu. A věřte, že v praxi to vypadá mnohem lépe, než to zní.
Displeje se také týká něco, čemu Apple říká 3D Touch. Je to jakási sekundární vrstva pod displejem, které se dotknete tak, že svrchní vrstvu displeje nepatrně promáčknete. Displej má tak vlastně dva stupně stisku – klasický dotek prstem a silnější dotek prstem. A stejně jako gesta v iOS 12, která netřeba dlouze představovat, protože jsou stejná s těmi na Androidu 9, tak i 3D Touch je něco, co dělá používání iPhonu XS Max neskutečně příjemným a intuitivním zážitkem. Jakákoliv práce, ať už jde o čtení a editování článků, psaní e-mailů, sdílení obsahu na sociálních sítích, nebo i trochu oddechovějších aktivity, jako třeba chatování či sledování videí, všechno je na iPhonu XS Max radost provádět a několikrát mi během testování přišlo, že v tomto skvěle konkuruje telefonu Note 9 od Samsungu, který sice evokuje, že se stylusem jde všechno lépe, to ale není úplná pravda. Dobře navržená gesta, kterými je iOS 12 prošpikováno, jsou totiž mnohdy lepší než stylus.
Není ale všechno zlato, co se třpytí. Na adresu iOS 12 musí přijít i několik pozvednutých ukazováčků. Například práce s výřezem. Na jednu stranu je mnohem lepší než u většiny androidové konkurence, na stranu druhou to ale rozhodně šlo vymyslet mnohem lépe. Některé aplikace totiž s výřezem neumí vůbec jednat a místo něj zobrazí jen černý pruh; přitom nejde o nijak nepoužívané aplikace, podobně totiž zlobila aplikace pro PlayStation Network či appka novinkového servisu Novinky.cz. Povětšinou jsem ale s operačním systémem neměl problém a jeho používání bylo velmi příjemné. Perfektní je hlavně přehlednost, například v Nastavení, čehož se nebál využít Huawei u své nadstavby EMUI. Dalším pochvala do Cupertina letí za biometrii. Pár let nazpět byl pro zákazníky jednoznačně nejoblíbenějším biometrickým způsobem právě sken otisků prstů. Nebudu lhát, i já jsem v něm viděl budoucnost. V rámci přechodu na bezrámečkový design se Apple rozhodl čtečku otisků prstů Touch ID odstranit, neboť na záda ji přemisťovat nechtěl a pod displejem ji má zatím jen pár výrobců. Chytré hlavy v Apple tak vymysleli vskutku lišácký způsob, jak zachovat uživatelský komfort, ale i bezpečí dat. Nový způsob, který ihned začala konkurence ve velkém kopírovat (nutno uznat v mnoha případech naprosto zcestně), se jmenuje Face ID. Přední speciálně navržená kamera oskenuje váš obličej, umístí na něj 30 000 bodů a převede si 3D obraz vaší tváře do databáze. Ve finále tak potom stačí jen umístit obličej do zorného pole kamery a odemknout displej gestem. Nutno uznat, že Face ID skutečně funguje dobře a hlavně rychle, navíc vás pozná i v kšiltovce, slunečních brýlích či se strništěm (plnovous jsem si kvůli testu narůst nenechal).
Tou objektivně největší předností každého iOS je ale jeho odladěnost a s tím spojená rychlost. Můžete mít klidně androidový smartphone s 10 GB RAM a nejnovějším čipsetem od Qualcommu či od Huawei, stejně nebudou animace v menu tak plynulé, jako na iOS. Za vším je již zmíněná skvělá optimalizace a také dobře navržené a naskriptované pohyby ikonek, písmenek, číslic a tak nějak všeho. Toho si skutečně budete cenit a při přechodu na konkurenční platformu si toho jistě všimnete při první příležitosti. A co vlastně za tímto skvělým uživatelským zážitkem s iOS stojí za hardware? Apple u nových iPhonů představil také novou generaci procesorů A12 Bionic. To je vůbec první komerčně využitý procesor vyráběný 7nm technologií a to mu zajišťuje větší kumulaci výkonu na menším prostoru. Aby ale to všechno onen tovární čipset stíhal, k duhu přijdou ještě 4 GB RAM. Co se týče vnitřního úložiště, u iPhonů je to typicky jednoduché, při výběru telefonu tak musíte dost dbát i na výběr paměťové varianty, vzhledem k absenci slotu na microSD karty. A přitom na výběr máte hned ze tří variant: 64 GB pro nenáročné, 256 GB pro náročné a 512 GB pro fajnšmekry; přitom asi nebude s podivem, že u nejvyšší kategorie 512 GB se cena přístroje vyšplhá přes 40 000 korun.
To, že je iPhone XS Max velkým telefonem, evokuje i fakt, že baterie uvnitř bude také velká. Má jen něco přes 3100 mAh, nenechme se ale zlákat řečí čísel. Totiž, výdrž baterie je úzce spjatá s tím, jak moc telefon vyčerpáváme, jak moc používáme určité aplikace atd. Řekl bych, že telefon má lehce nadprůměrnou výdrž a při plné zátěži, tedy například s 5,5 hodinami rozsvíceným displejem vydrží s klidem 24 hodin a po uplynutí této časomíry zahlásí dejme tomu 10 % baterie. Jako je to ale i u jiných telefonů jiných značek, i zde lze baterii více šetřit. Osobně jsem se naopak snažil telefon rozbít za půl dne, tudíž v jednom kuse jsem měl připojená bezdrátová sluchátka přes Bluetooth, byl jsem připojen na mobilní síť, i přesto jsem však nechal hledat volné Wi-Fi sítě. Neustále jsem něco četl, psal, sledoval videa, ve volných chvílích i hrál náročné hry, ale co hlavně, celou dobu jelo naplno Apple Music s mým 27hodinovým playlistem. Byl to ale tvrdý oříšek, iPhone XS Max se nakonec po asi 7 hodinách průběžného ždímání ozval s prosbou o nabíječku a 3 % baterie. Vítězství člověka nad technologií? Možná. Každopádně v praxi můžete počítat s výdrží něco málo přes 24 hodin, přitom když oželíte Facebook a Instagram, což jsou aplikace, které mi žraly nejvíce energie, společně ještě s prohlížečem Safari, můžete dosáhnout klidně i výš.
Fotoaparát: jeden z bohů
Kdo kdy držel v ruce iPhone, moc dobře ví, jak skvěle tyto hračky fotí, ale hlavně, jak moc zábavné a příjemné to focení je. Za vším stojí velice dobře navržená fotoaplikace, která jen potvrzuje kvalitu celého operačního systému. První dojem z fotoaplikace je výborný, umí fotit neskutečně rychle, pohodlným svajpováním se snadno prokoušete přes všechny dostupné fotomódy, ať už jde o klasický režim Foto, oříznutý režim Čtverec a také panoramatický režim Pano. Z módů pro focení je třeba ještě jmenovitě vyzdvihnout režim Portrét, který nabízí několik nastavení světelností a díky duálnímu fotoaparátu umí iPhone XS Max i brilantní bokeh efekt. Pomineme-li režim Pano, tak všechny zmíněné módy umí i přední kamera, která ve světě vlajkových lodí hraje spíše průměr u cenovky nad 20 000 korun, notabene u cenovky nad 30 000 korun a více jsou k vidění lepší selfie kamery. Pokud jde ale o kvalitu fotek z hlavního fotoaparátu, tady se jedná o naprostou parádu, kterou si nezřídka spletete s fotkou ze zrcadlovky.
Nový velký iPhone XS Max je ale skvělým parťákem i při natáčení. Umí natáčet klasicky v HD rozlišení se 30 snímky za sekundu, to samé i ve Full HD rozlišení, kde ale zvládá i 60 snímků za sekundu. A totéž se dá říci i o 4K rozlišení, které iPhone XS Max umí také a také v 60 snímcích za sekundu. Upřímně, neuvěřitelná hloubka ostrosti při natáčení ve 4K a 60 FPS je silně návyková a člověk by pak chtěl natáčet kde co. Škoda jen, že 4K monitory a hlavně televize ještě nejsou tak rozšířené, abychom si toto rozlišení užili naplno při sledování filmů či videí právě z iPhonu.
Oproti konkurenci však působí fotoaparát iPhonu XS Max v některých momentech doslova hloupě. Konkurence v podobě Samsungu či Huawei totiž ve velkém do svých fotoaparátů pumpuje umělou inteligenci. To Apple dělá v naprosto minimálním měřítku. Například autoostření je velmi chytré a ihned se uchytí na obličej či objekt, který chce fotograf zachytit, tím ale umělá inteligence u fotoaparátu iPhonu XS Max končí. Žádné speciální světelné efekty pro zachycení oblohy, rostlin, zvířat či panoramatických krajinek. Otázkou tak zůstává, jestli něco takového u svého telefonu potřebujete a pokud ano, iPhone (alespoň tedy současná řada a minulé generace s iOS 12) nebude vaším šálkem kávy, a to i přesto, že se jedná o jeden z nejlepších fotomobilů současnosti.
Jak fotí iPhone XS Max?
Zhodnocení a konkurence
Na úvod závěru se hodí položit si matku všech otázek: v čem je iPhone XS Max o tolik lepší než iPhone XS, tedy proč připlácet za variantu Max? Podle mého názoru totiž iPhone XS Max není pro každého. A tím se liší od iPhonu XS. Nezáleží na tom, jestli jste studentka, podnikatel, stavař nebo řidič autobusu – iPhone XS je pro všechny; pokud tedy máte v kapse volných 30 000 korun. A pro ty, pro které není iPhone XS, pro ty je varianta Max. A prim hraje větší displej – vejde se na něj víc obsahu a také je vše přehlednější. Došel jsem k závěru, že iPhone XS Max je pro zákazníky, kteří za své peníze chtějí něco víc a, ruku na srdce, iPhone XS Max lépe symbolizuje svou cenovku než menší iPhone XS.
Jak již vyznívá z předchozího odstavce, velkým konkurentem iPhonu XS Max je jeho menší sourozenec. Zde ale konkurence nekončí. V průběhu recenze jsem zmiňoval i Samsung Galaxy Note 9 (recenze), který je svým zaměřením na práci velkým adeptem na konkurenci pro nový velký iPhone. Rovněž horká novinka Huawei Mate 20 Pro by mohl novým iPhonům zatopit, hlavně pak fotografickými schopnostmi a cenou, která je o 5 000 korun nižší. Předností má ale iPhone XS Max mnoho, přitom tou hlavní je – troufám si tvrdit – plynulost softwaru, což se hodí při práci i při spíše rekreačních činnostech. Proti jde však cena, která je vyšší než u zmíněné konkurence a opět tak platí, že za značku jakou je Apple se musí platit.
| Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
 výborný displej (velikost i kvalita) |  pro někoho už příliš vysoká cena |
| krásný design a kvalitní zpracování | náchylnost k upatlání |
| vysoký výkon | až moc vystouplý fotoaparát |
| skvěle odladěný operační systém iOS 12 | absence 3,5mm jacku a také redukce |
| parádní fotoaparát |
