Finská společnost se snaží vrátit na výsluní. Cestou světem ztratila mnoho ze svého lesku, obrali ji o patenty, kreativní mozky a teď přichází před zájemce s trochu potrhanými šaty a umaštěnými vlasy. Bude stačit impresivní hardwarová výbava spolu s nostalgickým připomínáním starých časů k nalákání většího počtu zákazníků?
Na Nokii mám samé hezké vzpomínky. Je to až skoro fatalistické: v řadě po sobě jsem vlastnil Nokii N80, N95 a 5800 XpressMusic. Tedy dva ultimátní manažerské stroje se symbianem a klávesnicí, poslední „normální“ smartphony před nástupem iPhonu. A nakonec i strašný dotykový úkaz, co měl Applu konkurovat a namísto toho předznamenal odchod Finů na smetiště dějin.
Poslední telefon s logem Nokie jsem naposledy testoval v roce 2014. Byla to Nokia 830, krásný kovový stroj s barevnými kryty, který mi vyrazil dech svým zpracováním i designem. Už tehdy se však objevovali proroci, kteří se vztyčeným prstem varovali před tím, že nedostatek aplikací v ekosystému Windows Phone, do něhož se Nokia krví upsala, může způsobit jeho smrt. To, že se tak skutečně i stalo, je už nějaký čas veřejná záležitost. Už tehdy, v roce 2014, si však fanoušci značky vysnili pro „své“ finské stroje androidovou budoucnost.
A ta teď přichází. Přede mnou leží telefon, co má narýsovat novou budoucnost Nokie jako už rozhodně ne hegemonní, ale aspoň konkurenceschopné značky. Po telefonech, které měly za úkol ukázat, že Finové dokážou vyrobit levný telefon, přichází cvičení na téma Drahý a vybavený telefon. A já stále ještě nevím, co si o něm mám myslet. Na jeho zadním krytu se skví titulek HMD Global Oy, aktuálního vlastníka značky Nokia. A já pomalu docházím k názoru, že jeho logo mělo stát i na čele Nokie 8 a přiznat tak, že tento telefon není dílem „oné legendární Nokie“, ale nové značky, co se teprve snaží etablovat a získává první zkušenosti s vývojem. Všechny její nedostatky bych jí totiž dokázal odpustit snáze bez legendárního názvu ve štítu. Ten je totiž jednou z mála věcí, které jsou na novém telefonu skutečně zajímavé.
Konstrukce | celokovové tělo, 152 x 74 x 7,9 mm, 160 g |
---|---|
Displej | 5,3″, IPS LCD, 2560 x 1440 px, jemnost 554 ppi |
Operační systém | Android 7.1.1 Nougat |
Procesor | 8 jádrový, 2,45 GHz, Qualcomm Snapdragon 835 |
Paměť | 4/6 GB RAM, 64/128 GB úložiště, microSD slot (až 256 GB) |
Fotoaparát | duální (13 + 13 Mpx), LED blesk, f/2.0, Zeiss optika + přední 13 Mpx, f/2.0 |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
Technologie | Bluetooth, NFC, USB-C, Wi-Fi, GPS+Glonass+BDS, čtečka otisků prstů, OZO audio (prostorový záznam zvuku) |
Baterie | 3 090 mAh, rychlonabíjení |
Cena | 16 000 Kč, říjen 2017 |
Nokia 8 bývá často prezentována jako vlajková loď finského výrobce. S dovolením toto tvrzení hned na začátku pro jistotu trochu poopravím. Je to „aktuální“ vlajková loď a tuto nevděčnou roli bude hrát jen do příchodu Nokie 9. Nejedná se tedy o přístroj, který je určen k tomu, aby konkuroval nejnovějším Samsungům Galaxy S8 nebo snad iPhonům a Huawei Mate 10. Je to něco jako střední třída na steroidech.
Tento fakt je zřetelný už na samotném těle přístroje. Současný bezrámečkový trend prozatím ve Finsku nezachytili. Ba naopak – minimálně nad displejem a pod ním vidíme přečuhující plochu srovnatelnou snad jen s mnohokrát za totéž kritizovanými přístroji od Sony. I na bocích se nachází poměrně nezvyklé množství hmoty. Stejně tak i na zádech – to, aby fotoaparát přečuhoval o milimetr nad zbytek roviny už se aktuálně ve společnosti příliš nenosí. Aspoň, že se objektivy nacházejí uprostřed zad, a přístroj se tak ležíc na zádech nekýve ze strany na stranu. To se však už nedá říci o bočních ovládacích tlačítkách. Ty mají na dnešní poměry nezvyklou vůli, jejich ostré hrany řežou do prstů, a navíc v důsledku zpředu dozadu zužujícího se těla disponují dosti neergonomickým sklonem. K tomu přičtěme relativně nepřesnou a pomalejší čtečku otisků prstů v domovském tlačítku pod displejem, a rozporuplný dojem je dokonán.
Tyto nedostatky ovšem nemusejí nutně znamenat, že v oblasti designu nemá Nokia 8 co nabídnout. Zbytek zpracování je dokonalý, dokulata vysoustružené hliníkové tělo se skvěle drží a profil přístroje s už zmíněným zúžením v rozměru hloubky jako by byl navržen pro co nejsnazší zasouvání do zadní kapsy kalhot. Co nejpohodlnějšímu držení a přenášení také napomáhají rozumné rozměry i hmotnost. Pozitivnímu vyznění finského designu také napomáhá zaoblené krycí sklíčko a dokonale skryté, byť pravda trochu rozměrnější, plastové vložky antény. Jejich trochu překvapivá délka má podle informací výrobce napomáhat lepšímu průniku signálu při držení, což však ne vždy beze zbytku platí. Ba naopak, čas od času dokázala Nokia 8 nepěkně překvapit náhlým výpadkem signálu nebo rapidním zpomalením příjmu dat přes Wi-Fi, čímž na chvíli znemožnila fungování jakékoli aplikace pracující on-line.
Zpět ale k tělu přístroje. Není to tak dlouho, co stačilo říci, že telefon můžete s čistým svědomím vytáhnout v dešti. Dnes už používáme přesnější označení na základě norem stupně krytí vycházejícího z armádních standardů. V duchu této doktríny proto konstatuji, že Nokia 8 nabízí stupeň krytí IP54. Není proto vodotěsná, jako například špičkové Samsungy nebo Sony, používání v dešti by však nemělo bránit nic. Potápění s Nokií ovšem vřele nedoporučuji.
Obrazovka, kterou nová Nokia přináší, je to nejlepší, co jsme zatím mohli na finských přístrojích vidět – jakkoli by možná ctitelé AMOLED panelů historické Nokie 930 protestovali. Nokii 8 vybavili inženýři 2K IPS LCD displejem o úhlopříčce 5,3 palce a hustotou zobrazení 554 ppi. Pokud pomineme True Tone obrazovky od Apple, není mnoho telefonů, které by se takto kvalitním LCD displejem mohly pochlubit. Například hodnotu jasu 700 nitů bez potíží překonají jen 1000nitové obrazovky u nejnovějších Samsungů, které však využívají Super AMOLED technologii.
Přesto však například čitelnost na přímém slunci není taková, jak bych si u obrazovky podobných parametrů představoval. Na vině je přitom lapidární důvod – nedostatečná oleofobní vrstva sklíčka. Tedy přeloženo – sklo Nokie 8 se příliš patlá. Je to jeden z několika momentů, kdy mi nový finský telefon spíše než doladěný produkt připomínal snahu některého čínských „noname“ producentů proniknout mezi zavedené výrobce. Stejně tak zamrzí nepřítomnost časovatelné změny teplotní charakteristiky zobrazení známé jako Night Shift. Je to daň za použití téměř čistého operačního systému Android, který toto zatím neumožňuje. Naštěstí se dá tento problém snadno dořešit aplikací třetí strany. Potěší naopak ambientní zobrazení hodin, stavu baterie a notifikací na zamknuté obrazovce. I to má však k dokonalosti daleko. V HMD si zřejmě neuvědomili, že aby byla jakákoli forma funkce „Alway On Display“ užitečná, musí na ni být dobře vidět. A to se o titěrném a tenkém fontu použitém v Nokii bohužel říci nedá.
Teď ale k tomu, proč by mohla být i přes tyto drobné zádrhele Nokia 8 pro řadu uživatelů dobrou volbou. Uvnitř přístroje tepe nejsilnější procesor od Qualcommu – Snapdragon 835, který doplňují 4 GB RAM. Tento shluk čísel představuje aktuálně tu nejlepší vnitřní výbavu, které je trh schopen nabídnout (nepočítám in-house procesory Samsungu, Applu a dost možná i Huawei, které jsou v určitých případech schopny dosahovat i větších výkonů). Pro milovníky benchmarků doplním, že v AnTuTu dosahuje tato kombinace v Nokii 8 skóre bezmála 170 000 bodů, tedy lehce pod TOP 5 v žebříčku přístrojů s Androidem (pozn.: v době vydání recenze existoval veřejně pouze neaktuální srpnový žebříček).
Není proto asi potřeba se déle zaobírat absolutní plynulostí a rychlostí veškeré práce, kterou budete na telefonu provádět. Tím spíše, že se v HMD rozhodli rezignovat na jakoukoli grafickou nadstavbu a spoléhají téměř výhradně na čistý Android v dnes už pravda neaktuální verzi 7.1 s příslibem aktualizace na verzi 8.0 Oreo. Tato volba má svá pozitiva i negativa. Mezi kladné stránky patří asi kromě zmíněné plynulosti také samotný vzhled prostředí. Android ve své čisté verzi patří dle mého názoru mezi vůbec nejmodernější, nejčistší a nejpovedenější uživatelská prostředí. Kromě toho také umožňuje používat vyskakovací widgety u ikon aplikací na ploše poskytující rychlý přístup k nejpoužívanějším funkcím aplikace. Pokud to vývojář daného programu umožní, zvládá to Android 7 už dlouho, většina grafických nadstaveb ovšem tuto schopnost blokuje.
A teď ty stinné stránky: kromě funkcí, jež přináší samotný Android, nepřináší Nokia nic, co by ji odlišilo od jí podobných telefonů. Naštěstí si už před pár měsíci vzali v Google ponaučení ze schopností grafických nadstaveb jednotlivých výrobců a mnoho funkcí, včetně rozdělení obrazovky mezi více aplikací, do systému implementovali. Něco ovšem nikoli. Pokud jste například zvyklí nechat si vedle ikonky baterie zobrazovat stav nabití v procentech, musíte se u Nokie s touto funkcionalitou rozloučit. Konkrétní číslo je vidět buď na už zmíněné zamčené obrazovce, anebo v ovládacím panelu po dvojím stáhnutí notifikační lišty.
Ne snad, že by případný majitel musel kontrolovat stav akumulátoru nějak často. Nokia ve svém lehkém těle nese baterii s lehce nadprůměrnou kapacitou 3090 mAh, což také poskytuje lehce nadprůměrnou výdrž. Celý den s ní vydržíte bez jakýchkoli větších potíží i v náročnějším pracovním režimu. Průměrná výdrž během testování se blížila ke dvaceti hodinám s průměrným časem „screen on time“ oscilujícím kolem tří hodin. Rychlonabíjení v aktuálním standardu Quickcharge 3.0 proto asi tak často nevyužijete. Stejně jako bezdrátové nabíjení – to už kvůli kovovým zádům Nokia 8 nezvládne.
V duchu těch nejlepších finských tradic disponuje také Nokia 8 logem experta přes optické soustavy Zeiss pod oběma čočkami na svých zádech. Pamětníci se díky tomu se slzou v oku rozpomenou na kdysi jen těžko překonatelné výkony starých Nokií pod heslem PureView. Přísliby tedy přináší Nokia 8 veliké. Už několikrát jsme ovšem v textu narazili na fakt, že Nokia včera není ta samá Nokia jako je dnes.
Na papíře je vše ještě v pořádku. Dvojice senzorů disponuje rozlišením 13 Mpx na každém z nich. Jeden pracuje v barevném rozsahu RGB, ten druhý pak fotí černobíle ve vysokém kontrastu. Kombinace obrazů by měla dát dohromady prokreslenější snímek, než zvládne konkurence. Osobně jsem však tento dojem neměl. Stejná scéna vyfocená jedním a následně oběma objektivy vyhlíží vlastně dost podobně s tím rozdílem, že jedna z fotografií byla neznatelně podexponovaná. Na to však může mít vliv celá řada faktorů, nikoli jen množství použitých optických soustav. Podobně se to má i s HDR, které do výsledného procesu tvorby fotografie zasahuje jen neznatelně. Nakonec jsem ho záměrně ponechával vypnuté. Zejména nastavení na automatické zapínání totiž často způsobovala až nepřirozené zpoždění v expozici. I za jasného slunečného dne jsem často na cvaknutí závěrky musel čekat i dvě vteřiny. Každý, kdo někdy fotil zvířata nebo děti, mi asi dá za pravdu, že to v takových případech ekvivalent představuje několik staletí. To už je snad lepší nefotit vůbec a hezké zážitky si pamatovat.
I když za dostatečného množství světla dokáže Nokia 8 tvořit hezké a přirozeně barevné obrázky s dostatečným množstvím detailů, občas se nevyhne tradičním nectnostem mobilních fotoaparátů, jako jsou rozmazané a zkreslené kraje fotografií. V interiérech tmavých scénách pak čas od času odmítá zaostřit. Zkrátka průměrný fotoaparát se vším všudy. Nepotěší ani relativně nepřehledná fotoaplikace, která opět nechává vzpomenout na telefony čínské provenience, včetně nekvalitního překladu, který ovládání neprospívá (ne, „klapka“ skutečně není to samé jako „závěrka“).
Pochválit lze snad dobrý nápad na pořizování tzv. Bothies, kdy fotografie nebo video zaznamenává jak přední, tak i zadní fotoaparát. My „strejcové“ tuto funkci zase až tak často nevyužijeme, pro youtubering se však jedná o neocenitelná nástroj už jen díky schopnosti telefonu streamovat přímo z fotoaplikace do řady online služeb.
Jako průměrné lze hodnotit také hudební schopnosti telefonu. Začněme u venkovního repráčku. Ten je sice dostatečně hlasitý o přirozenosti projevu nebo basové složce však nemůže být ani řeč. Nemluvě o tom, že na testovaném kusu začínal ve vyšších hlasitostech nepříjemně drnčet. Zvukový výstup ze sluchátek patří pak mezi ty nadprůměrné, byť k absolutní špičce scházejí především frekvence ve středové části spektra, které by nechaly vyniknout bicím nástrojům a přibrousily nekonkrétní basy. V této souvislosti je pak třeba podotknout že Nokia se chlubí schopností telefonu natáčet videa s 3D zvukem soustavou mikrofonů, využívaje svých zkušeností 360stupňovým záznamem kamerami OZO (mimochodem, projekt, který kvůli neúspěšnosti Finové před časem v relativní tichosti ukončili). Při přehrávání na běžných aparaturách jsem však žádný kvalitativní skok nezaznamenal.
Rozporuplné pocity, se kterými jsem Nokii 8 vybaloval z krabice s dekorem držících se rukou odkazujícím na někdejší legendární finský vizuál s heslem Connecting people, ve mně přetrvávají i po konci testu. Je to asi takový pocit, jako by Mercedesy začali vyrábět v továrně produkující Dacie, vybavili je rumunským interiérem, místo hvězdy třícípé by jim daly do znaku pěticípou, ale tvrdili by, že je to ten samý starý dobrý mercedes a ten, kdo to nevidí, tak je hlupák.
Nokia 8 je pohříchu jeden z mnoha podobných androidových telefonů, který má se slavnou minulostí společné jen umístění loga Nokia v pravém horním rohu. Nenajdeme slavné patenty seveřanů, nenajdeme jasný odkaz na minulost, nenajdeme dokonce ani chytré poučení se z chyb konkurence. A není divu – Nokia, potažmo HMD začíná vlastně na zelené louce a podle toho to vypadá. Kvalitativní rozdíl mezi aplikacemi z finské dílny a funkcemi implementovanými přímo v operačním systému je nepřehlédnutelný.
Nokia 8 má ale přesto šanci přilákat své fanoušky. A to i kdyby to měli být jen ti, kteří nesledovali celý sled přešlapů, který někdejšího hegemona trhu dovedl až do dnešních dní, a chtějí „prostě zase tu Nokii“. I takové zákazníky ovšem možná překvapí cenovka. Někdejší Nokie byly drahé, a i cena dnešní Nokie 8 atakuje hranici 16 000, což je s ohledem na všechny výše zmíněné neduhy poměrně dost. Přesto držím Finům palce. Především těm, kteří zůstali ve firmě z původního osazenstva. Přeju jim entuziastický management, který Nokii opět dostane mezi velká jména průmyslu bez toho, aby se snažil ze slavné značky jen vydolovat peníze bez snahy inovovat a nabídnout cokoli navíc. Takových je totiž na světě víc než dost.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
skvěle zpracované hliníkové tělo | chybí voděodolnost |
vysoký výkon | hůře čitelný Always on displej |
čistý a dobře odladěný Android | průměrný fotoaparát |
pravidelné aktualizace a zabezpečení | vyšší cena |
Finská společnost se snaží vrátit na výsluní. Cestou světem ztratila mnoho ze svého lesku, obrali ji o patenty, kreativní mozky a teď přichází před zájemce s trochu potrhanými šaty a umaštěnými vlasy. Bude stačit impresivní hardwarová výbava spolu s nostalgickým připomínáním starých časů k nalákání většího počtu zákazníků?
Na Nokii mám samé hezké vzpomínky. Je to až skoro fatalistické: v řadě po sobě jsem vlastnil Nokii N80, N95 a 5800 XpressMusic. Tedy dva ultimátní manažerské stroje se symbianem a klávesnicí, poslední „normální“ smartphony před nástupem iPhonu. A nakonec i strašný dotykový úkaz, co měl Applu konkurovat a namísto toho předznamenal odchod Finů na smetiště dějin.
Poslední telefon s logem Nokie jsem naposledy testoval v roce 2014. Byla to Nokia 830, krásný kovový stroj s barevnými kryty, který mi vyrazil dech svým zpracováním i designem. Už tehdy se však objevovali proroci, kteří se vztyčeným prstem varovali před tím, že nedostatek aplikací v ekosystému Windows Phone, do něhož se Nokia krví upsala, může způsobit jeho smrt. To, že se tak skutečně i stalo, je už nějaký čas veřejná záležitost. Už tehdy, v roce 2014, si však fanoušci značky vysnili pro „své“ finské stroje androidovou budoucnost.
A ta teď přichází. Přede mnou leží telefon, co má narýsovat novou budoucnost Nokie jako už rozhodně ne hegemonní, ale aspoň konkurenceschopné značky. Po telefonech, které měly za úkol ukázat, že Finové dokážou vyrobit levný telefon, přichází cvičení na téma Drahý a vybavený telefon. A já stále ještě nevím, co si o něm mám myslet. Na jeho zadním krytu se skví titulek HMD Global Oy, aktuálního vlastníka značky Nokia. A já pomalu docházím k názoru, že jeho logo mělo stát i na čele Nokie 8 a přiznat tak, že tento telefon není dílem „oné legendární Nokie“, ale nové značky, co se teprve snaží etablovat a získává první zkušenosti s vývojem. Všechny její nedostatky bych jí totiž dokázal odpustit snáze bez legendárního názvu ve štítu. Ten je totiž jednou z mála věcí, které jsou na novém telefonu skutečně zajímavé.
Konstrukce | celokovové tělo, 152 x 74 x 7,9 mm, 160 g |
---|---|
Displej | 5,3″, IPS LCD, 2560 x 1440 px, jemnost 554 ppi |
Operační systém | Android 7.1.1 Nougat |
Procesor | 8 jádrový, 2,45 GHz, Qualcomm Snapdragon 835 |
Paměť | 4/6 GB RAM, 64/128 GB úložiště, microSD slot (až 256 GB) |
Fotoaparát | duální (13 + 13 Mpx), LED blesk, f/2.0, Zeiss optika + přední 13 Mpx, f/2.0 |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
Technologie | Bluetooth, NFC, USB-C, Wi-Fi, GPS+Glonass+BDS, čtečka otisků prstů, OZO audio (prostorový záznam zvuku) |
Baterie | 3 090 mAh, rychlonabíjení |
Cena | 16 000 Kč, říjen 2017 |
Nokia 8 bývá často prezentována jako vlajková loď finského výrobce. S dovolením toto tvrzení hned na začátku pro jistotu trochu poopravím. Je to „aktuální“ vlajková loď a tuto nevděčnou roli bude hrát jen do příchodu Nokie 9. Nejedná se tedy o přístroj, který je určen k tomu, aby konkuroval nejnovějším Samsungům Galaxy S8 nebo snad iPhonům a Huawei Mate 10. Je to něco jako střední třída na steroidech.
Tento fakt je zřetelný už na samotném těle přístroje. Současný bezrámečkový trend prozatím ve Finsku nezachytili. Ba naopak – minimálně nad displejem a pod ním vidíme přečuhující plochu srovnatelnou snad jen s mnohokrát za totéž kritizovanými přístroji od Sony. I na bocích se nachází poměrně nezvyklé množství hmoty. Stejně tak i na zádech – to, aby fotoaparát přečuhoval o milimetr nad zbytek roviny už se aktuálně ve společnosti příliš nenosí. Aspoň, že se objektivy nacházejí uprostřed zad, a přístroj se tak ležíc na zádech nekýve ze strany na stranu. To se však už nedá říci o bočních ovládacích tlačítkách. Ty mají na dnešní poměry nezvyklou vůli, jejich ostré hrany řežou do prstů, a navíc v důsledku zpředu dozadu zužujícího se těla disponují dosti neergonomickým sklonem. K tomu přičtěme relativně nepřesnou a pomalejší čtečku otisků prstů v domovském tlačítku pod displejem, a rozporuplný dojem je dokonán.
Tyto nedostatky ovšem nemusejí nutně znamenat, že v oblasti designu nemá Nokia 8 co nabídnout. Zbytek zpracování je dokonalý, dokulata vysoustružené hliníkové tělo se skvěle drží a profil přístroje s už zmíněným zúžením v rozměru hloubky jako by byl navržen pro co nejsnazší zasouvání do zadní kapsy kalhot. Co nejpohodlnějšímu držení a přenášení také napomáhají rozumné rozměry i hmotnost. Pozitivnímu vyznění finského designu také napomáhá zaoblené krycí sklíčko a dokonale skryté, byť pravda trochu rozměrnější, plastové vložky antény. Jejich trochu překvapivá délka má podle informací výrobce napomáhat lepšímu průniku signálu při držení, což však ne vždy beze zbytku platí. Ba naopak, čas od času dokázala Nokia 8 nepěkně překvapit náhlým výpadkem signálu nebo rapidním zpomalením příjmu dat přes Wi-Fi, čímž na chvíli znemožnila fungování jakékoli aplikace pracující on-line.
Zpět ale k tělu přístroje. Není to tak dlouho, co stačilo říci, že telefon můžete s čistým svědomím vytáhnout v dešti. Dnes už používáme přesnější označení na základě norem stupně krytí vycházejícího z armádních standardů. V duchu této doktríny proto konstatuji, že Nokia 8 nabízí stupeň krytí IP54. Není proto vodotěsná, jako například špičkové Samsungy nebo Sony, používání v dešti by však nemělo bránit nic. Potápění s Nokií ovšem vřele nedoporučuji.
Obrazovka, kterou nová Nokia přináší, je to nejlepší, co jsme zatím mohli na finských přístrojích vidět – jakkoli by možná ctitelé AMOLED panelů historické Nokie 930 protestovali. Nokii 8 vybavili inženýři 2K IPS LCD displejem o úhlopříčce 5,3 palce a hustotou zobrazení 554 ppi. Pokud pomineme True Tone obrazovky od Apple, není mnoho telefonů, které by se takto kvalitním LCD displejem mohly pochlubit. Například hodnotu jasu 700 nitů bez potíží překonají jen 1000nitové obrazovky u nejnovějších Samsungů, které však využívají Super AMOLED technologii.
Přesto však například čitelnost na přímém slunci není taková, jak bych si u obrazovky podobných parametrů představoval. Na vině je přitom lapidární důvod – nedostatečná oleofobní vrstva sklíčka. Tedy přeloženo – sklo Nokie 8 se příliš patlá. Je to jeden z několika momentů, kdy mi nový finský telefon spíše než doladěný produkt připomínal snahu některého čínských „noname“ producentů proniknout mezi zavedené výrobce. Stejně tak zamrzí nepřítomnost časovatelné změny teplotní charakteristiky zobrazení známé jako Night Shift. Je to daň za použití téměř čistého operačního systému Android, který toto zatím neumožňuje. Naštěstí se dá tento problém snadno dořešit aplikací třetí strany. Potěší naopak ambientní zobrazení hodin, stavu baterie a notifikací na zamknuté obrazovce. I to má však k dokonalosti daleko. V HMD si zřejmě neuvědomili, že aby byla jakákoli forma funkce „Alway On Display“ užitečná, musí na ni být dobře vidět. A to se o titěrném a tenkém fontu použitém v Nokii bohužel říci nedá.
Teď ale k tomu, proč by mohla být i přes tyto drobné zádrhele Nokia 8 pro řadu uživatelů dobrou volbou. Uvnitř přístroje tepe nejsilnější procesor od Qualcommu – Snapdragon 835, který doplňují 4 GB RAM. Tento shluk čísel představuje aktuálně tu nejlepší vnitřní výbavu, které je trh schopen nabídnout (nepočítám in-house procesory Samsungu, Applu a dost možná i Huawei, které jsou v určitých případech schopny dosahovat i větších výkonů). Pro milovníky benchmarků doplním, že v AnTuTu dosahuje tato kombinace v Nokii 8 skóre bezmála 170 000 bodů, tedy lehce pod TOP 5 v žebříčku přístrojů s Androidem (pozn.: v době vydání recenze existoval veřejně pouze neaktuální srpnový žebříček).
Není proto asi potřeba se déle zaobírat absolutní plynulostí a rychlostí veškeré práce, kterou budete na telefonu provádět. Tím spíše, že se v HMD rozhodli rezignovat na jakoukoli grafickou nadstavbu a spoléhají téměř výhradně na čistý Android v dnes už pravda neaktuální verzi 7.1 s příslibem aktualizace na verzi 8.0 Oreo. Tato volba má svá pozitiva i negativa. Mezi kladné stránky patří asi kromě zmíněné plynulosti také samotný vzhled prostředí. Android ve své čisté verzi patří dle mého názoru mezi vůbec nejmodernější, nejčistší a nejpovedenější uživatelská prostředí. Kromě toho také umožňuje používat vyskakovací widgety u ikon aplikací na ploše poskytující rychlý přístup k nejpoužívanějším funkcím aplikace. Pokud to vývojář daného programu umožní, zvládá to Android 7 už dlouho, většina grafických nadstaveb ovšem tuto schopnost blokuje.
A teď ty stinné stránky: kromě funkcí, jež přináší samotný Android, nepřináší Nokia nic, co by ji odlišilo od jí podobných telefonů. Naštěstí si už před pár měsíci vzali v Google ponaučení ze schopností grafických nadstaveb jednotlivých výrobců a mnoho funkcí, včetně rozdělení obrazovky mezi více aplikací, do systému implementovali. Něco ovšem nikoli. Pokud jste například zvyklí nechat si vedle ikonky baterie zobrazovat stav nabití v procentech, musíte se u Nokie s touto funkcionalitou rozloučit. Konkrétní číslo je vidět buď na už zmíněné zamčené obrazovce, anebo v ovládacím panelu po dvojím stáhnutí notifikační lišty.
Ne snad, že by případný majitel musel kontrolovat stav akumulátoru nějak často. Nokia ve svém lehkém těle nese baterii s lehce nadprůměrnou kapacitou 3090 mAh, což také poskytuje lehce nadprůměrnou výdrž. Celý den s ní vydržíte bez jakýchkoli větších potíží i v náročnějším pracovním režimu. Průměrná výdrž během testování se blížila ke dvaceti hodinám s průměrným časem „screen on time“ oscilujícím kolem tří hodin. Rychlonabíjení v aktuálním standardu Quickcharge 3.0 proto asi tak často nevyužijete. Stejně jako bezdrátové nabíjení – to už kvůli kovovým zádům Nokia 8 nezvládne.
V duchu těch nejlepších finských tradic disponuje také Nokia 8 logem experta přes optické soustavy Zeiss pod oběma čočkami na svých zádech. Pamětníci se díky tomu se slzou v oku rozpomenou na kdysi jen těžko překonatelné výkony starých Nokií pod heslem PureView. Přísliby tedy přináší Nokia 8 veliké. Už několikrát jsme ovšem v textu narazili na fakt, že Nokia včera není ta samá Nokia jako je dnes.
Na papíře je vše ještě v pořádku. Dvojice senzorů disponuje rozlišením 13 Mpx na každém z nich. Jeden pracuje v barevném rozsahu RGB, ten druhý pak fotí černobíle ve vysokém kontrastu. Kombinace obrazů by měla dát dohromady prokreslenější snímek, než zvládne konkurence. Osobně jsem však tento dojem neměl. Stejná scéna vyfocená jedním a následně oběma objektivy vyhlíží vlastně dost podobně s tím rozdílem, že jedna z fotografií byla neznatelně podexponovaná. Na to však může mít vliv celá řada faktorů, nikoli jen množství použitých optických soustav. Podobně se to má i s HDR, které do výsledného procesu tvorby fotografie zasahuje jen neznatelně. Nakonec jsem ho záměrně ponechával vypnuté. Zejména nastavení na automatické zapínání totiž často způsobovala až nepřirozené zpoždění v expozici. I za jasného slunečného dne jsem často na cvaknutí závěrky musel čekat i dvě vteřiny. Každý, kdo někdy fotil zvířata nebo děti, mi asi dá za pravdu, že to v takových případech ekvivalent představuje několik staletí. To už je snad lepší nefotit vůbec a hezké zážitky si pamatovat.
I když za dostatečného množství světla dokáže Nokia 8 tvořit hezké a přirozeně barevné obrázky s dostatečným množstvím detailů, občas se nevyhne tradičním nectnostem mobilních fotoaparátů, jako jsou rozmazané a zkreslené kraje fotografií. V interiérech tmavých scénách pak čas od času odmítá zaostřit. Zkrátka průměrný fotoaparát se vším všudy. Nepotěší ani relativně nepřehledná fotoaplikace, která opět nechává vzpomenout na telefony čínské provenience, včetně nekvalitního překladu, který ovládání neprospívá (ne, „klapka“ skutečně není to samé jako „závěrka“).
Pochválit lze snad dobrý nápad na pořizování tzv. Bothies, kdy fotografie nebo video zaznamenává jak přední, tak i zadní fotoaparát. My „strejcové“ tuto funkci zase až tak často nevyužijeme, pro youtubering se však jedná o neocenitelná nástroj už jen díky schopnosti telefonu streamovat přímo z fotoaplikace do řady online služeb.
Jako průměrné lze hodnotit také hudební schopnosti telefonu. Začněme u venkovního repráčku. Ten je sice dostatečně hlasitý o přirozenosti projevu nebo basové složce však nemůže být ani řeč. Nemluvě o tom, že na testovaném kusu začínal ve vyšších hlasitostech nepříjemně drnčet. Zvukový výstup ze sluchátek patří pak mezi ty nadprůměrné, byť k absolutní špičce scházejí především frekvence ve středové části spektra, které by nechaly vyniknout bicím nástrojům a přibrousily nekonkrétní basy. V této souvislosti je pak třeba podotknout že Nokia se chlubí schopností telefonu natáčet videa s 3D zvukem soustavou mikrofonů, využívaje svých zkušeností 360stupňovým záznamem kamerami OZO (mimochodem, projekt, který kvůli neúspěšnosti Finové před časem v relativní tichosti ukončili). Při přehrávání na běžných aparaturách jsem však žádný kvalitativní skok nezaznamenal.
Rozporuplné pocity, se kterými jsem Nokii 8 vybaloval z krabice s dekorem držících se rukou odkazujícím na někdejší legendární finský vizuál s heslem Connecting people, ve mně přetrvávají i po konci testu. Je to asi takový pocit, jako by Mercedesy začali vyrábět v továrně produkující Dacie, vybavili je rumunským interiérem, místo hvězdy třícípé by jim daly do znaku pěticípou, ale tvrdili by, že je to ten samý starý dobrý mercedes a ten, kdo to nevidí, tak je hlupák.
Nokia 8 je pohříchu jeden z mnoha podobných androidových telefonů, který má se slavnou minulostí společné jen umístění loga Nokia v pravém horním rohu. Nenajdeme slavné patenty seveřanů, nenajdeme jasný odkaz na minulost, nenajdeme dokonce ani chytré poučení se z chyb konkurence. A není divu – Nokia, potažmo HMD začíná vlastně na zelené louce a podle toho to vypadá. Kvalitativní rozdíl mezi aplikacemi z finské dílny a funkcemi implementovanými přímo v operačním systému je nepřehlédnutelný.
Nokia 8 má ale přesto šanci přilákat své fanoušky. A to i kdyby to měli být jen ti, kteří nesledovali celý sled přešlapů, který někdejšího hegemona trhu dovedl až do dnešních dní, a chtějí „prostě zase tu Nokii“. I takové zákazníky ovšem možná překvapí cenovka. Někdejší Nokie byly drahé, a i cena dnešní Nokie 8 atakuje hranici 16 000, což je s ohledem na všechny výše zmíněné neduhy poměrně dost. Přesto držím Finům palce. Především těm, kteří zůstali ve firmě z původního osazenstva. Přeju jim entuziastický management, který Nokii opět dostane mezi velká jména průmyslu bez toho, aby se snažil ze slavné značky jen vydolovat peníze bez snahy inovovat a nabídnout cokoli navíc. Takových je totiž na světě víc než dost.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
skvěle zpracované hliníkové tělo | chybí voděodolnost |
vysoký výkon | hůře čitelný Always on displej |
čistý a dobře odladěný Android | průměrný fotoaparát |
pravidelné aktualizace a zabezpečení | vyšší cena |