John Bannister Goodenough se sice narodil v Německu, v roce 1922, ale jedná se o amerického fyzika. I když vám možná jeho jméno na první dobrou možná nic moc neřekne, jednalo se o jednu z nejzásadnějších osobností fyziky i chemie novodobého věku a jeho výzkumu vděčíme za mnohé. Třeba za podobu současné elektroniky jako takové.
Kromě toho, že byl John Goodenough špičkový fyzik, mohl se pyšnit také titulem nejstaršího žijícího držitele prestižní Nobelovy ceny na světě. Je tedy trochu paradoxem, že toto ocenění získal za chemii, a to v roce 2019 a konkrétněji ji obdržel za vývoj lithium-iontových baterií.
John Goodenough se tedy velkou měrou podílel na moderní elektronice, protože ji v drtivé většině případů pohání právě baterie typu lithium-ion. Tato lehká a zároveň výkonná baterie vyvolala v elektronice bez přehánění revoluci a otevřela dveře moderní, snadno přenositelné elektronice.
Čtěte také: Máte Netflix? Podvodníci teď „prachsprostě“ lákají na levnější předplatné
John Goodenough vyrostl na severovýchodě USA a během druhé světové války sloužil v americké armádě jako meteorolog. Studium mu ale bylo velmi blízké a získal například bakalářský titul v matematice na Yaleově univerzita či PhD ve fyzice na Chicagské univerzitě.
Během mnoha desetiletí byl na špici vědeckého výzkumu a nikdy nepřestal hledat inovativní řešení co se týče ukládání energie. Svou bohatou kariéru zahájil John Goodenough ve slavném institutu MIT (Massachusetts Institute of Technology), kde pracoval po dobu dlouhých 24 let.
Pan Goodenough se stal také jedním ze zakladatelů moderní teorie magnetismu, která hrála v komunikační branži stěžejní roli a od roku 1986 pracoval na Texaská univerzita v Austinu. Poslední projekt, na kterém se podílel, se opět týkal baterií a spolu se svým týmem zkoumal nové možnosti skladování energie, mimo jiné pomocí baterie vyrobené ze skla.
John Bannister Goodenough se sice narodil v Německu, v roce 1922, ale jedná se o amerického fyzika. I když vám možná jeho jméno na první dobrou možná nic moc neřekne, jednalo se o jednu z nejzásadnějších osobností fyziky i chemie novodobého věku a jeho výzkumu vděčíme za mnohé. Třeba za podobu současné elektroniky jako takové.
Kromě toho, že byl John Goodenough špičkový fyzik, mohl se pyšnit také titulem nejstaršího žijícího držitele prestižní Nobelovy ceny na světě. Je tedy trochu paradoxem, že toto ocenění získal za chemii, a to v roce 2019 a konkrétněji ji obdržel za vývoj lithium-iontových baterií.
John Goodenough se tedy velkou měrou podílel na moderní elektronice, protože ji v drtivé většině případů pohání právě baterie typu lithium-ion. Tato lehká a zároveň výkonná baterie vyvolala v elektronice bez přehánění revoluci a otevřela dveře moderní, snadno přenositelné elektronice.
Čtěte také: Máte Netflix? Podvodníci teď „prachsprostě“ lákají na levnější předplatné
John Goodenough vyrostl na severovýchodě USA a během druhé světové války sloužil v americké armádě jako meteorolog. Studium mu ale bylo velmi blízké a získal například bakalářský titul v matematice na Yaleově univerzita či PhD ve fyzice na Chicagské univerzitě.
Během mnoha desetiletí byl na špici vědeckého výzkumu a nikdy nepřestal hledat inovativní řešení co se týče ukládání energie. Svou bohatou kariéru zahájil John Goodenough ve slavném institutu MIT (Massachusetts Institute of Technology), kde pracoval po dobu dlouhých 24 let.
Pan Goodenough se stal také jedním ze zakladatelů moderní teorie magnetismu, která hrála v komunikační branži stěžejní roli a od roku 1986 pracoval na Texaská univerzita v Austinu. Poslední projekt, na kterém se podílel, se opět týkal baterií a spolu se svým týmem zkoumal nové možnosti skladování energie, mimo jiné pomocí baterie vyrobené ze skla.