Značka Oppo patří mezi největší asijské výrobce smartphonů. Na českém trhu se ale řadí mezi nováčky, jehož historie se u nás začala psát až v roce 2021. Zákazníkům od té doby nicméně Oppo dokázalo, že zvládne vyprodukovat kvalitní mobily. Aktuálně do střední třídy posílá model Reno11 F 5G. Telefon má moderní design i solidní výbavu. V nabité střední třídě to přesto nebude mít vůbec jednoduché.
Konstrukce | plast, 161,1 × 74,7 × 7,5 mm, 177 g, zvýšená odolnost IP65 |
---|---|
Displej | 6,7″, AMOLED, 120 Hz, 2412 × 1080 px, poměr stran 20:9, jemnost 394 PPI |
Operační systém | Android 14 + ColorOS 14 |
Čipset | 8jádrový, 2,6 GHz, MediaTek Dimensity 7050 |
Paměť | 8 GB RAM, úložiště 256 GB + MicroSD (až do 1 TB) |
Fotoaparát | tři (64 Mpx hlavní + 8 Mpx ultra široký 112° + 2 Mpx makro), clona f/1.7 + f/2.2 + f/2.4, gyro-EIS, LED blesk; přední 32 Mpx, clona f/2.4 |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
Technologie | hybridní Dual SIM, 5G, Bluetooth 5.2, NFC, Wi-Fi 6, GPS, USB-C, čtečka otisků v displeji |
Baterie | 5 000 mAh, rychlonabíjení 67 W |
Cena a dostupnost | od 7 990 Kč, duben 2024 |
Před několika lety Apple zahájil trend, kdy prodejní balení zredukoval na naprostý základ. Tento trend postupně přijalo více výrobců, včetně Oppo. U testovaného modelu je tak v balení jen to nejnutnější. Kromě samotného telefonu najdete v krabici pouze průvodní dokumentaci, USB-A / USB-C kabel a jehlu na SIM kartu. U asijských výrobců jsem však zvyklý na mnohem bohatší obsah balení. Například Xiaomi nevynechává adaptér do sítě ani silikonový obal. Je škoda, že se Oppo inspirovalo opačným směrem.
Novinka Oppo Reno11 F 5G sází na ostřejší rysy. Jakmile však telefon uchopíte do ruky, zaujme vás jako první jeho nízká váha, konkrétně 177 gramů. Rozhodně ale nejde o kompaktní telefon. Na výšku má smartphone přes 161 mm a na šířku téměř 75 mm. I přes ostré hrany se telefon drží pohodlně.
Pro konstrukci telefonu byl použit hliník na rám a plast na zadní část, která obsahuje velký modul fotoaparátu – alespoň co se týče jeho rozměrů. Modul samotný však z těla telefonu vyčnívá jen minimálně. Na přední straně je pochopitelně displej, obklopený relativně tenkými rámečky.
Když už jsme u zobrazovacího panelu, sluší se zmínit pod ním nacházející se čtečka otisků prstů s (bohužel) nízkou kvalitou. Senzor rozpozná prst zhruba jen v polovině případů. Dalším prvkem telefonu je šuplík na dvě SIM karty nebo jednu SIMku a paměťovou kartu. Protější strana, tedy pravá, hostí kolébku hlasitosti a zamykací tlačítko.
Ve spodní části je mikrofon, USB-C konektor a průchod pro reproduktor. Hlasitost je sama o sobě obstojná, avšak kvalita je nízká. Zvuk je občas plechový a při vyšších hlasitostech dokáže lehce zachrčet.
Zcela originální a zajímavá jsou záda telefonu. Designový prvek, který zde Oppo zvolilo, se jen tak nevidí. Nám do redakce dorazila barevná varianta v originálu nazvaná jako „Ocean Blue“. A přesně takto by se záda dala popsat. Třpytivé bílé linie na modrém podkladu vzbuzují pocit, že se díváte na hladinu oceánu. Při různém úhlu a dopadu světla se navíc linie mění.
Zmíněný fotomodul je již čistě světle modrý. Dva kulaté ostrůvky ukrývající tři čočky jsou taktéž upraveny do modrého zbarvení. Samozřejmě nechybí ani LED blesk a nápis naznačující prvky AI.
Kvalitní AMOLED displeje byly ještě před lety výsadou vlajkových telefonů. Dnes to už neplatí a panely tohoto typu nalezneme i ve střední třídě. Nové Oppo Reno11 F 5G budiž příkladem. Zde konstruktéři nasadili 6,7palcový zobrazovač s FullHD+ rozlišením. Barvy jsou krásně syté, přesně jak byste od AMOLED očekávali. Zobrazovací schopnosti jsou zkrátka velice povedené.
Plusové body telefon získává i za 120Hz obnovovací frekvenci. Novinka navíc frekvenci dokáže sama regulovat. Konkrétně Reno11 F 5G samo zvolí, zda-li využít 60 nebo 120 Hz. Díky tomu je displej neustále plynulý a mobil zvládne lépe pracovat s baterií.
Horší je to ale s automatickou regulací jasu. Telefon často zvolí svítivost malinko jinak, než je v dané situaci třeba. Například ve večerních hodinách je jas příliš oslňující a vždy jsem jej musel manuálně upravit. A podobný problém přetrvává i ve dne na přímém slunci. Zde je naopak jas nízký. Díky svítivosti 1 100 nitů ale nemusíte mít strach, že byste na displej ve dne špatně viděli. Panel je krásně čitelný za každé situace, jen si musíte sami pohrát s úrovní jasu.
Majitele potěší různé možnosti přizpůsobení displeje, které počínají u úpravy tmavého režimu. Ve volbě jsou tři intenzity černé, nebo automatické přizpůsobení na základě okolního osvětlení.
Barvy jsou následně v živých odstínech nebo přirozených, které jsou lehce mdlejší a pro AMOLED se tolik nehodí. Opomenout nesmím ani ochranu očí. Displej filtruje modré světlo a je příjemnější především v nočních hodinách.
Značka Oppo využívá ve svých mobilech grafickou nadstavbu ColorOS, v tomto případě postavenou na Android 14. Již podle názvu nadstavby je jasné, že systém hraje barvami, které AMOLED displeji jenom svědčí. Z počátku se nicméně zdá být software lehce přeplácaný.
Ovládání je naprosto jednoduché a známé i z telefonů jiných značek. Průchod zajišťují klasická softwarová tlačítka či modernější gesta. Na tuto volbu se vás telefon zeptá hned při prvním spuštění. Nemusíte mít ale obavy, v případě, že vám volba nevyhovuje, můžete ji v nastavení kdykoliv změnit.
Do ovládacího centra se dostanete tahem prstu z horní strany směrem dolů. Zhruba v první třetině jsou přepínače, zatímco pod nimi se shromažďují příchozí notifikace. Menu aplikací poté vyvoláte opačným gestem. Slabina systému následně spočívá v jeho plynulosti. Animace jsou občas trhané a nepomůže ani pravidelné vypínání nevyužívaných aplikací. Z nepochopitelného důvodu navíc telefon sám uzamyká některé aplikace a při celkovém pročištění spuštěných aplikací je nevypne.
Šlo například o Facebook, Instagram či síť X. Uzamknutí poznáte tak, že po vyvolání přehledu multitaskingu vidíte v pravém horním rohu u aplikace zámeček. Stiskem ikony třech teček se dostanete do možností, zde aplikaci odemknete a můžete ji vypnout.
ColorOS 14 si ale fanoušky získá svými praktickými funkcemi. Jednou z nejpoužitelnějších vychytávek jsou rozbalené složky. Do jedné složky můžete vložit několik aplikací, přičemž se zobrazí prvních devět, které můžete rovnou otevřít. Na plochu tak lze umístit mnohem více aplikací, které máte ihned po ruce.
Výborně je využitelný i boční panel nejpoužívanějších aplikací, které se spouštějí ve formě miniaplikace. Skrze panel nicméně dokážete i rychle vyfotit nebo začít nahrávat obrazovku. Nechybí ani překlad textu, který funguje v kooperaci s Google Lens. ColorOS chytře pracuje i se čtečkou otisků prstů. Stačí prst na senzoru podržet i po odemknutí a následným tahem lze spustit předvolenou aplikaci.
Mezi další skvělé funkce patří Always-On. Na zhasnutém displeji neustále vidíte čas a informace o příchozích upozorněních. Na vás je přitom nastavení režimu zobrazení. Zvolit lze neustálé zobrazení, dle časového harmonogramu nebo jen na chvíli po uzamknutí smartphonu. Upravit si můžete i design hodin. Jedinou kaňkou na kráse je práce s hudbou – mezi podporované aplikace patří pouze Spotify.
Nadstavba ColorOS nabízí uživatelům i velice užitečná gesta na zhasnutém displeji. V sekci „Gesta a pohyby“ mrkněte na „Gesta při vypnuté obrazovce“. Pokud máte zhasnutý zobrazovač, můžete kreslením různých písmenek a znaků spouštět předvolené akce. Například nakreslením písmena „V“ spustíte svítilnu.
Již u zhodnocení plynulosti systému je jasné, že Oppo Reno 11F 5G není žádné herní železo. Pod pokličkou telefonu se ukrývá čip střední třídy, MediaTek Dimensity 7050. Ke spolupráci následně dostal 8 GB RAM. V nastavení telefonu lze ale operační paměť virtuálně rozšířit až o dalších 8 GB.
A obstojně telefon zvládá i náročné hry, jako je Asphalt 9 nebo Real Racing 3. Hry sice neběží na maximální detaily a o 120 fps si můžete nechat zdát, nicméně zážitek je nerušený a hry fungují bez většího zaškobrtnutí. Pro ty z vás, které zajímají především čísla, jsme telefon samozřejmě prohnali AnTuTu testem, ve kterém si Reno11 F 5G vybojovalo 612 635 bodů.
Kapacita baterie 5 000 mAh na první pohled působí zcela průměrně. Vývojáři z ní ale dokázali vymáčknout naprosté maximum a akumulátor je díky tomu jednou z nejsilnějších stránek telefonu. Za běžného používání, kdy surfujete po internetu, občas si pustíte video, fotíte nebo si zahrajete hry, vydrží telefon den a půl. Při troše uskromnění vás novinka odmění celými dvěma dny. Potěší i poměrně rychlé 67W nabíjení.
Oppo Reno 11F 5G do svého poměrně výrazného fotomodulu zasadilo tři fotoaparáty. Každý snímač pochopitelně slouží pro jiné účely. Hlavní čip disponuje slušným 64Mpx rozlišením a světelností f/1.7. Jako další hlásí přítomnost 8Mpx senzor pro ultra-široké snímky, ačkoliv záběr 112° může lehce zklamat. Posledním členem party je 2Mpx makro sloužící pro detailní záběry. O selfie se zde stará 32Mpx kamerka s elektronickou stabilizací obrazu.
Z výčtu specifikací je jasné, že Oppo se u své novinky zaměřilo především na hlavní fotoaparát. Snímač dokáže vyprodukovat ostré a detailní fotografie plné sytých barev. Ty jsou ale někdy lehce přepálené (až nepřirozeně). Uzávěrka je občas malinko delší, kvůli čemuž nemusíte stihnout každý okamžik.
Ostření naštěstí funguje rychle a automaticky. Horších výsledků senzor dosahuje v nočních hodinách. Zde se již objevuje šum a fotky jsou tu a tam ve svých krajích rozmazané. Přítomný noční režim, který mimochodem nefunguje automaticky a musíte jej sami zapnout, sice dokáže pomoct, zázraky ale neumí.
Díky vysokému rozlišení si Reno11 F 5G mohlo dovolit i dvojnásobný zoom, který je na obstojné úrovni. Snímek si stále drží syté barvy, má dostatek detailů a s ostrostí není problém. Zhoršená kvalita se opět vyskytuje u focení v nočních hodinách. Je zde stejný problém jako u základního focení, jen malinko výraznější.
Zbylé dva snímače mají užší možnosti, zejména 12Mpx ultra-širokoúhlý objektiv. Na svou třídu jde o průměrný fotočip. Za dobrých světelných podmínek zvládne krásné fotky, avšak s ubývajícím světlem se kvalita zhoršuje, přičemž v noci jsou fotky opravdu nepovedené. Mají hodně šumu, světla jsou rozmazaná a detaily téměř neexistují. Asi největší neduhem je ale šíře záběru, pouhých 112°. Konkurence mnohdy zvládá 120° a rozdíl je znát.
Poslední 2Mpx makro je spíše do počtu. Slouží pro detailní snímky, se kterými si ale moc dobře nedokáže poradit. Pro kvalitní fotku potřebujete dostatek světla a ani v tomto případě kvalita neohromí. Potěší alespoň zachování barevné jednolitosti napříč senzory. V noci je makro nepoužitelné a fotografie nejsou ostré ani detailní.
Oppo Reno11 F 5G si ve své kategorii vede dobře, pokud jde o natáčení videa. Hlavní čip dokáže zaznamenávat video až ve 4K rozlišení při 30 fps. Mnohem využitelnější je však FullHD při 30 fps, kdy zařízení nabízí elektronickou stabilizaci obrazu. Ta zajišťuje plynulé video i v případě, že nemáte příliš stabilní ruku. Mikrofony dokáží zachytit kvalitní zvukovou stopu, ale je třeba dávat pozor na hlučné prostředí.
A v neposlední řadě tu máme 32Mpx selfie snímač. Má obstojné detaily, dostatek ostrosti a barevné zobrazení je na vysoké úrovni. Hračičky navíc potěší různé barevné filtry a široké možnosti retuše.
Novinka Oppo Reno11 F 5G to nebude mít vůbec jednoduché. V této cenové kategorii se nachází mnoho silné konkurence, proti které Oppo nasazuje telefon s dobrou výdrží baterie, šikovným operačním systémem, originálním designem a dostatečným výkonem i na hraní her. Na druhou stranu, optimalizace systému není zcela dokonalá a fotoaparáty nejsou příliš oslnivé. Přesto by mohl být tento model zajímavou volbou, zejména pro zákazníky, kteří rádi zkoušejí méně rozšířené značky.
Konkurence je ale nelítostná a do boje vysílá například Poco X6 5G s krásným AMOLED displejem, moderní výbavou a trojnásobným fotoaparátem. Za zmínku stojí i Honor Magic 6 Lite (recenze) se silnou baterií a povedeným operačním systémem.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
moderní design | horší optimalizace |
kvalitní displej | slabší fotoaparáty |
silná baterie | chudé balení |
možnosti ColorOS | práce s jasem |
Značka Oppo patří mezi největší asijské výrobce smartphonů. Na českém trhu se ale řadí mezi nováčky, jehož historie se u nás začala psát až v roce 2021. Zákazníkům od té doby nicméně Oppo dokázalo, že zvládne vyprodukovat kvalitní mobily. Aktuálně do střední třídy posílá model Reno11 F 5G. Telefon má moderní design i solidní výbavu. V nabité střední třídě to přesto nebude mít vůbec jednoduché.
Konstrukce | plast, 161,1 × 74,7 × 7,5 mm, 177 g, zvýšená odolnost IP65 |
---|---|
Displej | 6,7″, AMOLED, 120 Hz, 2412 × 1080 px, poměr stran 20:9, jemnost 394 PPI |
Operační systém | Android 14 + ColorOS 14 |
Čipset | 8jádrový, 2,6 GHz, MediaTek Dimensity 7050 |
Paměť | 8 GB RAM, úložiště 256 GB + MicroSD (až do 1 TB) |
Fotoaparát | tři (64 Mpx hlavní + 8 Mpx ultra široký 112° + 2 Mpx makro), clona f/1.7 + f/2.2 + f/2.4, gyro-EIS, LED blesk; přední 32 Mpx, clona f/2.4 |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
Technologie | hybridní Dual SIM, 5G, Bluetooth 5.2, NFC, Wi-Fi 6, GPS, USB-C, čtečka otisků v displeji |
Baterie | 5 000 mAh, rychlonabíjení 67 W |
Cena a dostupnost | od 7 990 Kč, duben 2024 |
Před několika lety Apple zahájil trend, kdy prodejní balení zredukoval na naprostý základ. Tento trend postupně přijalo více výrobců, včetně Oppo. U testovaného modelu je tak v balení jen to nejnutnější. Kromě samotného telefonu najdete v krabici pouze průvodní dokumentaci, USB-A / USB-C kabel a jehlu na SIM kartu. U asijských výrobců jsem však zvyklý na mnohem bohatší obsah balení. Například Xiaomi nevynechává adaptér do sítě ani silikonový obal. Je škoda, že se Oppo inspirovalo opačným směrem.
Novinka Oppo Reno11 F 5G sází na ostřejší rysy. Jakmile však telefon uchopíte do ruky, zaujme vás jako první jeho nízká váha, konkrétně 177 gramů. Rozhodně ale nejde o kompaktní telefon. Na výšku má smartphone přes 161 mm a na šířku téměř 75 mm. I přes ostré hrany se telefon drží pohodlně.
Pro konstrukci telefonu byl použit hliník na rám a plast na zadní část, která obsahuje velký modul fotoaparátu – alespoň co se týče jeho rozměrů. Modul samotný však z těla telefonu vyčnívá jen minimálně. Na přední straně je pochopitelně displej, obklopený relativně tenkými rámečky.
Když už jsme u zobrazovacího panelu, sluší se zmínit pod ním nacházející se čtečka otisků prstů s (bohužel) nízkou kvalitou. Senzor rozpozná prst zhruba jen v polovině případů. Dalším prvkem telefonu je šuplík na dvě SIM karty nebo jednu SIMku a paměťovou kartu. Protější strana, tedy pravá, hostí kolébku hlasitosti a zamykací tlačítko.
Ve spodní části je mikrofon, USB-C konektor a průchod pro reproduktor. Hlasitost je sama o sobě obstojná, avšak kvalita je nízká. Zvuk je občas plechový a při vyšších hlasitostech dokáže lehce zachrčet.
Zcela originální a zajímavá jsou záda telefonu. Designový prvek, který zde Oppo zvolilo, se jen tak nevidí. Nám do redakce dorazila barevná varianta v originálu nazvaná jako „Ocean Blue“. A přesně takto by se záda dala popsat. Třpytivé bílé linie na modrém podkladu vzbuzují pocit, že se díváte na hladinu oceánu. Při různém úhlu a dopadu světla se navíc linie mění.
Zmíněný fotomodul je již čistě světle modrý. Dva kulaté ostrůvky ukrývající tři čočky jsou taktéž upraveny do modrého zbarvení. Samozřejmě nechybí ani LED blesk a nápis naznačující prvky AI.
Kvalitní AMOLED displeje byly ještě před lety výsadou vlajkových telefonů. Dnes to už neplatí a panely tohoto typu nalezneme i ve střední třídě. Nové Oppo Reno11 F 5G budiž příkladem. Zde konstruktéři nasadili 6,7palcový zobrazovač s FullHD+ rozlišením. Barvy jsou krásně syté, přesně jak byste od AMOLED očekávali. Zobrazovací schopnosti jsou zkrátka velice povedené.
Plusové body telefon získává i za 120Hz obnovovací frekvenci. Novinka navíc frekvenci dokáže sama regulovat. Konkrétně Reno11 F 5G samo zvolí, zda-li využít 60 nebo 120 Hz. Díky tomu je displej neustále plynulý a mobil zvládne lépe pracovat s baterií.
Horší je to ale s automatickou regulací jasu. Telefon často zvolí svítivost malinko jinak, než je v dané situaci třeba. Například ve večerních hodinách je jas příliš oslňující a vždy jsem jej musel manuálně upravit. A podobný problém přetrvává i ve dne na přímém slunci. Zde je naopak jas nízký. Díky svítivosti 1 100 nitů ale nemusíte mít strach, že byste na displej ve dne špatně viděli. Panel je krásně čitelný za každé situace, jen si musíte sami pohrát s úrovní jasu.
Majitele potěší různé možnosti přizpůsobení displeje, které počínají u úpravy tmavého režimu. Ve volbě jsou tři intenzity černé, nebo automatické přizpůsobení na základě okolního osvětlení.
Barvy jsou následně v živých odstínech nebo přirozených, které jsou lehce mdlejší a pro AMOLED se tolik nehodí. Opomenout nesmím ani ochranu očí. Displej filtruje modré světlo a je příjemnější především v nočních hodinách.
Značka Oppo využívá ve svých mobilech grafickou nadstavbu ColorOS, v tomto případě postavenou na Android 14. Již podle názvu nadstavby je jasné, že systém hraje barvami, které AMOLED displeji jenom svědčí. Z počátku se nicméně zdá být software lehce přeplácaný.
Ovládání je naprosto jednoduché a známé i z telefonů jiných značek. Průchod zajišťují klasická softwarová tlačítka či modernější gesta. Na tuto volbu se vás telefon zeptá hned při prvním spuštění. Nemusíte mít ale obavy, v případě, že vám volba nevyhovuje, můžete ji v nastavení kdykoliv změnit.
Do ovládacího centra se dostanete tahem prstu z horní strany směrem dolů. Zhruba v první třetině jsou přepínače, zatímco pod nimi se shromažďují příchozí notifikace. Menu aplikací poté vyvoláte opačným gestem. Slabina systému následně spočívá v jeho plynulosti. Animace jsou občas trhané a nepomůže ani pravidelné vypínání nevyužívaných aplikací. Z nepochopitelného důvodu navíc telefon sám uzamyká některé aplikace a při celkovém pročištění spuštěných aplikací je nevypne.
Šlo například o Facebook, Instagram či síť X. Uzamknutí poznáte tak, že po vyvolání přehledu multitaskingu vidíte v pravém horním rohu u aplikace zámeček. Stiskem ikony třech teček se dostanete do možností, zde aplikaci odemknete a můžete ji vypnout.
ColorOS 14 si ale fanoušky získá svými praktickými funkcemi. Jednou z nejpoužitelnějších vychytávek jsou rozbalené složky. Do jedné složky můžete vložit několik aplikací, přičemž se zobrazí prvních devět, které můžete rovnou otevřít. Na plochu tak lze umístit mnohem více aplikací, které máte ihned po ruce.
Výborně je využitelný i boční panel nejpoužívanějších aplikací, které se spouštějí ve formě miniaplikace. Skrze panel nicméně dokážete i rychle vyfotit nebo začít nahrávat obrazovku. Nechybí ani překlad textu, který funguje v kooperaci s Google Lens. ColorOS chytře pracuje i se čtečkou otisků prstů. Stačí prst na senzoru podržet i po odemknutí a následným tahem lze spustit předvolenou aplikaci.
Mezi další skvělé funkce patří Always-On. Na zhasnutém displeji neustále vidíte čas a informace o příchozích upozorněních. Na vás je přitom nastavení režimu zobrazení. Zvolit lze neustálé zobrazení, dle časového harmonogramu nebo jen na chvíli po uzamknutí smartphonu. Upravit si můžete i design hodin. Jedinou kaňkou na kráse je práce s hudbou – mezi podporované aplikace patří pouze Spotify.
Nadstavba ColorOS nabízí uživatelům i velice užitečná gesta na zhasnutém displeji. V sekci „Gesta a pohyby“ mrkněte na „Gesta při vypnuté obrazovce“. Pokud máte zhasnutý zobrazovač, můžete kreslením různých písmenek a znaků spouštět předvolené akce. Například nakreslením písmena „V“ spustíte svítilnu.
Již u zhodnocení plynulosti systému je jasné, že Oppo Reno 11F 5G není žádné herní železo. Pod pokličkou telefonu se ukrývá čip střední třídy, MediaTek Dimensity 7050. Ke spolupráci následně dostal 8 GB RAM. V nastavení telefonu lze ale operační paměť virtuálně rozšířit až o dalších 8 GB.
A obstojně telefon zvládá i náročné hry, jako je Asphalt 9 nebo Real Racing 3. Hry sice neběží na maximální detaily a o 120 fps si můžete nechat zdát, nicméně zážitek je nerušený a hry fungují bez většího zaškobrtnutí. Pro ty z vás, které zajímají především čísla, jsme telefon samozřejmě prohnali AnTuTu testem, ve kterém si Reno11 F 5G vybojovalo 612 635 bodů.
Kapacita baterie 5 000 mAh na první pohled působí zcela průměrně. Vývojáři z ní ale dokázali vymáčknout naprosté maximum a akumulátor je díky tomu jednou z nejsilnějších stránek telefonu. Za běžného používání, kdy surfujete po internetu, občas si pustíte video, fotíte nebo si zahrajete hry, vydrží telefon den a půl. Při troše uskromnění vás novinka odmění celými dvěma dny. Potěší i poměrně rychlé 67W nabíjení.
Oppo Reno 11F 5G do svého poměrně výrazného fotomodulu zasadilo tři fotoaparáty. Každý snímač pochopitelně slouží pro jiné účely. Hlavní čip disponuje slušným 64Mpx rozlišením a světelností f/1.7. Jako další hlásí přítomnost 8Mpx senzor pro ultra-široké snímky, ačkoliv záběr 112° může lehce zklamat. Posledním členem party je 2Mpx makro sloužící pro detailní záběry. O selfie se zde stará 32Mpx kamerka s elektronickou stabilizací obrazu.
Z výčtu specifikací je jasné, že Oppo se u své novinky zaměřilo především na hlavní fotoaparát. Snímač dokáže vyprodukovat ostré a detailní fotografie plné sytých barev. Ty jsou ale někdy lehce přepálené (až nepřirozeně). Uzávěrka je občas malinko delší, kvůli čemuž nemusíte stihnout každý okamžik.
Ostření naštěstí funguje rychle a automaticky. Horších výsledků senzor dosahuje v nočních hodinách. Zde se již objevuje šum a fotky jsou tu a tam ve svých krajích rozmazané. Přítomný noční režim, který mimochodem nefunguje automaticky a musíte jej sami zapnout, sice dokáže pomoct, zázraky ale neumí.
Díky vysokému rozlišení si Reno11 F 5G mohlo dovolit i dvojnásobný zoom, který je na obstojné úrovni. Snímek si stále drží syté barvy, má dostatek detailů a s ostrostí není problém. Zhoršená kvalita se opět vyskytuje u focení v nočních hodinách. Je zde stejný problém jako u základního focení, jen malinko výraznější.
Zbylé dva snímače mají užší možnosti, zejména 12Mpx ultra-širokoúhlý objektiv. Na svou třídu jde o průměrný fotočip. Za dobrých světelných podmínek zvládne krásné fotky, avšak s ubývajícím světlem se kvalita zhoršuje, přičemž v noci jsou fotky opravdu nepovedené. Mají hodně šumu, světla jsou rozmazaná a detaily téměř neexistují. Asi největší neduhem je ale šíře záběru, pouhých 112°. Konkurence mnohdy zvládá 120° a rozdíl je znát.
Poslední 2Mpx makro je spíše do počtu. Slouží pro detailní snímky, se kterými si ale moc dobře nedokáže poradit. Pro kvalitní fotku potřebujete dostatek světla a ani v tomto případě kvalita neohromí. Potěší alespoň zachování barevné jednolitosti napříč senzory. V noci je makro nepoužitelné a fotografie nejsou ostré ani detailní.
Oppo Reno11 F 5G si ve své kategorii vede dobře, pokud jde o natáčení videa. Hlavní čip dokáže zaznamenávat video až ve 4K rozlišení při 30 fps. Mnohem využitelnější je však FullHD při 30 fps, kdy zařízení nabízí elektronickou stabilizaci obrazu. Ta zajišťuje plynulé video i v případě, že nemáte příliš stabilní ruku. Mikrofony dokáží zachytit kvalitní zvukovou stopu, ale je třeba dávat pozor na hlučné prostředí.
A v neposlední řadě tu máme 32Mpx selfie snímač. Má obstojné detaily, dostatek ostrosti a barevné zobrazení je na vysoké úrovni. Hračičky navíc potěší různé barevné filtry a široké možnosti retuše.
Novinka Oppo Reno11 F 5G to nebude mít vůbec jednoduché. V této cenové kategorii se nachází mnoho silné konkurence, proti které Oppo nasazuje telefon s dobrou výdrží baterie, šikovným operačním systémem, originálním designem a dostatečným výkonem i na hraní her. Na druhou stranu, optimalizace systému není zcela dokonalá a fotoaparáty nejsou příliš oslnivé. Přesto by mohl být tento model zajímavou volbou, zejména pro zákazníky, kteří rádi zkoušejí méně rozšířené značky.
Konkurence je ale nelítostná a do boje vysílá například Poco X6 5G s krásným AMOLED displejem, moderní výbavou a trojnásobným fotoaparátem. Za zmínku stojí i Honor Magic 6 Lite (recenze) se silnou baterií a povedeným operačním systémem.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
moderní design | horší optimalizace |
kvalitní displej | slabší fotoaparáty |
silná baterie | chudé balení |
možnosti ColorOS | práce s jasem |