Nejvýznamnější mobilní akce roku, alespoň v evropském kontextu, je pro letošek za námi, tak si můžeme s odstupem zhodnotit její průběh očima novináře.
Dá se říct, že se celá akce točila okolo 5G a flexibilních telefonů. Skoro všechny stánky hlásily, že jsou 5G ready, a člověk aby se pomalu bál otevřít ledničku, aby tam nenarazil na 5G. O potenciálních zdravotních rizicích nepadlo ani slovo a ani nám nepřísluší, abychom hodnotili (ne)pravdivost tvrzení o tom, že nám „5G vypálí díru do mozku“, jak někteří varují. Každopádně ono 5G v Barceloně působilo jako zaklínadlo a kdo neměl 5G, jako by nebyl. Rychlost je dnes totiž zásadní a stáhnout gigabajtový soubor za tři vteřiny je dostatečně velkým lákadlem na to, aby se nám vyplatilo investovat miliardy z veřejných zdrojů do nové infrastruktury.
Ale to jsem odbočil. Podívejme se teď raději na ony flexibilní či skládací telefony, které mají být dalším z trendů. Podle mediálního humbuku by se mohlo zdát, že s tím začal Samsung a k dokonalosti to dotáhl Huawei, ale přesto se v koutě nenápadně krčila malá, ale významná firma, která nám jako jediná umožnila na svůj svatý grál sáhnout. Model FlexPai od Royole jsme totiž na rozdíl od ostatních měli šanci ohmatat.
Ostatní modely byly spíše marketingovým výkřikem do tmy. I když třeba se to teď rozjede, jak naznačují některé jiné firmy, které slibují svá vlastní pojetí smartphonů s flexibilními displeji – například taková Motorola plánuje klasické véčko typu kultovního RAZRu, což je jistě zajímavé. Některé firmy se chlubily svými technickými možnostmi v automobilovém průmyslu a novinky prezentovaly na nejnovějších modelech. Překvapivě jsme si tak mohli sednout třeba do Mercedesu EQC a prohlédnout si Audi PB18 E-Tron coupe i McLaren.
Vrátíme-li se k mobilům, pak určitým trendem, minimálně mezi čínskými značkami, je i odolný čili rugged design, o kterém nás zástupci menších výrobců přesvědčovali, že je právě jejich konkurenční výhodou a odlišovacím znakem. Po projití asi čtvrtého stánku v pořadí se stejnou argumentací nám už to tak nepřipadalo. Rytmus v tomto směru stále udává CAT, na veletrhu taktéž přítomný, ale na paty už mu nepříjemně šlape asijská konkurence, která má výhodu levnějšího portfolia.
Celkově lze konstatovat, že letošní MWC v porovnání s předchozími ročníky žádné velké překvapení nepřineslo. Každý se snažil nějak odlišit, ale výsledek působil značně uniformně (z řady vystoupily maximálně pětioká Nokia 9 PureView, Sony Xperia 1 se 4K displejem, kýčovité smartphone, respektive hodinky Nubia Alpha nebo LG G8 ThinQ ovládané gesty).
Ostatně někteří výrobci se teď snaží odlišit alespoň tak, že svoje mobilní zařízení (především ta, která náležejí do střední třídy) představují až nyní, po skončení MWC. Což jim ale moc nepomáhá, protože se stejným nápadem rozhodně nejsou jediní…
Nejvýznamnější mobilní akce roku, alespoň v evropském kontextu, je pro letošek za námi, tak si můžeme s odstupem zhodnotit její průběh očima novináře.
Dá se říct, že se celá akce točila okolo 5G a flexibilních telefonů. Skoro všechny stánky hlásily, že jsou 5G ready, a člověk aby se pomalu bál otevřít ledničku, aby tam nenarazil na 5G. O potenciálních zdravotních rizicích nepadlo ani slovo a ani nám nepřísluší, abychom hodnotili (ne)pravdivost tvrzení o tom, že nám „5G vypálí díru do mozku“, jak někteří varují. Každopádně ono 5G v Barceloně působilo jako zaklínadlo a kdo neměl 5G, jako by nebyl. Rychlost je dnes totiž zásadní a stáhnout gigabajtový soubor za tři vteřiny je dostatečně velkým lákadlem na to, aby se nám vyplatilo investovat miliardy z veřejných zdrojů do nové infrastruktury.
Ale to jsem odbočil. Podívejme se teď raději na ony flexibilní či skládací telefony, které mají být dalším z trendů. Podle mediálního humbuku by se mohlo zdát, že s tím začal Samsung a k dokonalosti to dotáhl Huawei, ale přesto se v koutě nenápadně krčila malá, ale významná firma, která nám jako jediná umožnila na svůj svatý grál sáhnout. Model FlexPai od Royole jsme totiž na rozdíl od ostatních měli šanci ohmatat.
Ostatní modely byly spíše marketingovým výkřikem do tmy. I když třeba se to teď rozjede, jak naznačují některé jiné firmy, které slibují svá vlastní pojetí smartphonů s flexibilními displeji – například taková Motorola plánuje klasické véčko typu kultovního RAZRu, což je jistě zajímavé. Některé firmy se chlubily svými technickými možnostmi v automobilovém průmyslu a novinky prezentovaly na nejnovějších modelech. Překvapivě jsme si tak mohli sednout třeba do Mercedesu EQC a prohlédnout si Audi PB18 E-Tron coupe i McLaren.
Vrátíme-li se k mobilům, pak určitým trendem, minimálně mezi čínskými značkami, je i odolný čili rugged design, o kterém nás zástupci menších výrobců přesvědčovali, že je právě jejich konkurenční výhodou a odlišovacím znakem. Po projití asi čtvrtého stánku v pořadí se stejnou argumentací nám už to tak nepřipadalo. Rytmus v tomto směru stále udává CAT, na veletrhu taktéž přítomný, ale na paty už mu nepříjemně šlape asijská konkurence, která má výhodu levnějšího portfolia.
Celkově lze konstatovat, že letošní MWC v porovnání s předchozími ročníky žádné velké překvapení nepřineslo. Každý se snažil nějak odlišit, ale výsledek působil značně uniformně (z řady vystoupily maximálně pětioká Nokia 9 PureView, Sony Xperia 1 se 4K displejem, kýčovité smartphone, respektive hodinky Nubia Alpha nebo LG G8 ThinQ ovládané gesty).
Ostatně někteří výrobci se teď snaží odlišit alespoň tak, že svoje mobilní zařízení (především ta, která náležejí do střední třídy) představují až nyní, po skončení MWC. Což jim ale moc nepomáhá, protože se stejným nápadem rozhodně nejsou jediní…