Vyrobit low-endový smartphone, který by se dalo s rukou na srdci doporučit místo telefonu s cenou o pár stovek vyšší, je stále složité, ba skoro nemožné. A nic na tom nemění ani nejnovější a cenově nejdostupnější Nokia 1, která přitom vsází na nadějnou platformu Android Go přímo určenou pro slabší telefony, či oživení legendárních výměnných krytů Xpress-on. Více prozradí recenze.

Dobře si pamatuju, jak před rokem znovuzrozená Nokia přišla s tím, že na cenově dostupný smartphone má mít právo každý. A tak začala produkovat jeden telefon za druhým, který patřil do střední třídy a lákal zejména na dobrý poměr ceny/výkon, ale také například čistý Android s aktualizacemi. A vyplatilo se, jak ukázala čísla prodejů za loňský rok. V letošním roce se však společnost snaží ve spolupráci s Googlem a jeho novou speciální ořezanou platformou Android Go prosadit i v těch úplně nejnižších cenových vodách, ve kterých je to snad úplně vždy kvůli až mnoha kompromisům ve výbavě tragédie.

Nokia 1: specifikace

Jako malý oblázek

Nejlevnější chytrá Nokia zůstává u kompaktních rozměrů s malým 4,5palcovým dotykovým displejem, díky čemuž se skvěle drží v jedné ruce. A ani s hmotností 131 g se nemusíte bát, že by vám protrhla kapsu. Ocenit pak můžu ještě návrat k výměnným krytům Xpress-on, se kterými se dá obyčejný design celkem rychle oživit. Stačí zadní kryt vycvaknout a za zhruba dvě stovky si dokoupit balení s dalšími dvěma různě barevnými kryty. Jen je trochu nepochopitelné, proč je zatím na výběr jen z pár barev. Potenciál prodejního argumentu tak zdaleka není využitý.

Pokud zůstanete u konzervativní základní černé varianty, pak se spolehněte, že se po telefonu nikdo ani náhodou neotočí. A nic na tom nezmění ani displej, který má opravdu velké retro rámečky po všech čtyřech stranách, a jehož kvality patří jednoznačně do podprůměru. Jemnost jen něco málo nad 200 ppi znamená neostrý obraz a barvy pak mají do přirozenosti hodně daleko, nemluvě o horší čitelnosti na venkovním slunečním světle. Překvapením je jedině čidlo pro automatickou regulaci jasu, které jakžtakž funguje a nemusíte mu moc ručně dopomáhat.

Řekneme ale, že toho po Nokii 1 nebudete zas tolik chtít a budete ji používat primárně na telefonování, nebo zprávy, popřípadě nějaké ty aplikace. V takovém případě se dají horší kvality displeje snad ještě překousnout. Zamrzí však použití starého microUSB portu pro nabíjení či připojení k počítači, místo již pár let používaného standardu USB-C, dále pak reproduktor umístěný nešikovně na zádech, takže pak zvuk naráží do stolu. Naopak výrobce nezapomněl na 3,5 mm Jack konektor, dual SIM, nebo v dnešní době již téměř nevídanou možnost uživatelsky výměnné baterie.

Ořezaný, ale stále nepoužitelný systém

Už roky se Google snaží nabídnout Android i pro ty nejslabší telefony, nicméně se mu to pořád nedaří. Ani v případě ořezaného Androidu Go, který u Nokie 1 a dalších smartphonů od konkurence slibuje obstojnou použitelnost a jde na to přes nejnovější čistý Android 8.1 Oreo s výraznějším odlehčením. V telefonu tak jednak nenajdete žádnou nadstavbu, která by ukrajovala zbytečné místo z operační paměti, tak ani plnohodnotné aplikace – naopak je v telefonu předinstalovaný úspornější YouTube, Chrome, Mapy, Gmail, či Google Assistant. A nechybí ani Google Play s možností stahování dalších aplikací.

Jenže praxe ukazuje, že to nestačí. Telefon s procesorem MediaTek 6737M a 1 GB RAM paměti je zkrátka nesmírně pomalý, až skoro nepoužitelný. Jen při spuštění Google Map, pokud nejsou předem otevřené a uložené na operační paměti, si počkáte skoro 10 vteřin. A v případě, že jsou již uložené na RAM, si počkáte třeba vteřin 5. Takových příkladů bych přitom mohl ukázat i více, ale bohatě postačí říct, že Nokia 1 je prostě jeden z nejpomalejších telefonů na trhu. Na celkové použitelnosti to tak velmi ubírá a je potřeba, aby měl uživatel s telefonem dost trpělivosti. Kterou například nejznámější Antutu benchmark s telefonem neměl a dokonce odmítl spustit test se změřením výkonu. Až tak pomalý nejlevnější smartphone od Nokie je.

Další funkce, nejen fotoaparát

Díky zjednodušené aplikaci Google Go se dá s telefonem například hlasově vyhledávat na internetu, ale také použít například překladač, podívat se na počasí, nebo přejít na sociální sítě. Speciální aplikace pak umožňuje poslech FM rádia, tedy bez internetového připojení. A samozřejmě nechybí ani fotoaparát, ačkoliv stejně jako u všech levných telefonů je také zde spíše jen do počtu. Koneckonců, posuďte sami.

Snímky mají nízké rozlišení, obraz se na nich často slévá, nebo v případě HDR režimu potřebujete nesmírně pevnou ruku a hodně času, než telefon snímek pořídí a zpracuje, v některých případech může být realita k nepoznání. Ale tak už to u nejlevnějších telefonů bývá. Co naopak potěší, je podpora dual SIM, či baterie, která s kapacitou 2150 mAh dokáže i při řekněme pracovním zatížení vydrží 1,5 dne, někdy klidně 2 dny na jedno nabití.

Závěr

U levné Nokie 1 se pozitiva hledají opravdu velmi těžko, naopak nedostatky, nebo řekněme kompromisy jsou k vidění na každém rohu. Ale čert je všechny vem, když telefon naráží už v základní kapitole použitelnosti, kde bohužel ani ořezaný Android Go nepomohl. Podobné kousky bychom tedy na českém trhu ani nemuseli vidět, protože nám vzhledem k ceně – která není tak nízká, jako například v některých rozvojovích zemích, kde je v přepočtu dokonce o tisícovku nižší – jednoduše nedávají smysl.

Vzhledem k ceně 2 500 korun nejde o nic extra a stále tak platí známé pravidlo, že místo podobného low-endu je lepší si pár stovek připlatit a mít smartphone třeba za takové 4 tisícovky. Nebo dát alespoň 2 700 korun a koupit Xiaomi Redmi 5A (recenze) nebo pak za 3 tisíce stájovou kolegyni Nokie 3 (recenze). A od věci nemusí být ani nákup bazarového telefonu, kde se dají za pár tisíc sehnat opravdu velmi pěkné kousky, klidně ještě se zárukou. V obou případech uděláte lépe, než běžet do obchodu pro Nokii 1.