Zvýšená odolnost je něco, co u smartphonu chceme, ne-li rovnou cíleně vyhledáváme. Certifikace odolnosti se značí písmeny IP a dvěma čísly, jak se ale má v těchto značkách někdo vyznat? Opravna iLoveServis nám poskytla zajímavé informace, jak jednoduché to je a jak vlastně vypadá celý fenomén voděodolnosti.

Voděodolnost není vodotěsnost?

Nejdříve malá lekce teorie: stupně krytí se obecně označují písmeny IP a dvěma číslicemi. U smartphonů jde v zásadě o čtyři číslice. První číslo označuje stupeň ochrany proti vniknutí prachu dovnitř přístroje. Pokud jde o IP5x, jedná se jen o minimálně zvýšenou ochranu, zato IP6x je již kompletní ochrana proti prachu. Druhé číslo je mnohem zajímavější, mluví totiž o ochraně před vodou. I zde jsou nejpoužívanější dva stupně: IPx7, to je ochrana proti dešti, pokapání a hlavně potom při ponoření, ale jen do hloubky jednoho metru a to je na půl hodiny – tento stav je často přezdíván voděodolnost; IPx8 pak chrání před vniknutím vody při delším potopení, hloubku ponoru a délku setrvání pod hladinou stanoví sám výrobce, v takovém případě se ale jedná o vodotěsnost.

Záruka vám nepomůže

Velcí výrobci většinou sahají po osvědčené klasice IP67, u současných vlajkových lodí jako je iPhone XS či Huawei Mate 20 Pro klidně přichází řada i na IP68. Výrobci na to jdou ale v drtivé většině případů velice lišácky. Samotná certifikace sice má dát praktickou odolnost proti vodě, avšak pokud se ochrana poruší a voda jaksi vteče do přístroje, jsou vám rázem všechny ty zkratky a stupně odolnosti poměrně k ničemu, záruka totiž v 99 % případů (pokud mluvíme o výrobcích jako je Apple, Samsung či Huawei) říká, že poškození tekutinou není kryté zárukou. Všechny produkty, které ale prošly zmíněnou certifikací, prošly i několika testováními v laboratořích a souboj s vodou by tak měly zvládnout.

Odolnost už při výrobě

Dobrá, to bychom měli teoretickou ochranu proti vodním živlům, jak to ale ve smartphonech vypadá ve skutečnosti a jak se tedy změnily vnitřnosti smartphonů od doby, kdy voděodolnost (a vodotěsnost už vůbec) ve výčtech specifikací nefigurovala? V zásadě jde o dva ochranné prvky, které se samozřejmě uplatňují ihned při výrobě. Prvním je lepené těsnění, kupříkladu u LCD iPhonů se v minulosti lepil jenom LCD panel k tělu, u konkurence bývá zvykem oblepit záhyby celého telefonu. Tím bychom měli pojištěné všechny zdířky, až na jednu, a sice slot na SIM kartu. Tento slot bývá většinou (u Applu, Huawei, Samsungu nebo u LG) vycpán gumičkou, která nepropustí kapaliny. Zajímavé je řešení Sony, které neuznává šuplíčky na SIM karty jako ostatní, ale drží se svých krytek. Ty ovšem nikdy nefungovaly tak, jak by měly, a každý uživatel Sony to jistě moc dobře ví. Krytky často vypadávaly, ztrácely se. Známy jsou i případy, kdy reklamace nebyla uznána kvůli špatně zacvaklé krytce – i z toho důvodu v minulosti Sony poskytovalo záruku i na poškození vodou.

Oprava a konec vodním hrám? Kdepak…

Často se ale uživatelé ptají, jak je to s opravou a následným setrváním odolnosti. Modelová situace: rozbije se vám váš smartphone a vy jej dáte do servisu – poškození není způsobeno porušením zvýšené odolnosti, tu jste již minulosti zkoušeli a fungovala, jak má. Častokrát mají uživatelé strach, že po servisní opravě, kdy došlo například k nahrazení některých komponent, nebude zvýšená odolnost fungovat. Jak to ale je ve skutečnosti? Drtivá většina tuzemských servisů a opraven se zavazuje k tomu, že po vykonání servisního zákroku původní ochranné standardy zachová.

Záleží tedy ve finále jen na vás, zdali je pro vás zvýšený stupeň krytí prioritou, či nikoliv. Někteří zákazníci o těchto vychytávkách ani nevědí, jiní vybírají telefon často hlavně podle toho. Ať už tak či onak, rozhodně se jedná o zajímavou možnost, kterou oceníte hlavně v letních měsících, kdy se společnost ubírá k vodním zdrojům; a pokud ne, berte to jako pojistku, která vám může leckdy ušetřit peníze za opravu či za investici do nového telefonu.