Recenze Samsung Galaxy A42 5G – Rychlost na úkor displeje
- Samsung uvedl na trh jeden ze svých nejlevnějších modelů s podporou 5G sítě
- Jinak by měl spadat do průměrně vybavených telefonů
- Při bližším pohledu se nám ale ukáže pár nepříjemných překvapení

V segmentu 5G telefonů za rozumnou cenu se zatím činili spíš čínští výrobci a Samsung situaci napravuje uvedením modelu A42. Hezký plastový telefon s dostatkem výkonu, rychlým internetem, ale slabším displejem. Pojďme se na něj podívat!
Samsung Galaxy A42 5G: specifikace
Konstrukce | plast, 164,4 × 75,9 × 8,6 mm, 190 g |
---|---|
Displej | 6,6″, Super AMOLED Infinity-U, 1600 × 720 px, poměr stran 20:9, jemnost 265 PPI |
Operační systém | Android 10 + One UI 2.1 |
Čipset | 8jádrový, 2,2 GHz, Qualcomm Snapdragon 750G |
Paměť | 4 GB RAM, 128 GB úložiště (UFS 2.1) + MicroSD slot (až 1 TB) |
Fotoaparát | čtyři (48 Mpx hlavní + 8 Mpx ultra-širokoúhlý + 5 Mpx hloubkový + 5 Mpx makro), clona f/1.8 + f/2.2 + f/2.4 + f/2.4, LED blesk; přední 20 Mpx, clona f/2.0 |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
Technologie | 5G, Dual SIM, Bluetooth 5.0, Wi-Fi, GPS, USB-C, FM rádio, 3,5mm jack, čtečka otisků v displeji, čtečka tváře |
Baterie | 5 000 mAh, rychlonabíjení 15 W |
Cena a dostupnost | 8 990 Kč, listopad 2020 |
Obsah balení
- telefon Samsung Galaxy A42 5G
- jehla na SIM
- 15W adaptér na nabíjení
- USB-A / USB-C kabel
- technická brožurka a základní průvodce
Balení telefonu je základní, tedy sluchátka ne, AC adaptér ještě ano. Telefon jsem dostal v černé barevné variantě, na trhu je ještě šedá a bílá. Samsung se nevydal cestou prvoplánově zářících barev, ale vizáž mě mile překvapila. Z černé placky se po otočení zády nahoru stává nenápadný elegán, který hraje všemi barvami. Z povrchu vykukuje modul fotoaparátu, naštěstí umravněný na asi 1 mm.

Ze šedi do záře barev
Záda jsou s výjimkou horní části pokryta ve třech různě zatmavených pruzích rozptylovou vrstvou, která při vystavení silnějšímu světlu hází duhové odlesky.
S výjimkou displeje je telefon kompletně plastový, lesklá černá hodně ukazuje otisky prstů. Odolnost materiálu je průměrná, výraznější škrábance si záda neodnesla, malé ano. A totéž lze říct i o předním krycím skle, jehož výrobce není uveden.

Telefon mezigeneračně výrazně ztěžkl až na 193 g, ale pocitově z něj nemám dojem cihly, i když proporcemi už patří k těm velkým. Levá a pravá hrana zad je naštěstí zaoblená. Ovládací prvky jsou na pravé straně, tedy vypínací tlačítko a nad ním dvojtlačítko hlasitosti v rozumné výšce, abyste nemuseli ručkovat. Vlevo najdeme slot na jednu nanoSIM a druhý hybridní, takže musíte vybírat mezi druhou nanoSIM nebo paměťovou kartou.
Nahoře i dole se nachází mikrofon, dole ještě 3,5mm jack, USB-C port a malý mono reproduktor. Jeho výkon mě nepřekvapil, zvuk je spíš nenápadný, na druhou stranu výrazně nezkresluje a propadák to taky není.

Drsnější podívaná
Displej s 6,6palcovou úhlopříčkou je typu Super AMOLED, ale nepochopitelně pouze v HD rozlišení. Produkovaná jemnost 266 PPI je podprůměrná, bohužel pro Samsung už nejsme v době, kdy mohli výrobci tvrdit, že cokoliv víc je pro oko zbytečné. Tady jsou prostě vidět na okrajích písma zuby, což bych přiložil na vrub i odlišnému uspořádání subpixelů v AMOLEDové matici.
Kromě toho je displej ale povedený, s krásným podáním barev a dostatečně jasný. Barvy a sytost je možné ještě vyladit v několika krocích v nastavení. Displej má U-výřez pro kameru – tedy tvaru kapky, stejně jako předchůdce. Ještě zbývá dodat, že telefon používá automatickou regulaci jasu, k dispozici je dále tmavý režim a potlačení modrého světla.

Hodně funkcí, ale ne všechny
Galaxy A42 běží nepřekvapivě na Androidu 10 s prostředím One UI 2.5. Aktualizace na verzi 11 zatím není k dispozici, v době testování má telefon prosincovou aktualizaci. Po zapnutí přenesete většinu dat z jiného telefonu pomocí Smart Switch a můžete se vrhnout do prohlídky. Jak je u Samsungu zvykem, lze si prostředí upravit – povolit otáčení domovské obrazovky, upravit počet ikon na jedné obrazovce nebo úplně změnit motiv systému.

Z přidaných funkcí stojí za zmínku krajní obrazovka Samsung Free (dříve zvaná Daily), která používá pro zobrazení zpráv místo Flipboardu v našich končinách lépe využitelný Upday News a herní doporučení.
Cloudové řešení svěřuje Samsung Microsoftu, takže tu najdeme OneDrive s úložištěm na jeden rok. Top vychytávkou je boční panel, který aktivujete potažením z okraje displeje. Může nabídnout výřez obrazovky, kontakt na několik osob, oblíbené aplikace, ale i vodováhu nebo pravítko. Zamrzela mě absence Always On Display, který má jindy Samsung zvládnutý.
Telefon se poklepáním probudí a ukáže kromě efektní animace koulení míčků FaceWidgets, tedy widgety na zamykací obrazovce. Upozorní vás na událost v kalendáři, počasí, upomínky, což je vlastně všechno. V dolní části se dají spustit potažením vybrané aplikace. Přiložením prstu doprostřed se rozsvítí zelené světlo a v případě úspěchu telefon odemkne. Jak jste pochopili, optická čtečka otisků prstů je zabudovaná v displeji. Nepřekáží, ale není tak rychlá jako kapacitní v tlačítku, minimálně půl sekundy trvá vyhodnocení.
Samsung před časem zredukoval One UI, takže balast je passé, kromě nutných aplikací si po vybalení stáhnete ostatní z Galaxy Store. Na telefonu naladíte po připojení sluchátek FM rádio a až budete mít všeho dost, můžete si hrát v rozšířené realitě.
Vyšší než střední výkon
Výkon Samsung rozhodně nenechal náhodě, výpočetní výkon dodává čipset Snapdragon 750G, což je mírně přetaktovaný model 690. V kombinaci s grafikou Adreno 619 to dává rezervu a díky nižšímu rozlišení displeje rozjedete de facto všechno, a to bez omezování v detailech her. Lagy jsou cizí i prostředí a můžu v klidu říct, že tohle je dobrý argument pro jeho zvážení. Potenciální brzdou by mohla být snad jen RAM, které je 4 GB. Nicméně použití by muselo být hodně extrémní, aby došlo k ucpání. Prohlédněte si i benchmarkové výsledky.
Hlavním rozdílem oproti ostatním Samsungům střední třídy je přítomnost 5G, a to ve standardu SA/NSA Sub-6, vysokofrekvenční mmWave tu není, zatím ho dostaly jen vrcholné modely. V centru Prahy připojení fungovalo bez problémů, rychlost samotnou jsem s omezeným tarifem neměl příležitost otestovat. Samozřejmě nechybí ani starší LTE/-A. Wi-Fi nenavázala na nejmodernější mobilní internet a zůstala ve verzi 5. Dále je tu Bluetooth 5.0, NFC včetně možnosti placení a lokalizace GPS/Galileo.
Dlouhá výdrž, dlouhé dobíjení
Li-ion baterie má kapacitu 5000 mAh, což je meziročně velké zlepšení. A projevilo se to i v realitě, v kombinaci s moderním čipsetem a nižším vykreslovaným rozlišením dokáže A42 přežít i dva dny provozu, v zápalu boje vydrží kolem 12 hodin, což je nadprůměr. Spíš podprůměrná je dodávaná rychlá nabíječka, která výkonem 15 W nabíjí baterii kolem dvou hodin.

Ověřený standard
Čtyři fotoaparáty se staly evergreenem a není divu, že je má i Galaxy A42. Kromě hlavního 48Mpx fotoaparátu tu tak máme 8Mpx širokoúhlý a dva 5Mpx pro makro a hloubku. Objektivy vylézají lehce nad povrch zad, ale dojem batohu se ještě nekoná. Pod nimi je pak LED blesk. Fotit můžete buď klasicky do JPG, nebo modernějšího HEIC. Vepředu je pak 20Mpx selfie kamera. Natáčení je možné zadním foťákem ve 4K, předním jen Full HD.

V aplikaci jsou jen čtyři záložky, což přispívá k přehlednosti. Vlevo je mód Single Take, který vyfotí různé varianty téže scenérie a vyberete si až dodatečně. Všechny ostatní režimy jsou sdružené v nabídce Další – konkrétně Pro, Noc, Panorama, zrychlení/zpomalení atd. Zajímavé možnosti jsou v Bixby Vision, který rovnou načítá QR kódy, etikety vína nebo vám v reálné čase přeloží tak (pochopitelně kvalita odpovídá strojovému překladu).
Běžně focení probíhá pouze do 12 Mpx, telefon tedy slučuje sousední pixely, vyšší rozlišení musíte zapnout manuálně. I do poměrně velkého přiblížení je scéna prokreslená. Pro focení v kontrastních podmínkách se automaticky spíná HDR.
Kvalita fotek je poměrně dobrá, i když místy nebyla ostrost fotek taková, jakou jsem očekával. Širokoúhlý snímač zachovává slušnou barevnou věrnost, nepůsobí jen jako laciný doplněk, světelnost je pochopitelně horší, ale větším problémem je neostrost v interiéru.
Makro je takové rozpačité, není to průšvih, ale nezískáte o moc víc detailů než z běžné fotky. Softwarové rozostření do dálky lze aplikovat v sedmi stupních, funguje dobře spíš v exteriéru, kde jsou větší vzdálenosti mezi objekty.
Jak fotí Samsung Galaxy A42?
Ukázka: standardní a širokoúhlé fotky
5G pro nenáročné, ale ne pro všechny
Prožívám nyní dilema, komu telefon doporučit. Má 5G, parádní výkon, hezky fotí i hezky vypadá, ale HD displej na obří placce za cenu kolem devíti tisíc je dost špatná legrace. Na to, abych řekl, že je to povedený vstup do 5G světa ve střední třídě, tak chyběla jediná věc. Pokud nejste hnidopichové na jemné displeje a chcete 5G od Samsungu, A42 je zatím jediná volba.

U Samsungu se jinak nabízí Galaxy A51 (recenze), ten má lepší displej, ale 5G mu chybí. Za podobnou cenu u konkurence koupíte třeba Motorolu G 5G Plus (recenze), která má ale LCD displej, byť s vyšší frekvencí. OnePlus Nord (recenze) (pozor, ne Nord N10) je zase o dva tisíce dražší. Budete tak vždycky volit určitý kompromis.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
![]() | ![]() |
![]() | ![]() |
![]() | ![]() |
![]() | ![]() |
![]() |