Před rokem odstartovalo čínské Xiaomi největší trend roku 2017, tzv. bezrámečkový design. Nicméně první model Mi Mix nelze označit jinak, než jako pouhý experiment se spoustou školáckých chyb. U nového Mi Mix 2 však mohu po dvou týdnech intenzivního používání prohlásit, že tentokrát možná není produkt tak výjimečný, ale zato je mnohem více praktický. Více prozradí recenze.
Mi Mix je označováný za průkopníka novodobých bezrámečkových telefonů, kterým poměrně rychle přišel na chuť i například Samsung, Huawei, nebo dokonce Apple. Ale i mnoho dalších, zejména čínských “noname” výrobců. A nezapomeňme ani na japonský Sharp, který u svých smartphonů výrazně redukoval rámečky už před lety a mohli bychom tak za otce označit spíše jeho. Každopádně už nejde o raritní kousek, se kterým by bylo Xiaomi výjimečné, ale spíše o “pouze” moderně vyhlížející telefon. Co tedy udělalo Xiaomi pro to, aby zůstalo s “bezrámečkovým” designem před konkurencí?
Pokud někdo čekal, že Xiaomi ještě více zredukuje rámečky a přijde s revolučním bezrámečkovým designem 2.0, pak může být zklamaný. Na poli bezrámečkového designu se vlastně nic moc nového neodehrálo. Nicméně firma se poučila z mnoha chyb napáchaných u první generace a rázem nejde pouze o další experiment, ale o vyzrálejší telefon, který by měla brát konkurence vážně. Nový “bezrámečkový telefon” Xiaomi Mi Mix 2 je celkově menší, má výbavu hodnou vlajkových lodí, ale hlavně nezapomíná na podporu všech klíčových LTE pásem pro používání telefonu na celém světě, což první Mi Mix diskvalifikovalo už na startovní čáře.
Konstrukce | keramika + kov, 152 x 76 x 7,7 mm, 185 g |
---|---|
Displej | 5,99″, IPS LCD, 2160 x 1080 px, jemnost 403 ppi |
Operační systém | MIUI 9.0 (postavený na Androidu 7.1 Nougat) |
Procesor | 8 jádrový, 2,45 GHz, Qualcomm Snapdragon 835 |
Paměť | 6 GB RAM, 64/128/256 GB úložiště, nemá microSD slot |
Fotoaparát | 12 Mpx, blesk, 4-osá stabilizace, f/2.0 + přední 5 Mpx |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
Technologie | dual SIM, Bluetooth 5.0, NFC, USB-C, Wi-Fi, GPS, čtečka otisků |
Baterie | 3400 mAh, rychlonabíjení |
Cena a dostupnost | cca 15 990 Kč, listopad 2017 |
Za poskytnutí produktu do recenze děkujeme e-shopu XM.cz.
Mix 2 vypadá skvěle už díky prémiové kombinaci keramiky s kovem, tedy pokud ho nemáte neustále upatlaný od otisků prstů. To hlavní představení ale začne až po rozsvícení obřího a téměř bezokrajového 5,99palcového displeje. Vzhledem k minimálním rámečkům po bočních stranách i na horní straně jde doslova o ochutnávku budoucnosti. Větší rámeček zůstává už jen ve spodní části, na bradě. Díky menším rozměrům i nižší hmotnosti než u předchůdce se pak telefon výrazně lépe drží v jedné ruce, leč trochu ruční gymnastiky stále budete občas potřebovat. Pokud by u příští generace došlo k dalšímu zmenšování, určitě bychom se nezlobili, ba naopak.
Jak už jsem připomínal, první generace Mi Mixu byla spíše experimentem, oproti kterému se naštěstí druhá generace částečně poučila z chyb. Zapomeňte například na ne příliš fungující speciální pizoelektrický reproduktor, místo něj Xiaomi vsadilo na ověřený klasický reproduktor a umístilo ho do malé mezírky nad samotný displej, kde nechybí ani některé senzory. Jiný kompromis však zůstal, a sice přední kamerku najdeme stále ve spodní části s bradou, takže pokud budete chtít fotit selfie nebo uskutečnit videohovor, budete muset telefon otáčet s kamerkou nahoru. V opačném případě hrozí její zakrytí rukou. A když už jsem u kompromisů, Xiaomi stále postrádá voděodolnost, chybí 3,5mm sluchátkový jack, nebo místo ve slotu na paměťovou microSD kartu.
Kde ovšem čínský výrobce odvedl skvělou práci, je čtečka otisků prstů. Umístěna je opět na zádech telefonu a funguje nejen bleskurychle, ale i velmi spolehlivě – vlastně ani jednou za celou dobu používání nenastala situace, kdy by Xiaomi Mi Mix 2 nerozpoznal můj otisk prstu. K dokonalosti může někomu chybět už jen možnost nastavit si na senzor otisků například různá swipe gesta, jako to umí konkurenční Huawei. Na co ovšem u Xiaomi inženýři nezapomněli, je notifikační dioda umístěná na přední straně na viditelném místě hned vedle reproduktoru pro hovory. Zde ovšem narážím na jeden z dalších nedostatků, a sice absenci plnohodnotných stereo reproduktorů, které u konkurence dávno najdeme.
O překrásné obrazovce, kolem které zůstávají u Mi Mix 2 pouze minimální rámečky, už byla řeč. Pokud jde ale o samotné kvality zobrazovače, s Full HD+ rozlišením 2160 x 1080 px na úhlopříčce 5,99 palců už dnes svět opravdu neohromíte. Potřebujete například vyšší QHD rozlišení, které by dosáhlo na jemnost více než 403 ppi, nebo ještě lépe potřebujete podporu HDR obrazu, či vyšší jas displeje. Telefon od Xiaomi má rozsah od 1 do 517 nitů, takže třeba Samsung s jeho displejem o hodnotě až 1200 nitů doslova zadupe Mi Mix 2 do země. Pochválit můžu jen spodní hranici 1 nit, díky čemuž vám obrazovka nebude v noci zbytečně vypalovat oči. Pak ale přijde řeč na zmatený senzor okolního světla, který občas ztlumí osvětlení na minimum, aniž by k tomu nastal zjevný důvod, a skvělý dojem z moderního zdánlivě bezrámečkového displeje je ten tam.
Vzhledem k neobvyklému poměru stran 18:9 (tedy 2:1) pak celý prostor displeje využijete jen někdy, konkrétně třeba v samotném prostředí operačního systému Android, nebo v některých aplikacích, které s tímto poměrem stran počítají. Jindy se ale stane, že aplikace zobrazí černý pruh, aby vyplnil prázdný prostor, nebo se neřídí pravidly Material Designu a místo barevného podbarvení horní lišty zůstane aplikace u nevzhledného černého pozadí, čímž zbytečně naoko zmenšuje celou obrazovku. Na obranu Xiaomi je ovšem nutné dodat, že zde může výrobce telefonu málo udělat a snažit by se měli samotní tvůrci aplikací. Někdy ale ani to stačit nemusí, třeba když si pustíte video na YouTube, které není v poměru 18:9, a rázem máte po stranách obří černé pruhy, které dělají ze zdánlivě bezrámečkového telefonu zařízení vyhlížející spíše jako telefony od Sony.
Kontroverzní systém MIUI, který někteří milují a jiní příliš nemusí, se zde objevuje v nejnovější verzi 9.0 a staví na Androidu 7.1 Nougat. Stejně jako i v předchozích letech, ani tentokrát tolik nezáleží na verzi Androidu, jako spíše na verzi nadstavby výrobce, neboť v ní najdeme plno obohacujících funkcí, které ani nejnovější čistý Android nepřináší. Konkrétně můžu ocenit například základní swipe gesta na plochách s aplikacemi, kde stačí jen potáhnout prstem nahoru nebo dolů pro rychlé vyhledávání, či stažení horní lišty s rychlými přepínači, či notifikacemi. K dispozici je dále jednoruční režim, možnost probuzení telefonu dvojitým poklepáním na displeji, či umístění zkratek do plovoucího kolečka, které stačí jen rozkliknout. Naopak chybí například pohybové funkce (převrácením ztlumit budík apod.) a moc praktické není upozornění na příchozí hovor přes celou obrazovku, kdy nemůžete nerušeně pokračovat v rozdělané práci a musíte nejprve hovor přijmout nebo ukončit.
Všem majitelům jakéhokoliv telefonu od Xiaomi pak vřele doporučuju, aby si detailně nastudovali chování systému v oblasti notifikací. Pokud tak neučiníte, může se i vám občas stát, že nedorazí včas nějaká zpráva, ať už z Facebook Messengeru, WhatsApp a dalších, nebo obecně některé notifikace na nové události. Je potřeba v telefonu zakázat striktní ukončování procesů aplikací na pozadí, nebo dokonce raději některé aplikace uzamknout přes obrazovku multitaskingu, aby nedošlo k jejím ukončení. Přitom Xiaomi nemá snad kromě touhy dosáhnout lepší výdrže baterie na jedno nabití naprosto žádný důvod, aby takto striktně omezovalo fungování systému, vždyť Mi Mix 2 disponuje výkonným procesorem Qualcomm Snapdragon 835, který v Antutu dosáhl na skvělých 177 358 bodů, čímž patří mezi top 10 nejvýkonnějších zařízení současnosti.
Jenže ani s výdrží to není kdovíjak slavné. Nepochopte mě špatně, Xiaomi Mi Mix 2 si dokáže říct s 3400 mAh baterií během intenzivního pracovního vytížení o nabíječku klidně až po 16 hodinách provozu, ovšem to znamená zhruba 1,5denní výdrž, nikoliv 2denní, které jiné konkurenční telefony dosahují. O následné plné dobití se postará praktická rychlonabíječka, takže alespoň nebudete muset zbytečně dlouho čekat, když už budete telefon nabíjet ve většině případů spíše každý den. Přesnou dobu pro plné dobití jsem ale bohužel nemohl zjistit, respektive nedávalo by to smysl, jelikož nabíječka v balení zatím nebyla finální. Ještě by se také hodilo i bezdrátové nabíjení, které opět u konkurence najdeme. Ale vzhledem k tomu, že už se čínský výrobce přidal do aliance s bezdrátovým nabíjením Qi, dá se očekávat, že u příštího Mi Mixu se snad dočkáme.
Pokud Xiaomi něco jen neustále dohání, pak je to fotoaparát. Mi Mix 2 se řadí spíše mezi průměrné fotomobily, což může na jednu stranu někomu klidně stačit, ale když se přesvědčíte, že konkurence fotí ještě o něco lépe, rázem se s výsledky nemusíte spokojit. Zakopaný pes je zde už v samotných specifikacích – 12 Mpx ještě nevadí, ale se světelností objektivu f/2.0 opravdu skvělé fotky za každých světelných podmínek zkrátka nevykouzlíte. Přitom má telefon hned 4-osou stabilizaci obrazu, nebo přináší HDR režim, nebo zvládne natáčet zpomalení HD video se 120 snímky za vteřinu. Ale při pohledu na výsledky zjistíte, že na špičku nemá, ztrácí hlavně v oblasti detailů. A velmi pomalá je závěrka, kor když budete fotit v HDR režimu, který je zde prakticky životně důležitý, neboť bez něj snímky mají až příliš tmavý nádech a nepřirozené pochmurné barvy.
Bezrámečkový telefon od Xiaomi, nebo přesněji řečeno telefon s malými rámečky kolem displeje, už sice není jednoznačně jen experiment, ovšem oproti první generaci už není tentokrát pro změnu ani výjimečným telefonem. V konkurenci ostatních výrobců to tedy bude mít velmi těžké a stejně jako v případě první generace se domnívám, že půjde jen o srdeční, nikoliv rozumovou záležitost. Rámečky zkrátka nejsou všechno a v dnešní době jsou mnohy možná až zbytečně přeceňované.
Aby se Xiaomi Mi Mix 2 dostalo na samotný vrchol a měl o něj zájem nejen fanoušek Xiaomi nebo fanoušek futuristického bezrámečkového designu, musel by výrobce nezapomenout na voděodolnost, stereo reproduktory, 3,5mm sluchátkový jack, microSD slot, či bezdrátové nabíjení. Nebo alespoň na některé z těchto specifikací, které u vlajkových lodí rozhodují o úspěchu nebo neúspěchu. Každopádně Xiaomi budu držet palce, aby i příští generace udělala další krok vpřed. Zatím se rozdíly snaží vykompenzovat alespoň konkurenceschopnou cenou.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
moderní vzhled “bez rámečků” | průměrný fotoaparát |
vysoký výkon | není voděodolný |
aktualizovaný systém MIUI | chybí 3,5mm jack |
absence microSD slotu |
Před rokem odstartovalo čínské Xiaomi největší trend roku 2017, tzv. bezrámečkový design. Nicméně první model Mi Mix nelze označit jinak, než jako pouhý experiment se spoustou školáckých chyb. U nového Mi Mix 2 však mohu po dvou týdnech intenzivního používání prohlásit, že tentokrát možná není produkt tak výjimečný, ale zato je mnohem více praktický. Více prozradí recenze.
Mi Mix je označováný za průkopníka novodobých bezrámečkových telefonů, kterým poměrně rychle přišel na chuť i například Samsung, Huawei, nebo dokonce Apple. Ale i mnoho dalších, zejména čínských “noname” výrobců. A nezapomeňme ani na japonský Sharp, který u svých smartphonů výrazně redukoval rámečky už před lety a mohli bychom tak za otce označit spíše jeho. Každopádně už nejde o raritní kousek, se kterým by bylo Xiaomi výjimečné, ale spíše o “pouze” moderně vyhlížející telefon. Co tedy udělalo Xiaomi pro to, aby zůstalo s “bezrámečkovým” designem před konkurencí?
Pokud někdo čekal, že Xiaomi ještě více zredukuje rámečky a přijde s revolučním bezrámečkovým designem 2.0, pak může být zklamaný. Na poli bezrámečkového designu se vlastně nic moc nového neodehrálo. Nicméně firma se poučila z mnoha chyb napáchaných u první generace a rázem nejde pouze o další experiment, ale o vyzrálejší telefon, který by měla brát konkurence vážně. Nový “bezrámečkový telefon” Xiaomi Mi Mix 2 je celkově menší, má výbavu hodnou vlajkových lodí, ale hlavně nezapomíná na podporu všech klíčových LTE pásem pro používání telefonu na celém světě, což první Mi Mix diskvalifikovalo už na startovní čáře.
Konstrukce | keramika + kov, 152 x 76 x 7,7 mm, 185 g |
---|---|
Displej | 5,99″, IPS LCD, 2160 x 1080 px, jemnost 403 ppi |
Operační systém | MIUI 9.0 (postavený na Androidu 7.1 Nougat) |
Procesor | 8 jádrový, 2,45 GHz, Qualcomm Snapdragon 835 |
Paměť | 6 GB RAM, 64/128/256 GB úložiště, nemá microSD slot |
Fotoaparát | 12 Mpx, blesk, 4-osá stabilizace, f/2.0 + přední 5 Mpx |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
Technologie | dual SIM, Bluetooth 5.0, NFC, USB-C, Wi-Fi, GPS, čtečka otisků |
Baterie | 3400 mAh, rychlonabíjení |
Cena a dostupnost | cca 15 990 Kč, listopad 2017 |
Za poskytnutí produktu do recenze děkujeme e-shopu XM.cz.
Mix 2 vypadá skvěle už díky prémiové kombinaci keramiky s kovem, tedy pokud ho nemáte neustále upatlaný od otisků prstů. To hlavní představení ale začne až po rozsvícení obřího a téměř bezokrajového 5,99palcového displeje. Vzhledem k minimálním rámečkům po bočních stranách i na horní straně jde doslova o ochutnávku budoucnosti. Větší rámeček zůstává už jen ve spodní části, na bradě. Díky menším rozměrům i nižší hmotnosti než u předchůdce se pak telefon výrazně lépe drží v jedné ruce, leč trochu ruční gymnastiky stále budete občas potřebovat. Pokud by u příští generace došlo k dalšímu zmenšování, určitě bychom se nezlobili, ba naopak.
Jak už jsem připomínal, první generace Mi Mixu byla spíše experimentem, oproti kterému se naštěstí druhá generace částečně poučila z chyb. Zapomeňte například na ne příliš fungující speciální pizoelektrický reproduktor, místo něj Xiaomi vsadilo na ověřený klasický reproduktor a umístilo ho do malé mezírky nad samotný displej, kde nechybí ani některé senzory. Jiný kompromis však zůstal, a sice přední kamerku najdeme stále ve spodní části s bradou, takže pokud budete chtít fotit selfie nebo uskutečnit videohovor, budete muset telefon otáčet s kamerkou nahoru. V opačném případě hrozí její zakrytí rukou. A když už jsem u kompromisů, Xiaomi stále postrádá voděodolnost, chybí 3,5mm sluchátkový jack, nebo místo ve slotu na paměťovou microSD kartu.
Kde ovšem čínský výrobce odvedl skvělou práci, je čtečka otisků prstů. Umístěna je opět na zádech telefonu a funguje nejen bleskurychle, ale i velmi spolehlivě – vlastně ani jednou za celou dobu používání nenastala situace, kdy by Xiaomi Mi Mix 2 nerozpoznal můj otisk prstu. K dokonalosti může někomu chybět už jen možnost nastavit si na senzor otisků například různá swipe gesta, jako to umí konkurenční Huawei. Na co ovšem u Xiaomi inženýři nezapomněli, je notifikační dioda umístěná na přední straně na viditelném místě hned vedle reproduktoru pro hovory. Zde ovšem narážím na jeden z dalších nedostatků, a sice absenci plnohodnotných stereo reproduktorů, které u konkurence dávno najdeme.
O překrásné obrazovce, kolem které zůstávají u Mi Mix 2 pouze minimální rámečky, už byla řeč. Pokud jde ale o samotné kvality zobrazovače, s Full HD+ rozlišením 2160 x 1080 px na úhlopříčce 5,99 palců už dnes svět opravdu neohromíte. Potřebujete například vyšší QHD rozlišení, které by dosáhlo na jemnost více než 403 ppi, nebo ještě lépe potřebujete podporu HDR obrazu, či vyšší jas displeje. Telefon od Xiaomi má rozsah od 1 do 517 nitů, takže třeba Samsung s jeho displejem o hodnotě až 1200 nitů doslova zadupe Mi Mix 2 do země. Pochválit můžu jen spodní hranici 1 nit, díky čemuž vám obrazovka nebude v noci zbytečně vypalovat oči. Pak ale přijde řeč na zmatený senzor okolního světla, který občas ztlumí osvětlení na minimum, aniž by k tomu nastal zjevný důvod, a skvělý dojem z moderního zdánlivě bezrámečkového displeje je ten tam.
Vzhledem k neobvyklému poměru stran 18:9 (tedy 2:1) pak celý prostor displeje využijete jen někdy, konkrétně třeba v samotném prostředí operačního systému Android, nebo v některých aplikacích, které s tímto poměrem stran počítají. Jindy se ale stane, že aplikace zobrazí černý pruh, aby vyplnil prázdný prostor, nebo se neřídí pravidly Material Designu a místo barevného podbarvení horní lišty zůstane aplikace u nevzhledného černého pozadí, čímž zbytečně naoko zmenšuje celou obrazovku. Na obranu Xiaomi je ovšem nutné dodat, že zde může výrobce telefonu málo udělat a snažit by se měli samotní tvůrci aplikací. Někdy ale ani to stačit nemusí, třeba když si pustíte video na YouTube, které není v poměru 18:9, a rázem máte po stranách obří černé pruhy, které dělají ze zdánlivě bezrámečkového telefonu zařízení vyhlížející spíše jako telefony od Sony.
Kontroverzní systém MIUI, který někteří milují a jiní příliš nemusí, se zde objevuje v nejnovější verzi 9.0 a staví na Androidu 7.1 Nougat. Stejně jako i v předchozích letech, ani tentokrát tolik nezáleží na verzi Androidu, jako spíše na verzi nadstavby výrobce, neboť v ní najdeme plno obohacujících funkcí, které ani nejnovější čistý Android nepřináší. Konkrétně můžu ocenit například základní swipe gesta na plochách s aplikacemi, kde stačí jen potáhnout prstem nahoru nebo dolů pro rychlé vyhledávání, či stažení horní lišty s rychlými přepínači, či notifikacemi. K dispozici je dále jednoruční režim, možnost probuzení telefonu dvojitým poklepáním na displeji, či umístění zkratek do plovoucího kolečka, které stačí jen rozkliknout. Naopak chybí například pohybové funkce (převrácením ztlumit budík apod.) a moc praktické není upozornění na příchozí hovor přes celou obrazovku, kdy nemůžete nerušeně pokračovat v rozdělané práci a musíte nejprve hovor přijmout nebo ukončit.
Všem majitelům jakéhokoliv telefonu od Xiaomi pak vřele doporučuju, aby si detailně nastudovali chování systému v oblasti notifikací. Pokud tak neučiníte, může se i vám občas stát, že nedorazí včas nějaká zpráva, ať už z Facebook Messengeru, WhatsApp a dalších, nebo obecně některé notifikace na nové události. Je potřeba v telefonu zakázat striktní ukončování procesů aplikací na pozadí, nebo dokonce raději některé aplikace uzamknout přes obrazovku multitaskingu, aby nedošlo k jejím ukončení. Přitom Xiaomi nemá snad kromě touhy dosáhnout lepší výdrže baterie na jedno nabití naprosto žádný důvod, aby takto striktně omezovalo fungování systému, vždyť Mi Mix 2 disponuje výkonným procesorem Qualcomm Snapdragon 835, který v Antutu dosáhl na skvělých 177 358 bodů, čímž patří mezi top 10 nejvýkonnějších zařízení současnosti.
Jenže ani s výdrží to není kdovíjak slavné. Nepochopte mě špatně, Xiaomi Mi Mix 2 si dokáže říct s 3400 mAh baterií během intenzivního pracovního vytížení o nabíječku klidně až po 16 hodinách provozu, ovšem to znamená zhruba 1,5denní výdrž, nikoliv 2denní, které jiné konkurenční telefony dosahují. O následné plné dobití se postará praktická rychlonabíječka, takže alespoň nebudete muset zbytečně dlouho čekat, když už budete telefon nabíjet ve většině případů spíše každý den. Přesnou dobu pro plné dobití jsem ale bohužel nemohl zjistit, respektive nedávalo by to smysl, jelikož nabíječka v balení zatím nebyla finální. Ještě by se také hodilo i bezdrátové nabíjení, které opět u konkurence najdeme. Ale vzhledem k tomu, že už se čínský výrobce přidal do aliance s bezdrátovým nabíjením Qi, dá se očekávat, že u příštího Mi Mixu se snad dočkáme.
Pokud Xiaomi něco jen neustále dohání, pak je to fotoaparát. Mi Mix 2 se řadí spíše mezi průměrné fotomobily, což může na jednu stranu někomu klidně stačit, ale když se přesvědčíte, že konkurence fotí ještě o něco lépe, rázem se s výsledky nemusíte spokojit. Zakopaný pes je zde už v samotných specifikacích – 12 Mpx ještě nevadí, ale se světelností objektivu f/2.0 opravdu skvělé fotky za každých světelných podmínek zkrátka nevykouzlíte. Přitom má telefon hned 4-osou stabilizaci obrazu, nebo přináší HDR režim, nebo zvládne natáčet zpomalení HD video se 120 snímky za vteřinu. Ale při pohledu na výsledky zjistíte, že na špičku nemá, ztrácí hlavně v oblasti detailů. A velmi pomalá je závěrka, kor když budete fotit v HDR režimu, který je zde prakticky životně důležitý, neboť bez něj snímky mají až příliš tmavý nádech a nepřirozené pochmurné barvy.
Bezrámečkový telefon od Xiaomi, nebo přesněji řečeno telefon s malými rámečky kolem displeje, už sice není jednoznačně jen experiment, ovšem oproti první generaci už není tentokrát pro změnu ani výjimečným telefonem. V konkurenci ostatních výrobců to tedy bude mít velmi těžké a stejně jako v případě první generace se domnívám, že půjde jen o srdeční, nikoliv rozumovou záležitost. Rámečky zkrátka nejsou všechno a v dnešní době jsou mnohy možná až zbytečně přeceňované.
Aby se Xiaomi Mi Mix 2 dostalo na samotný vrchol a měl o něj zájem nejen fanoušek Xiaomi nebo fanoušek futuristického bezrámečkového designu, musel by výrobce nezapomenout na voděodolnost, stereo reproduktory, 3,5mm sluchátkový jack, microSD slot, či bezdrátové nabíjení. Nebo alespoň na některé z těchto specifikací, které u vlajkových lodí rozhodují o úspěchu nebo neúspěchu. Každopádně Xiaomi budu držet palce, aby i příští generace udělala další krok vpřed. Zatím se rozdíly snaží vykompenzovat alespoň konkurenceschopnou cenou.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
moderní vzhled “bez rámečků” | průměrný fotoaparát |
vysoký výkon | není voděodolný |
aktualizovaný systém MIUI | chybí 3,5mm jack |
absence microSD slotu |