Recenze Sony Xperia X: restart za každou cenu

Zapomeňte na vychvalovanou řadu Xperia Z. Nové Sony si na vlajkovou loď ani nehraje. Nabízí hardware střední třídy v cenové relaci s velmi sebevědomou cenovkou. A i když bychom se neradi stali špatnými proroky, tohle na velký úspěch nevypadá. I přesto, že se v Sony hodně snažili.

Za poslední roky prošly IT divize společnosti Sony tolika revolucemi, že by se za ně nemusela stydět ani celá novověká Evropa dohromady. Nejprve se rozloučilo s výrobou notebooků. Zanedlouho má přijít konec výroby tabletů. Šéfové japonské společnosti hlásili také konec telefonů nižších tříd. Pak rychlý, roční update vlajkových lodí třídy Xperia Z. Ten však také příliš úspěchů nepřinesl – nikdo totiž neměl příliš důvodů kupovat si jen mírně omlazený model (jak ostatně potvrzují naše recenze Sony Xperia Z3+, Z5 i recenze Sony Xperia Z3 po dvou letech).

Teď přede mnou na stole leží výsledek nového japonského veletoče: první zástupce třídy Xperia X, který má nové vlajkové lodě nahradit. A vyvolává ve mně rozporuplné pocity. U zavedených prodejců ji pořídíte za 16 000. To není rozhodně málo, i když aktuální vlajkové lodi stojí ještě víc. Ty loňské však na tuto cenovou relaci bez problémů dosáhnou. Co oproti nim Xperia X dokáže nabídnout? Prozradí dnešní recenze.

Sony Xperia X: specifikace

Konstrukce	kov, 143 x 69 x 7,9 mm, 153 g
Displej	5″, IPS LCD, 1920 x 1080 px, jemnost 441 ppi
Operační systém	Android 6.0 Marshmallow
Procesor	6 jádrový, 1,8 GHz, Qualcomm Snapragon 650
Paměť	3 GB RAM, úložiště 32/64 GB + microSD karty (až 200 GB)
Fotoaparát	23 Mpx, blesk, prediktivní hybridní autofocus + přední 13 Mpx
LTE	800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
Technologie	dual SIM, Bluetooth 4.2, NFC, Wi-Fi, GPS, čtečka otisků prstů
Baterie	2 620 mAh, rychlonabíjení
Cena a dostupnost	14 990 Kč, květen 2016

Design a zpracování: vyrobena z příborů?

Při testování Xperie X nelze nevzpomenout její předchůdce. Design řady Xperia Z definovaly tři styčné body: jednotný jazyk s názvem Omnibalance, sklo a kov. Xperia X vychází z podobných kořenů, ale k Omnibalance přistupuje z jiného směru. Ta tam jsou skleněná, kluzká a snadno poškrabatelná záda. Nahradil je tenký stříbrný hliník. I přes negativní adjektiva, která jsem sklu coby klíčovému materiálu Sony přisoudil, jsem však právě na skleněná záda během testování Xperie X často vzpomínal.

Není totiž hliník jako hliník. Pro pamětníka znamená kontakt s Xperií X reminiscenci na hliníkové příbory, které se ohýbaly i při pouhém vložení do úst. Zejména v přímém porovnání s dalším hliníkovým přístrojem – iPhonem 6, působí tělo Xperie dost lacině. Snad kvůli příborové barvě, asi kvůli nepříliš silnému plátu, který vzadu telefon kryje a uprostřed se po zatlačení mírně prohýbá. Snad kvůli tomu, že poklepání na záda telefonu prozradí, že pod krytem se nachází jakýsi dutý prostor. Ani po týdnu testování jsem se zmíněného dojmu nemohl zbavit.

A to přesto, že se jinak japonští inženýři opravdu snažili. Popořadě: zadní kryt a rám ze stejného materiálu jsou slícovány natolik dokonale, že mezi ně nelze strčit ani list papíru. Nikde na těle telefonu nenalezneme zprofanované plastové proužky, které u kovových modelů ostatních výrobců suplují funkci antény. Nad displejem se zase rozprostírá 2.5D krycí sklo se zakulacenými hranami, které jako téměř na každém telefonů, kde je použito, působí nadobyčejně pohledně a pozvedává jinak poměrně fádní design na novou úroveň. Hnidopich by snad mohl mít námitky proti silnějším rámečkům kolem displeje – zejména pod a nad displejem je skutečně místa víc než dost. To se dá naštěstí omluvit výkonnými reproduktory zaplaťbůh umístěnými směrem k obličeji uživatele.

Už druhý pohled ale objeví jedno skryté nelichotivé tajemství. Pohled pod záslepku skrývající sloty na nanoSIM a microSD kartu prozradí absenci jakéhokoli těsnění. Xperia X totiž na rozdíl od svých předchůdců není vodotěsná, což v kontextu výbavy posledních modelů všech známějších značek představuje značné faux pas. Z neznámých důvodů se navíc telefon vždy po vyjmutí zmíněného šuplíčku restartuje. To Xperii může diskvalifikovat v očích zákazníků, již mění často své SIM karty. Vyjímání bez potřeby používat jehlu by přitom právě testovaný model k podobnému použití předurčovalo.

Částečně vyžehlit to v některých případech může čtečka otisků prstů. Tu Sony (ne)tradičně implementuje do zamykacího tlačítka na bok, což si u uživatelů zvyklých na čelní umístění vyžádá pár dní přecvičování. V tomto kontextu ovšem potěší zejména její neomylnost. Nejen že odemyká displej jen o zlomek vteřiny pomaleji než zatím nepřekonaný iPhone 6S (recenze), na rozdíl od něj ale rozpozná váš prst, i když je mírně zpocený. Což ocení zejména běžci mapující své výkony pomocí GPS. Fotografům se zase bude líbit u jiných výrobců opomíjená hardwarová spoušť foťáku. Pouze fotografy ale potěší umístění ovladače hlasitosti hned nad ni. V aplikaci fotoaparátu to dává smysl – tlačítka se zde totiž změní v ovladač zoomu. Všem nám ostatním, kteří zoom nepoužíváme, se tak ale rázem ovladač hlasitosti ocitl mimo přirozený perimetr palce i ukazováčku.

Displej, prostředí, baterie: čistá práce Googlu

Při pohledu na obrazovku Xperie X si opět rychle uvědomíte, že navzdory své cenovce nové Sony do nejvyšší třídy nepatří. Ne snad, že by displej, který si zachovává všechny pokročilé obrazové technologie společnosti Sony, byl ošklivý. „Pouhé“ Full HD rozlišení se už však poté, co od něj v nejvyšší třídě ustoupili i v konzervativním Huawei, v lepší společnosti nenosí. Pětipalcovému zobrazovači navíc škodí i hodně viditelná mřížka kapacitní dotykové vrstvy. Odhlédneme-li však od výše popsaného, zbude extrémně jasný displej s velmi přirozeným podáním barev, které lze navíc v několika krocích přizpůsobovat. Zejména jas obrazovky Xperie X je zaznamenáníhodný – podle benchmarků patří skutečně mezi nejjasnější displeje na trhu a neexistuje situace, kdy byste si mohli stěžovat na to, že na obrazovce nic nevidíte. Platí to pro jakékoli podmínky a jakýkoli úhel pohledu. Snad jen ve tmě by mohl vypalovat sítnici trochu méně.

Na obrazovce navíc nádherně vypadá i inovované prostředí nad Androidem 6.0.1. Hned po zapnutí na uživatele vybafne množství aplikací od Sony, které bohužel nejdou odinstalovat. Jedná se o agregátory zpravodajství, SwiftKey – jednu z nejméně povedených alternativních klávesnic v Google Play, předinstalovaný antivirus, nebo fitness aplikaci Lifelog. Ta naštěstí podle mého názoru patří mezi ty nejpovedenější na trhu, a tak není potřeba se jí zbavovat. Pokud pomineme některé užitečné vychytávky, jako například možnost spustit vyhledávání po vzoru iOS stažením matice ikon prstem dolů, neliší se prostředí výrazně od čistého Androidu.

 

Tím pádem však nenabízí některé libůstky, na které si zvykli třeba uživatelé Samsungu – zapomenout musíme u Sony třeba na běh několika aplikací na jedné obrazovce. A to přesto, že hardwarem by na to Xperia X však nejspíš dostačovala. Snapdragonu 650 sekundují 3 GB RAM, grafický čip Adreno 520 a 32 GB vnitřní paměti. Mimochodem – už použití slabšího procesoru, na který si na fórech někteří hardcore hráči stěžují kvůli nedostatku výkonu pro nejnovější tituly, naznačuje, kam vlastně Sony svůj nejnovější model pomyslně zařazuje. Nesmí přeci konkurovat výkonnější Xperii X Performance s čipem Snapdragon 820. Pro milovníky benchmarků: Xperia X dosahuje v AnTuTu skóre 77 000 bodů, tedy nějakých 50 000 za nejvýkonnějšími telefony dneška.

 

Ani střední nebo vyšší střední třída by si však neměla dovolit neodladěný běh uživatelského prostředí. To jsem ovšem u Sony pozoroval hned na několika místech a nejednalo se o maličkosti. Nikdy jsem si například nemohl být jistý, že telefon napíše mnou požadovaný znak. Displej zkrátka nereagoval tak, jak by měl, dařilo se mi obrovské množství překlepů a napsání každé SMS mi tak trvalo několik minut. Podobně se to mělo také s fotoaparátem. Na telefon podobných parametrů zabralo zpracování fotografií po vyfocení neuvěřitelně dlouhou dobu. Než bylo možné fotografii zobrazit a třeba nazoomovat, uplynulo mnohdy i deset vteřin. K dovršení všeho se navíc zapůjčený telefon nepřiměřeně zahříval při téměř jakékoli představitelné činnosti. Po půlhodině poslouchání hudby ze Spotify dokonce spadl do nouzového režimu a začal ukončovat běžící aplikace. Zástupci Sony se dušovali, že je to způsobeno zapůjčením předprodukčního kusu. Snažíme se proto o zapůjčení finálního výrobku, abychom ověřili, zda toto odůvodnění můžeme považovat za relevantní.

 

I řada recenzentů finálních kusů se však shoduje na tom, že Xperia X trpí neduhem, který se projevil i u mého telefonu. Fotoaplikace razantně vybíjí baterii. Už po půlhodině focení v plenéru zmizelo z kapacity akumulátoru 25 %, což je doslova neodpustitelné. Škoda – jinak je na tom totiž co se výdrže týče Xperia X na výbornou. Výrobce se chlubí dvoudenní výdrží, kterou mohu potvrdit. Byť to platí jen v případě, že nebudete držet displej rozsvícený více než nějaké tři hodiny denně omezíte hraní her a sledování videí a na konci cyklu baterie si pomůžete vestavěnými úspornými režimy Stamina.

Fotoaparát: s klidnou rukou

Hodnotit fotoaparát s vědomím, že si jej stejně kvůli nadměrnému vybíjení moc neužijete, bylo mimořádně složité. Na jednu stranu má pravdu výrobce, když tvrdí, že Sony Xperia X produkuje nadmíru zdařilé fotografie, a to i ve zcela automatickém režimu. Může za to hned několik faktorů. Na rozdíl od jiných telefonů ve fotopalikaci od Sony skutečně funguje adaptivní ostření na pohybující se bod. Úchvatně pracuje také digitální stabilizace Steady Shot, kterou oceníte zejména při natáčení videa. Veškeré švenky jsou až nelidsky klidné a stabilizace dokáže dokonce stoprocentně odfiltrovat i klidnou chůzi.

Absence optické stabilizace se projeví až v horších světelných podmínkách. Zde se také ukazuje, že světelnost objektivu f/2.0 už nepatří na trhu ke špčce. Zkrátka: Samsung Galaxy S7 fotí lépe (i když samozřejmě stojí o pět tisíc víc). Na denním světle lze však fotkám ze Sony Xperia X vyčítat snad jen někdy nepřirozeně saturované barvy. Některé nelogicky nedoostřené fotografie přičítám již zmiňovanému předprodukčnímu stavu firmware.

Jak fotí Sony Xperia X

O to větší výhrady mám však k samotné fotoaplikaci. Ta kromě poněkud zpomaleného chodu třeba ani nedovede zobrazit náhled vyfocené fotografie na celé obrazovce. Obrázek se jen krátce ukáže v napůl zvětšené podobě v pravém rohu, což je pro toho, kdo to s focením myslí jen trochu vážně, poněkud málo. Nepříliš praktické je navíc přepínání mezi jednotlivými režimy. Do plně manuálního módu se stejně jako do seznamu rozšiřujících nástrojů (kterých Sony tradičně nabízí opravdu požehnaně) musí vstoupit několikerým swipnutím po obrazovce. Na akční přepínání mezi režimy proto můžete zapomenout.

Závěr a zhodnocení

Sony Xperia X je mimořádně rozporuplný telefon. I když dobře vypadá a vedle parádního displeje nabízí řadu příjemných funkcí, rozhodně bych si jej nekoupil. Proč? I když jsem na telefonech nikdy nešetřil, asi nikomu bych nevysvětlil, proč by měl právě za nové Sony vytáhnout z peněženky téměř 16 000. Proč, kdy s trochou snahy může mít Samsung Galaxy S6 (recenze) o dva tisíce levněji. Proč, když kovové Lenovo K5 Plus (recenzi již připravujeme) s Full HD displejem a jen o něco slabšími vnitřnostmi může stát kolem 5000? Pokud chtějí v Sony s touto cenovou politikou pokračovat, měli by se připravit na další revoluci v řadě. A jak už si v Japonsku mohli mnohokrát vyzkoušet, vzpoura zákazníků nemívá pro firmu jiný než tragický konec.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
kvalitní displej	vysoká cena
dílenské zpracování	kompromisy v hardwarové výbavě
	absence vodotěsnosti