Recenze Lenovo Phab 2 Pro: jedinečný a tedy i bezkonkurenční
Že prý jsou smartphony bez nápadu, motají se v kruhu a nic nového za poslední tři roky se nenaučily. Lenovo Phab 2 Pro je první vlaštovkou projektu Tango zaměřeného na augmentovanou realitu – jaro sice neznamená, ale předpovídá zajímavou budoucnost.
Kapitoly článku:
» 1. Úvod, co je vlastně Tango
» 2. Design, konstrukce, displej a prostředí
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení
Tahle recenze bude možná maličko netradiční. Dozvíte se z ní sice, jaký je Phab 2 Pro telefon, ale velká část se bude týkat Tanga, které je středobodem tohoto zařízení. Tak si pojďme zatančit.
Co je to Tango?
O laboratořích Google, respektive Alphabet asi tušíte. Nevím, jestli byste v nich našli sterilní prostředí a pány v bílých pláštích, jisté však je, že se jedná o testovací polygon informačních technologií. Zkrátka líheň nápadů, ze které rodí i tak „obyčejné“ technologie, jako Street View, Loon nebo nejznámější Glass.
Stejnou adresu má i Tango (dnes už bez titulu „projekt“). Když jsem o této technologii slyšel poprvé, blesklo mi hlavou: „No jo, augmentovaná realita, to už tu bylo.“ Bohužel až po čase jsem zjistil, že o lepení trojrozměrných postaviček do videa Tango není. Jenže Google zvolil strategii, že technologie musí nejdřív nadchnout, aby se rozšířila – to samo o sobě není špatný nápad, jenže tahle vychytávka zaujme spíš firmy.
Smyslem Tanga je vnímat okolí. Tedy nejen vidět kamerou, ale přiblížit se výstupu ze všech lidských smyslových orgánů. Zrakem skenujete prostor okolo sebe, hmatem registrujete kontakt, sluchem vnímáte blížící se objekty a nepotřebujete GPS ani mobilní data, abyste dokázali říct, jestli jste na Sněžce nebo doma v koupelně. Tango by mělo fungovat obdobně: kamerou se rozhlédne po okolí, směrovými mikrofony poslouchá zvukové signály, akcelerometrem a gyroskopem změří svůj pohyb i polohu. Vnímání dokonce dojde tak daleko, že zařízení s Androidem dokáže určit, na jaký povrch se dívá.
Možná vás napadne, k čemu je to dobré. Vždyť venku vám poslouží klasická navigace a vevnitř si nějak poradíte. Zkuste se ale oprostit od samotného smartphonu a představte si, že byste místo něj měli třeba brýle nebo dokonce nějaký implantát promítající obraz přímo na sítnici. V tu chvíli vám určitě dojde celý potenciál.
Znali byste svou polohu venku i vevnitř a dostávali informace na základě kontextu. Procházeli byste muzeem a o každém exponátu byste si mohli číst, jak dlouho byste chtěli. Mohli byste si doma vyzdobit pokoje uměním, které byste opravdu rozbít nechtěli a každý den ho střídat… Tango vychází z bodu, kde Google Glass ztratily dech. Dokázaly sice předávat informace v reálném čase, ale nechápaly. Věřím, že Tango je prvním krokem, jak tento hendikep napravit.
A teď zpátky na zem, respektive k Lenovo Phab 2 Pro. Jedná se s výjimkou Asus Zenfone AR o jediný současný telefon, který platformu Tango podporuje a jeho cílem je především nadchnout.
Bohužel k tomu volí infantilní prostředky. Většina aplikací, které augmentovanou realitu v telefonu používají, se smrskla na 3D objekty zakomponované do okolí. Jinými slovy v Dinosaurs Among Us si na koberec stavíte dinosaury, v Holo superhrdiny a v Hot Wheels si stavíte autodráhy ve virtuálním pokojíčku.
Nakonec největší dojem na mě udělala aplikace Measure, která umožňuje měřit vzdálenosti ve vašem okolí. Stačí namířit na bod A, kliknout na něj (aplikace si chytře najde hrany, pokud jsou přítomné), pak na bod B a dozvíte se vzdálenost – i když je A kilometr před vámi a B máte 10 metrů nad hlavou. Jen pro pobavení: zkusil jsem si z okna změřit, jak daleko má Jan Žižka na Vítkově koně od vlajky. Neúspěšně, kamera zjistila, že mezi mnou a pánem z Trocnova je sklo.
Kapitoly článku:
» 1. Úvod, co je vlastně Tango
» 2. Design, konstrukce, displej a prostředí
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení
Že prý jsou smartphony bez nápadu, motají se v kruhu a nic nového za poslední tři roky se nenaučily. Lenovo Phab 2 Pro je první vlaštovkou projektu Tango zaměřeného na augmentovanou realitu – jaro sice neznamená, ale předpovídá zajímavou budoucnost.
Kapitoly článku:
» 1. Úvod, co je vlastně Tango
» 2. Design, konstrukce, displej a prostředí
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení
Design a zpracování: mega-monstr-obří gigant
Tango ke své činnosti potřebuje několik senzorů a komponent: akcelerometr, gyroskop, přední a zadní kameru, kameru sledující pohyb a další speciální kameru na měření hloubky. Celá tahle sestava se někam musí vejít, takže Lenovo není žádný trpaslík.
Abych byl přesný, Phab 2 Pro je obr, co má s telefonem společnou snad jen výchozí orientaci displeje. Jestli máte doma prkénko na krájení pečiva, uřízněte mu držátko a velmi blízko se budete pohybovat okolo rozměrů tohoto unikátu. Co já se během týdne naposlouchal přirovnání k ping-pongovým pálkám a plátům neprůstřelných vest…
Do kapsy se proto zařízení (opravdu nemůžu říct telefon a už vůbec ne mobilní, i phablet nepopisuje realitu dostatečně přesně) vejde, jen pokud máte hodně velké kapsy. Na použití jednou rukou rovnou zapomeňte. Celou vinu na svých bedrech ale nenese samotná velikost.
Samotný Phab 2 Pro se drží dobře, i když je hodně, hodně těžký – 259 g je totiž stejně, jako dva Nexusy 5. Není se ovšem čemu divit, Lenovo má úctyhodné rozměry diktované 6,4″ displejem a bytelné kovové tělo.
Vzhled bych shrnul jako nevýrazně povedený. Z přední strany se dočkáte klasického, mírně vypouklého skla, které přerušuje jen reproduktor sluchátka. Ostatní prvky jako čelní kamerku, notifikační diodu a senzorové klávesy zakrývá sklíčko Gorilla. Právě tahle strana se povedla nejméně, jak po stránce vzhledu, tak ergonomie. Zatímco boky jsou příjemně ostré a drží v dlani, zepředu vypadá Phab 2 Pro obyčejně a zaměnitelně.
Kvalitativně mi z Lenovo spadla brada. Že kovová unibody konstrukce drží jak žvejka ve vlasech vím, ale že ani při délce 18 cm tabletofon nevydá ani Ň při kroucení a namáhání, to se jen tak nevidí. Jediným slabším místem je tak kolébka ovládání hlasitosti – na rozdíl od vroubkovaného vypínače se pod palcem prohýbá za zvuků slabého cvakání.
Displej a prostředí: čistý Android je fajn, ale…
Obrazovka, to je hlavní důvod, proč stojí Phab za pozornost. Popisují ho zejména tři parametry: úhlopříčka 6,4″, rozlišení QHD a technologie IPS. Celek tvoří velmi působivou kombinaci, ačkoli samotná jemnost 459 ppi nijak nadprůměrná není.
Rozsah jasu dokáže přebít sluníčko v jasném dni a při nočním provozu si oči taky nebudou stěžovat, pokud necháte světelnému čidlu vteřinku na přizpůsobení. Snad v tomto ohledu pomůže budoucí update softwaru.
Úmyslně jsem čekal s posouzením ovládání až na tuto kapitolu, protože rozmístění ovládacích prvků mimo displej zásadně ovlivňuje komfort používání. Předně musím výrobce pokárat za použití senzorových navigačních kláves. Zatímco při virtuálních klávesách je možné celou obrazovku nebo aspoň klávesy zmenšit do rohu, takhle si nepomůžete – a na tlačítko zpět už palcem dosáhnou jen majitelé (omlouvám se za ten výraz) s prackama jak lopaty. Lenovo totiž režim ovládání jednou rukou omezilo na zmenšení panelu pro zadávání PINU při odemykání a klávesnice při vytáčení hovoru.
Poměrně nevhodně je z hlediska ergonomie umístěná i čtečka otisků prstů. Oproti celému zařízení je její senzor malý a během pátrání prstem si akorát umatláte čočku kamery.
Naopak chválím, že se Lenovo zbavilo nadstavby Vibe UI a vsadilo na prakticky čistý Android Marshmallow. V menu tak přibylo jen pár aplikací (McAfee Security, Netflix, ShareIt a Dolby s nepřesvědčivým dopadem na kvalitu zvuku) a v Nastavení vás zarazí jediná položka navíc: inteligentní asistence. Její obsah sdružuje jen drobnosti, jako je probuzení poklepáním či přijetí hovoru přiložením uchu. Také si myslíte, že se v nějaké budoucí aktualizaci Androidu objeví i tyto funkce jako vestavěné?
Po výkonnostní stránce je těžké Lenovo zařadit. Při QHD displeji a 4 GB RAM vypadá osmijádrový procesor Qualcomm Snapdragon 652 jako šidítko. Na druhou stranu čtyři jádra Cortex-A72 a další čtyřka s architekturou A53 jen o vlásek zaostávají za výkonem Snapdragonu 810 a to rozhodně není špatný výsledek. Proto mě mrzí, že se Phab 2 občas zadýchá a i ve chvílích, kdy od něj extrémní námahu ani nevyžadujete.
Výrobce vybavil telefon 64 GB paměti. V kombinaci se slotem na microSD kartu je to akorát, jen budete nuceni řešit dilema, jestli zvolíte druhou SIM kartu, nebo paměťovku. Při výsledné ceně tabletofonu to vnímám jako akceptovatelnou daň.
Veškerý hardware živí 4050 mAh nabitých v akumulátoru, ukazuje se ale, jak velkým žroutem je displej. 4 hodiny zapnutého displeje Phab na vrchol hitparády nevystřelí, ale na den intenzivního provozu to stačí. Alespoň je Lenovo předvídatelné – víte, co nedělat, abyste ušetřili energii, a vyhnete se lovu zlých wakelocků.
Kapitoly článku:
» 1. Úvod, co je vlastně Tango
» 2. Design, konstrukce, displej a prostředí
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení
Že prý jsou smartphony bez nápadu, motají se v kruhu a nic nového za poslední tři roky se nenaučily. Lenovo Phab 2 Pro je první vlaštovkou projektu Tango zaměřeného na augmentovanou realitu – jaro sice neznamená, ale předpovídá zajímavou budoucnost.
Kapitoly článku:
» 1. Úvod, co je vlastně Tango
» 2. Design, konstrukce, displej a prostředí
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení
Fotoaparát: jasno super, polojasno super, zataženo hrůza
Kvůli Tangu je Lenovo vybavené několika kamerami. Ta hlavní, určená k focení, má rozlišení 16 Mpx. Žádnými speciálními schopnostmi se Lenovo nechlubí, můžu proto nechat promluvit snímky samotné.
Slunečno znamená až na výjimky parádní obrázky. Uznávám, že s dobrým světlem dokáže leckterý mobil zázraky, ale Phab nad nimi vyčnívá – neuchyluje se k líbivým, přesyceným barvám, nepokouší se dohánět drobnokresbu zvyšováním kontrastu. Jestli hledáte stroj, ze kterého vypadnou přirozené fotky, zařaďte Lenovo do výběru.
Nebo radši ne, úspěšnost není stoprocentní a s nedostatkem světla už se můžete spolehnout akorát na věrné barvy. Až při nočním focení zjistíte proč. Kamera je naladěná tak, aby tmu kompenzovala prodloužením expozice. Jenže tahle logická úvaha se nedočkala důstojné realizace, snímač si dokola opakuje: „Ještě chvíli počkej,“ do okamžiku, kdy zařízení neudržíte v ruce. Výsledkem jsou nepoužitelné, rozmazané fotky.
Jak fotí Lenovo Phab 2 Pro
Zhodnocení: koncept pro developery
Asi vám došlo, že Lenovo Phab 2 Pro není ani tak tabletofon, který integroval výbavu nutnou pro Tango, jako zařízení okolo Tanga kompletně postavené. Na pracovní telefon je takový unikát moc velký a těžký, na tablet moc drahý a smysl dává jedině jako vývojářská platforma – čistě z titulu, že nemá konkurenci.
Vývojářům se tahle hračka určitě bude líbit. Augmentovaná realita je neprobádané prostředí, kde si originálním nápadem nemusí nahrabat jen velké firmy. Její potenciál se pravděpodobně bude v budoucnu zvyšovat, stačí neotálet a do rozjetého vlaku naskočit už teď. Částka 13 tisíc sice není otevřenou pozvánkou, k bariéře okolo programátorské smetánky má ale ještě dál.
Jestli Phab 2 Pro někde potkáte, věnujte mu chvilku. Dostat ho do rukou je jako koukat na zatmění slunce – jev, o kterém jste sice slyšeli, ale osobní zkušenosti se nic nevyrovná. Do každodenního života ale Lenovo nepatří.
| Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
| velký displej je užitečný na práci | nedokáže efektivně pracovat s velkým displejem |
| budoucí možnosti Tanga | ergonomie |
| čistý Android | současné možnosti Tanga |
| rozumná cena |
Související
Nepřehlédněte
Diskuze
Nejčtenější články
Recenze Lenovo Phab 2 Pro: jedinečný a tedy i bezkonkurenční
Že prý jsou smartphony bez nápadu, motají se v kruhu a nic nového za poslední tři roky se nenaučily. Lenovo Phab 2 Pro je první vlaštovkou projektu Tango zaměřeného na augmentovanou realitu – jaro sice neznamená, ale předpovídá zajímavou budoucnost.
Kapitoly článku:
» 1. Úvod, co je vlastně Tango
» 2. Design, konstrukce, displej a prostředí
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení
Tahle recenze bude možná maličko netradiční. Dozvíte se z ní sice, jaký je Phab 2 Pro telefon, ale velká část se bude týkat Tanga, které je středobodem tohoto zařízení. Tak si pojďme zatančit.
Co je to Tango?
O laboratořích Google, respektive Alphabet asi tušíte. Nevím, jestli byste v nich našli sterilní prostředí a pány v bílých pláštích, jisté však je, že se jedná o testovací polygon informačních technologií. Zkrátka líheň nápadů, ze které rodí i tak „obyčejné“ technologie, jako Street View, Loon nebo nejznámější Glass.
Stejnou adresu má i Tango (dnes už bez titulu „projekt“). Když jsem o této technologii slyšel poprvé, blesklo mi hlavou: „No jo, augmentovaná realita, to už tu bylo.“ Bohužel až po čase jsem zjistil, že o lepení trojrozměrných postaviček do videa Tango není. Jenže Google zvolil strategii, že technologie musí nejdřív nadchnout, aby se rozšířila – to samo o sobě není špatný nápad, jenže tahle vychytávka zaujme spíš firmy.
Smyslem Tanga je vnímat okolí. Tedy nejen vidět kamerou, ale přiblížit se výstupu ze všech lidských smyslových orgánů. Zrakem skenujete prostor okolo sebe, hmatem registrujete kontakt, sluchem vnímáte blížící se objekty a nepotřebujete GPS ani mobilní data, abyste dokázali říct, jestli jste na Sněžce nebo doma v koupelně. Tango by mělo fungovat obdobně: kamerou se rozhlédne po okolí, směrovými mikrofony poslouchá zvukové signály, akcelerometrem a gyroskopem změří svůj pohyb i polohu. Vnímání dokonce dojde tak daleko, že zařízení s Androidem dokáže určit, na jaký povrch se dívá.
Možná vás napadne, k čemu je to dobré. Vždyť venku vám poslouží klasická navigace a vevnitř si nějak poradíte. Zkuste se ale oprostit od samotného smartphonu a představte si, že byste místo něj měli třeba brýle nebo dokonce nějaký implantát promítající obraz přímo na sítnici. V tu chvíli vám určitě dojde celý potenciál.
Znali byste svou polohu venku i vevnitř a dostávali informace na základě kontextu. Procházeli byste muzeem a o každém exponátu byste si mohli číst, jak dlouho byste chtěli. Mohli byste si doma vyzdobit pokoje uměním, které byste opravdu rozbít nechtěli a každý den ho střídat… Tango vychází z bodu, kde Google Glass ztratily dech. Dokázaly sice předávat informace v reálném čase, ale nechápaly. Věřím, že Tango je prvním krokem, jak tento hendikep napravit.
A teď zpátky na zem, respektive k Lenovo Phab 2 Pro. Jedná se s výjimkou Asus Zenfone AR o jediný současný telefon, který platformu Tango podporuje a jeho cílem je především nadchnout.
Bohužel k tomu volí infantilní prostředky. Většina aplikací, které augmentovanou realitu v telefonu používají, se smrskla na 3D objekty zakomponované do okolí. Jinými slovy v Dinosaurs Among Us si na koberec stavíte dinosaury, v Holo superhrdiny a v Hot Wheels si stavíte autodráhy ve virtuálním pokojíčku.
Nakonec největší dojem na mě udělala aplikace Measure, která umožňuje měřit vzdálenosti ve vašem okolí. Stačí namířit na bod A, kliknout na něj (aplikace si chytře najde hrany, pokud jsou přítomné), pak na bod B a dozvíte se vzdálenost – i když je A kilometr před vámi a B máte 10 metrů nad hlavou. Jen pro pobavení: zkusil jsem si z okna změřit, jak daleko má Jan Žižka na Vítkově koně od vlajky. Neúspěšně, kamera zjistila, že mezi mnou a pánem z Trocnova je sklo.
Kapitoly článku:
» 1. Úvod, co je vlastně Tango
» 2. Design, konstrukce, displej a prostředí
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení
Že prý jsou smartphony bez nápadu, motají se v kruhu a nic nového za poslední tři roky se nenaučily. Lenovo Phab 2 Pro je první vlaštovkou projektu Tango zaměřeného na augmentovanou realitu – jaro sice neznamená, ale předpovídá zajímavou budoucnost.
Kapitoly článku:
» 1. Úvod, co je vlastně Tango
» 2. Design, konstrukce, displej a prostředí
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení
Design a zpracování: mega-monstr-obří gigant
Tango ke své činnosti potřebuje několik senzorů a komponent: akcelerometr, gyroskop, přední a zadní kameru, kameru sledující pohyb a další speciální kameru na měření hloubky. Celá tahle sestava se někam musí vejít, takže Lenovo není žádný trpaslík.
Abych byl přesný, Phab 2 Pro je obr, co má s telefonem společnou snad jen výchozí orientaci displeje. Jestli máte doma prkénko na krájení pečiva, uřízněte mu držátko a velmi blízko se budete pohybovat okolo rozměrů tohoto unikátu. Co já se během týdne naposlouchal přirovnání k ping-pongovým pálkám a plátům neprůstřelných vest…
Do kapsy se proto zařízení (opravdu nemůžu říct telefon a už vůbec ne mobilní, i phablet nepopisuje realitu dostatečně přesně) vejde, jen pokud máte hodně velké kapsy. Na použití jednou rukou rovnou zapomeňte. Celou vinu na svých bedrech ale nenese samotná velikost.
Samotný Phab 2 Pro se drží dobře, i když je hodně, hodně těžký – 259 g je totiž stejně, jako dva Nexusy 5. Není se ovšem čemu divit, Lenovo má úctyhodné rozměry diktované 6,4″ displejem a bytelné kovové tělo.
Vzhled bych shrnul jako nevýrazně povedený. Z přední strany se dočkáte klasického, mírně vypouklého skla, které přerušuje jen reproduktor sluchátka. Ostatní prvky jako čelní kamerku, notifikační diodu a senzorové klávesy zakrývá sklíčko Gorilla. Právě tahle strana se povedla nejméně, jak po stránce vzhledu, tak ergonomie. Zatímco boky jsou příjemně ostré a drží v dlani, zepředu vypadá Phab 2 Pro obyčejně a zaměnitelně.
Kvalitativně mi z Lenovo spadla brada. Že kovová unibody konstrukce drží jak žvejka ve vlasech vím, ale že ani při délce 18 cm tabletofon nevydá ani Ň při kroucení a namáhání, to se jen tak nevidí. Jediným slabším místem je tak kolébka ovládání hlasitosti – na rozdíl od vroubkovaného vypínače se pod palcem prohýbá za zvuků slabého cvakání.
Displej a prostředí: čistý Android je fajn, ale…
Obrazovka, to je hlavní důvod, proč stojí Phab za pozornost. Popisují ho zejména tři parametry: úhlopříčka 6,4″, rozlišení QHD a technologie IPS. Celek tvoří velmi působivou kombinaci, ačkoli samotná jemnost 459 ppi nijak nadprůměrná není.
Rozsah jasu dokáže přebít sluníčko v jasném dni a při nočním provozu si oči taky nebudou stěžovat, pokud necháte světelnému čidlu vteřinku na přizpůsobení. Snad v tomto ohledu pomůže budoucí update softwaru.
Úmyslně jsem čekal s posouzením ovládání až na tuto kapitolu, protože rozmístění ovládacích prvků mimo displej zásadně ovlivňuje komfort používání. Předně musím výrobce pokárat za použití senzorových navigačních kláves. Zatímco při virtuálních klávesách je možné celou obrazovku nebo aspoň klávesy zmenšit do rohu, takhle si nepomůžete – a na tlačítko zpět už palcem dosáhnou jen majitelé (omlouvám se za ten výraz) s prackama jak lopaty. Lenovo totiž režim ovládání jednou rukou omezilo na zmenšení panelu pro zadávání PINU při odemykání a klávesnice při vytáčení hovoru.
Poměrně nevhodně je z hlediska ergonomie umístěná i čtečka otisků prstů. Oproti celému zařízení je její senzor malý a během pátrání prstem si akorát umatláte čočku kamery.
Naopak chválím, že se Lenovo zbavilo nadstavby Vibe UI a vsadilo na prakticky čistý Android Marshmallow. V menu tak přibylo jen pár aplikací (McAfee Security, Netflix, ShareIt a Dolby s nepřesvědčivým dopadem na kvalitu zvuku) a v Nastavení vás zarazí jediná položka navíc: inteligentní asistence. Její obsah sdružuje jen drobnosti, jako je probuzení poklepáním či přijetí hovoru přiložením uchu. Také si myslíte, že se v nějaké budoucí aktualizaci Androidu objeví i tyto funkce jako vestavěné?
Po výkonnostní stránce je těžké Lenovo zařadit. Při QHD displeji a 4 GB RAM vypadá osmijádrový procesor Qualcomm Snapdragon 652 jako šidítko. Na druhou stranu čtyři jádra Cortex-A72 a další čtyřka s architekturou A53 jen o vlásek zaostávají za výkonem Snapdragonu 810 a to rozhodně není špatný výsledek. Proto mě mrzí, že se Phab 2 občas zadýchá a i ve chvílích, kdy od něj extrémní námahu ani nevyžadujete.
Výrobce vybavil telefon 64 GB paměti. V kombinaci se slotem na microSD kartu je to akorát, jen budete nuceni řešit dilema, jestli zvolíte druhou SIM kartu, nebo paměťovku. Při výsledné ceně tabletofonu to vnímám jako akceptovatelnou daň.
Veškerý hardware živí 4050 mAh nabitých v akumulátoru, ukazuje se ale, jak velkým žroutem je displej. 4 hodiny zapnutého displeje Phab na vrchol hitparády nevystřelí, ale na den intenzivního provozu to stačí. Alespoň je Lenovo předvídatelné – víte, co nedělat, abyste ušetřili energii, a vyhnete se lovu zlých wakelocků.
Kapitoly článku:
» 1. Úvod, co je vlastně Tango
» 2. Design, konstrukce, displej a prostředí
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení
Že prý jsou smartphony bez nápadu, motají se v kruhu a nic nového za poslední tři roky se nenaučily. Lenovo Phab 2 Pro je první vlaštovkou projektu Tango zaměřeného na augmentovanou realitu – jaro sice neznamená, ale předpovídá zajímavou budoucnost.
Kapitoly článku:
» 1. Úvod, co je vlastně Tango
» 2. Design, konstrukce, displej a prostředí
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení
Fotoaparát: jasno super, polojasno super, zataženo hrůza
Kvůli Tangu je Lenovo vybavené několika kamerami. Ta hlavní, určená k focení, má rozlišení 16 Mpx. Žádnými speciálními schopnostmi se Lenovo nechlubí, můžu proto nechat promluvit snímky samotné.
Slunečno znamená až na výjimky parádní obrázky. Uznávám, že s dobrým světlem dokáže leckterý mobil zázraky, ale Phab nad nimi vyčnívá – neuchyluje se k líbivým, přesyceným barvám, nepokouší se dohánět drobnokresbu zvyšováním kontrastu. Jestli hledáte stroj, ze kterého vypadnou přirozené fotky, zařaďte Lenovo do výběru.
Nebo radši ne, úspěšnost není stoprocentní a s nedostatkem světla už se můžete spolehnout akorát na věrné barvy. Až při nočním focení zjistíte proč. Kamera je naladěná tak, aby tmu kompenzovala prodloužením expozice. Jenže tahle logická úvaha se nedočkala důstojné realizace, snímač si dokola opakuje: „Ještě chvíli počkej,“ do okamžiku, kdy zařízení neudržíte v ruce. Výsledkem jsou nepoužitelné, rozmazané fotky.
Jak fotí Lenovo Phab 2 Pro
Zhodnocení: koncept pro developery
Asi vám došlo, že Lenovo Phab 2 Pro není ani tak tabletofon, který integroval výbavu nutnou pro Tango, jako zařízení okolo Tanga kompletně postavené. Na pracovní telefon je takový unikát moc velký a těžký, na tablet moc drahý a smysl dává jedině jako vývojářská platforma – čistě z titulu, že nemá konkurenci.
Vývojářům se tahle hračka určitě bude líbit. Augmentovaná realita je neprobádané prostředí, kde si originálním nápadem nemusí nahrabat jen velké firmy. Její potenciál se pravděpodobně bude v budoucnu zvyšovat, stačí neotálet a do rozjetého vlaku naskočit už teď. Částka 13 tisíc sice není otevřenou pozvánkou, k bariéře okolo programátorské smetánky má ale ještě dál.
Jestli Phab 2 Pro někde potkáte, věnujte mu chvilku. Dostat ho do rukou je jako koukat na zatmění slunce – jev, o kterém jste sice slyšeli, ale osobní zkušenosti se nic nevyrovná. Do každodenního života ale Lenovo nepatří.
| Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
| velký displej je užitečný na práci | nedokáže efektivně pracovat s velkým displejem |
| budoucí možnosti Tanga | ergonomie |
| čistý Android | současné možnosti Tanga |
| rozumná cena |
