Co najdete mezi Evropou a Čínou? Z geografického hlediska Ural, a všechny možné země končící na -istán, z pohledu smartphonů je pro mě hranicí Huawei. Značka bytostně čínská, zároveň však čnící jako útes nad mořem všech Gionee, Oukitelů, Bluboo a jiných značek. Budu upřímný, nic od zmíněné trojice jsem netestoval, ale chci ilustrovat, že Huawei v mých očích získal jméno stavící ho na úroveň LG, Sony a Samsungu.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, baterie, hardware
» 3. Operační systém a prostředí
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Huawei P10 Plus proto od začátku chápu jako výstavní kousek. Masovkou se nestane, ale měl by být schopen demonstrovat to nejlepší, čím výrobce disponuje. Jestli P10 byla ohlušující ránou, Plusko je spíš takové duté plácnutí. Slyšitelné, ale zvuk bych čekal výraznější. Doufám, že po přečtení této recenze se mnou budete souhlasit.

Po funkční stránce si P10+ stojí mnohem lépe. Teprve druhý dojem nechá vyniknout klady prostinké konstrukce. Třeba že se telefon výborně drží. Kov na zadní straně šustí při dotyku, ale neklouže. Svůj podíl na tom má i zaoblení stran a přiznávám, že doteď nechápu, proč lze na rozdíl od jiných mobilů bez hran Huawei zapřít v dlani.

Takových paradoxů je na zařízení víc: fotoaparát je plně zapuštěný do těla, ale i když leží P10 na stole celou plochou, nebudete mít problémy s jeho zvedáním, ani nehty k podebrání nejsou třeba. Tlačítka hlasitosti a vypínání jsou na dosah palce a vroubkování druhého jmenovaného zabrání přehmatům. Stačí dodat, že sluchátkový jack a USB-C konektor sídlí na spodní straně vedle reproduktoru a mohli bychom s popisem končit.

Jenže na bílé variantě P10+ svítí několik pih. Přední 8 Mpx kamera je doplněná stavovou diodou a senzorem okolního jasu klasicky, hned za hranou ale najdete další černou tečku. Kdo tipoval infraport? Připište si bod, máte pravdu, s tímhle telefonem se obejdete bez dálkového ovládání.

Dvě temné skvrny najdete i na zadní straně. Značí, že Huawei vsadil na duální fotoaparát, dvojitý LED blesk a laserové zaostřování, čemuž logo Leica dodává věrohodnost.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, baterie, hardware
» 3. Operační systém a prostředí
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Co najdete mezi Evropou a Čínou? Z geografického hlediska Ural, a všechny možné země končící na -istán, z pohledu smartphonů je pro mě hranicí Huawei. Značka bytostně čínská, zároveň však čnící jako útes nad mořem všech Gionee, Oukitelů, Bluboo a jiných značek. Budu upřímný, nic od zmíněné trojice jsem netestoval, ale chci ilustrovat, že Huawei v mých očích získal jméno stavící ho na úroveň LG, Sony a Samsungu.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, baterie, hardware
» 3. Operační systém a prostředí
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Displej

S displeji je to jak na houpačce. Zatímco před dvěma roky byly AMOLEDy omalovánkami, dnes se u konkurenčních IPS objevuje slovíčko „jen“ s pohrdlivě ohrnutým rtem. Samotné kvality displeje se tak pohodlně mohou schovat za zeď zbytečných hádek, která technologie je lepší.

Já to vidím takto: OLED je fajn na always-on displej a ušetří baterii, pokud můžete převléknout Android do černé. Huawei P10 Plus nic takového nenabízí, zásadně to ale nevadí. Místo AOD máte diodu a barevná schémata v paměti prostor nenašly.

Pro ostatní případy je IPS-NEO displej s úhlopříčkou 5,5″ a rozlišením 1440 × 2560 px naprosto dostačující volbou. Ona zkratka NEO znamená, že je nad rámec konvenčního IPS displej pokryt vrstvou zabraňující prosvítání světla skrz nakloněný panel. Světe div se, když jsem porovnával AMOLED u OnePlus 3T a IPS na P10+, nevěděl jsem, ke komu se přiklonit. Ve dne je u Huawei podání černé výborné, v noci při přímém srovnání malý rozdíl postřehnete. Ale ve tmě spíte, ne? Radím tedy, neskočte na současný hype okolo OLED displejů, nemají jen výhody.

K rozlišení Huawei přistupuje jako chytrá horákyně. Nativní rozlišení QHD je schopen displej redukovat na Full HD, na pohled je rozdíl minimální.

Baterie

Testování výdrže 3750 mAh akumulátoru ale stejně probíhalo v rozlišení maximálním. Bohužel moc dobře nedopadlo. Máte sice k dispozici dvě úrovně úsporného režimu, ale většinou vydržíte den, hranici dvou jsem pokořil, jen pokud jsem P10+ používal coby záložní stroj.

Nejvíc bolí, když ale kouknu na graf spotřeby, nevidím nic, co by donutilo ukazatel baterie klesnout cca o 70 % během jediného dne. Obrazovkou jsem svítil minimálně, wakelocky systém také nezaznamenal, nezbývá než doufat, že se podaří žrouty elektřiny dopadnout některou budoucí aktualizací.

Průměrnou výdrž naštěstí zachraňuje rychlé nabíjení SuperCharge. Neradujte se ale předčasně, jedná se o standard nekompatibilní s konkurenčními technologiemi jako Quick Charge nebo DashCharge. Jinými slovy se uvážete k používání originálního příslušenství Huawei, nebo budete odkázáni na noční doplňování energie.

Hardware

O výkon se stará osmijádrový HiSilicon Kirin 960. Jedná se o čip postavený na big.LITTLE architektuře přepínající mezi čtyřjádrem Cortex-A73 na 2,4 GHz a úspornou čtveřicí Cortex A-53 na 1,8 GHz. K výkonu nemám co dodat – high-end telefon vyžaduje high-end výkon a Kirin očekávání plní na 100 %. 16nm výrobní proces sice Qualcomm i Exynos dokázali zmenšit, jestli ale věříte benchmarkům, 960 si budete pochvalovat, kraluje v Basemark i Geekbench. Snad jen pokud vaši kamarádi znají akorát AnTuTu, zrak jim nevytřete.

V praxi je to stejně jedno, výkon v praxi se ověřuje ve hře Real Racing už pár let, což naznačuje, že potenciál aktuální špičky čipsetů využijete stěží. Snad jen pokud byste chtěli mobilem těžit Bitcoiny…

Hardware spolu s procesorem tvoří i paměti. P10+ se na trhu objevuje v několika variantách, nám se na test dostal kus s označením L09, což znamená 4 GB RAM a 64/128 GB místa v úložišti. Počítejte, že základní softwarová výbava z nich cca 15 GB ukousne, nic vám však nebrání dodat další kapacitu microSD kartou.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, baterie, hardware
» 3. Operační systém a prostředí
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Co najdete mezi Evropou a Čínou? Z geografického hlediska Ural, a všechny možné země končící na -istán, z pohledu smartphonů je pro mě hranicí Huawei. Značka bytostně čínská, zároveň však čnící jako útes nad mořem všech Gionee, Oukitelů, Bluboo a jiných značek. Budu upřímný, nic od zmíněné trojice jsem netestoval, ale chci ilustrovat, že Huawei v mých očích získal jméno stavící ho na úroveň LG, Sony a Samsungu.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, baterie, hardware
» 3. Operační systém a prostředí
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Operační systém a prostředí

Huawei nikdy nepatřil mezi vyznavače čistého Androidu a u P10 na tom nehodlá, navzdory měnícímu se trendu, měnit – nadstavby EMUI se drží zuby nehty, byť ve verzi 5.1 postavené na Nougatu. Jedná se o poměrně robustní prostředí, které přidává mnoho praktických funkcí, zároveň ale umí věci i zkomplikovat.

Nejviditelnější změnou je ovládání. P10 umožňuje používat virtuální navigační tlačítka, na liště jsou ale namačkaná jako na žádném jiném telefonu. Alternativou je využít gesta na čtečce otisků. Chválím její rychlost i umístění pod displejem, ale kombinace šoupání prstem a dlouhých stisků nad senzorovými klávesami nevyhrává. Divím se, proč se kapacitním tlačítkům Huawei vyhnul, vešla by se – zvlášť když je možné si skladbu kláves upravit.

Vstřícný krok naopak udělal ke všem, kteří nemusí mít všechny aplikace na pohotovostních obrazovkách, aniž by si instalovali alternativní launcher.

Rychlé přepínače se v Nougatu sjednotily, zde změny nečekejte. V menu Nastavení už je živěji. Líbí se mi funkce usnadňující ovládání – chytré ztišení překlopením, plánování vypnutí a zapnutí, zmenšení prostředí pro ovladatelnost jednou rukou nebo plovoucí navigační tlačítko. Nepoužijete je každý den, ale mít je po ruce se hodí.

Zajímavá je schopnost rozlišovat dotyky prstem a kloubem ruky. Nefunguje sice stoprocentně a občas se telefon zmýlí, ale dalším dotykem vše napraví. Co tato gesta umí? Narýsujete čáru v půli displeje a obraz se rozdělí, nakreslíte písmeno a spustí se přiřazená aplikace, poklepáním pořídíte screenshot.

Bohužel výrobce zapomněl, že by se mohlo poklepání hodit i na rozsvícení displeje, čímž jste nuceni buď do tlačítka, nebo čtečky otisků, nic mezi tím.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, baterie, hardware
» 3. Operační systém a prostředí
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Co najdete mezi Evropou a Čínou? Z geografického hlediska Ural, a všechny možné země končící na -istán, z pohledu smartphonů je pro mě hranicí Huawei. Značka bytostně čínská, zároveň však čnící jako útes nad mořem všech Gionee, Oukitelů, Bluboo a jiných značek. Budu upřímný, nic od zmíněné trojice jsem netestoval, ale chci ilustrovat, že Huawei v mých očích získal jméno stavící ho na úroveň LG, Sony a Samsungu.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, baterie, hardware
» 3. Operační systém a prostředí
» 4. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Fotoaparát

Zatímco hertzy a byty v technických specifikacích jsou mnoha lidem nepochopitelné, u fotky stačí kouknout a na první pohled jste schopni říct, jestli se povedla, či nikoli. Verdikt je tak jen součtem expozice, barevného podání, ostrosti, kontrastu atd. V některých disciplínách P10+ září, v jiných je slabší, ve výsledku si ale jedničku do žákovské knížky zaslouží.

Nejsilnější disciplína? Makro! Jestli rádi fotíte včeličky, broučky a kytičky, tenhle Huawei budete milovat. Ještě nikdy se mi nestalo, abych volal rodinu k počítači jen kvůli technicky zdařilé fotce obyčejné pampelišky zachycené automatickým režimem.

S přírodou všeobecně je to horší, zvlášť když máte srovnání s realitou. V 16:9 dosáhnete maximálně 9 Mpx, ve kterých už zkrátka není vidět každé stéblo trávy a lístek, což finálnímu dojmu ubírá. Tento nedostatek má svou protiváhu v horších světelných podmínkách. Můžete fotit pod zářivkami, svítící hračky ve tmě a P10 dokáže trefit, kolik světla využije, aby snímek nebyl pod- či přeexponovaný a nedeformovaly se odstíny.

Jak fotí Huawei P10 Plus

Přesto si myslím, že průměrný fotograf nad tímto telefonem skákat radostí nebude – jakmile zajde slunce za mrak, z fotek se vytratí tolik chválená živost sytých barev. Co na tom, že touha po šmolkově modré nemá s realitou nic společného, chceme ji přece! Nebo ne? Pokud preferujete uvěřitelné fotky a na ty líbivé máte grafický editor, Huawei si užijete. Hola hej!

Závěr

Huawei P10 Plus je tabletofon, který nevyčnívá. Pěkný displej, vysoký výkon, kvalitní fotoaparát a průměrná výdrž – to lze říct prakticky o každém high-endu ze současné generace a P10+ není výjimkou. Proč si tedy vybrat právě jeho?

Dostávám se do bizarní situace, kdy musím říct: „Ten telefon nemá chybu, ale doporučit ho nemůžu.“ Samotnému mi to moc smysl nedává, protože se povedlo, co mohlo. Snad je to nadstavba EMUI, která ještě nedospěla a oproti čistému Material Designu působí pořád levně. Snad je to tvar, který dal originalitě sbohem hned při otevření CADu. Snad je to Kirin, který je tak ojedinělý, že si nedokáže vytvořit auru trhače digitálního asfaltu.

Jestli vám ale nic z toho nevadí, s Huaweiem si jednoduše padnete do oka, věřím, že i v této recenzi najdete plný zásobník argumentů, kterými P10 Plus dokáže do konkurence střílet.