Recenze Apple iPad Pro: přerostlý a přesto nedonošený

Tomáš Drahoňovský

Nový iPad možná bude vyhovovat architektům a grafikům. V rukou běžného uživatele se však nadupaný megatablet bez exkluzivního příslušenství mění v neohrabaný nedodělek. Několik dobrých nápadů v podání iPadu Pro totiž hravě přebije dojem, že se na příchod profesionálního tabletu pořádně nepřipravil ani sám Apple.

Samsung Galaxy Ringtracking pixel

Tablet iPad Pro na sebe strhává pozornost všude, kam přijdete. „Větší už tam neměli?“ bývá asi ta nejčastější reakce kolemjdoucích. Pravda je ovšem taková, že velkou obrazovku v českých podmínkách zatím příliš nevyužijete. Tuto recenzi píšu ve chvíli, kdy oficiálně nelze koupit ani Apple Pencil pro lepší využívání grafických aplikací, ani Apple Smart Keyboard pro konverzi třináctipalcového tabletu v jakýsi poloviční notebook. Má cenu vůbec přemýšlet o tom, že byste za podobný kus elektroniky vynaložili sumu kolem třiceti tisíc? Více než týden testování v tomto směru hodně napověděl.

iPad Pro 12,9 palcový: specifikace

Konstrukcekov, 306 x 221 x 6,9 mm, 713 g
Displej12,9″, IPS LCD, 2732 x 2048 px, jemnost 265 ppi
Operační systémiOS 9
Procesor2 jádrový, 2,26 GHz, Apple A9X
Paměť4 GB RAM, úložiště 32/128 GB, bez microSD slotu
Fotoaparát8 Mpx fotoaparát + 1,2 Mpx přední
TechnologieBluetooth 4.0, Wi-Fi (+LTE), GPS, čtečka otisků prstů
Baterie10 300 mAh
Cena a dostupnost?, listopad 2015

Tento produkt můžete zakoupit na Alza.cz


Design a konstrukce – přerostlé jablko

Je to velký iPad. Nic moc jiného se o designu iPadu Pro říci nedá. Některého jeho části, které mají stejnou velikost na všech jablečných modelech (jako například Home Button), vypadají na bezmála třináctipalcové úhlopříčce vysloveně komicky. Jakmile však iPad Pro chytíte do ruky, celá jeho obrovská plocha jakoby se opticky zmenšila. A to zejména v mužských rukou. I přesto je však potřeba dávat dobrý pozor. Zejména v případě, pokud stejně jako já v běžném životě používáte malé, osmipalcové tablety. Když jsem chtěl iPad Pro poprvé položit na stůl, bezděky jsem s ním ihned otloukl zeď. Automaticky jsem zkrátka počítal s tím, že až k ní nedosáhne.

Tablet budete pravděpodobně na rozdíl od menších přístrojů používat ve většině případů položený na stole. K držení v ruce ho zkrátka v Cupertinu primárně nevytvořili. To však neznamená, že by to byl nějaký extrémní problém. V jedné ruce se nijak výrazně nepronese, k čemuž přispívá i jeho necelých 7 mm tenký pas a hlavně nízká hmotnost. Ano, 713 gramů sice neznačí žádného střízlíka. Je však potřeba si uvědomit, že je to dokonce o pár gramů méně, než hmotnost první generace běžného iPadu.

Pokud se však přeci jen rozhodnete s iPadem opustit desku stolu (kde mimochodem obří tablet často evokuje původní koncept „chytrého stolu“ Microsoft Surface), nezačne jako první vadit hmotnost stroje, ale velká síla, která prostřednictvím dlouhé páky působí na dlaň. Každý si tak podle výsledků mého pozorování začne hledat zcela nový způsob, jak tablet držet. Dámy si jej většinou ladně položily po celé délce předloktí, pánové preferovali zapření spodní hrany o horní plochu břicha (plnoštíhlí jsou zde vy výhodě, my sušinkové musíme využít žebro).

Pokud jsem na začátku kapitoly zmínil fakt, že v oblasti designu zůstává vše podobné jako u ostatních členů rodiny iPadů, jednu odlišnost přeci jen zmínit musím. Na stranách iPadu Pro nalezneme hned čtveřici výdechů reproduktorů. Novinka je to opravdu vítaná. Nejen že si díky úctyhodné délce můžete vychutnat opravdové stereo. Reproduktory navíc patří k těm nejhlasitějším (a zároveň nejkvalitnějším) na trhu a i na třetinový výkon budou v domácích podmínkách slyšet víc než slušně.

Coby majitel iPhone 6S však nemůžu než zaplakat nad čtečkou otisků prstů TouchID. Apple totiž nejvyspělejší z iPadů vybavil její první generací, a to nejkvalitnější nechal pouze pro svůj poslední model iPhonu. Za rychle odemykání pouhým letmým dotykem citlivé plošky proto můžete zapomenout. Otisk čtečka často vůbec nerozpozná, a pokud ano, odemykání jí trvá i několik vteřin. Ano, je to sice lepší než na řadě současných telefonů jiných značek. Pokud však máte přímé srovnání s tím, co Apple dovede, když chce, bude vám iPad Pro ve srovnání s iPhone 6S připadat jako žebřiňák vedle nejnovějšího elektromobilu. Mimo jiné i proto, že stejně jako druhou generaci TouchID musíme oželet i další z nových vymožeností – 3D Touch. Také ten si zřejmě Apple chystá až pro nadcházející generaci tabletů.

Displej, ovládání, baterie – vývojáři, budíček!

O obrazovku jde v případě iPadu Pro především. A Apple opět dokazuje, že displeje jsou jeho parketa. Na největším iPadu se setkáváme se zobrazovačem o rozlišení 2732 x 2048 bodů, což znamená jemnost 264 ppi. To sice ani zdaleka nedosahuje hodnot, na něž jsme si uvykli například u iPhonů, nikdo však nepředpokládá, že byste olbřímí tablet drželi ve stejné vzdálenost od očí, jako „titěrný“ telefon. Nemluvě o tom, že samotné rozměry iPadu Pro vás donutí k natahování rukou samy. Například při sledování videa v autobuse, kde už z logiky věci nelze iPad od obličeje oddálit dál než ke kolenům, musíte namáhavě těkat panenkami po celém displeji, abyste získali kontext celé scény. K některým úkonům se displej iPadu Pro zkrátka nehodí, jakkoli dojem z něj je jako u Applu téměř vždy, úchvatný.

Když jsem poprvé iPad Pro zapnul, ihned jsem si vzpomněl na své pocity při spatření první generace jablečného tabletu standardní velikosti. Vždyť je to jen zvětšený iPhone! A proč mají ty ikony kolem sebe tolik nevyužitého místa? Navlas stejné věty mi v mysli naskakovaly i teď. Jen bylo potřeba si místo iPhone doplnit běžné modely iPadu. Prostředí iOS ve verzi 9.1 je skutečně navlas stejné jako u ostatních jablečných tabletů. Několik odlišností však přeci jen nalezneme.

Nejprve je potřeba zmínit, že teprve s iPadem Pro jsem přišel na chuť spliscreen zobrazení dvou aplikací vedle sebe. Kopírování textu z webového prohlížeče do Evernote ještě nikdy nebylo jednodušší (jakkoli si dovedu představit i možnost kopírováním pomocí tažení prstu – aspoň má Apple ještě motivaci ke zlepšení). Rozlišení jedné poloviny obrazovky je totiž podobné jako u jiných menších tabletů na celém displeji, a tak je zobrazení webu i na části obrazovky naprosto přirozené a ostré. Běh dvou aplikací naráz navíc iPadu nezpůsobuje žádné problémy. Se 4 GB RAM, které ve výrobcích s iOS potkáváme vůbec poprvé, se však ani není čemu divit. O to více však zarazí skutečnost, že se iPad Pro dokáže na dlouhé vteřiny zdánlivě bez reálné příčiny zaseknout během daleko jednodušších činností, mezi něž patří třeba psaní textů. Nebo odemykání obrazovky. Nebo prohlížení webu. Zkrátka téměř vždy. Obrazovka přestane reagovat a uživateli někdy nezbude než přístroj natvrdo restartovat. Jedná se evidentně o softwarový bug, na kterém by měli v Apple rychle zapracovat.

Pokud bych měl devizy nového iPadu seřadit podle toho, jak mě zaujaly, hned pod krásným displejem s neuvěřitelným rozlišením by se na čestném stříbrném místě nacházela softwarová klávesnice. Ta se od ostatních iOS zařízení odlišuje víc než dost. Jedná se totiž o téměř plnohodnotnou počítačovou klávesnici vybavenou CAPS Lockem, tabulátorem, dvěma Shifty samostatnou řasou písmen s diakritikou. I když jsem na začátku zmínil, že k iPadu Pro stále ještě v česku neseženete originální HW klávesnici, řada z nás ji díky novému rozložení té softwarové vůbec nebude potřebovat. Přesto si neodpustím drobné rýpnutí: když už Apple dokáže vybavit tablet počítačovou klávesnicí, měl by také zapracovat na jejím počítačovém fungování. Například na psaní háčku a čárky nad písmeny musíte stále po ipadovsku, tedy nejprve napsat písmeno, pak teprve doplnit správné znaménko. Asi není potřeba zdůrazňovat, že stolní počítače se chovají přesně opačně a pokud se při psaní textu nedíváte přímo na něj, neujdete dodatečným korekturám.

Nové klávesnice jsem se zkrátka zejména v textových editorech nemohl nabažit. O to větší však bylo mé překvapení, když jsem poprvé spustil aplikaci Gmailu a z ničeho nic na mě vykoukla stará známá klávesnice z původních iPadů. Samozřejmě ještě k tomu patřičně přifouknutá na rozměry iPadu Pro a k tomu logicky rozostřená. Ano, tento pocit dobře znají uživatelé iPhonu 6, když se setkají s aplikací, která není pro nejnovější modely s velkými displeji optimalizovaná. Zatímco v případě iPhonu drobný velikostní rozpor v rozlišení odhalí jen pozorný uživatel, u iPadu pro je rozdíl do očí bijící a zobrazovací schopnosti jemného displeje nedůslednost vývojářů degraduje až na úroveň „odporné“. Nepřizpůsobených aplikací je totiž až překvapivé množství. Za všechny zmiňme například Facebook, Tapatalk, nebo už vzpomínaný Gmail. Mezi správně optimalizované lze naštěstí počítat třeba Twitter, sadu MS Office nebo poznámkovou aplikace Evernote. Přiznám se, že jsem kvůli obludnosti prvně zmíněných aplikací tyto téměř přestal na iPadu Pro využívat. A nejde jen o aplikace třetích stran. Je mi téměř stydno zmiňovat, že novému rozlišení nejsou přizpůsobené ani některé aplikace od samotného Apple: modelově například Garage Band, jemuž by se už od pohledu s vyšším rozlišením otevřely netušené možnosti kompozice z více nástrojů najednou. Vývojáři, přestaňte už prosím čekat na to, jak úspěšný nový iPad bude. Pokud se tak totiž nestane, ponesete na tom značnou zásluhu.

Obecně řečeno: pro skvělý displej iPadu Pro je zkrátka dost velký problém najít dostatečně kvalitní obsah. To platí ve velké většině i pro hry. Tituly, které ještě před pár měsíci představovaly na menších ipadech grafické orgie (jako například Infinity Blade III), působí na velkém tabletu jako z éry Didaktiku. Po několika zklamáních jsem plnou optimalizaci (aspoň dle vizuálního dojmu) nalezl až u posledního dílu Need for Speed.

Kvalitní displej se však bohužel projevuje i na výdrži baterie. Pokud bych měl běžný den kancelářské práce na Wi-Fi s iPadem Pro k něčemu přirovnat, byl by to asi iPad Mini připojený přes LTE síť. Po celém pracovním dni hlásil šedesát procent zbývající kapacity akumulátoru. V říši tabletů se tak iPad Pro řadí do šedého průměru. Nabíjet budete pravděpodobně každý druhý den.

Závěr a konkurence

Na začátku recenze jsem slíbil radu, zda se v současné době vyplatí iPad Pro koupit i s tím, že kvůli absenci pera a klávesnice nevyužijete celý jeho potenciál v pracovním nasazení. Tady je: ne, nevyplatí. iPad Pro je pro běžného uživatele příliš neohrabaný, zbytečně výkonný v poměru ke kapacitě baterie. Za pětadvacet tisíc si raději pořiďte tu nejnadupanější verzi běžného iPadu Air 2, luxusní pouzdro a sadu těch nejdražších aplikací, jaké v AppStore naleznete. Sice na něm nebude fungovat Apple Pen, ale zase jej udržíte v jedné ruce.

Dokáže ale iPad Pro nahradit v rukou profesionála notebook? S příslušenstvím určitě. Jenže je tu hned několik háčků. Pokud se rozhodnete dovybavit svůj obří tablet byť jen jedním předmětem z dvojice Pencil – Smart Keyboard, cena se rázem vyšplhá k třiceti tisícům. A za to už lze získat slušně výkonný MacBook Pro. Když přidáte i druhé z příslušenství, jste rázem na ceně modelu s Retina displejem. A přesto na svém notebooku-tabletu nespustíte Photoshop, 3D modelovací aplikace… no zkrátka téměř nic, co by se dalo rozumět pod přídomkem Pro.

Jenže – je to z hlediska Apple problém? Určitě ne. Jako vždy totiž v Cupertinu nemysleli ani tak na přítomnost, jako na časy budoucí. Vývojáři totiž budou muset na nové zařízení z dílny Apple reagovat. V přímém přenosu sledujeme vznik nového segmentu ovladatelných profesionálních tabletů, které zatím reprezentuje jen Surface od Microsoftu. Co na tom, že pořádný obsah pro ně vznikne až za rok. Podobnou moc žádný jiný výrobce hardwaru nemá. Ať se to někomu líbí nebo ne, Apple potají opět většinu konkurence předběhl o několik koňských délek.

Sledujte nás v Google Zprávách

Komentáře

Samsung Galaxy S25 Ultratracking pixel

Nejnovější články