Skládací Huawei Mate Xs nadchne unikátní konstrukcí, se kterou dokáže plnohodnotně fungovat jako telefon i tablet, což konkurence se svými skládačkami tak dobře neumí. Číňané se však stále musejí obejít bez Google služeb a aplikací, což jejich zařízením značně ubírá na použitelnosti, protože “náhrada” v podobě vlastního obchodu s aplikacemi AppGallery a nabídka aplikací stále není ani zdaleka dostatečná. Najde si tedy tento produkt s opravdu brutální cenou 60 tisíc korun alespoň nějaké kupce? Nejen o tom bude dnešní recenze.
Rukou mi prošly už de facto všechny skládačky, a co je zde potřeba hned na začátek zdůraznit, tak že jsou to stále jen hračky předčasně uvolněné z laboratoří výrobců, než že by to byly hotové produkty. Vlastně svým způsobem stejně tak tomu bylo v roce 2007, kdy přišel první iPhone a až teprve potom vznikal skutečný pojem “chytrý telefon – smartphone”, který nabízel nejen pár chytrých aplikací, ale rovnou vlastní virtuální obchod s nespočtem doinstalovatelných aplikací.
Teď jsme možná opět u něčeho velkého, co bude teprve až časem znamenat revoluci. A nebo také ne. Uvidíme. Tentokrát je cílem dostat tablet, tedy větší obrazovku do relativně kompaktnějšího těla smartphonu. Huawei je dle mého na cestě nejdále, ale nemá na růžích ustláno. Navíc musí ještě zpátky do minulosti a pro mimočínské zákazníky vybudovat vlastní plnohodnotný obchod s aplikacemi, jinak bude mít sice skládací telefon, ale nikoliv telefon vnímaný skutečně i jako chytrý. Je v tom nějaká symbolika, nebo jen čistě náhoda?
Konstrukce | skládací, kov, rozloženo: 161,3 x 146,2 x 5,4 mm, složeno: 161,3 x 78,5 x 11 mm, 300 g |
---|---|
Displej | rozloženo: 8″, AMOLED, 2480 x 2200 px, jemnost 414 ppi + složeno: 6,6″ a 6,38″ AMOLED, 2480 x 1148 px, poměr stran 19,5:9 |
Operační systém | Android 10 (bez GMS) + EMUI 10 |
Procesor | 8jádrový, 2,86 GHz, Kirin 990 |
Paměť | 8 GB RAM, úložiště 512 GB (UFS 2.1), NM Card slot (až do 256 GB) |
Fotoaparát | čtyři (40 Mpx hlavní + 16 Mpx ultraširokoúhlý + 8 Mpx teleobjektiv + 3D ToF), optika Leica, clona f/1.8 + f/2.2 + f/2.4, duální LED blesk – funguje i jako přední |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz + 5G |
Technologie | 5G, Wi-Fi, Bluetooth 5.0, USB-C, NFC, infraport, čtečka otisků na boku |
Baterie | 4 500 mAh, rychlonabíjení Huawei Super Charge (55 W) |
Cena a dostupnost | 59 999 Kč, březen 2020 |
Už před lety Samsung uváděl, že testuje prototypy skládacích telefonů, které mají displej schovaný uvnitř, nebo naopak pokrývá celé zařízení zvenku. A zatímco se Jihokorejci vydali prvním z popisovaných způsobů, Číňané na to šli přesně opačně. Oba typy mají samozřejmě svoje pro a proti, nicméně se mi mnohem víc líbí provedení, které zvolil Huawei. Nejde jen o teorii, ale o praxi.
Samsung Galaxy Fold (recenze) s jeho prťavým venkovním displejem budete stěží používat jen jako smartphone a budete jej muset ve většině případů otevírat, navíc ve složeném stavu má zařízení na sobě složené de facto tři vrstvy obrazovky, takže je mnohem tlustší než běžný smartphone. U Huawei Mate Xs máte takřka bezrámečkový displej zvenku po celém zařízení a dá se tak jako telefon skvěle používat už v zavřeném stavu, navíc je jen nepatrně tlustší než běžné smartphony.
Nevýhoda? Jednoznačně odolnost skládacího displeje a vlastně celé konstrukce. Displej pokrývající Huawei zvenku je extrémně náchylný na poškrábání, protože stejně jako každý jiný skládací displej nemá žádné tvrdé krycí sklo, ale jen měkkou fólii.
Jak jsem ale psal, Huawei není žádný těžkopádný hybrid, ale dokáže být plnohodnotným telefonem i plnohodnotným tabletem. V tom je jeho největší výhoda. V zavřeném stavu můžete jednoduše v jedné ruce ovládat jeho přední 6,6palcový displej, který má kolem sebe jen minimální rámečky a naprosto se obešel bez výřezu či průstřelu.
Pak vezmete zařízení do obou rukou a stisknete tlačítko na zadní straně, což uvolní skládací displej na zádech a vy jej můžete rozevřít a Mate Xs tak snadno přeměnit v tablet s velkým 8,8palcovým displejem. Je to rychle a snadné, ale v jedné ruce to nesvedete.
Po rozevření se opět do hry zapojí silné magnety, které udrží konstrukci rozevřenou. Snad jedinou vadou na kráse zde je, že na rozevřeném displeji v místě ohybu prstem cítíte, že displej není úplně narovnaný a po stisknutí má pod sebou dokonce mezírku, tedy že úplně nedoléhá k samotné konstrukci.
Konstrukce Huawei Mate Xs působí prémiově a celkem bytelně, tedy u nového kousku, který jsem měl možnost vyzkoušet jen krátce. U testovaného novinářského neprodejného vzorku je to podstatně horší, těžko říct, jestli vlivem běžného opotřebování nebo hrátkami předchozích kolegů, kteří se k telefonům nechovají vždy zrovna v rukavičkách.
V případě zavřeného telefonu je to ještě na jedničku, ale po rozevření už v rukou cítíte, že jsou zde mezery a kloub, přes který se displej ohýbá, vydává nějaké ty nepříjemné zvuky skřípání a praskání. Téměř celé tělo a jeho nepohyblivé části jsou však z kovu, a ten nemá naprosto žádné nedostatky. Snad až na neobvykle vyšší 300g hmotnost, kvůli které nemusí být ovládání telefonu pouze v jedné ruce tím nepříjemnějším.
Odemykání probíhá biometrií v podobě čtečky otisků prstů na pravém boku, jde o senzor zabudovaný přímo do vypínacího tlačítka, a funguje to bezvadně. Vedle jsou ještě tlačítka pro regulaci hlasitosti. Na horní straně najdeme slot pro SIM kartu, Infraport a mikrofon pro redukci hluku během telefonování. Ta spodní přináší USB-C konektor pro nabíjení zařízení, ale také pro připojení sluchátek, jelikož klasický 3,5 mm Jack zde schází.
Vedle je k dispozici ještě mikrofon pro hovory a reproduktor, který ve spolupráci s tím na přední straně nad displejem poslouží pro vytvoření stereo efektu. Není to bůhví jaké, ale za mě více než dostatečné. Na zadní straně pak máme tlačítko pro uvolnění skládacího mechanismu, ale především pak fotoaparát se čtyřmi snímači a dvojitým LED bleskem.
Z pohledu železa patří skládací Huawei ke špičce. Na prvním místě samozřejmě není nic jiného, než skládací 8″ AMOLED displej s rozlišením 2480 x 2200 px (v zavřeném stavu jen 6,6″ a rozlišení 2480 x 1148 px, protože jde vlastně o část z celého velkého displeje), který má jemnost přes 400 ppi a jeho obraz je tedy krásně ostrý.
Potěší syté barvy a tak nějak celkově prvotřídní podání, včetně rozsahu jasu, kdy při maximální úrovni zůstává displej dobře čitelný i na silnějším venkovním světle a naopak při minimální hodnotě vám zbytečně v noci nevypálí oči. Super je i přítomnost Always-on displeje, díky čemuž vidíte neustále na obrazovce čas, datum, či notifikace. V nastavení se dá zvolit probuzení displeje dvojitým poklepáním, nebo i zvednutím.
I pod kapotou se pak skrývá velmi zajímavá sestava. O výkon se stará Kirin 990, který ve spolupráci s 8GB RAM pamětí zaznamenal v benchmarkovém testu Antutu přes 450 tisíc bodů, ale hlavně při běžném používání neměl žádné výraznější nedostatky při spouštění aplikací, multitaskingu, apod. Snad jen grafické přechody by mohly být rychlejší a plynulejší, ale zde je to spíše omezení Androidu než samotného výrobce. Třeba při ovládání gesty je znát, že odezva není tak bleskurychlá, jako v případě iPhonů. Ale není to nic, co by bylo zas tak zásadní.
Pokud jde o úložný prostor, 512 GB je více než luxusní a nechybí ani možnost dalšího zvětšení přes paměťové karty. Stejně tak ani baterie nezklame, v tomto případě s kapacitou 4 500 mAh a umístěním v obou dvou ohebných částí. Nabíjet jsem musel každý den, někdy po 1,5 dne, při pracovním zatížení. O víkendech můžete počítat s dvoudenním provozem. S rychlonabíječkou trvá nabití na 80 % jen něco kolem půl hodiny.
Skvěle je na tom skládací Huawei, i pokud jde o fotoaparát a kameru. V tomto případě chytře využívá své skládací konstrukce a vlastně si vystačí pouze s jediným, hlavním fotoaparátem, který lze využít vzhledem k tomu, že je vedle něj přeložená část displeje, i v případě selfie. Díky tomu jde – troufám si tvrdit – o telefon s nejlepšími možnými selfíčky. K dispozici pro veškeré focení je totiž hned čtyřsnímačový fotoaparát, složený ze 40Mpx hlavního snímače (f/1.8), dále 16Mpx ultraširokoúhlého (f/2.2), 8Mpx snímače s teleobjektivem (f/2.4) a nechybí ani 3D ToF senzor pro lepší výpočty hloubky ostrosti.
Kvalita fotek patří k tomu nejlepšímu, co aktuálně smartphony dokáží, i díky umělé inteligenci. Zkušební snímky jsou krásně ostré, barevně vyvážené, a skvělé je i využití až 2x optického a 5x hybridního zoomu pro přiblížení scény. Jediné, co bych snad vytknul, je někdy až příliš agresivní postprocesing, díky kterému působí fotky v některých případech méně přirozeně. Pokud chcete nejlepší fotomobil, určitě byste měli počítat i s novými Huawei P40 Pro a P40 Pro+, konkurenčním Samsungem S20 Ultra (recenze), ale také s iPhonem 11 Pro (recenze).
Větší potíže však pro Huawei znamená to, že nemůže kvůli politicko-obchodní válce mezi USA a Čínou používat Google služby a aplikace, které tak dělají z plnohodnotného Androidu jen strohý systém, doplněný o firemní nadstavbu EMUI 10. V případě operačního systému a funkcí to takový problém není, vše vypadá víceméně tak, jako u předchozích Androidů Huawei s plnohodnotným Androidem. Ovšem smartphone dělají smartphonem aplikace a obchod s aplikacemi, a to zde pokulhává.
Zapomenout můžete v tuto chvíli zejména na bankovní aplikace včetně možnosti platby telefonem, dále na sociální sítě a komunikaci (Messenger od Facebooku, ale třeba také Instagram a další), ale především pak Google aplikace (Google Mapy, YouTube, Gmail, atd.).
Ano, v některých případech se dají najít alternativy, jako třeba za Google Mapy je to navigace Sygic, nebo některé služby můžete otevírat přímo ve webovém prohlížeči (YouTube, Facebook, apod.), nicméně je to jen takové polovičaté řešení, které opravdu není moc pohodlné.
Někdy na vás vyskočí čínština, ačkoliv máte v telefonu zapnutou češtinu, jindy stahujete aplikace třetích stran od neznámých vývojářů a těm předáváte své přihlašovací údaje, ačkoliv ještě nevíte, jestli jde o důvěryhodnou a bezpečnou aplikaci. Inu, zde je ještě potřeba hodně práce.
Co bych také rozhodně neměl opomenout, je využívání plochy displeje. Zatímco v zavřeném stavu Mate Xs funguje jako běžný telefon s Androidem, po rozevření získáte větší obrazovku, na kterou je však uživatelské prostředí pouze roztažené. Nejsou tady aplikace, které by byly připravené na to, že mohou využít více prostoru a nabídnout třeba rozdělené zobrazení.
A pokud jde o multitasking, je zde úplně obyčejná podoba z telefonů Huawei, nikoliv třeba zobrazení více spuštěných aplikací vedle sebe. To je celkem škoda. A nevyužitý potenciál skrývá i režim rozdělené obrazovky, tzv. Multi-window režim, kde otevřete maximálně dvě aplikace vedle sebe a další pak v plovoucím režimu přes ně. Ale hlavně jen minimum aplikací režim opravdu podporuje, u většiny aplikací spíše nepochodíte. Což jen dokresluje celou situaci, kdy zařízení má skvělý hardware, ale doplácí na slabý software.
Nový skládací Huawei Mate Xs nemá na růžích ustláno. Skoro by se dalo říct, že nemá naprosto žádnou šanci na úspěch, pokud se bavíme o prodejích. Ovšem zde pozor – v Číně, kde si může Huawei dělat co chce, žádné z výše uvedených problémů neplatí a zákazníci mohou vesele tento produkt kupovat. Jenže na ostatních trzích je situace velmi špatná. V USA má Huawei stopku a v Evropě se musí vypořádat především s tím, že zde nemůže využívat Google služby a aplikace, což produkt odsuzuje k tomu, že je pro většinu zákazníků nepoužitelný.
Ono málokdo si dovede představit chytrý telefon, ve kterém by mu chyběly aplikace, ať už sociální sítě, Google Mapy, YouTube, ale třeba i placení telefonem včetně bankovních aplikací, nemluvě o spoustě firemních aplikací, které zkrátka na AppGallery od Huawei zatím nejsou.
Přitom produkt je to z technologického hlediska skvělý a ukazuje budoucnost, jakým směrem mohou mobilní technologie v dalších letech jít. Samozřejmě pokud se výrobci podaří vyřešit některé nedostatky skládací konstrukce, jako je zejména odolnost. Nicméně Huawei je na poli skládacích telefonů dle mých zkušeností ze všech nejdále a šel takovou cestou, která je perspektivní.
Skládací Huawei totiž dokáže fungovat jak jako telefon, tak i jako tablet, bez nějakých konstrukčních kompromisů, jako vidíme u konkurenčních značek. Docela dobře bych si dokázal takový produkt představit jako můj příští telefon, ovšem pokud by se vyřešily současné překážky, jako je absence Google aplikací a služeb, nebo také šíleně přestřelená cena. Do té doby jde spíše jen o ukázku technologií, než reálný produkt pro běžného zákazníka.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
nejlepší skládací konstrukce | absence aplikací (Google Play + služby Google) |
funguje skvěle (složený) jako smartphone | příliš vysoká cena |
funguje skvěle (rozložený) jako tablet | horší odolnost displeje |
vysoký výkon | nevyužití potenciálu velkého displeje |
kvalitní fotoaparát | |
rychlonabíjení |
Skládací Huawei Mate Xs nadchne unikátní konstrukcí, se kterou dokáže plnohodnotně fungovat jako telefon i tablet, což konkurence se svými skládačkami tak dobře neumí. Číňané se však stále musejí obejít bez Google služeb a aplikací, což jejich zařízením značně ubírá na použitelnosti, protože “náhrada” v podobě vlastního obchodu s aplikacemi AppGallery a nabídka aplikací stále není ani zdaleka dostatečná. Najde si tedy tento produkt s opravdu brutální cenou 60 tisíc korun alespoň nějaké kupce? Nejen o tom bude dnešní recenze.
NÁZOR: Jsou skládací telefony budoucností nebo slepou uličkou?
Rukou mi prošly už de facto všechny skládačky, a co je zde potřeba hned na začátek zdůraznit, tak že jsou to stále jen hračky předčasně uvolněné z laboratoří výrobců, než že by to byly hotové produkty. Vlastně svým způsobem stejně tak tomu bylo v roce 2007, kdy přišel první iPhone a až teprve potom vznikal skutečný pojem “chytrý telefon – smartphone”, který nabízel nejen pár chytrých aplikací, ale rovnou vlastní virtuální obchod s nespočtem doinstalovatelných aplikací.
Teď jsme možná opět u něčeho velkého, co bude teprve až časem znamenat revoluci. A nebo také ne. Uvidíme. Tentokrát je cílem dostat tablet, tedy větší obrazovku do relativně kompaktnějšího těla smartphonu. Huawei je dle mého na cestě nejdále, ale nemá na růžích ustláno. Navíc musí ještě zpátky do minulosti a pro mimočínské zákazníky vybudovat vlastní plnohodnotný obchod s aplikacemi, jinak bude mít sice skládací telefon, ale nikoliv telefon vnímaný skutečně i jako chytrý. Je v tom nějaká symbolika, nebo jen čistě náhoda?
Konstrukce | skládací, kov, rozloženo: 161,3 x 146,2 x 5,4 mm, složeno: 161,3 x 78,5 x 11 mm, 300 g |
---|---|
Displej | rozloženo: 8″, AMOLED, 2480 x 2200 px, jemnost 414 ppi + složeno: 6,6″ a 6,38″ AMOLED, 2480 x 1148 px, poměr stran 19,5:9 |
Operační systém | Android 10 (bez GMS) + EMUI 10 |
Procesor | 8jádrový, 2,86 GHz, Kirin 990 |
Paměť | 8 GB RAM, úložiště 512 GB (UFS 2.1), NM Card slot (až do 256 GB) |
Fotoaparát | čtyři (40 Mpx hlavní + 16 Mpx ultraširokoúhlý + 8 Mpx teleobjektiv + 3D ToF), optika Leica, clona f/1.8 + f/2.2 + f/2.4, duální LED blesk – funguje i jako přední |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz + 5G |
Technologie | 5G, Wi-Fi, Bluetooth 5.0, USB-C, NFC, infraport, čtečka otisků na boku |
Baterie | 4 500 mAh, rychlonabíjení Huawei Super Charge (55 W) |
Cena a dostupnost | 59 999 Kč, březen 2020 |
Už před lety Samsung uváděl, že testuje prototypy skládacích telefonů, které mají displej schovaný uvnitř, nebo naopak pokrývá celé zařízení zvenku. A zatímco se Jihokorejci vydali prvním z popisovaných způsobů, Číňané na to šli přesně opačně. Oba typy mají samozřejmě svoje pro a proti, nicméně se mi mnohem víc líbí provedení, které zvolil Huawei. Nejde jen o teorii, ale o praxi.
Samsung Galaxy Fold (recenze) s jeho prťavým venkovním displejem budete stěží používat jen jako smartphone a budete jej muset ve většině případů otevírat, navíc ve složeném stavu má zařízení na sobě složené de facto tři vrstvy obrazovky, takže je mnohem tlustší než běžný smartphone. U Huawei Mate Xs máte takřka bezrámečkový displej zvenku po celém zařízení a dá se tak jako telefon skvěle používat už v zavřeném stavu, navíc je jen nepatrně tlustší než běžné smartphony.
Nevýhoda? Jednoznačně odolnost skládacího displeje a vlastně celé konstrukce. Displej pokrývající Huawei zvenku je extrémně náchylný na poškrábání, protože stejně jako každý jiný skládací displej nemá žádné tvrdé krycí sklo, ale jen měkkou fólii.
Jak jsem ale psal, Huawei není žádný těžkopádný hybrid, ale dokáže být plnohodnotným telefonem i plnohodnotným tabletem. V tom je jeho největší výhoda. V zavřeném stavu můžete jednoduše v jedné ruce ovládat jeho přední 6,6palcový displej, který má kolem sebe jen minimální rámečky a naprosto se obešel bez výřezu či průstřelu.
Pak vezmete zařízení do obou rukou a stisknete tlačítko na zadní straně, což uvolní skládací displej na zádech a vy jej můžete rozevřít a Mate Xs tak snadno přeměnit v tablet s velkým 8,8palcovým displejem. Je to rychle a snadné, ale v jedné ruce to nesvedete.
Po rozevření se opět do hry zapojí silné magnety, které udrží konstrukci rozevřenou. Snad jedinou vadou na kráse zde je, že na rozevřeném displeji v místě ohybu prstem cítíte, že displej není úplně narovnaný a po stisknutí má pod sebou dokonce mezírku, tedy že úplně nedoléhá k samotné konstrukci.
Konstrukce Huawei Mate Xs působí prémiově a celkem bytelně, tedy u nového kousku, který jsem měl možnost vyzkoušet jen krátce. U testovaného novinářského neprodejného vzorku je to podstatně horší, těžko říct, jestli vlivem běžného opotřebování nebo hrátkami předchozích kolegů, kteří se k telefonům nechovají vždy zrovna v rukavičkách.
V případě zavřeného telefonu je to ještě na jedničku, ale po rozevření už v rukou cítíte, že jsou zde mezery a kloub, přes který se displej ohýbá, vydává nějaké ty nepříjemné zvuky skřípání a praskání. Téměř celé tělo a jeho nepohyblivé části jsou však z kovu, a ten nemá naprosto žádné nedostatky. Snad až na neobvykle vyšší 300g hmotnost, kvůli které nemusí být ovládání telefonu pouze v jedné ruce tím nepříjemnějším.
Odemykání probíhá biometrií v podobě čtečky otisků prstů na pravém boku, jde o senzor zabudovaný přímo do vypínacího tlačítka, a funguje to bezvadně. Vedle jsou ještě tlačítka pro regulaci hlasitosti. Na horní straně najdeme slot pro SIM kartu, Infraport a mikrofon pro redukci hluku během telefonování. Ta spodní přináší USB-C konektor pro nabíjení zařízení, ale také pro připojení sluchátek, jelikož klasický 3,5 mm Jack zde schází.
Vedle je k dispozici ještě mikrofon pro hovory a reproduktor, který ve spolupráci s tím na přední straně nad displejem poslouží pro vytvoření stereo efektu. Není to bůhví jaké, ale za mě více než dostatečné. Na zadní straně pak máme tlačítko pro uvolnění skládacího mechanismu, ale především pak fotoaparát se čtyřmi snímači a dvojitým LED bleskem.
Z pohledu železa patří skládací Huawei ke špičce. Na prvním místě samozřejmě není nic jiného, než skládací 8″ AMOLED displej s rozlišením 2480 x 2200 px (v zavřeném stavu jen 6,6″ a rozlišení 2480 x 1148 px, protože jde vlastně o část z celého velkého displeje), který má jemnost přes 400 ppi a jeho obraz je tedy krásně ostrý.
Potěší syté barvy a tak nějak celkově prvotřídní podání, včetně rozsahu jasu, kdy při maximální úrovni zůstává displej dobře čitelný i na silnějším venkovním světle a naopak při minimální hodnotě vám zbytečně v noci nevypálí oči. Super je i přítomnost Always-on displeje, díky čemuž vidíte neustále na obrazovce čas, datum, či notifikace. V nastavení se dá zvolit probuzení displeje dvojitým poklepáním, nebo i zvednutím.
I pod kapotou se pak skrývá velmi zajímavá sestava. O výkon se stará Kirin 990, který ve spolupráci s 8GB RAM pamětí zaznamenal v benchmarkovém testu Antutu přes 450 tisíc bodů, ale hlavně při běžném používání neměl žádné výraznější nedostatky při spouštění aplikací, multitaskingu, apod. Snad jen grafické přechody by mohly být rychlejší a plynulejší, ale zde je to spíše omezení Androidu než samotného výrobce. Třeba při ovládání gesty je znát, že odezva není tak bleskurychlá, jako v případě iPhonů. Ale není to nic, co by bylo zas tak zásadní.
Pokud jde o úložný prostor, 512 GB je více než luxusní a nechybí ani možnost dalšího zvětšení přes paměťové karty. Stejně tak ani baterie nezklame, v tomto případě s kapacitou 4 500 mAh a umístěním v obou dvou ohebných částí. Nabíjet jsem musel každý den, někdy po 1,5 dne, při pracovním zatížení. O víkendech můžete počítat s dvoudenním provozem. S rychlonabíječkou trvá nabití na 80 % jen něco kolem půl hodiny.
Skvěle je na tom skládací Huawei, i pokud jde o fotoaparát a kameru. V tomto případě chytře využívá své skládací konstrukce a vlastně si vystačí pouze s jediným, hlavním fotoaparátem, který lze využít vzhledem k tomu, že je vedle něj přeložená část displeje, i v případě selfie. Díky tomu jde – troufám si tvrdit – o telefon s nejlepšími možnými selfíčky. K dispozici pro veškeré focení je totiž hned čtyřsnímačový fotoaparát, složený ze 40Mpx hlavního snímače (f/1.8), dále 16Mpx ultraširokoúhlého (f/2.2), 8Mpx snímače s teleobjektivem (f/2.4) a nechybí ani 3D ToF senzor pro lepší výpočty hloubky ostrosti.
Kvalita fotek patří k tomu nejlepšímu, co aktuálně smartphony dokáží, i díky umělé inteligenci. Zkušební snímky jsou krásně ostré, barevně vyvážené, a skvělé je i využití až 2x optického a 5x hybridního zoomu pro přiblížení scény. Jediné, co bych snad vytknul, je někdy až příliš agresivní postprocesing, díky kterému působí fotky v některých případech méně přirozeně. Pokud chcete nejlepší fotomobil, určitě byste měli počítat i s novými Huawei P40 Pro a P40 Pro+, konkurenčním Samsungem S20 Ultra (recenze), ale také s iPhonem 11 Pro (recenze).
Větší potíže však pro Huawei znamená to, že nemůže kvůli politicko-obchodní válce mezi USA a Čínou používat Google služby a aplikace, které tak dělají z plnohodnotného Androidu jen strohý systém, doplněný o firemní nadstavbu EMUI 10. V případě operačního systému a funkcí to takový problém není, vše vypadá víceméně tak, jako u předchozích Androidů Huawei s plnohodnotným Androidem. Ovšem smartphone dělají smartphonem aplikace a obchod s aplikacemi, a to zde pokulhává.
Zapomenout můžete v tuto chvíli zejména na bankovní aplikace včetně možnosti platby telefonem, dále na sociální sítě a komunikaci (Messenger od Facebooku, ale třeba také Instagram a další), ale především pak Google aplikace (Google Mapy, YouTube, Gmail, atd.).
Ano, v některých případech se dají najít alternativy, jako třeba za Google Mapy je to navigace Sygic, nebo některé služby můžete otevírat přímo ve webovém prohlížeči (YouTube, Facebook, apod.), nicméně je to jen takové polovičaté řešení, které opravdu není moc pohodlné.
Někdy na vás vyskočí čínština, ačkoliv máte v telefonu zapnutou češtinu, jindy stahujete aplikace třetích stran od neznámých vývojářů a těm předáváte své přihlašovací údaje, ačkoliv ještě nevíte, jestli jde o důvěryhodnou a bezpečnou aplikaci. Inu, zde je ještě potřeba hodně práce.
Co bych také rozhodně neměl opomenout, je využívání plochy displeje. Zatímco v zavřeném stavu Mate Xs funguje jako běžný telefon s Androidem, po rozevření získáte větší obrazovku, na kterou je však uživatelské prostředí pouze roztažené. Nejsou tady aplikace, které by byly připravené na to, že mohou využít více prostoru a nabídnout třeba rozdělené zobrazení.
A pokud jde o multitasking, je zde úplně obyčejná podoba z telefonů Huawei, nikoliv třeba zobrazení více spuštěných aplikací vedle sebe. To je celkem škoda. A nevyužitý potenciál skrývá i režim rozdělené obrazovky, tzv. Multi-window režim, kde otevřete maximálně dvě aplikace vedle sebe a další pak v plovoucím režimu přes ně. Ale hlavně jen minimum aplikací režim opravdu podporuje, u většiny aplikací spíše nepochodíte. Což jen dokresluje celou situaci, kdy zařízení má skvělý hardware, ale doplácí na slabý software.
Nový skládací Huawei Mate Xs nemá na růžích ustláno. Skoro by se dalo říct, že nemá naprosto žádnou šanci na úspěch, pokud se bavíme o prodejích. Ovšem zde pozor – v Číně, kde si může Huawei dělat co chce, žádné z výše uvedených problémů neplatí a zákazníci mohou vesele tento produkt kupovat. Jenže na ostatních trzích je situace velmi špatná. V USA má Huawei stopku a v Evropě se musí vypořádat především s tím, že zde nemůže využívat Google služby a aplikace, což produkt odsuzuje k tomu, že je pro většinu zákazníků nepoužitelný.
Ono málokdo si dovede představit chytrý telefon, ve kterém by mu chyběly aplikace, ať už sociální sítě, Google Mapy, YouTube, ale třeba i placení telefonem včetně bankovních aplikací, nemluvě o spoustě firemních aplikací, které zkrátka na AppGallery od Huawei zatím nejsou.
Přitom produkt je to z technologického hlediska skvělý a ukazuje budoucnost, jakým směrem mohou mobilní technologie v dalších letech jít. Samozřejmě pokud se výrobci podaří vyřešit některé nedostatky skládací konstrukce, jako je zejména odolnost. Nicméně Huawei je na poli skládacích telefonů dle mých zkušeností ze všech nejdále a šel takovou cestou, která je perspektivní.
Skládací Huawei totiž dokáže fungovat jak jako telefon, tak i jako tablet, bez nějakých konstrukčních kompromisů, jako vidíme u konkurenčních značek. Docela dobře bych si dokázal takový produkt představit jako můj příští telefon, ovšem pokud by se vyřešily současné překážky, jako je absence Google aplikací a služeb, nebo také šíleně přestřelená cena. Do té doby jde spíše jen o ukázku technologií, než reálný produkt pro běžného zákazníka.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
nejlepší skládací konstrukce | absence aplikací (Google Play + služby Google) |
funguje skvěle (složený) jako smartphone | příliš vysoká cena |
funguje skvěle (rozložený) jako tablet | horší odolnost displeje |
vysoký výkon | nevyužití potenciálu velkého displeje |
kvalitní fotoaparát | |
rychlonabíjení |