Měl to být skutečný obchod století. Společnost Alphabet, pod kterou mimo jiné patří technologický gigant Google, chtěla posílit cloudových bezpečnostních služeb pro firmy a stáhnout nástup svých hlavních konkurentů Microsoftu a Amazonu. Pomoci ji k tomu měla akvizice start-upu Wiz, za který nabídla 23 miliard dolarů (537 miliard korun). Ten však její nabídku odmítl. Napsal o tom server CNBC.
V interním memorandu spoluzakladatel společnosti Wiz Assaf Rappaport uvedl, že firma bude po krachu jednání s Alphabetem raději usilovat o primární veřejnou nabídku akcií (IPO). „Říci ne takovým ponižujícím nabídkám je těžké,“ uvedl Rappaport v memorandu zaslaném zaměstnancům společnosti Wiz.
V případě, že by se akvizice uskutečnila, téměř by se zdvojnásobilo ohodnocení firmy. To letos v květnu, kdy Wiz získal miliardu dolarů (23,4 miliardy korun) ze soukromého financování, dosáhlo 12 miliard dolarů (280 miliard korun). Podle memoranda se nyní zaměří na dosažení cílů, které si firma stanovila před zahájením jednání s Googlem. Kromě opakovaného dosahování ročního zisku ve výši alespoň miliardy dolarů se jedná o vstup na burzu. Ani Wiz, ani Alphabet nikdy oficiálně nepřiznali, že o dohodě jednají.
Čtěte také: WhatsApp se inspiruje u iPhonu. Soubory půjdou posílat bez internetu
Wiz nabízí cloudová bezpečnostní řešení pro podnikové zákazníky, což je pro Google atraktivní cíl, protože v tomto segmentu není nejsilnější. Antimonopolní regulátoři se nicméně v posledních letech zaměřují stále víc na obchody uzavřené technologickými giganty. To je podle CNBC vedle obav investorů jedním z důvodů, proč Wiz z dohody vycouval.
Jak připomíná server The Verge, aktuálně Google čelí ve Spojených státech dvěma probíhajícím antimonopolním žalobám kvůli vyhledávači a digitální reklamě. V roce 2022 přitom koupil dvě firmy zabývající se kybernetickou bezpečností. Za Siemplify tehdy zaplatil 500 milionů dolarů (1,17 miliardy korun) a za Mandiant 5,4 miliardy dolarů (126 miliard korun). Druhá jmenovaná společnost se nejvíc proslavila odhalením hackerského útoku SolarWinds.
Měl to být skutečný obchod století. Společnost Alphabet, pod kterou mimo jiné patří technologický gigant Google, chtěla posílit cloudových bezpečnostních služeb pro firmy a stáhnout nástup svých hlavních konkurentů Microsoftu a Amazonu. Pomoci ji k tomu měla akvizice start-upu Wiz, za který nabídla 23 miliard dolarů (537 miliard korun). Ten však její nabídku odmítl. Napsal o tom server CNBC.
V interním memorandu spoluzakladatel společnosti Wiz Assaf Rappaport uvedl, že firma bude po krachu jednání s Alphabetem raději usilovat o primární veřejnou nabídku akcií (IPO). „Říci ne takovým ponižujícím nabídkám je těžké,“ uvedl Rappaport v memorandu zaslaném zaměstnancům společnosti Wiz.
V případě, že by se akvizice uskutečnila, téměř by se zdvojnásobilo ohodnocení firmy. To letos v květnu, kdy Wiz získal miliardu dolarů (23,4 miliardy korun) ze soukromého financování, dosáhlo 12 miliard dolarů (280 miliard korun). Podle memoranda se nyní zaměří na dosažení cílů, které si firma stanovila před zahájením jednání s Googlem. Kromě opakovaného dosahování ročního zisku ve výši alespoň miliardy dolarů se jedná o vstup na burzu. Ani Wiz, ani Alphabet nikdy oficiálně nepřiznali, že o dohodě jednají.
Čtěte také: WhatsApp se inspiruje u iPhonu. Soubory půjdou posílat bez internetu
Wiz nabízí cloudová bezpečnostní řešení pro podnikové zákazníky, což je pro Google atraktivní cíl, protože v tomto segmentu není nejsilnější. Antimonopolní regulátoři se nicméně v posledních letech zaměřují stále víc na obchody uzavřené technologickými giganty. To je podle CNBC vedle obav investorů jedním z důvodů, proč Wiz z dohody vycouval.
Jak připomíná server The Verge, aktuálně Google čelí ve Spojených státech dvěma probíhajícím antimonopolním žalobám kvůli vyhledávači a digitální reklamě. V roce 2022 přitom koupil dvě firmy zabývající se kybernetickou bezpečností. Za Siemplify tehdy zaplatil 500 milionů dolarů (1,17 miliardy korun) a za Mandiant 5,4 miliardy dolarů (126 miliard korun). Druhá jmenovaná společnost se nejvíc proslavila odhalením hackerského útoku SolarWinds.