Recenze Vivo V23 5G – Hezky oblečený cizinec

• Vivo V23 je po hardwarové stránce povedená stylovka
• Zaměření na mladé zákazníky je evidentní
• Pro zábavu výborný telefon, ale chybí mu péče o detaily
• Fotoaparát by potřeboval hodně zlepšit

Devadesátky teď frčí. Vzpomínáme na nekorektní humor a koukáme na kriminálky z dob nedávno minulých. Podobně divoké období nesvázané pravidly zažily i čínské chytré telefony. V roce 2013 se hegemonii Samsungu, HTC a Sony vzepřeli výrobci jako THL, Zopo, Doogee či Lenovo. Ztráty byly na obou stranách, ale přežívá víc značek, než jen Xiaomi a Huawei. Jednou z nich je i dravé Vivo, které divoký vstup do ČR připomíná v dobrém i zlém.

Vivo V23 5G: specifikace

Konstrukce	sklo a plast, 157,2 × 72,4 × 7,6 mm, 180 g
Displej	6,44″, AMOLED, 90 Hz, HDR10+, 2400 × 1080 px, poměr stran 20:9, jemnost 409 PPI
Operační systém	Android 12 + Funtouch 12
Čipset	8jádrový, 2,5 GHz, MediaTek Dimensity 920 5G
Paměť	8/12 GB RAM, úložiště 128/256 GB
Fotoaparát	trojitý (64 Mpx hlavní + 8 Mpx širokoúhlý 120° + 2 Mpx makro), clona f/1.9 + f/2.2 + f/2.4, umělá inteligence, duální LED; přední dvojitý (50 Mpx + 8 Mpx širokoúhlý), clona f/2.0 + f/2.3
LTE	800, 900, 1800, 2100, 2300, 2600 MHz
Technologie	5G, Dual SIM, Bluetooth 5.2, Wi-Fi 6, NFC, GPS, USB-C, čtečka otisků v displeji, čtečka obličeje
Baterie	4 200 mAh, rychlonabíjení 44 W
Cena a dostupnost	od 11 090 Kč, květen 2022

Obsah balení:

• silikonový kryt
• 44W nabíječka
• USB kabel
• redukce USB-C/3,5mm jack
• pecková sluchátka
• dokumentace

Vivo V23 je esencí čínského designu

Vím, generalizovat se nemá, ale vždy, když se hovoří o čínském designu, přijde řeč na věci opulentní, trochu kýčovité, ale i extravagantní. Vivo V23 se nebojí přehánět, což vás nutí kroutit hlavou, ale zároveň se při tom i usmívat.

Z krabičky vytáhnete ostře řezaný telefon, který zatraceně připomíná iPhone 5S. Zaoblení výrobce povolil jen v rozích, jinak je vše pravoúhlé. V ruce proto Vivo pěkně řeže, ale do dlaně se vám tak zarývá i určitá osobitost. V23 se nepokouší vlichotit, klade před vás jednoduchou otázku: chcete amorfní placku, nebo originál vyvážený trochou nepohodlí? Klidně zvolím druhou možnost, tyhle jednoduché tvary totiž nestárnou. Celek je vlastně kopií dávných iPhonů ze stran, starého Huawei P20 Pro s dvojitou selfie kamerou zpředu a jen záda se drží aktuálních batůžků s objektivy.

Konzervativním tvarům pak tvoří kontrapunkt barevné provedení. Zpředu černý displej, k němu lesklé stříbrné boky, to je standard. Ale na zadní straně narazíte na mléčné sklo, které podle úhlu mění odstín od zelené přes pískovou k meruňkové a ještě mění barvy podle absorbovaného UV záření. A do této měňavky je vetknutý fotomodul v barvě šampaňského.

Pokud se vám telefon zalíbil, vězte, že i na ergonomii se myslelo. Na tlačítka dobře dosáhnete, optická čtečka v displeji je rovněž skvěle dostupná a díky hranám se nemusíte bát, že by V23 vyklouzla z ruky. Jen na stole se jí líbit nebude, citelně se kýve. Výtku by možná mohli mít ještě hráči, protože pokud telefon držíte jako herní konzoli na šířku, prsty zacpete výdech reproduktoru. Ani pot telefonu nechutná, voděodolný není.

Nemůžu zapřít, že se mi ten designový chaos zalíbil, byť se za to trošku i stydím – je paradoxní na jednu stranu chválit osobitost a na druhé jmenovat vzory, ze kterých byly jednotlivé prvky zkopírované.

AMOLED displeji není co vytknout

Stává se klasikou, že pohled na obrazovku telefonu nedokáže překvapit. Více či méně protažené Full HD používají telefony levné i drahé, vyšší obnovovací frekvence je rovněž běžná a v třídě nad 10 tisíc zřídka potkáte jinou zobrazovací technologii, než OLED. A to se dá aplikovat i na Vivo V23 5G. Obrazovka pokrývá 88 % čelní plochy a i když je okraj u brady nepatrně širší, notch se dvěma objektivy na protější straně tento nepoměr opticky vyvažuje.

Použité rozlišení 2400 × 1080 pixelů bez problémů stačí i při úhlopříčce 6,44”. Výsledná jemnost 409 ppi sice není strop, ale ceně zařízení plně odpovídá. A barvy? O ně se stará AMOLED technologie, do jejíž prezentace můžete i softwarově zasáhnout. Stejně ovlivnit dokážete i framerate displeje, který umožňuje blikat na 60 i 90 Hz, přičemž oba režimy umí automaticky střídat podle potřeby.

Zajímavější než hardware jsou možnosti dané operačním systémem. Adaptivní řízení intenzity podsvícení beru jako samozřejmost, systémovou záležitostí je i tmavý režim. Dále nechybí filtr modrého světla, který lze plánovat či vázat na dobu soumraku a úsvitu. Kromě tlačítka lze displej rozsvítit zvednutím telefonu nebo obdržením notifikace. Žel, na obyčejné poklepání Vivo nereaguje.

Hodně pozornosti v nadstavbě FuntouchOS 12 získal AOD. Always-on obrazovku si můžete mnoha způsoby konfigurovat. K dispozici jsou různé efekty, animace, ale stejně jako celý software, Vivo skálopevně razí myšlenku, že „My to budeme dělat lépe, než všichni za posledních deset let.“ Mylně.

Funtouch OS 12: Zahozených 14 let vývoje Androidu

Android používám od roku 2008. T-Mobile G1 měl tehdy hodně nedostatků, samotný Android taky, ale snad se shodneme, že posledních cca 8 let funguje tento systém obstojně. Během té doby získal své typické rysy, uspořádání prostředí i lokalizace. Roku 2022 však přišlo Vivo a řeklo, že vše dosud vymyšlené je potřeba předělat. Učinilo tak s gustem chirurga, který medicínu studoval z učebnice prvouky pro první stupeň základní školy.

Chápu, že je Vivo na západním trhu čerstvě, ale proč opakuje školácké chyby zkušenějších konkurentů, nevím. Jistě, telefon je použitelný, nakonec se dopátráte, co která položka v menu dělá a kde ji najdete, ale celou dobu máte pocit, že je Vivu úplně fuk, v jakém stádiu vývoje svůj produkt odevzdává. Chcete příklady?

Aplikace Alba vám vyhodí upozornění, že „Máte 2 nové paměti“. Protože proč by někdo přemýšlel o tom, jak správně přeložit slovo Memories. Nebo nápověda pro Dynamické efekty rozhraní. Pokud byste snad netušili, co to je, tak “aktivací této funkce dojde k vylepšení dynamických efektů a zobrazení určitých rozhraní”. V nastavení obnovovací frekvence displeje zase můžete zapnout Chytré přepnutí hovoru. Odkud se vzala zmínka o hovorech, vážně netuším.

Když byla řeč o dynamických efektech, tato funkce umožňuje volit mezi animacemi pro odemknutí displeje, čtení otisků nebo vypnutí obrazovky, ale při prvním otevření je nápověda na tak šikovném místě, že nemůžete jakoukoliv volbu aktivovat.

Takových provizorních řešení a nedodělků je ve Fountouch spousta. Třeba v herním režimu Esports je řečeno, že ho lze použít jen s některými aplikacemi, ale tlačítko Podporované hry není aktivní. Sice je na to vázané otevírání plovoucích oken, ale proč by takovou funkci Vivo řešilo. Ono vlastně neřešilo ani samotnou funkci, protože i ta plovoucí okna jsou řešená hodně kostrbatě. Nejprve ručně musíte zvolit, ve kterých aplikacích plovoucí okno je aktivovatelné. Při každém spuštění takové aplikace musíte přetrpět animaci spouštění Game Launcheru a ani pak není vyhráno, protože se může ukázat, že aplikace, která má plavat, je ve skutečnosti neplavec. Přitom by stačila trochu uživatelského testingu v lokalitě prodeje. Ke cti tak softwaru telefonu slouží jen kvalitní optimalizace, nedočkal jsem se záseků, natož pádů aplikací.

Dimensity 920 a královská porce RAMky

Vivo V23 5G sice nedokáže konkurovat vlajkovým lodím, ale něco společného by se našlo: mamutí dávka 12 GB RAM, čímž stojí na stejném levelu, jako vyšší specifikace Galaxy S22 Ultra. Očekáváte proto plynulý multitasking? Myslím, že ho dostanete, navíc je sympatické, že UI umožňuje střídat dva styly nedávno spuštěných aplikací.

Bohužel na konkurenci nedosahuje V23 výkonem procesoru. Kvalita čipů MediaTek se sice hodně zvedla, Dimensity 920 si může odfajfkovat většinu schopností, které soupeři používají, ale výkonově je pořád pozadu.

Dáte-li na benchmarky, Vivo V23 dosáhlo v Antutu na skóre 483 tisíc. O kousek lepší je Galaxy S10+ i M62, o něco horší zase Huawei P30 Pro či Huawei Nova 5T. Jinými slovy jsme na výkonu tři roky starých vlajkovek.

A za sebe říkám: “Klidně, žádný problém.” Vlastně se mi líbí, že Vivo vsadilo na design a multimédia na úkor výpočetního výkonu, protože skoro-flagshipů se Snapdragony 888 už na trhu několik je.

S takovým využitím ladí i velikost interní paměti. 256 GB! Paměťovou kartu sice do slotu nedostanete, tam se vejdou jen dvě nano SIM karty, ale pořád máte hromadu místa na hudbu, filmy, seriály i fotky.

Konzumnímu nasazení odpovídá i kapacita baterie, 4 200 mAh není mnoho. Omlouvám se za vágní vyjádření, ale výdrž telefonu je průměrná. Ruku do ohně za tvrzení, že menší akumulátor je problém jen na papíře, bych nedal – počítejte zkrátka s tím, že jeden den zvládnete bez omezování, dva dny budou znamenat velké sebezapření. A jestli bude během měsíců používání baterie degradovat, počítejte spíš s tím jedním dnem.

Podobně se dá shrnout i rychlost nabíjení. 44 W konkurence překonává, ale čas se s rostoucím výkonem nesnižuje lineárně. Pokud při stejném akumulátoru povýšíte z 20 na 40 W, doba nabíjení se na polovinu nezkrátí. Ani v těchto intencích Vivo V23 nevybočuje: za hodinku máte nabito, za půl hodinky jste ve třech čtvrtinách maximální kapacity. Normálka.

Fotoaparát: Říkal někdo stereo selfie?

Říká se, že pokud něco chcete udělat opravdu pečlivě, musíte si to udělat sami. Vivo si možná myslelo to samé a pro V23 připravilo vlastní aplikaci fotoaparátu. Pokud by byla standardní, popsal bych ji jednou větou, ale tentokrát se software stal zásadní komplikací.

Fotoaplikace je totiž hodně svérázná. To, že vůbec nezapadá do grafického stylu telefonu, bych překousnul, ale obsahuje prvky, které brání použití. Těch chyb v překladech a zalamování textů je nespočet.

Na výběr máte třeba tři režimy zaostřování, u všech však vidíte jen text Automatické. Podle ikonky se dá tipnout, že jednou zaostříte na oči, podruhé na postavy, ale co znamená krychlička? Co znamená nabídka modelovat vodoznak? Co je mistr efektů, který zobrazí do stavové lišty ikonky s kontrastem a clonou s čísly, která jsou většinou 00? Znamená žluté H ve zkratce HDR, že automatika toto zpracování použije? Proč je potřeba makroobjektiv spouštět ručně? Proč ovládání zoomu má stupnici nastavenou tak, že posun od 1-5× je plynulý, ale k desítce pak skočí skoro okamžitě? Proč se při otočení telefonu překlopí ikonky efektů, ale ne režim záznamu?

Pokud se i přes tuhle UX noční můru přenesete, zjistíte, že jedinou použitelnou strategií je zapnout automat a doufat. On si totiž docela často poradí sám. Když ne, stejně s tím nic neuděláte.

Fotky z Vivo V23 lezou použitelné, ale za cenu telefonu máte právo očekávat víc. Krajinky trpí rozmazáním, kdy stromy vypadají jak namalované vodovkami. I za optimálních světelných podmínek jsou často fotky vyšisované, v detailech kolikrát spatříte texturu vznikající pixel binningem, sekvenční fotky nestíhají rychlý pohyb a pěkné záběry tak ulovíte snad jen v detailech focených do půl metru, kdy dostane příležitost poměrně dobře zpracované rozostření pozadí.

Ani video není žádný zázrak. Při zoomu je vidět cukání, obraz se jakoby tetelil ve vzduchu, zpomalené záběry nestíhají plynule vstřebávat pozadí. Inu, 13 megabitů za vteřinu je vidět. Pro srovnání, GoPro 10 při shodných podmínkách, tedy 60 FPS a FullHD rozlišení, má 60 megabitů.

Situaci tak může zachránit leda selfie kamera. Ale taky nemusí. Bohužel přínos druhé kamery, pokud nepočítám širokoúhlý záběr, jsem neobjevil. Utajeny zůstaly i další schopnosti. Co dělá Automatický HD portrét, to jsem ze snímků nezjistil, zato jsem se pobavil, když v nabídce efektů vyskočil filtr západní film.

Jak fotí Vivo V23 5G?

Ukázka: noční snímky

Nejzajímavější foto-schopností telefonu a vlastně i překvapením celého zařízení je dvojitý ledkový blesk, kdy každá dioda svítí z jednoho rohu telefonu. Když ho zapnete, vypadá to, jak kdyby proti vám jelo dětské autíčko – jen u něj na rozdíl od Viva nemůžete měnit teplotu světla.

Závěr recenze Vivo V23 5G: Rozkaz zněl jasně!

Pokud bych hledal hodně stylový telefon, který budu používat jako multimediální přehrávač a zároveň i komunikátor, Vivo V23 5G dokáže obstát, pokud mu odpustíte cenu 12 tisíc a slabý fotoaparát. Má charisma, má velkou paměť a na displej je radost pohledět. Jednou přetrpíte nastavení telefonu a ani úskalí nadstavby Funtouch vás nemusí trápit.

Pokud ale rádi s telefonem pracujete, zajímá vás víc, než která ikonka spustí Instagram, a chcete za své peníze i trochu kvality a úcty, pak dejte radši ruce pryč. Pokaždé, když jsem otevřel nějakou systémovou aplikaci, v duchu jsem se ptal, jestli mě Vivo trollí, nebo je mu úplně fuk, co se na displeji děje. Jak kdyby zadání znělo: „Máme tu telefon, který potřebujeme dostat na západní trhy.“ A tak si v Číně řekli, že to znamená přeložit texty, což se dělá nejlevněji strojově. Už ale nepochopili, že lokalizace nespočívá jen v jazyce, ale i kultuře, ergonomických zvyklostech a designových trendech. Ve Vivo splnili instrukce do puntíku, muž s koženou brašnou neprojel.

Pokud bych šel po levném výkonu, nabízí se Realme GT2 Neo se SD870, pokud bych chtěl kvalitní software, i Galaxy A52 udělá za lepší cenu větší službu. Za Vivo mluví jen povedený design. A to je na telefon za bezmála 12 tisíc hodně málo.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
design	nadstavba Funtouch
velká vnitřní a operační paměť	slabý fotoaparát
optimalizace operačního systému	cena