Recenze Nexus 5X: čistota půl zdraví
Nexus pro mě znamená esenci Androidu. Zařízení, které nestačí jen zapnout, ale telefon, který prosí o prozkoumání. Mobil, který donutí vývojáře najmout fantazii na plný úvazek a vytěžit z hardware maximum. Konec nadšených řečí, je čas zjistit, jak se letošní Nexus 5X povedl.
Na referenční telefony od Google se názory diametrálně liší. Doprovází je aura high-end modelů za výhodné peníze, často se stávají důkazem proti obvinění z pomalých reakcí Androidu a vývojářskou komunitou jsou Nexusy milované jako krasavice, které je radost zkrášlovat aplikacemi a modifikacemi. Univerzální pravda neexistuje, proto se ani já nevyhnu lehké schizofrenii a střídání perspektiv, protože u Nexusu více než kdy jindy platí, že si telefon hledá své uživatele.
Nexus 5X: specifikace
| Konstrukce | plast, 147 x 73 x 7,9 mm, 136 g |
|---|---|
| Displej | 5,2″, IPS LCD, 1920 x 1080 px, jemnost 424 ppi |
| Operační systém | Android 6.0 Marshmallow |
| Procesor | 6 jádrový, 1,44 až 1,82 GHz, Snapdragon 808 |
| Paměť | 2 GB RAM, úložiště 16 a 32 GB, bez microSD slotu |
| Fotoaparát | 12,3 Mpx, blesk, laserový autofocus, 4K video + přední 8 Mpx |
| Technologie | LTE, Bluetooth, Wi-Fi, čtečka otisků prstů, USB typu C |
| Baterie | 2 700 mAh |
| Cena a dostupnost | ?, listopad 2015 |
Design a zpracování: rodokmen se nezapře
Původní Nexus od LG sázel na plast a novější reinkarnaci tvoří stejný materiál. V obou případech se budete dotýkat matného a na omak příjemného materiálu. Hodilo by se tedy napsat, že tím veškerá podobnost končí, ale není tomu tak. Nejlepší analogií je věkové srovnání. Původní Nexus 5 je dvanáctiletý kluk se stále ještě jemnými rysy, 5X má nakročeno k dospělosti víc. Rysy mu zhrubly, narostl a začal odmlouvat. Nevklouzne do dlaně ochotně jako jeho bratříček, ale odmlouvá a nakonec se do dlaně neochotně zasekne. To je však jen první dojem. Po pár minutách zjistíte, že je jeho ostrost docela příjemná a ergonomická, telefon stimuluje hmatové buňky tak, abyste ho svírali pěkně pevně, jistě a zodpovědně. Zkrátka to už není roztomilé dítě, ale hardware vědomý si své ceny.
Pohodlný úchop však neznamená, že byste chyby nenašli. Už z fotek si jistě všimnete, že se tentokrát nebude jednat vyloženě o kompaktní zařízení. Viníkem je spodní reproduktor se skrytou (a efektní) diodou a horní sekce se selfie kamerou a klasickými senzory přiblížení a okolního světla. Telefon se sice tváří, že používá stereo reproduktory, ve skutečnosti ale pouze klame tělem, nahlas hraje jen jedna kovová mřížka.
Používáte často mobil položený na stole? Pak pro vás nemám ani dobrou, ani špatnou zprávu. LG totiž navrhlo tvar, který kdesi v CADu možná fungoval, mimo něj už má své mušky. Telefon se na rovné ploše opírá o spodní hranu a vystouplý objektiv. Čočka je tak uchráněna největšího nebezpečí, při dotecích v horních rozích už se ale viklání nevyhnete – pořád je ale taková konstrukce šikovnější, než houpačka, kterou LG předvedlo na G4.
Popis boků telefonu obvykle bereme hopem, sestava tlačítek a konektorů je u androidů většinou stejná, Nexus 5X ale musím považovat za unikát. Šuplíček na nanoSIM kartu nepřekvapí, ale na pravém boku je znát snížená mzda ergonoma, kterou bezpečně pochopí majitelé mobilů Sony: ovládání hlasitosti se dostalo na hraně níž, než vypínač. Na něj dosáhnete automaticky a pohodlně, ale pro regulaci volume si musíte buď posouvat telefon v dlani, nebo trénovat ohebnost palce.
Spodní hrana se překvapivě stala domovem sluchátkového konektoru a nového konektoru USB typu C, které jsem soukromě překřtil na „ouvej port“, i když za to nemůže ani tak telefon, jako spíš obsah balení. Nabíječka má podobu oboustranného kabelu a koncovky, ale redukce na klasické USB chybí. Samotného mě překvapilo, jak taková maličkost zkomplikuje život – i v dnešní bezdrátové době je pořád jednodušší přenést hudbu po drátě, než startovat Wi-Fi direct. Nexus se tak dostává na úroveň iPhonu, kdy ergonomie Lightningu je stejně logická, jako nepraktická. Přesto věřím, že za rok, kdy se snad typ USB C rozšíří, budu situaci hodnotit jinak. Škoda, že s rychlostí nabíjení nedoprovodila podpora standardu USB 3.0.
Android 6 přinesl nativní podporu čteček otisků prstů a 5X ji demonstruje v nejlepším světle. Za prvé, otisky snímá rychle a spolehlivě. Za druhé, otisk nosu použít nejde, prst na noze ano. Za třetí, implementace při odemykání je bezvadná a stává se jedním ze způsobů odemykání. Fyzické tlačítko vůbec není třeba, stačí jen ťuknout prstem čtečku, reakce je blesková.
Displej, prostředí, baterie: kde je ten nový Android?
Druhou metodou odemykání je využití tzv. ambientního displeje, který najdete už v Androidu Lollipop. Stačí telefon zvednout a on se rozsvítí. Fungujete to prakticky ve všech případech, kdy máte přijatou notifikaci a černobílá kombinace vypadá na IPS displeji s rozlišením Full HD na 5,2″ úhlopříčce hodně stylově. Vliv na výdrž jsem nezaznamenal. Pravda jest taková, že displej (možná zásluhou velikosti telefonu) vypadá větší, než ve skutečnosti je. Nakonec jsem dospěl k názoru, že onu iluzi tvoří tenké boční rámečky – jako kdyby se snažili omluvit, že se místem nešetřilo na zbývajících dvou stranách.
Pochválit naopak musím barvy, citlivost a odolnost. Nexus 5X sice používá teplejší odstíny, ale v kombinaci s Material Designem si spíše budete všímat sytých barev a vysokého kontrastu. Příjemně mě překvapila odolnost krycího skla Gorilla Glass 3, byť je na trhu i novější generace. Po čtrnáct dní jsem neměl důvod používat jiný telefon a 5X se proto dostal i do pár prekérních situací, které by v pouzdru nezažil. Přesto i vlasových škrábanců jsem na skle našel minimum.
Nový Nexus, nový Android. Tato kombinace platí i v případě 5X, i když revoluce se definitivně nekoná. Změny mezi Lízátkem a Marshmallow se schovávají hluboko pod povrchem a běžný uživatel se k nim prokouše až zprostředkovaně. Mám na myslí především systém úspory Doze, který uspává aplikace ve chvílích, kdy mobil podle koprocesoru Android System Hub leží nečinně na stole a dostává tak z 2700 mAh baterie maximum. Věřte nebo ne, funguje to. Sice stále platí premisa, že Nexusy maratony nezvládají, ale už by se neměly opakovat dny, kdy se v 5 hodin odpoledne zabarví stavový řádek do červené, aby upozornil na nedostatek energie.
Doze je zároveň i ilustrací současné vývojové politiky Google, kterou jako kdyby říkal: „Tady máte Doze a ukažte, co s ním svedete.“ Bude to ruční konfigurace, která vytvoří nějaký whitelist, který by povolil stanovení výjimek, nebo cosi úplně nového? Za Doze si můžete dosadit i další funkce, jako je spojení všech pamětí do jednoho virtuálního úložiště, řízení oprávnění, zabezpečení bootloaderu…
Podstatné je, že na oko Marshmallow vypadá stejně, jako Lollipop se všemi svými rozmary. Konečně můžete měnit sestavu rychlých spínačů bezdrátových sítí (podržet ozubené kolečko ve stavovém řádku a objeví se nové menu v nastavení), ale zbytečného posuvníku jasu se nezbavíte. Jakž takž je použitelný i režim dvou oken, ale bez rootu ho neaktivujete. Nexus umí i odemčení poklepáním na displej, ale ne s originálním kernelem.
Vidíte, kam tím mířím? 5X (a vlastně všechny Nexusy) je jako stromeček, který teprve ve stojanu, s řetězy a ozdobami začne vypadat jako ten vánoční. Určitě se najdou i tací, kteří ocení minimalismus čistého Androidu, okamžité aktualizace a rychlost nebržděnou ani zapnutým šifrováním, ale připraví se tím o polovinu celého potenciálu.
Po oznámení technických parametrů musel leckterý fanoušek zklamaně povzdechnout. Použité šestijádro Qualcomm Snapdragon 808 je výkonnostně na stejném levelu, co 805 z loňské generace, má slabší grafiku Adreno 418 a ještě ke všemu si v LG troufli pod kryt zabalit jen 2 GB RAM. Osušte slzy, zatím není, nač si stěžovat. Google Launcher, který srovnává po novém způsobu aplikace do jednoho posuvného zásobníku se čtyřmi nejčastějšími aplikacemi, létá jako z praku, optimalizovaný management operační paměti zase nezapomíná na běh aplikací, které jste už v hlavě neudrželi. Rád si na mobilu čtu a překvapilo mě, že používaný Cool Reader snad nikdy nebyl nucen znovu otevírat e-book, i když jsem přes den použil deset dalších aplikací.
Na test k nám přišla varianta se 32 GB paměti, tradičně však bez podpory paměťových karet. Pokud mohu doporučit, připlaťte si za ni, 16 GB s rostoucí velikostí aplikací, přechodu z Dalviku na ART a bobtnajícím systémem už dlouho stačit nebude, už takhle v telefonu zbylo jen necelých 25 GB.
Fotoaparát: nasadit noktovizor, zaměřit laser
Jestli měl starý Nexus 5 nějaké slabé místo kromě výdrže, tak fotoaparát. Během dvou let doba pokročila a rozlišení 8 Mpx má dnes i kdejaká levná střední třída. Už z pohledu na zadní kryt je jasné, že tentokrát by foťák neměl být jen společenskou povinností. Vedle objektivu se totiž krčí dvoutónová přisvětlovací dioda a laserový zaměřovač.
12,3 Mpx rozlišení senzoru Sony IMX377 při poměru stran 4:3 možná někomu zvedne obočí, ale fyzika poskytne důraznou odpověď: menší rozlišení + stejná velikost čipu = lepší výsledky ve tmě. Šumu se sice absolutně nevyhnete, ale oproti starším generacím je optika u 5X malým zázrakem a jen trošku lepší světelné podmínky zajistí slušnou podívanou.
Přesto jsem si všimnul několika vlastností, se kterými je vhodné počítat. Na jednobarevných plochách se šum skoro neobjevuje, pokud se však alespoň minimální barevné nuance objevují, vyhlazení by prospělo. Detaily a makro zvládá Nexus 5X velmi dobře, ať už se jednalo o jinovatkou pokryté kopřivy nebo kůru stromu. Při zamračeném počasí jde však kvalita rychle dolů, rovněž se nevyplácí nechávat ostření jen na automatice, neumí příliš dobře pracovat s jasem.
Co se týče videa, podepisují se na něm stejné kvality. Noční, lampami osvětlená ulice kameře nedělá problémy, i když poznávací značky projíždějících aut nepřečtete. Maximální UHD 4K rozlišení je jen dalším argumentem, proč se 16 GB verzi obloukem vyhnout.
Snímky pořízené s telefonem
Tento odstavec bych rád věnoval vývojářům aplikace Fotoaparátu 3.0: „Děkuji, nové uživatelské rozhraní je příjemné, přepínání na slow-motion videa při 120 fps je praktické a pohotové. Musím „pogratulovat“, že novinka už podporuje technologie loňského roku. Za zbytek appky už ale chválit nebudu. Že se automaticky neodstraňuje hučení větru ještě pochopím. Dokonce i když jste vysvětlovali, že nové API kamery reaguje místo polohy senzoru na gyroskop, bránil jsem vás. Ale vysvětlete mi, proč na počítači jeden program otočí video správně a druhý ne? A proč nemám možnost natáčení při 60 fps ale jen 25? A proč můžu blesk zapnout jen při zpomalených záběrech, když předchůdce to umí? Chybějící možnost pauzy při natáčení je už jen hřebíčkem do vaší rakve. Udělejte s tím něco, nebo bude Photo Spehere jediným důvodem pro použití vašeho produktu. Díky, čau.“
Závěr: telefon super, inovací pomálu
Celou dobu testování se mi hlavou honila otázka, jestli bych si nový Nexus 5X sám pořídil. Jako fanda jsem nadšen, ale jako střízlivý uživatel musím odpovědět, že ne. Důvody pro upgrade ze staré pětky na novou sice jsou, není jich málo, ale zároveň ne tolik, abyste za inovaci zaplatili 12 000 Kč. Pokud bych měl recenzi shrnout do jediné věty, pravím, že 5X je skvělá platforma, ale průměrný telefon.
Jeho jediným argumentem, kterým může konkurenci rozdupat na prach, je podpora. Schválně, zeptejte se okolí, jaký operační systém jejich telefon používají. Jestli řeknou: „Mám tam Android 5.1.1 Lollipop a už se těším na šestku, protože chci vyzkoušet Google Now on Tap,“ berte to jako jasnou diagnózu a 5X si pořiďte, litovat nebudete, smartphone je to špičkový.
Jestli ale uslyšíte „Asi Kitkat,“ dejte ruce pryč a zvolte konkurenční Xperie Z kvůli odolnosti a výdrži, LG G4 kvůli QHD displeji na filmy nebo Samsung Galaxy S, protože je to Samsung. Odpusťte mi drobné poškádlení, ale tento Korejec zkrátka na trhu takovou moc má. Můžete Nexus chválit do nebe, je to spolehlivé zařízení s širokým potenciálem, ale nenechte svým nadšením nakazit okolí, nemuselo by vaše preference sdílet.
| Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
 rozumně navržený design |  čistý Android postrádá některé užitečné funkce |
| bleskové reakce systému | rozměry mohly být menší |
| obrovský potenciál pro modifikace | |
| fotoaparát překvapil |
