Recenze Nokia 8110 (2018): legenda ztracená v čase

Nástupce legendárního telefonu z roku 1996, který se objevil ve filmu Matrix a dále také zaujal svou banánovou konstrukcí, zřejmě větší díru do světa neudělá. Reinkarnovanou Nokii 8110 (2018) totiž zbytečně sráží mnohé základní chyby a nedostatky, ale vlastně i to, že hledá špatné publikum. Více prozradí naše dnešní recenze.

Když přišla v loňském roce inovovaná Nokia 3310 (recenze), byl jsem velmi zvědavý, jestli se mohou vrátit staré časy – jinými slovy, jestli je stále prostor pro to používat v dnešní době tzv. hloupý či tlačítkový telefon. Nicméně výsledek mě velmi zklamal, protože nad obyčejným telefonem, který už v samotném základu nebyl nijak zvlášť dobře zvládnutý, se výrobce rozhodl přidat tuny zbytečných funkcí a balastu, který totálně zabil tolik oceňovanou jednoduchost a funkčnost legendárních tlačítkových Nokií. A místo toho, aby vznikl svým způsobem originální produkt v segmentu tlačítkových hloupých telefonů, došlo jen k jakémusi paskvilu mezi chytrým a hloupým tlačítkovým telefonem. Po roce se situace bohužel opakuje, jen s pár rozdíly.

Nokia 8110 4G: specifikace

Konstrukce polykarbonátové tělo, 134 x 49 x 14,9 mm, 117 g
Displej 2,45″, barevný, 320 x 240 px, jemnost 163 ppi
Operační systém KaiOS + obchod s aplikacemi
Procesor 2 jádrový, 1,1 GHz, Qualcomm 205 (MSM8905)
Paměť 512 MB RAM, 4 GB úložiště, nemá microSD slot
Fotoaparát 2 Mpx, LED blesk, bez autofocusu
LTE 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
Technologie dual SIM, Bluetooth 4.1, microUSB, Wi-Fi, GPS, 3,5 mm Jack
Baterie 1 500 mAh, vyjímatelná
Cena a dostupnost 1 990 Kč, červenec 2018

Vzhled a konstrukce: banán, tlačítka a odolnost

Finský výrobce si tentokrát pro znovuvzkříšení vybral populární model 8110, který se před více než dvaceti lety proslavil svou banánovou konstrukcí. A ta tak samozřejmě zůstává i u zbrusu nového nástupce – celé polykarbonátové tělo Nokie je prohnuté zhruba tak, jako u zmíněného ovoce. Je to vůbec k něčemu dobré? Jistě, díky tomu se mi telefon skvěle držel v ruce, pokud nepočítám menší rozměry a hmotnost. Ale také je to zaručený způsob, jak upoutat pozornost okolí. Při telefonování a držení telefonu u ucha jsem pak často pocítil neobyčejný pocit nostalgie.

Vysouvací kryt schovává celou tlačítkovou klávesnici včetně systémových tlačítek. Jednoduchým vysunutím či zasunutím krytu můžete přijmout či ukončit hovor. Mechanismus funguje celkem dobře, ovšem nemůžu se zbavit dojmu, že přispívá k tomu, že na mě celý telefon působí spíše jako hračka. Ale budiž, třeba je to jen zamýšlený retro prvek. Podstatně horší je samotná klávesnice, na které je opravdu zlo něco napsat, minimálně bez dlouhodobého cviku. Po týdnu jsem sice byl schopný si na tlačítka trochu zvyknout, ovšem vzhledem k tomu, že mezi nimi není mezera, dochází k častým překlepům. Přitom na loňské Nokii 3310 byla tlačítka celkem použitelná. Příliš povedený pak není ani slovník s prediktivním zadáváním T9 včetně češtiny, kterému bohužel schází mnohá slova.

A pak jsou zde takové nepříjemnosti, jako je absence tlačítek pro ovládání hlasitosti (což je u tlačítkového telefonu opravdu dosti nepochopitelné), nebo chybějící notifikační dioda či něco na způsob Always-on displeje (takže telefon musíte kvůli každému zkontrolování nových zpráv a zmeškaných hovorů ručně probouzet). Kam se poděla ona jednoduchost, která charakterizovala legendární finské telefony? A mohl bych pokračovat dále. Zvuk při hovoru je spíše jen průměrný (ačkoliv oproti loňské variantě už má VoLTE pro kvalitnější přenos zvuku, ovšem schází druhý mikrofon pro redukci hluku), nebo že reprák působí jako takové křapítko. Takže kromě samotné konstrukce, která působí díky prohnutí speciálně (a může posloužit klidně i jako flaška pro známou “real world” hru teenagerů minulého století), ale je ještě poměrně prakticky odolná (vyzkoušeno redakcí, ani pád na zem telefonu nevadil), to je spíše jen samé zklamání.

Displej, prostředí, výdrž: zbytečně překombinované

V tlačítkovém telefonu není potřeba kdovíjak skvělý displej, naopak méně bývá více. S 2,45″ QVGA barevným displejem u novodobé Nokie 8110 v pohodě přečtete veškeré zprávy a další informace na obrazovce, i když bude svítit slunce. Většinou stačilo jen 40 % úrovně jasu a baterie pak děkovala. Přesto zejména kvůli mobilnímu připojení k internetu se výdrž telefonu pohybovala jen kolem 2 dnů, což je jen o něco málo lepší než u dnešních smartphonů. Lepších čísel lze dosáhnout až vypnutím konektivity, pak můžete počítat klidně i s týdnem na jedno nabití. Podle mě tedy o důvod víc, aby příští tlačítková Nokia byla skutečně retro a neměla klidně žádné připojení k internetu. Nebo se třeba nabízely dvě varianty, dle konektivity. Stejně jako se to dělá s dual SIM a single SIM verzemi.

Pokud jde o prostředí telefonu, Nokia 8110 4G má tzv. KaiOS, což je podle výrobce plnohodnotný operační systém. Nedá se s tím však v praktické rovině souhlasit, neboť například obchod s aplikacemi, který čítá zatím jen 8 aplikací, nebo absence základních messengerů či dalších funkcí, odkazuje spíše k hloupému systému. A navíc systém není ani celý v češtině, zejména pokud jde o upozornění o vypadávající Wi-Fi, nebo hlasového asistenta Googlu. Nicméně některé chytré funkce můžu ocenit, například jednoduché importování kontaktů z Google účtu, se kterým do telefonu dostanete kontakty mnohem rychleji a snadněji, než kopírováním přes SIM kartu. Do budoucna snad potěší výrobce s aktualizacemi, které by odstranily některé chyby a nedostatky. Koneckonců během testování na telefon přistál jeden větší update, leč nic z uvedených chyb neopravil, ale klidně by mohly časem následovat i další.

Systém jako takový se tváří jednoduše a jako z doby minulé, ovšem najdeme v něm celkem dost chytrých funkcí či aplikací. Například můžeme použít 2 Mpx fotoaparát, který oproti loňské 3310 konečně zvládne uložit na vnitřní paměť telefonu více než jen 4 fotky, leč použitelný vlastně vzhledem ke špatné kvalitě příliš není. Nebo dále nechybí YouTube, se kterým se můžete podívat na videa z nejpopulárnějšího videoportálu, jenže kvalita obrazu i vzhledem k malému displeji stojí za starou bačkoru, o nemožnosti upravovat hlasitosti přímo v aplikaci nemluvě. Samozřejmostí je emailový klient či kalendář, ovšem v jeho případě je podezřelé, že aplikace není zabezpečená a Google nejprve vyžaduje povolit přístup a upozorňuje na horší zabezpečení). A překvapením pak jsou Google Mapy, které využívají integrované GPS, ovšem navigovat neumí a pouze ukážou vaší polohu na mapě. Tak trochu nečekaná může být funkce pro vytváření Wi-Fi hotspotů, což u tlačítkových telefonů není vůbec obvyklé. Ale vzhledem k tomu, že 8110 podporuje 4G internet, je to pochopitelné. Nechybí FM rádio, fungující jen se sluchátkami, přičemž v balení jsou jakási základní. A hlavně pak legendární hra Had, akorát v moderním kabátku.

Pro nabíjení slouží kabelová nabíječka z jednoho kusu (tedy bez odnímatelného USB kabelu), což už se jen tak nevidí. A také se jen tak nevidí, abyste telefon nabíjeli z téměř 0 na plných 100 % za více než 3 hodiny. Jde tedy o velmi pomalé nabíjení, které zvládá s dodávanou nabíječkou jen 550 mAh. Z 0 na 80 % to zabere zhruba 2,5 hodiny.

Zhodnocení

Podle propagačních letáků Nokie má být novodobý model 8110 telefonem pro milovníky klasiky. Jenže to není ani ryba, ani rak – nejde o opravdu jednoduchý a funkční tlačítkový telefon, který by uměl základní funkce telefonu na jedničku a neměl by žádné zbytečnosti navíc, ale ani o chytrý telefon v tlačítkové konstrukci. Zkrátka je to jen nepovedený hybrid, který spíše kazí jméno slavným předchůdcům, než že by jim udělal radost.

V našich končinách nevidím moc smysl podobných zařízení, snad jen pro vzbuzení zájmu o značku. A to se podle mě společnosti HMD Global, která nové telefony Nokia vyrábí, daří. Na vyrobení převratného tlačítkového retro telefonu tak musíme dále čekat. Do té doby všem případným zájemcům doporučím raději pořídit opravdový tlačítkový telefon od Nokie, například z bazaru či z druhé ruky.

Nepřehlédněte

Diskuze

"Komentáře se nahrávají..."

Recenze Nokia 8110 (2018): legenda ztracená v čase

Nástupce legendárního telefonu z roku 1996, který se objevil ve filmu Matrix a dále také zaujal svou banánovou konstrukcí, zřejmě větší díru do světa neudělá. Reinkarnovanou Nokii 8110 (2018) totiž zbytečně sráží mnohé základní chyby a nedostatky, ale vlastně i to, že hledá špatné publikum. Více prozradí naše dnešní recenze.

Když přišla v loňském roce inovovaná Nokia 3310 (recenze), byl jsem velmi zvědavý, jestli se mohou vrátit staré časy – jinými slovy, jestli je stále prostor pro to používat v dnešní době tzv. hloupý či tlačítkový telefon. Nicméně výsledek mě velmi zklamal, protože nad obyčejným telefonem, který už v samotném základu nebyl nijak zvlášť dobře zvládnutý, se výrobce rozhodl přidat tuny zbytečných funkcí a balastu, který totálně zabil tolik oceňovanou jednoduchost a funkčnost legendárních tlačítkových Nokií. A místo toho, aby vznikl svým způsobem originální produkt v segmentu tlačítkových hloupých telefonů, došlo jen k jakémusi paskvilu mezi chytrým a hloupým tlačítkovým telefonem. Po roce se situace bohužel opakuje, jen s pár rozdíly.

Nokia 8110 4G: specifikace

Konstrukce polykarbonátové tělo, 134 x 49 x 14,9 mm, 117 g
Displej 2,45″, barevný, 320 x 240 px, jemnost 163 ppi
Operační systém KaiOS + obchod s aplikacemi
Procesor 2 jádrový, 1,1 GHz, Qualcomm 205 (MSM8905)
Paměť 512 MB RAM, 4 GB úložiště, nemá microSD slot
Fotoaparát 2 Mpx, LED blesk, bez autofocusu
LTE 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
Technologie dual SIM, Bluetooth 4.1, microUSB, Wi-Fi, GPS, 3,5 mm Jack
Baterie 1 500 mAh, vyjímatelná
Cena a dostupnost 1 990 Kč, červenec 2018

Vzhled a konstrukce: banán, tlačítka a odolnost

Finský výrobce si tentokrát pro znovuvzkříšení vybral populární model 8110, který se před více než dvaceti lety proslavil svou banánovou konstrukcí. A ta tak samozřejmě zůstává i u zbrusu nového nástupce – celé polykarbonátové tělo Nokie je prohnuté zhruba tak, jako u zmíněného ovoce. Je to vůbec k něčemu dobré? Jistě, díky tomu se mi telefon skvěle držel v ruce, pokud nepočítám menší rozměry a hmotnost. Ale také je to zaručený způsob, jak upoutat pozornost okolí. Při telefonování a držení telefonu u ucha jsem pak často pocítil neobyčejný pocit nostalgie.

Vysouvací kryt schovává celou tlačítkovou klávesnici včetně systémových tlačítek. Jednoduchým vysunutím či zasunutím krytu můžete přijmout či ukončit hovor. Mechanismus funguje celkem dobře, ovšem nemůžu se zbavit dojmu, že přispívá k tomu, že na mě celý telefon působí spíše jako hračka. Ale budiž, třeba je to jen zamýšlený retro prvek. Podstatně horší je samotná klávesnice, na které je opravdu zlo něco napsat, minimálně bez dlouhodobého cviku. Po týdnu jsem sice byl schopný si na tlačítka trochu zvyknout, ovšem vzhledem k tomu, že mezi nimi není mezera, dochází k častým překlepům. Přitom na loňské Nokii 3310 byla tlačítka celkem použitelná. Příliš povedený pak není ani slovník s prediktivním zadáváním T9 včetně češtiny, kterému bohužel schází mnohá slova.

A pak jsou zde takové nepříjemnosti, jako je absence tlačítek pro ovládání hlasitosti (což je u tlačítkového telefonu opravdu dosti nepochopitelné), nebo chybějící notifikační dioda či něco na způsob Always-on displeje (takže telefon musíte kvůli každému zkontrolování nových zpráv a zmeškaných hovorů ručně probouzet). Kam se poděla ona jednoduchost, která charakterizovala legendární finské telefony? A mohl bych pokračovat dále. Zvuk při hovoru je spíše jen průměrný (ačkoliv oproti loňské variantě už má VoLTE pro kvalitnější přenos zvuku, ovšem schází druhý mikrofon pro redukci hluku), nebo že reprák působí jako takové křapítko. Takže kromě samotné konstrukce, která působí díky prohnutí speciálně (a může posloužit klidně i jako flaška pro známou “real world” hru teenagerů minulého století), ale je ještě poměrně prakticky odolná (vyzkoušeno redakcí, ani pád na zem telefonu nevadil), to je spíše jen samé zklamání.

Displej, prostředí, výdrž: zbytečně překombinované

V tlačítkovém telefonu není potřeba kdovíjak skvělý displej, naopak méně bývá více. S 2,45″ QVGA barevným displejem u novodobé Nokie 8110 v pohodě přečtete veškeré zprávy a další informace na obrazovce, i když bude svítit slunce. Většinou stačilo jen 40 % úrovně jasu a baterie pak děkovala. Přesto zejména kvůli mobilnímu připojení k internetu se výdrž telefonu pohybovala jen kolem 2 dnů, což je jen o něco málo lepší než u dnešních smartphonů. Lepších čísel lze dosáhnout až vypnutím konektivity, pak můžete počítat klidně i s týdnem na jedno nabití. Podle mě tedy o důvod víc, aby příští tlačítková Nokia byla skutečně retro a neměla klidně žádné připojení k internetu. Nebo se třeba nabízely dvě varianty, dle konektivity. Stejně jako se to dělá s dual SIM a single SIM verzemi.

Pokud jde o prostředí telefonu, Nokia 8110 4G má tzv. KaiOS, což je podle výrobce plnohodnotný operační systém. Nedá se s tím však v praktické rovině souhlasit, neboť například obchod s aplikacemi, který čítá zatím jen 8 aplikací, nebo absence základních messengerů či dalších funkcí, odkazuje spíše k hloupému systému. A navíc systém není ani celý v češtině, zejména pokud jde o upozornění o vypadávající Wi-Fi, nebo hlasového asistenta Googlu. Nicméně některé chytré funkce můžu ocenit, například jednoduché importování kontaktů z Google účtu, se kterým do telefonu dostanete kontakty mnohem rychleji a snadněji, než kopírováním přes SIM kartu. Do budoucna snad potěší výrobce s aktualizacemi, které by odstranily některé chyby a nedostatky. Koneckonců během testování na telefon přistál jeden větší update, leč nic z uvedených chyb neopravil, ale klidně by mohly časem následovat i další.

Systém jako takový se tváří jednoduše a jako z doby minulé, ovšem najdeme v něm celkem dost chytrých funkcí či aplikací. Například můžeme použít 2 Mpx fotoaparát, který oproti loňské 3310 konečně zvládne uložit na vnitřní paměť telefonu více než jen 4 fotky, leč použitelný vlastně vzhledem ke špatné kvalitě příliš není. Nebo dále nechybí YouTube, se kterým se můžete podívat na videa z nejpopulárnějšího videoportálu, jenže kvalita obrazu i vzhledem k malému displeji stojí za starou bačkoru, o nemožnosti upravovat hlasitosti přímo v aplikaci nemluvě. Samozřejmostí je emailový klient či kalendář, ovšem v jeho případě je podezřelé, že aplikace není zabezpečená a Google nejprve vyžaduje povolit přístup a upozorňuje na horší zabezpečení). A překvapením pak jsou Google Mapy, které využívají integrované GPS, ovšem navigovat neumí a pouze ukážou vaší polohu na mapě. Tak trochu nečekaná může být funkce pro vytváření Wi-Fi hotspotů, což u tlačítkových telefonů není vůbec obvyklé. Ale vzhledem k tomu, že 8110 podporuje 4G internet, je to pochopitelné. Nechybí FM rádio, fungující jen se sluchátkami, přičemž v balení jsou jakási základní. A hlavně pak legendární hra Had, akorát v moderním kabátku.

Pro nabíjení slouží kabelová nabíječka z jednoho kusu (tedy bez odnímatelného USB kabelu), což už se jen tak nevidí. A také se jen tak nevidí, abyste telefon nabíjeli z téměř 0 na plných 100 % za více než 3 hodiny. Jde tedy o velmi pomalé nabíjení, které zvládá s dodávanou nabíječkou jen 550 mAh. Z 0 na 80 % to zabere zhruba 2,5 hodiny.

Zhodnocení

Podle propagačních letáků Nokie má být novodobý model 8110 telefonem pro milovníky klasiky. Jenže to není ani ryba, ani rak – nejde o opravdu jednoduchý a funkční tlačítkový telefon, který by uměl základní funkce telefonu na jedničku a neměl by žádné zbytečnosti navíc, ale ani o chytrý telefon v tlačítkové konstrukci. Zkrátka je to jen nepovedený hybrid, který spíše kazí jméno slavným předchůdcům, než že by jim udělal radost.

V našich končinách nevidím moc smysl podobných zařízení, snad jen pro vzbuzení zájmu o značku. A to se podle mě společnosti HMD Global, která nové telefony Nokia vyrábí, daří. Na vyrobení převratného tlačítkového retro telefonu tak musíme dále čekat. Do té doby všem případným zájemcům doporučím raději pořídit opravdový tlačítkový telefon od Nokie, například z bazaru či z druhé ruky.

Nepřehlédněte

Diskuze

"Komentáře se nahrávají..."