Tým vědců z firmy trinamiX, působící pod mateřskou německou chemičkou BASF, se věnuje vývoji materiálů od roku 2015. Nedávno představili Hertzstück, miniaturní infračervený spektrometr, který umožní například rozpoznat složení jídla, oblečení nebo jiných předmětů. Podobná zařízení se běžně používají v laboratořích, jsou ale drahá a rozměrná, a tak se s nimi běžný spotřebitel příliš nesetká.
Detektor Hertzstück využívá polovodivou vrstvu ze sulfidu olovnatého pro měření blízkého infračerveného záření, konkrétně vlnových délek 1 až 3 mikrometry. Od ostatních ho má odlišovat miniaturizace a odolnost. Odolnost má zajistit speciální vrstva, na kterou si v současné době firma podala patent. Citlivý detektor uzavře před vnějšími vlivy, jako je ultrafialové záření, vzduch a prach. Co se týče miniaturizace, budou se vyrábět dvě verze. Jedna pro připojení na základní desku, druhá v podobě volně připojitelného tranzistoru, ta bude uzavřená v safírovém skle.
Prototyp, který BASF prezentovala, zatím využívá smartphone jen jako software, samotná krabička s detektorem se připojuje zvlášť. Měření trvá pár sekund, infračervené záření je neškodné a data se pošlou do smartphonu. Aplikace, která výsledky vyhodnocuje, usoudí, jestli je kus sýra opravdu z kravského mléka a má předepsané množství tuku. Technologii by tedy mohli využít lidé, kteří potřebují údaje vědět kvůli svému zdraví. Nebo lidé, kteří se chtějí ujistit, jestli výrobce potravin nepřehání. U jídla však měření skončit nemá.
Pro různě profesionální využití budou mít detektory různou plochu, základní plochá verze může mít čip velký od mikroskopického 0,5 x 0,5 mm až po 1 x 1 cm. Nejprve najdou zákazníky v průmyslu, příští rok by se mohly dostat k prvním firemním zákazníkům. Verze použitelná pro zabudování do běžné elektroniky má být dostupná v roce 2022 a nemá být podle tvrzení firmy drahá.
zdroj: BASF
Tým vědců z firmy trinamiX, působící pod mateřskou německou chemičkou BASF, se věnuje vývoji materiálů od roku 2015. Nedávno představili Hertzstück, miniaturní infračervený spektrometr, který umožní například rozpoznat složení jídla, oblečení nebo jiných předmětů. Podobná zařízení se běžně používají v laboratořích, jsou ale drahá a rozměrná, a tak se s nimi běžný spotřebitel příliš nesetká.
Detektor Hertzstück využívá polovodivou vrstvu ze sulfidu olovnatého pro měření blízkého infračerveného záření, konkrétně vlnových délek 1 až 3 mikrometry. Od ostatních ho má odlišovat miniaturizace a odolnost. Odolnost má zajistit speciální vrstva, na kterou si v současné době firma podala patent. Citlivý detektor uzavře před vnějšími vlivy, jako je ultrafialové záření, vzduch a prach. Co se týče miniaturizace, budou se vyrábět dvě verze. Jedna pro připojení na základní desku, druhá v podobě volně připojitelného tranzistoru, ta bude uzavřená v safírovém skle.
Prototyp, který BASF prezentovala, zatím využívá smartphone jen jako software, samotná krabička s detektorem se připojuje zvlášť. Měření trvá pár sekund, infračervené záření je neškodné a data se pošlou do smartphonu. Aplikace, která výsledky vyhodnocuje, usoudí, jestli je kus sýra opravdu z kravského mléka a má předepsané množství tuku. Technologii by tedy mohli využít lidé, kteří potřebují údaje vědět kvůli svému zdraví. Nebo lidé, kteří se chtějí ujistit, jestli výrobce potravin nepřehání. U jídla však měření skončit nemá.
Pro různě profesionální využití budou mít detektory různou plochu, základní plochá verze může mít čip velký od mikroskopického 0,5 x 0,5 mm až po 1 x 1 cm. Nejprve najdou zákazníky v průmyslu, příští rok by se mohly dostat k prvním firemním zákazníkům. Verze použitelná pro zabudování do běžné elektroniky má být dostupná v roce 2022 a nemá být podle tvrzení firmy drahá.
zdroj: BASF