Recenze Huawei Honor 2: óda na radost ve střední třídě

Huawei opět přináší čerství vítr, tentokrát do vyšší střední třídy. Model Honor 2 nadchne nadprůměrnou výbavou v ceně pod 8 tisíc korun. V recenzi si telefon podrobně proklepneme a napovíme, zda do něj investovat.

Čínský výrobce Huawei měl vloni silný rok, jedním z nejznámějších a nejúspěšnějších smartphonů střední třídy se stal model Ascend G300. Výrobce se ale postupně chce dostávat i do dalších cenových kategorií. V letošním roce tak přichází s nadějným zástupcem vyšší střední třídy, modelem Huawei Honor 2.

Jak už samotné označení naznačuje, máme tu čest s nástupcem původního modelu Honor, který byl v prodeji před rokem. A slovíčko „čest“ jsem nepoužil jen tak nadarmo. V překladu je totiž tohle slovíčko anglicky Honor. Ale zpátky k telefonu a jeho výbavě, protože to je to hlavní, co dělá z Honoru 2 na první pohled velmi sympatické zařízení.

Honor 2 od Huawei disponuje 4,5“ IPS displejem s HD rozlišením, což je na danou cenu skutečně unikum, dále čtyřjádrový 1,4 GHz procesor, díky čemuž jde v ceně pod 8 tisíc o aktuálně nejlevnější čtyřjádro na českém trhu (počítaje přední světové výrobce), větší baterií s kapacitou nad 2 tisíce mAh slibující delší výdrž, 8 Mpx fotoaparátem stejným z vlajkového modelu Ascend D2 či stereo reproduktory. Jaká bude celková souhra všech těchto komponent? Dokázal výrobce namíchat opět ten správný mix?

Základní parametry – Huawei Honor 2

Rozměry	134 x 68 x 10,5 mm
Hmotnost	145 g
Displej	dotykový (kapacitní, multi-touch), IPS LCD, rozlišení HD 720p (720 x 1280 px), jemnost 326 ppi, 16 milionů barev, úhlopříčka 4,5“
Procesor a paměť	čtyřjádrový 1,4 GHz procesor Huawei K3V2 1 GB RAM, vnitřní paměť 8 GB + slot pro paměťové karty microSD
Operační systém	Android 4.0.4 Ice Cream Sandwich
Fotoaparát	8 Mpx (3264 x 2448 px), autofocus, LED blesk, nahrávání Full HD 1080p videa
Obsah balení	krátký návod, adaptér k nabíječce, datový USB kabel, pecková sluchátka
Cena a dostupnost	?, duben 2013

Obsah balení: bez překvapení

Výrobce, který aktuálně patří mezi cenově nejvýhodnější na trhu vzhledem k nabízené výbavě, se v oblasti balení moc nepředvedl a jen dokázal zmíněný fakt, že ušetřil, kde byl vhodný prostor. V balení tak najdeme jen krátký návod, adaptér k nabíječce a datový USB kabel, tvořící dohromady klasickou nabíječku, a obyčejná pecková sluchátka. Toť vše.

Design a konstrukce: silnější dvojče

Když se podíváte na Honor 2 a stájový model Ascend G600, který jsme testovali koncem loňského roku, možná je od sebe ani nerozeznáte. Stejně tak to dopadlo i u některých větších českých eshopů, kteří si je zkrátka spletli nebo dokonce mezi sebou nakombinovali do neexistujícího modelu. Design totiž Huawei použilo prakticky téměř shodný. Navíc oba modely mají na vlas totožné rozměry, 134 x 68 x 10,5 mm, a hmotnost na gram stejnou, 145 g. Proč navrhovat odlišné schránky, když můžeme použít již jednu úspěšnou? U dnešních výrobců to není nic překvapivého, také Samsung, Sony, Nokia a další se drží nejen designového vzoru, ale někdy i velikostí.

Pokud se ale Huawei hodlá držet designu typu u modelů Honor 2 a Ascend G600, je to možná škoda. V černém provedení působí telefon až příliš konzervativně, nenápadně, lacině a ještě bych mohl vymyslet další podobně nepřitažlivá příslovce. Telefon by ale měl být podle všeho dostupný i v atraktivnějším bílém provedení, kdy a zda vůbec dorazí tohle provedení do Česka, však v tuto chvíli informace nemáme.

Když už jsem nakousl srovnání Honoru 2 se stájovým kolegou Ascend G600, stojí ještě za to podívat se na mezigenerační rozdíly mezi původním modelem Honor a letošním Honorem 2. Novinka je sice rozměrově tenčí (10,5 mm oproti 10,9 mm), ale ještě o pár gramů těžší (145 g oproti 140 g), což už je pro některé uživatele rozhodně na zvážení, zda taková hmotnost nebude příliš na obtíž. Kdo to překousne, bude mu odměnou delší výdrž baterie, která má nějvětší podíl na takto vysoké hmotnosti, o tom však ale více až v náležité kapitole recenze.

Materiály výrobce použil u Honoru 2 stejné, jako u předchůdce, čili plast a kov. Hodnotnější kov je však stále jen kolem skla krycího celou přední stranu a přes hrany přechází mírně do boků. Pak už se ke slovu dostává plast, který je celý z jednoho kusu. Když se tak chcete dostat k baterii a SIM kartě, musíte odklopit kryt celé zadní strany zasahující až přes část všech boků. Má to ale výhodu, Honor 2 je jako celek pevný a nikde nic zbytečně neskřípe nebo se neposouvá ani neprohýbá. Konstrukční zpracování tedy opět na výbornou.

Teď už se ale podívejme na všechny části telefonu, co kde najdeme. Na přední straně si nad displejem zprava můžeme všimnout 1,3 Mpx kamerky, notifikační LED diody (zeleně informuje o zmeškaných událostech, červeně o vybité baterii a žlutě pak při nabíjení), senzoru vzdálenosti, reproduktoru a světelného senzoru. S automatickým nastavením jasu displeje však byly u našeho kousku problémy, telefon vůbec nereagoval na okolní osvětlení, jak by měl a podsvícení displeje zůstávalo nezměněné.

Pod displejem je typická trojice senzorových tlačítek, zleva: vracečka, domů a možnosti. Ani zde nebylo vše v pořádku. Výrobce totiž umístil senzorová čidla reagující na lidský prst nad symboliku tlačítek, a tak musíte mačkat do místa až nad tlačítka. Pokud mačkáte jen na tlačítka a ne výše, telefon nereaguje. Tohle je chyba, které se stále výrobce nevyvaroval, už loňský bestseller Ascend G300 tímto trpěl, ani u letošního velmi nadějného modelu to není minulostí. Tlačítka pak zbytečně působí, jako kdyby vynechávala, ve skutečnosti se jen někdy nedotknete alespoň části nad nimi.

Přejděme na pravý bok. Zde už je situace lepší, i když ještě stále není vyhráno. Vypínací tlačítko je na pravém boku dostupnější, než kdyby bylo na horní straně jako v minulosti (a leckdy i nyní). Je ale stejně jako u původního Honoru až v horní části, čili palcem k němu máte nejdále. Méně používaná tlačítka pro regulaci hlasitosti jsou naopak níže, i když je nemusíte při každé práci s telefonem používat. Tohle postrádá smysluplnou logiku. U stájového modelu Ascend G510, který má vypínací tlačítko naopak na levém boku, jsme vymysleli, že tím výrobce asi chce oslovit leváky prahnoucí po smartphonu, umístění u Honoru 2 ale může být smýšleno snad jen pro lidi, kteří mají přerostlé palce. Nic jiného mě nenapadá.

Na levém boku najdeme osamocený port pro připojení microUSB konektoru. Na spodní straně jen mikrofon a na protější horní pak jen 3,5 mm konektor Jack. Tady už se obejdu bez delšího rozepisování. Zbývá ještě zadní strana, na které nechybí 8 Mpx fotoaparát s pomocným dvoudiodovým bleskem a stereo reproduktory ve spodní části. Za všimnutí stojí ještě lehce přehlédnutelný menší otvor s druhým mikrofonem v místě nad objektivem fotoaparátu. Za úkol má redukovat okolní šum během hovorů a hovory jsou pak skutečně o něco čistší.

Baterie a výdrž: lepší a lepší

Huawei by se dal v dnešním světě smartphonů nazvat za takového specialistu přes nejdelší výdrže baterie na jedno nabití. Pravidelně osazuje své modely bateriemi s vyššími kapacitami než konkurence. Konkrétně testovaný model Honor 2 se může pochlubit kapacitou 2.230 mAh, a to navíc při technologii Li-Pol, která je dražší, neboť dokáže při stejných rozměrech osadit baterii vyšší kapacitou, než dnešní Li-Ion baterie. Původní Honor měl také Li-Pol baterii, ovšem s nižší kapacitou 1.930 mAh.

Projevil se příjemný nárůst kapacity pozitivně? S běžnou denní zátěží, která čítala uskutečnění několika hovorů o celkové délce pod 20 minut, poslání pár SMS zpráv, půl hodinovému poslechu hudby, půl hodinovému brouzdání na internetu a pořízení pár snímků pomocí hlavního fotoaparátu, a to vše při neustále zapnuté synchronizaci přes mobilní data a aktivované Wi-Fi, mi Huawei Honor 2 vydržel i 3 dny. A to je skvělý výsledek! Už původní Honor mi vydržel při zhruba stejné zátěži kolem 3 dnů, výrobce dokázal stejnou výdrž udržet i při zvýšení výkonu, zvětšení displeje a jeho rozlišení a dalších aspektech, které mají negativní dopad na celkovou výdrž.

Pokud člověk bude po telefonu vyžadovat maximum funkcí, bude od rána do večera v nejvyšším možném nasazení, tak zatímco ostatní smartphony většinou vydrží necelý jeden den a večer je již musíte připojovat k nabíječce, u Honoru 2 můžete jít s klidem spát a zbývající procenta zkontrolovat až druhý den. Problém není dostat se k téměř dvěma dnům většího zatížení. Klobouk dolů.

Následné nabíjení telefonu je díky jeho delší výdrži a větší kapacitě baterie poměrně delší časovou záležitostí. Pokud použiji klasickou nabíječku, z 0 na 100% jsem si počkal necelé 3 hodiny (na 50% jsem byl za 1 hod 30 min a na 80% asi za 2 hod 30 min). Za dobu potřebnou pro nabití na 80% se plně nabije vlajkový model Ascend D2, který navíc ještě disponuje mnohem větší baterií s 3.000 mAh. Za výrazně rychlejším nabíjením ale v jeho případě stojí rychlonabíječka. Honor 2 jsem naopak dobíjel s naší univerzální nabíječkou, která má výstupní napětí 5,0V při proudu 0,5A. V balení u telefonu by měla být nabíječka, která dá 5,1V a proud 1,0A, díky čemuž by měl být celý proces o něco rychlejší, takže telefon plně nenabijeme za necelé 3 hodiny, ale třeba za 2 hodiny a něco. I tak ale musíme počítat s tím, že když si nabíječku půjčíme od někoho jiného, kdo nemá rychlejší nabíjení, počkáme si klidně i 3 hodiny na plné dobití.

Displej a ovládání: jedním slovem – paráda

Honor 2 posunuje laťku. Zatímco u původního Honoru jsme měli 4“ WVGA (480 x 800 px) displej s jemností 245 ppi, u letošní verze máme již 4,5“ HD (720 x 1280 px) displej s jemností skvělých 326 ppi! Navíc jde o výrobní technologii IPS, která zaručuje lepší pozorovací úhly i čitelnost na přímém slunečním světle. Tohle se nejen po stránce parametrů, ale i stránce praktické, velmi povedlo. V kategorii vyšší střední třídy jen málokterý telefon s podobnou výbavou toto nabídne.

Výrobci díky tomuto velkému kroku vpřed bez většího váhání promineme i absenci odolnějšího ochranného skla displeje, typu Gorilla Glass či Dragon Trail. Za dobu testování jsem totiž na displeji nenarazil na žádné sebemenší škrábance či známky poškození. Rozdíl přijde možná až časem nebo v případě tvrdšího zacházení. Ale ze zkušenosti lidí kolem sebe vím, že stačí nešikovný pád a mnohdy ani sebeodolnější displej nepomůže.

Prostředí telefonu: Android 4.0 s přislíbeným 4.2 Jelly Beanem

Opakuje se situace jako u loňského modelu Honor, a sice, že v době uvedení telefonu na český trh není dostupná nejnovější verze operačního systému, tedy Android 4.2 Jelly Bean. Ba co víc, není zatím ani druhá nejnovější verze 4.1. V novince Honor 2 najdeme ještě verzi 4.0.4 Ice Cream Sandwich. Naštěstí ale máme zprávu, že Huawei připravuje konkrétně pro Honor 2 a další klíčové modely rovnou update na verzi 4.2 Jelly Bean včetně nadstavby Emotion UI 1.6. Kdy však tato aktualizace přijde, zatím není známo.

V tuto chvíli tedy u Honoru 2 můžeme zhodnotit pouze postarší verzi 4.0. Huawei opět připravilo svojí grafickou nadstavbu, i když ještě ve verzi, která neměla žádné jméno (nebylo to Emotion UI). Ta vylepšuje hned odemykací obrazovku, ze které se přetažením zámku do některé z daných pozic můžeme dostat rovnou do fotoaparátu, do zpráv, do výpisu hovorů či rovnou na úvodní plochu.

Ploch s widgety je celkem 5 a další přidat nemůžeme, stejně jako ani je odebrat. Oproti připravované aktualizaci ještě v telefonu najdeme menu se zástupci aplikací. V připravované nadstavbě Emotion UI se tohle vše zřejmě změní. Co ale už teď můžeme vidět pro obě verze společné, je podobně vyřešená rozbalovací lišta s notifikacemi, ve které nechybějí zástupci pro rychlé přepnutí Wi-Fi, Bluetooth, GPS, mobilních dat či zamknutí rotace displeje.

Co je pro Honor 2 s ještě Androidem 4.0 ICS charakteristické, je vyhledávací lišta Googlu přímo na všech plochách, kterou nemůžeme nijak odstranit a zabírá tak zbytečně drahocenné místo. Řešením může být doinstalování některého z launcherů, které kompletně změní celou tvář prostředí, koneckonců jako k tomu nevyhnutelně dojde s příchodem plánované aktualizace na verzi 4.2 Jelly Bean.

Hardware a výkon, srovnání s konkurencí

Náš standardizovaný test výkonu zařízení zahájíme tradičně nejprve hardwarovou výbavou. Huawei Honor 2 je vybaven překvapivě hned čtyřjádrovým 1,4 GHz procesorem, avšak vlastní produkce K3V2 (stejný čipset jako u vlajkové lodi Ascend D2), dále grafikou Immersion 16 od Hisilicon Technologies a operační pamětí 1 GB RAM. Jakých dosáhne výsledků?

Jako první test přichází na řadu Vellamo přímo od Qualcommu, který obsahuje výbornou část testů zaměřenou na práci s HTML5, včetně testů načítání stránek, práce s Javascriptem, přehráváním videa v rámci webových stránek, zoomování či posun stránek. Tento test tedy bude vypovídající o schopnosti zařízení pracovat s webem jako takovým a jeho výsledky budou důležité pro ty z vás, kteří chcete své zařízení používat prioritně pro práci s internetem. Je záhodno poznamenat, že tyto testy se zaměřují na procesor daného zařízení, můžeme si poté tedy udělat obrázek o výkonnosti CPU části, jelikož je test poměrně komplexní.

Sony Xperia SP	2492 b
HTC One	2408 b
Sony Xperia Z	2167 b
Samsung Galaxy S4	1935 b
Sony Xperia T	1910 b
Sony Xperia V	1904 b
LG Optimus G	1791 b
Sony Xperia L	1797 b
Samsung Galaxy S III	1706 b
Huawei Honor 2	1572 b
Samsung Galaxy S II	1552 b
Huawei Ascend D2	1426 b
LG Nexus 4	1280 b
Huawei Ascend G510	1247 b
Huawei Ascend Y300	1152 b

Ve Vellamo testu se čtyřjádrový Huawei Honor 2 dostal na úroveň postaršího dvoujádrového Samsungu Galaxy S II, což je na první pohled poměrně překvapivé. Výrobce tím ale potvrzuje, že nedokáže dobře optimalizovat vícejádrové procesory, navíc své vlastní výroby. Pokud by použilo Huawei procesor od Qualcommu či Nvidie, věřím tomu, že by dopadl mnohem lépe. Při běžném prohlížení webu nespatříte nějaké výrazné nedostatky, ale ze srovnání je vidět, že na brouzdání na internetu jsou vhodnější zařízení, třeba že i o něco levnější.

Další test, který používáme na měření výkonu, je GPU Mark, ten bohužel neběžel zcela korektně (černá obrazovka bez vykreslování grafiky, i když ve spodní části běžela snímkovací frekvence), takže jsme se jej rozhodli nezařadit do recenze na Honor 2.

3D Mark je letitá klasika z PC scény, která se konečně dostala nejenom na Android. Výsledek v rámci testu Ice Storm, který jako jediný je přístupný i na ARM procesory, je přímo porovnatelný s výsledkem, který vám dá váš stolní počítač / notebook. Zkuste si tedy tento test na svém počítači a zjistíte, o kolik že je vlastně Xperia L, případně váš mobil, méně výkonná než klasické PC, které vlastníte. Testy provádíme v obou možnostech testu. Ice Storm renderuje veškerou grafiku v rozlišení 1280×720, používá normální kvalitu textur a normální post-processing. Extreme verze renderuje grafiku v rozlišení 1920×1080, textury používá ve vysokém rozlišení a taktéž je zde použité vysoké nastavení post-processingu.

Do srovnání standardizovaného testu 3D Marku jsem si k Honoru 2 vybral konkurenční Xperii L od Sony, vlajkovou loď od Huawei – model Ascend D2, a postarší Samsung Galaxy S II, ovšem stále velmi populární. Je vidět, že Huawei sice dokázalo se svými oběma čtyřjádrovými smartphony v tomto srovnání přeskočit Galaxy S II, který byl ještě před nějakou dobou vrcholem výkonných smartphonů. Ovšem Huawei nedokázalo překonat z dnešního pohledu novou Xperii L, která je nejen, že levnější, ale má jen dvoujádrový procesor. Úbytek výkonu je znát, některé výkonnější aplikace budou postrádat větší detaily, do budoucna bude muset člověk počítat s tím, že si nezahraje za nějaký čas ty nejvýkonnější mobilní hry.

Telefonování a zprávy: bez „wau“ efektu

Výrobce se nijak nesnažil v oblasti telefonování a zpráv o nějaké obohacení novými funkcemi. Honor 2 tak přináší prakticky to, co každý jiný Android v základu. Telefonní seznam je ve stylu trojice záložek: skupiny kontaktů, všechny kontakty a oblíbené kontakty. Ke každému kontaktu můžeme přidat email, charakteristické vyzvánění, adresu, přezdívku, poznámku a další údaje, ovšem jako u jiných telefonů nemůžeme k jednotlivému kontaktu přiřadit speciální tón nové zprávy.

Vyhledávání mezi kontakty je jednoduché, buď můžeme uchopit postranní lištu s písmeny abecedy a rychle se přesunout na místo kontaktu začínajícího daným písmenem, nebo postupně jméno zadávat přes klávesnici. Za zmínku ještě stojí trojice androidích profilů: hlasitý, tichý a vibrace. Mezi nimi můžeme rychle přepínat pomocí kláves pro redukci hlasitosti.

Zprávy také nepřináší žádnou úchvatnou změnu od každého jiného telefonu s operačním systémem Android. Veškeré SMS zprávy jsou tak tříděny ve formě konverzací s danými kontakty, u editoru zprávy pak můžeme využít jak plnohodnotnou QWERTY klávesnici (na šířku i na výšku displeje), tak alfanumerickou klávesnici s prediktivním zadáváním. Během psaní vidíme zbývající počet znaků do první psané zprávy až u posledních 10 znaků, nadále je již počet zpráv i znaků zobrazován neustále. Co se mi zdá šikovné, je možnost nastavit si až 4 vzorové zprávy, které pak můžete zaslat kontaktu, který by vám volal a vy jste mu potřebovali rychle například dát vědět, že máte jednání a teď nemůžete, že se ozvete později.

Hudební a video přehrávač, GPS: připraven na vše

Pro multimediální soubory, ať už typu hudby, fotek či videí, je v telefonu připravena vnitřní paměť 8 GB, reálně to je ale jen něco přes 5 GB. Komu by to nestačilo, dá se využít slot pro rozšíření této paměti pomocí paměťových karet microSD až o 32 GB. A to už by mělo víceméně všem stačit.

Hudební přehrávače jsou v telefonu hned dva, a to Hudba Play od Googlu a přehrávač přímo od Huawei. Jaké jsou mezi nimi rozdíly? Oba třídí hudbu do složek podle interpretů, alb, skladeb a tak dále, oba mají základní nastavení. U přehrávače Googlu však navíc najdeme ekvalizér, a to bude asi u většiny klíčová funkce, která rozhodne o tom, kterému z přehrávačů dáme přednost.

Honor 2, jak už jsem zmínil v kapitole s designem a konstrukcí telefonu, je vybaven na zadní straně se stereo reproduktory. To u telefonů nebývá zvykem, navíc u smartphonů pod hranicí 8 tisíc korun. Na výsledné kvalitě reprodukce tento fakt, že jde o dva reproduktory, rozhodně přidává, navíc patří mezi nadprůměr. A hodí se tak nejen v případě, že chcete vaší oblíbenou hudbu pustit svým přátelům, ale i napříkld během přehrávání videí.

Video přehrávač nemá svojí aplikaci v menu, pro přehrání videí tak musíme zavítat přímo do galerie, kde jsou i obrázky. Přesto jde o zdařilý přehrávač, dokáže přehrát videa až ve vysokém Full HD rozlišení (1920 x 1080 px), i když pravda, jejich načtení v mém případě krátkého testovacího souboru zabralo kolem 10 vteřin, v případě celovečerních filmů možná čekejte i několika minutovou prodlevu. Z formátů si Honor 2 s přehledem poradí s DivX i XviD videi, titulky v externím souboru taktéž dokáže přehrát. V případě češtiny a diakritiky je však nutné nejprve tituly převést do jiného kódování, než ve kterém je povětšinou stáhnete. Doporučuji UTF-16. Dá se to jednoduše provést na počítači v například poznámkovém bloku.

Další oblastí je GPS a navigace. Huawei Honor 2 je stejně jako každý jiný telefon s Androidem vybaven aplikací Google Mapy, díky které můžeme jednak používat online mapové podklady (nutné připojení k internetu), dále si mapu čtvercové oblasti předem stáhnout pro offline použití nebo využít plnohodnotnou turn-by-turn navigaci včetně hlasových povelů (opět nutné připojení k internetu). Nalezení aktuální pozice je v případě využití A-GPS (fixace za pomocí mobilního připojení k internetu či Wi-Fi) v řádu pár vteřin, takže uživatel zbytečně nečeká a může se rychle zorientovat či nastavit navigaci.

Bonusové aplikace, zejména práce se soubory

AppInstaller – instalace aplikací z microSD karty vložené do telefonu.

Svítilna – jednoduchá aktivace LED diody u fotoaparátu pro svícení s telefonem, a to ve třech intenzitách.

Správce souborů – správa souborů a práce s nimi jako je vyjmutí, kopírování, smazání či komprimování.

Záloha – jednoduchá aplikace pro zálohování dat z telefonu (z aplikací i ze systému jako jsou kontakty, SMS, kalendář, poznámky a mnoho dalšího) na paměťovou microSD kartu.

Movie Studio – aplikace pro střih a editaci videa. Stejně jako u jiných modelů Huawei však opět neumí pracovat s natočeným Full HD videem (nepodporuje jej).

Fotoaparát a kamera: vstupenka mezi elitu

Na fotoaparát jsem se obzvlášť těšil. U Honoru 2 totiž výrobce použil ten samý snímač, jako u vlajkového top modelu Ascend D2, který patří mezi současnou špičku. Jen nižší rozlišení, 8 Mpx (3264 x 2448 px), dále nechybí autofocus, dvojitý LED blesk a spousta nastavení a režimů focení. Ale pěkně popořadě.

Telefon nabízí následující režimy: normální, skupinové focení, HDR (uloží normálně exponované obrázky a obrázky s vysokým dynamickým rozsahem, poté spojí nejlepší části dvou různých expozic do jediné fotografie), sekvence, detekce úsměvu, snímek krásy, panorama a focení při zhoršených světelných podmínkách. Pokud použijeme přední 1,3 Mpx kamerku (1280 x 960 px), můžeme využít jen režimy: normální, detekce úsměvu a snímek krásy. Dále máme pro oba fotoaparáty (přední kamerka i hlavní fotoaparát) k dispozici různé upravující filtry (antický, kreslené, negativ, sépie a další) a hlavně efekty pro zvětšení tváře, nosu, úsměvu atd., s nimiž zažijete určitě zábavu. Z nastavení nechybí ani časovač, redukce červených očí a další možnosti.

Možností je v nastavení více než dost. Stejně jako u jiných modelů Huawei však výrobce neumožňuje vypnout zvuk u zaostřování a spouště fotoaparátu, a to ani v případě nastaveného tichého profilu. Vždy uslyšíte, jak Honor 2 zaostřuje a následně fotku pořídí. Pokud by to velmi vadilo, dají se reproduktory zakrýt prsty a zvuk alespoň tímto domáckým řešením ztišit. To ale nic nemění na tom, že zde výrobce již poněkolikáté zopakoval zbytečnou chybu.

S Honorem 2 jsem fotil za různého počasí, pokud bylo hezky, patří snímky podle očekávání do nadprůměru. Všimnout si můžeme dobré drobnokresby a barevného podání. Oproti vlajkové lodi D2 trochu ztrácí kvůli nižšímu rozlišení, díky čemuž pak nezachytíme tolik detailů. Ale bohatě to stačí. Pokud fotíme při horším počasí, začíná se objevovat šum, ve srovnání s jinými modely je ho však minimálně. Kromě kvality běžných snímků potěší i různé efekty a režimy focení, o kterých už byla řeč. Podívejte se sami.

Zkušební fotografie pořízené s telefonem

Exteriér za dobrého osvětlení

Focení exteriéru při horších světelných podmínkách a při dešti

Makro scéna a focení dokumentu s textem

V některých případech si scéna říká o to, aby se využil režim HDR (tyto 2 snímky foceny bez něj)

.. a Honor 2 umí i nějaké ty vtipné efekty, možné je vyfotit sám sebe pomocí přední kamerky

Video dokáže Honor 2 natáčet ve vysoké Full HD 1080p kvalitě (rozlišení 1920 x 1088 px) s 30 snímky za vteřinu. Stejně jako u fotek je i zde kvalitní barevné podání s dobrou kresbou, pohybující se auta nepoposkakují, přeostřování z dálky na blízko zabere kolem 2-3 vteřin, přičemž v nastavení můžeme zatrhnout volbu, aby telefon zaostřoval sám, popřípadě zaostřovat ručně dotykem kdekoliv na obrazovce.

Zkušební video natočené s telefonem

Organizační a datové funkce: prostor ke zlepšení

Jestli má Huawei někde velký prostor pro zlepšení, jsou to organizační funkce. V základu totiž v Honoru 2 najdeme jen obyčejný androidovský kalendář, budík, kalkulačku, diktafon a poznámky. To je vše. Chybí tedy například stopky, časovač či prohlížeč Office dokumentů (Word, Excel, PowerPoint). Jistě, není problém si vše zmíněné dodatečně doinstalovat z obchodu Play, ale proč tuto výbavu nepřinést v základu, tak jako ostatní výrobci?

Z datové výbavy je samozřejmostí plná podpora mobilních dat: GPRS/EDGE a 3G/HSPA (HSDPA až 21,1 Mb/s, HSUPA až 5,76 Mb/s). Na absenci LTE si zatím v našich končinách stěžovat nemůžu. Dále nechybí bezdrátové Wi-Fi (standardy b/g/n), které umožňuje tethering mobilního připojení na ostatní zařízení v okolí přes Wi-Fi. A tethering je možný nejen přes Wi-Fi, ale už i přes USB kabel či Bluetooth. A z technologií ještě musím zmínit Bluetooth 3.0 a USB 2.0, naopak chybí technologie NFC, se kterou se dají párovat zařízení či uskutečňovat mobilní platby.

Internetové prohlížeče jsou v telefonu, stejně jako v případě hudebních přehrávaču, hned dva. Základem je prohlížeč WebKit, který přináší každý jiný Android. V tomto případě rovnou v základu podporuje Flash 11, což je výborné. Druhým prohlížečem je totiž mobilní Chrome, který s podporou obsahu Flash nepočítá a už ani počítat nebude. Takže pro plnohodnotné procházení víceméně všech webů kvalitně poslouží WebKit, v ostatních případech je tu připraven Chrome umožňující nejen rychlé prohlížení webu, ale například i synchronizaci záložek s těmi, které máte na jeho desktopové verzi. Jak se říká, každému podle jeho gusta.

Závěr recenze smartphonu Huawei Honor 2

V redakci jsem vloni testoval první generaci smartphonu Huawei Honor. Byl jsem proto docela zvědavý, o kolik dokáže výrobce za jeden rok zařízení tohoto typu a zaměření posunout. A výsledek? Když to řeknu jen ve stručnosti, byl jsem velmi mile překvapen posunem v oblasti výdrže, displeje, fotoaparátu i výkonu. A přitom telefon startuje za stejnou cenu, jako loňský Honor, tedy pod hranicí 8 tisíc korun.

Mezi největší přednosti Honoru 2 patří skvěle zvládnutý IPS displej s vysokým HD rozlišením, které zatím v této cenové kategorii nebývá rozhodně zvykem, a velkou úhlopříčkou 4,5“, dále delší výdrž díky kapacitě přes 2 tisíce mAh a nadprůměrný 8 Mpx fotoaparát. Pro zákazníka tohle budou rozhodně velmi atraktivní oblasti, podle kterých se bude rozhodovat. Zároveň je ale potřeba počítat i s několika negativy.

Výrobce Honor 2 vybavil ještě postarším Androidem 4.0, organizační stránka telefonu patří mezi ty slabší a hmotnost se vyšplhala až na hodnotu 145 gramů. Ovšem před několika dny Huawei oznámilo chystanou aktualizaci, a to rovnou na verzi 4.2 Jelly Bean, která rázem tento neduh odbourává a staví telefon ještě do lepšího světla, než byl před tímto oznámením. A že je i tak telefon velmi zajímavý a v dané cenové kategorii bude jen stěží hledat nějaké přemožitele, je jasnou záležitostí.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
4,5“ IPS displej s HD rozlišením	zatím Android 4.0
čtyřjádro	vyšší hmotnost
kvalitní 8 Mpx fotoaparát
delší výdrž
stereo reproduktory