Recenze Alcatel OneTouch Hero 2: Se stylusem přímo proti Notu

Velký displej, kovové tělo a stylus k lepšímu ovládání. Alcatel OneTouch Hero 2 nabízí na papíře působivou hardwarovou výbavu za poměrně solidní peníze. V praxi však šestipalcový obřík dokáže uživatele někdy pořádně otrávit nedodělky na nečekaném místě. Co jsou mouchy, které nadějný přístroj sráží do vod průměrnosti? To odhalí dnešní recenze.

Teď už je to neoddiskutovatelné: čínští výrobci se zhlédli v obrovitých šestipalcových telefonech. Po Lenovo Vibe Z Pro a Huawei Ascend Mate 7 se mi do rukou dostal třetí zástupce kategorie „obří, ale tenký phablet“, který dokáže spojit výhody telefonu a tabletu, aniž by vadil v kapse. Na druhé vydání modelu Hero jsem se opravdu těšil. Zatímco prvně jmenovaní konkurenti představují více či méně jen silné a velké telefony, Alcatel se snaží uživateli nabídnout i „něco navíc“ v podobě stylusu, nebo infraportu. První generaci modelu Hero navíc překonává i slotem na paměťové karty nebo podporou LTE. Jakkoli nepochybuji o tom, že si své zákazníky najde, musím naše několikatýdenní soužití hodnotit jako mírné zklamání.

Základní parametry: Alcatel OneTouch Hero 2

Rozměry	161 x 82 x 7,9 mm
Hmotnost	175 g
Displej	IPS LCD, úhlopříčka 6,0“, rozlišení 1920 x 1080 px (367 ppi)
Procesor	8 jádrový 2 GHz procesor MediaTek MT8392, grafika Mali-450MP4
Paměť	2 GB RAM, paměť 16 GB + microSD až 32 GB
Operační systém	Android 4.4.2 KitKat + nadstavba výrobce
Fotoaparát	13 Mpx, blesk, natáčení Full HD videa, 5 Mpx přední kamerka
Baterie	3 100 mAh
Obsah balení	microUSB nabíječka
Cena a dostupnost	?, zima 2014

Design a zpracování: Ostrý jako břitva

Nové Hero 2 sice vypadá jako obyčejná černá placka, jedno se mu ale upřít nedá. Minimálně zpracováním Alcatel skutečně vstoupil do té nejvyšší třídy. Nikde se nesetkáte se sebemenší vůlí, hliníkový rám příjemně chladí do ruky a rámeček kolem displeje téměř neexistuje. To vše dokazuje, že časy plastových sněhuláků z prapůvodní řady OneTouch, jsou skutečně definitivně pryč.

Pokud mezititulek přirovnává Hero 2 k břitvě, nemluví bohužel pouze o necelých osmi milimetrech v pase. Na těle telefonu během za nějaký čas začne vadit několik zbytečně ostrých hran. V ruce je cítit jednak přechod mezi zadním krytem a bočním rámem, ale hlavně velmi tenká a ostrá tlačítka na boku telefonu. Jejich stisk je velmi nepříjemný a přiměl mě několikrát k vystrašenému zamyšlení na tím, kolik síly je potřeba vyvinout, aby se o ně člověk skutečně pořezal.

Na nic jiného si však nebude stěžovat ani velmi náročný uživatel. Telefon lze ostatně odemykat dvojím poklepáním na displej a tisknutí tlačítka se tak lze aspoň v některých případech vyhnout. Dotýkat se však budete hlavně senzorových tlačítek pod displejem. Nad ním pak vedle mřížky reproduktoru potěší bíle blikající notifikační dioda. Na zadní straně kromě čočky fotoaparátu nalezneme stylus zastrčený v těle telefonu, ale také konektory, jež umožňují připojit chytré kryty.

V základním balení jsme se ovšem museli obejít bez nich. Alcatel přiložil do balení jen kryt „hloupý“, který konektorů nijak nevyužívá. Skrz jeho průhledné okénko lze toliko ovládat hudební přehrávač. Stejně jako jeho chytré bratříčky ho pak na zádech telefonu drží mohutný magnet, takže telefon ve spojení s krytem leží na stole vždy trochu našikmo.

Multifunkční kryty představují vymoženost, kterou najdete skutečně málokde. Kromě toho s okýnkem si lze ještě pořídit skládací, který drží Hero 2 v poloze vhodné pro sledování filmů, dále pak kryt s notifikačními diodami a v neposlední řadě také interaktivní kryt, pomocí kterého můžete ve spojení se speciální aplikací tvořit hudbu v DJském stylu. Sluší se ale říct, že právě tyto kryty nenabízí na svých webových stránkách dokonce ani česká pobočka Alcatelu. Výhoda oproti konkurenci a vlastně celá jejich existence je proto v tuto chvíli čistě teoretická.

Displej, ovládání, baterie: Válka o uznání

V nejvyšší třídě, do které by se Alcatel rád zařadil, se předpokládá adekvátní hardwarová výbava. V Číně na to šli, jak také jinak, po čínsku. A tím se rozumí použití procesoru MediaTek ve verzi MT6592 ve spojení se 2 GB RAM. Na tomto osmijádru co se výkonu týče není vlastně nic špatného. V Hero 2 se dokonce příliš neprojevují typické slabiny zmíněného čipsetu, jako je například snížená přesnost GPS modulu a co se týče surového výkonu například během hraní her, nezaznamenal jsem sebemenší problém nebo kompromis.

S odladěností prostředí už je to o něco horší. Ne snad, že by vše neběželo plynule. Oproti konkurentům je však u Alcatelu zkrátka v prostředí Androidu 4.4.2 potřeba na vše trochu déle čekat. Pro jistotu navíc doporučuji nechat procesor běžet na plný výkon a nezapínat úsporný mód. Tehdy se totiž začnou v prostředí objevovat nepatrná zaškubnutí. Čas od času se na testovaném telefonu také restartoval launcher, a to bez zjevné příčiny. To však není žádný velký problém, který by nemohla vyřešit stabilizační aktualizace.

Grafická nadstavba nad prostředím čistého Androidu je totiž u Hero 2 poměrně mohutná, jakkoli se to na první pohled nezdá. Některé změny jsou vidět na první pohled – týkají se zejména použití dotykového pera. Alcatel bohužel na rozdíl od Samsungu a jeho řady Note nenabízí propracovanou poznámkovou aplikaci typu S Note. Stylus (bohužel pouze kapacitní a nikoli aktivní od Wacomu) využijete jen v kreslící aplikaci a prográmku Fast Math. Ten umí řešit rukou psané rovnice. Nezapomnělo se dokonce ani na rozpoznávání rukou psaného písma, které mi dokonce subjektivně přijde o něco přesnější než u Samsungu, jakkoli čáry písma nejsou vyhlazené a interakce je výrazně pomalejší než u korejských „elektronických“ zápisníků. Styl psaní stylusem na mě celkem působí jako jakási betaverze systému od Samsungu. Telefon dokonce ani nedokáže poznat, že stylus vyjmete – mezi klávesnicí a psaním perem musíte přepínat ručně, telefon to za vás neudělá.

Další změny se udály pod povrchem a tolik vidět nejsou. Rozhodně je ale užijete víc než stylus, který jsem během testu vytahoval z těla telefonu jen kvůli vyzkoušení jeho vlastností a v reálném provozu na něj kvůli jeho omezeným dovednostem nikdy nedošlo. Podobně jako u Galaxy Note lze i na Hero 2 rozdělit obrazovku na dvě libovolně velké poloviny, mezi nimiž pak můžete v některých případech přesouvat obsah – to se týká například připojení obrázku z galerie do e-mailu nebo jakéhokoli jiného typu zprávy. Osobně se mi také moc líbily jakési skryté widgety Hero 2, jakkoli je mi jasné, že jejich praktická využitelnost se blíží nule. Tyto typy widgetů nabízí přehrávač hudby a záznamník zvuku: přejetím prstu po jejich ikoně na základní obrazovce se objeví ovládání přehrávače.

 

Alcatel rozhodně nejde obvinit z nedostatku kreativity. Už dlouho se zejména mezi přístroji čínské provenience neobjevil telefon, který by se snažil přijít s tolika novinkami najednou. V této záplavě se však přesto občas objeví zádrhel, který dokáže uživatele rozpálit do běla. Dlouho jsem například nemohl přijít na to, proč slyším notifikace z messengerů, i když má přístroj fungovat v tichém režimu. Než jsem na to přišel, vysloužil jsem si v tiché kanceláři spoustu nenávistných pohledů kolegů, které cinkání vytrhovalo z práce. V Alcatelu zkrátka zapomněli spojit hlasitost notifikací s hlasitostí vyzvánění. A protože Hero 2 postrádá detailněji nastavitelné profily, budete se muset pro nápravu vydat vždy do hlubin menu.

 

To vše se odehrává na kvalitním IPS displeji ve Full HD rozlišení. Třeba Lenovo Vibe Z2 Pro sice disponuje ještě o řád podrobnějším zobrazovačem, ale nevadí – nežijeme v laboratoři a v praxi rozdíl mezi Lenovem a Alcatelem nepoznáte. Snad jen barvy působí v Hero 2 trochu méně jasně a saturovaně. Zapracovat by v Alcatelu mohli také na výdrži baterie. Kapacita 3100 mAh skutečně není nic převratného, obzvlášť když si uvědomíme, že oba jeho konkurenti ze stájí Lenovo a Huawei disponují o třetinu větší baterií. I první Hero v sobě dokázal uchovat více šťávy. Výsledek na sebe nenechá dlouho čekat – Alcatel vydrží bez potíží jeden pracovní den, ale víc od něho raději nečekejte. Akumulátorové rekordmany je třeba hledat jinde.

Fotoaparát a multimédia: Ve znamení hudby

Už ze samotného balení telefonu, ze kterého se na nás usmívá Dj Aviici, je jasné, že fotografie není primární poslání velkého Alcatelu. I v tomto oboru však překvapivě podává velmi dobré výkony. Aplikace fotoaparátu sice někdy trochu pomaleji startuje, odvděčí se ale velmi přirozenými barvami fotografií. Neduhy 13megapixelové kamerky se začnou projevovat až při nedostatku světla. Začíná to mírně zašedlým nádechem a končí zrnitým obrazem v podvečerních interiérech. V některých situacích pomůže HDR – to však zase v některých případech pomáhá až příliš a fotografie působí nepřirozeně. Na druhou stranu, ti, kteří to s mobilní fotografií myslí opravdu vážně, si přijdou na své s velmi obsáhle konfigurovatelným manuálním režimem. Nestává se často, aby mobilní telefon umožňoval nastavit například intenzitu blesku. Bohužel, aplikace fotoaparátu vždy startuje v automatickém režimu a na manuální se musí uživatelsky přepnout.

Snímky pořízené s Alcatelem Hero 2

 

Vysloveně příjemné překvapení pro mě však představovalo natáčení videa. Velmi přirozený obraz a plynulý pohyb ve švenku doplňuje skvěle pracující optická stabilizace obrazu. I rychlou chůzi kameramana dokáže vyžehlit tak, že téměř není k rozeznání.

Video natočené s telefonem

Alcatel OneTouch hero 2 je však tělem i duší především hudebník. Nejzajímavější však na této věci není ani tak nálož doprovodných aplikací (Deezer, CrossDJ Hero), ale tak trochu nezvykle sluchátka. Ano, mluvím o špuntech, které dostanete k telefonu. Nejedná se totiž o nějaký čínský šmuk, ale výrobek značky JBL – vizuálně velmi podobný modelu Tempo in-ear, který se dá samostatně sehnat za cenu kolem pěti set korun. Této třídě také odpovídá zvuk: milovníci elektronické muziky budou nadšení z nálože hutných basů, jaké jen tak nějakých sluchátek v kategorii „zadarmo k telefonu“ nedostanete. Jen rockerům mohou vadit trochu přepálené výšky a nekonkrétní středy.

Závěr, zhodnocení

Dobrá práce – posílám v duchu vzkaz do Číny. Alcatel Hero 2 je poctivý kus telefonu, který příjemně překvapí každého, kdo naposledy o Alcatelu slyšel v době, kdy ještě sídlil ve Francii. Tahle šestipalcová placka určitě znamená příjemný příslib do budoucnosti. Alcatel se nebojí inovovat a jeho příští telefony budou určitě stát za to.

Jak ale s oblibou říkával můj učitel fyziky: dobrá práce znamená práce na trojku. Až jednička je výborná. A na tu Alcatel ještě nemá. Spousta bloatwaru, pomalé uživatelské prostředí a inovace, jež by si zasloužily doladit. To si bohužel lepší než průměrné hodnocení nezaslouží. Zbývá jen vyřešit otázku: vyplatí se Alcatel za bezmála 12 tisíc, nebo si radši pořídit třeba LG G3, které zanedlouho ještě zlevní? Osobně bych raději sáhnul po zavedené značce, nebo zejména kvůli výdrži baterie po jiném šestipalcovém Číňanovi. Po týdnu s Hero 2 si však dovedu živě představit, že Hero 3 už si konkurenci podá.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
dílenské zpracování	bloatware
stylus a s ním spojený software	nedoladěné prostředí
kvalitní sluchátka zdarma