Recenze Xiaomi Mi4S: tak to se povedlo, pánové a dámy

Některé telefony se Xiaomi povedly, jiné méně. Jako kdyby už tato značka necítila povinnost dokazovat, že patří na vrchol. Po Redmi Note 3, které mě zklamalo hlavně po stránce softwaru, jsem k Mi4S přistupoval se značnou skepsí. Možná vás připravím o chvíli napětí, ale nebudu to tajit: tentokrát se zadařilo.

Kompaktních a výkonných telefonů není tolik, jak by se zdálo. Jmenovat můžeme Xperie Z Compact, s přimhouřeným okem možná Nexus 5X a abyste začali hledat v katalogu, jelikož v hlavě už další konkurenci nenajdete. Možná optimisté zmíní HTC One v posledních dvou generacích, možná po kladných ohlasech narostlo sebevědomí Xperii M5, ale skutečně jsou to konkurenční mobily k dobře vybavenému telefonu za rozumnou cenu? Myslím, že nikoli.

Xiaomi Mi 4S: specifikace

Konstrukce	kovový rám + sklo, 139 x 71 x 7,8 mm, 133 g
Displej	5,0″, IPS LCD, 1920 x 1080 px, jemnost 441 ppi
Operační systém	MIUI 7 (postavený na Androidu 6.0 Marshmallow)
Procesor	6 jádrový, 2,2 GHz, Qualcomm Snapdragon 808
Paměť	3 GB RAM, úložiště 64 GB, hybridní microSD/dual SIM slot
Fotoaparát	13 Mpx, blesk, Full HD video + přední 5 Mpx
LTE	1800, 2100, 2600 MHz (chybí 800 a 900 MHz)
Technologie	USB-C, Bluetooth 4.1, Infraport, Wi-Fi, GPS, čtečka otisků prstů
Baterie	3 260 mAh, rychlonabíjení
Cena a dostupnost	?, březen 2016

Za zapůjčení telefonu do redakce děkujeme e-shopu XM.cz.

Design a zpracování: krasavec se zaječími úmysly

Už po vyloupnutí z krabičky si začne Xiaomi vehementně říkat o plusové body. „Koukej, kovové rámečky! A všimnul sis těch skleněných zad?“ Mi4S reprezentuje eleganci dle mého vkusu. Design je decentní, ne příliš originální, ale důstojný. Žádné výrazné obliny, žádná agresivita, metaforou bych telefon přirovnal k dobře udržovanému pánovi ve středních letech – touha zůstat rebelem za každou cenu dávno vyprchala, ale na smíření je ještě času moře.

Z fotek to není tak markantní, ale jakmile Xiaomi Mi4S chytíte do ruky, neubráníte se dojmu, že jste podobný kousek už někde potkali. Budete mít pravdu, designér zřejmě pošilhával k sousedovi v lavici, který právě črtal Xperii Z. Nejvíc si to uvědomíte ve chvíli, kdy se ozve tupá rána telefonem o koberec, v horším případě prasknutí po letu na dlaždičky. Sklo na zadním krytu totiž nehorázně klouže. Textura pod ním sice dokáže maskovat případné oděrky, ale nedoporučoval bych na ni spoléhat, proti pavoukovi na prasklém skle vás ochrání jedině bytelný kryt. Xiaomi má totiž sebevražedné sklony.

V ruce je minimum adheze na obtíž jen při zmrzlých nebo zpocených dlaních, ale doma by si Mi4S zasloužilo svěrací kazajku. Přesvědčí vás, že snad žádný povrch není dostatečně rovný. Ochotně se sklouzne po stole, po notebooku, po látce… Snad jedině po položení na zem zakusíte pocit bezpečí. Kryt je prakticky povinností, takže si krásy tohoto sympaťáka příliš neužijete.

Kryt navíc dokáže významně pomoci s druhým neduhem konstrukce, kterou jsou příliš citlivá tlačítka pro ovládání hlasitosti a zapínání. Jejich stisk je jistý, palcem na ně dosáhnete hravě, zároveň však vynaloženému tlaku skoro neodporují. Na denním pořádku je tak změna hlasitosti hudby, když zasouváte telefon do kapsy. Při ztišení se to ještě dá snést, opačný směr už můžete odnést zdravím, na omotávání těla sluchátky rovnou zapomeňte, pokud nechcete spustit fastboot režim.

Na pravém boku kromě této trojice tlačítek už nic dalšího nenajdete, můžeme proto zamířit rovnou na spodek telefonu. Reproduktor, který překvapivě dobře hraje, a mikrofon jsou zde stálými hosty, stejně jako konektor USB. Teprve tento telefon mi ale ukázal krásu typu C, tedy oboustranného USB. Xiaomi nezapomnělo do krabice přibalit kabel s klasickým USB na druhém konci, takže neexistují překážky pro přenos dat. To samé už nemohu říci o nabíječce.

Obsah balení většinou není třeba detailně pitvat, tentokrát výjimku učiním: redukce z čínských zásuvek na české vykazuje hanebnou kvalitu. Ne hanebnou ve smyslu „je vidět, že se šetřilo“, ale odfláknutou do té míry, že jsem si netroufnul nabíječku zasunout do zásuvky. Kolíky se daly ohýbat prstem a ani se nemohly trefit do připravených otvorů. Fuj! Hanba! Vyměnit!

USB Type-C je ale kouzelné. Ty tam jsou trojnásobné pokusy o připojení – i v absolutní tmě a poslepu se do konektoru trefíte napoprvé. Ode dneška si přeju, aby jiný konektor už na telefonech neexistoval. Levá strana už je sice maličko fádní, ale potěší. Mi4S, jako většina čínských zařízení, podporuje provoz dvou SIM karet zároveň, respektive zapojení jednoho čísla s paměťovou kartou microSD do hybridního slotu. V prohlídce můžeme pokračovat stranou horní, kde se ke sluchátkovému jacku tulí černé očko infraportu pro ovládání elektroniky.

Pokud vám nebude záda zdobit kryt, můžete používat čtečku otisků prstů. Tento kus hardware s rostoucím zastoupení ztrácí na atraktivitě, lze proto leda konstatovat, že funguje. Přiložením prstu se okamžitě obrazovka odemkne a čtečka tak zastupuje vypínací tlačítko. Pokročilejší využití však zatím Xiaomi nenabízí, gesta senzor nezaznamenává.

A strana přední? Jen účelné rozložení sluchátka, notifikační diody, 2 Mpx selfie kamery, senzoru osvětlení a proximity, displeje a navigačních kláves. Jejich funkce je předem daná, jen tři čárky vlevo mohou zastupovat poslední spuštěné aplikace, nebo menu při delším stisku. Nikdo aspoň nemůže říci, že se s místem okolo displeje plýtvalo.

Displej, prostředí a baterie: pádí kupředu, jen občas klopýtne

Xiaomi znamená prostředí MIUI a MIUI znamená asijské omalovánky. Zvláště na IPS displeji s Full HD rozlišením vypadají velmi atraktivně, ani sluníčko neznamená ztrátu viditelnosti. Stejně tak citlivost je bezproblémová, dvojité ťuknutí pro probuzení rovněž nechybí a perfekcionisté ocení i možnost kalibrace barev.

Oblíbili jste si Material Design? Přesto, že srdcem telefonu je Android 5.1 Lollipop, neuvidíte z aktuálního barevného ladění mnoho. Nástavba výrobce je hodně invazivní a polarizuje proto svou klientelu mezi zavilé nepřátele a skalní fanoušky. Oba znepřátelené tábory mají na své názory právo a jistě je dokážou podepřít pádnými argumenty.

 

 

 

V základním launcheru se řadí nainstalované aplikace vedle sebe jako u iPhonu. Buď si ikonky seřadíte do složek, nebo se ztratíte. Nebo nainstalujete jiný launcher, což byl i můj případ. V obou případech Xiaomi reagovalo střelhbitě. Pokud síly procesoru Qualcomm Snapdragon 808 se 3 GB RAM u LG G4 docházely, u Mi4S tančí čardáš. Už dlouho jsem netestoval tak svižný stroj. S rozlišením 1080 × 1920 pixelů si toto šestijádro poradí hravě a optimalizace MIUI se po stránce hardwarových nároků rovněž vydařila.

 

 

Spousta vrtochů MIUI se dá chválit, ale pro integraci služeb Google najdu jen kritiku. Celý balíček služeb tohoto giganta totiž na telefonu vypadá, jako LED světla na Škodovce 105. Je přítomen, ale nikdo ani nezkouší předstírat, že se s tímto „parazitem“ počítalo. Zdvojení základních aplikací vrásky na čelo nenakreslí, ale vzpomenout si na zprovoznění synchronizace kontaktů až v aktualizaci systému asi není ta správná cesta do srdcí zákazníků.

 

Ale budiž, migrace na Inbox se zdařila, SMS přes Hangouts taky začaly chodit – k tomu slouží přiřazení výchozích aplikací pro konkrétní služby. Obchod s aplikacemi si ale vybrat nemůžete. Nabídl vám program update? Po kliknutí zamíříte Mi App Store. Během načítání obsahu se zlomyslně šklebíte, jak je vám to jméno povědomé, pak vám ale úsměv zamrzne na tváři. Aktualizace totiž na tomto tržišti nikdo nenabízí. Musíte proto ručně otevřít Google Play a udělat stejnou proceduru podruhé.

Zdá se vám to jako trivialita? Poslouchejte dál! Google Play při instalaci vyžaduje potvrzení určitých přístupových práv. Pokud je odsouhlasíte, appka se nainstaluje a je k dispozici. Ne však na Xiaomi. To používá vlastní systém oprávnění, které na požadavky Googlu zvysoka kašle a nastaví si práva vlastní. Pro geeky nebude problém přiřadit adresáři přístup ke kontaktům, ale nedokážu si představit, že by se takovými aktivitami zaobíral běžný smrtelník.

 

Tento příklad dobře ilustruje, komu je Mi4S určeno: technicky nadaným. Možností úprav a přizpůsobení je mnoho. Hodit se může záznamník hovorů, správně nastavené permissions zvýší úroveň zabezpečení, skvělým nápadem je sdílení přihlašovacích údajů k Wi-Fi, dětský režim… Výčet funkcí by vydal na celou stránku, ale pod celou tou nádherou MIUI není svobody tolik, kolik by si ti skutečně nároční mohli přát.

Stranou ponechme, že většina grafických témat je popsána čínsky a jen metodou pokus – omyl zjistíte, kdy byste už museli platit. I fakt, že aplikace navržené pro čistý Android jsou někdy deformovány v notifikační roletce, která každé upozornění stlačí do řádku. I s černým textem na černém pozadí se chvíli žít dá.

 

 

 

Jindy si ale MIUI staví hlavu proti všem zásadám zdravého rozumu a UX. Můžete mít puštěnou hudbu a při stažení notifikací se stejně dostanete pouze na rychlé přepínače. Jejich pořadí upravit lze, počet ikon na řádek už ne, takže celý telefon nezdravě plýtvá místem. Při přepínání posledních aplikací vidíte pouze čtyři poslední ikony, k dalším se musíte prolistovat. Oželel bych náhledy, ale proč jsou čtyři pětiny displeje prázdné a nevyužité? Proč můžu dlouhému přiřazení kláves přidat funkci ukončení aplikace, ale ne její spuštění? Kam zmizela nativní funkce ztišení zvuků na hodinu? A proč (zatím) neumí telefon česky?

 

 

Asi se teď ptáte, jak je možné, že přesto Xiaomi chválím. Inu… Spousta bolístek se dá tomuto telefonu pofoukat a vyléčit. Mnoho aplikací umožňuje ruční volbu češtiny, někdy si zvyknete a zbytek oprav zkusíte vyřešit s rootem. Tím se obloukem vracíme zpátky na začátek: máte-li chuť a čas si s tímto mobilem hrát, hýčkat si ho a upravovat, získáte v něm kvalitní a spolehlivý stroj. Pokud si na podobné kratochvíle nevyhradíte hodiny, budete Mi4S proklínat a přát si, aby takový křáp nikdy Velkou čínskou zeď nepřekročil.

V kterékoli lokalitě se pak bude hodit poměrně velká, 3260 mAh baterie. Ne, že byste se snad mohli chystat na prodloužený víkend bez nabíječky, ale na jedno nabití vydržíte i náročný den, s trochou snahy i dva. Úsporný režim Xiaomi taktéž zvládá, dokonce ve dvou intenzitách. Jedna se jmenuje Marathon, druhá Sleep. Nakonec jsem zvolil aktivaci maratonce při poklesu pod 20 % baterie a navrácení do výchozího profilu při nabití. Ne, že by to s technologií QuickCharge 2.0 bylo potřeba často…

Fotoaparát a multimédia: odvádí svou práci

Na Xiaomi Mi4S jsem si uvědomil rozdíly mezi vrcholnými modely výrobce a „běžnou produkcí“. Zatímco Redmi Note 3 fotoaparát vyloženě sabotoval, Mi4S je jako vzpomínka na rok 2013, kdy jsme nevěřícně koukali na výsledky Mi2(S) a divili se, jak to ti kluci z Číny dokázali. Zkrátka a dobře mě výsledky tohoto kousku příjemně překvapily. Dokonce tak, že věřím, že v lepších podmínkách bych si ani nestýskal po kompaktu. Samozřejmě v noci by asi situace vypadala jinak, ale za testovaných podmínek se Xiaomi necítilo dobře jen v umělém osvětlení. Při něm si na jednobarevných plochách všimnete drobné neostrosti. Doufejme, že ji způsobuje přílišná snaha optiky zaostřit na sotva viditelné otisky prstů.

I s detaily si kamera rozumí, focení textů není problém i pokud střelíte od boku snímek jízdního řádu bez přisvícení dvoutónovou LED diodou. Největším překvapením pro mě bylo zpracování trávy ozářené sluncem, konečně totiž vypadá jako výtvor přírody a ne netrpělivého malíře.

Jak fotí Xiaomi Mi4S?

Obslužná aplikace fotoaparátu patří mezi ty složitější, pokud vám však stačí prostá automatika, nic nadbytečného vás obtěžovat nebude. Funguje to jednoduše: spustíte aplikaci a na displeji vidíte to samé, co objektiv. Swipem doprava spustíte galerii, swipem doleva různé scénické režimy. Mezi nimi však nehledejte klasiku, jakou je negativ nebo sépiové barvy, nýbrž tilt-shift, rybí oko, samospoušť a další.

Xiaomi myslí i na selfiečkáře, zvláště ty s nízkým sebevědomím, co by nejraději každou fotku okamžitě prohnali Photoshopem. Telefon rovnou vyžehlí pleť a srovná barvy, abyste vypadali jak ze žurnálu. Jiné telefony jsou schopné vám i zvětšovat oči, zmenšovat nosy a všeobecně generovat tragikomické zrůdičky, Xiaomi se naštěstí drží při zemi. Pravda, absenci plastiky vám při nejsilnějších úpravách nikdy neuvěří, ale aspoň se pořád na obrázku poznáte.

Zhodnocení: Xiaomi, vítej zpátky mezi jedničkáře

Po hardwarové stránce Xiaomi Mi4S prakticky nic nechybí. Dobře zvolené tvary, kvalitní zpracování, notifikační dioda, slušná baterie, výkonný procesor, povedený fotoaparát, kompaktní rozměry, infraport, rádio… Postrádat můžete jedině zvýšenou odolnost a pevnější tlačítka, ale jinak?

Konkurence v této cenové kategorii vidím minimum. Ne, že by snad Mi4S používalo benefit typický pro čínskou produkci, tedy nízkou cenu. Navrhovaných 11 tisíc korun je však částka zcela adekvátní. Pokud jste si oblíbili MIUI, dostanete za své peníze hodnotu navíc, pokud ne, věřím, že byste rádi ještě o tisíc slevili. Nic to však pro mě nemění na faktu, že se Xiaomi tímto modelem staví zpátky na nohy a dokáže spojit silný hardware s technicky kvalitně zpracovaným softwarem za přiměřenou cenu.

Mi4S sice nepatří do ruky každému, ale pokud budete ochotni se o telefon starat o kousek víc, než běžní uživatelé, neprohloupíte.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
bleskové reakce	občasná nelogičnost MIUI
široké možnosti personalizace	zatím chybí čeština
design	kluzký zadní kryt
množství funkcí podporovaných hardwarem	absence pásem LTE