Recenze Vivo Y33s – Když sleva zachrání skvělý telefon

• Čínské Vivo vstoupilo oficiálně do Evropy zhruba před rokem
• Na náš trh dorazilo počátkem tohoto roku a nabízí poměrně slušnou řádku telefonů
• Jak se povedl model Y33s hrající na stylovou notu?

Vivo představilo model Y33s koncem letošního léta a jedná se o zcela klasický telefon nižší-střední třídy. Na papíře má solidní hardware v čele s Full HD+ displejem, 50Mpx fotoaparátem a objemnou baterií. Kromě toho chce zaujmout i stylovým designem nebo možností virtuálního rozšíření operační paměti. Bude to ale stačit?

Vivo Y33s: specifikace

Konstrukce	plast, 164,3 × 76,1× 8 mm, 182 g
Displej	6,58″, IPS, 60 Hz, 2408 × 1080 px, poměr stran 21:9, jemnost 401 PPI
Operační systém	Android 11 + Funtouch 11.1
Čipset	8jádrový, 2,0 GHz, MediaTek Helio G80
Paměť	8 GB RAM (+ 4 GB formou virtuálního rozšíření), úložiště 128 GB + MicroSD slot
Fotoaparát	trojitý (50 Mpx hlavní + 2 Mpx makro + 2 Mpx hloubka), clona f/1.8 + 2× f/2.4, PDAF, umělá inteligence, LED blesk; přední 16 Mpx, clona f/2.0
LTE	800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
Technologie	Dual SIM, Wi-Fi, GPS, Bluetooth 5.0, NFC, USB-C, čtečka otisků na boku, čtečka tváře, 3,5mm jack, FM rádio
Baterie	5 000 mAh, rychlonabíjení 18 W
Cena a dostupnost	od 4 690 Kč, říjen 2021

Obsah balení

• telefon Vivo Y33s
• jehla na SIM
• 18W adaptér pro nabíjení
• USB-A / USB-C kabel
• technická brožurka a základní průvodce
• silikonový obal
• drátová pecková sluchátka

Líbivý plasťák Vivo Y33s

Po vyjmutí z prodejního balení, které, docela překvapivě, obsahuje i sluchátka, na vás vykoukne docela stylově působící telefon. Vivo Y33s zaujme na první pohled svým profilem tenkým pouze 8 milimetrů a lesklými zády. Ty jsou opravdu jako zrcadlo, ale telefon v ruce neklouže a úchop je příjemný.

Výrobce vsadil na módní ploché hrany, které jsou ale u samotného šasi lehce zkosené, takže ergonomie je v pořádku a nikde nic neřeže do dlaní. Telefon je kompletně plastový, nicméně konstrukční zpracování je bez výhrad a na první dobrou působí Y33s bytelně.

Povedl se také minimalistický a z šasi lehce vystupující modul fotoaparátu obsahující tři snímače. Lesklá záda ale mají hned několik nevýhod. Jsou magnetem na otisky prstů a opravdu neustále se špiní, takže pokud máte rádi svůj telefon hezky čistý a nezapatlaný, budete leštit jako o život. V okolí fotomodulu se navíc nadměrně usazuje prach.

Optická čtečka otisků prstů je integrována do zapínacího tlačítka a k její funkčnosti nemám výhrad – funguje rychle a přesně. Dalším biometrickým zabezpečením je technologie rozpoznání obličeje, ale čtečka je praktičtější, bezpečnější a funguje lépe.

Displej je jemný, ale pomalý

Na čelní straně Viva Y33s se nachází 6,58palcový IPS displej s Full HD+ rozlišením, což je naprostá klasika všech klasik. Vzhledem k rozlišení je obraz velmi jemný a v tomto ohledu nemám panelu vůbec co vytknout. Je ale pomalý, výrobce nasadil základní frekvenci čítající 60 Hz a je to zkrátka znát. Konkurence v této třídě umí i 90 či dokonce 120 Hz, takže to bereme jako jasný nedostatek.

Jinak je ale displej solidní, podání barev je příjemné a o automatickou regulaci jasu se stará senzor okolního osvětlení, který odvádí dobrou práci. Jas mohl být vyšší, ačkoliv nijak zásadní problémy se čtením nebudete mít ani na přímém slunci. Je možné zapnout také tmavý režim, který ale nemá, vzhledem k tomu že se jedná o IPS panel, žádné opodstatnění a úspora energie se v tomto případě konat nebude. Lze si pohrát také s nastavením barev či aktivovat režim ochrany zraku.

Android 11 v takřka čisté podobě

Vivo Y33s běží z krabice na Androidu 11, na kterém je naroubována grafická nadstavba Funtouch 11.1. Ta patří spíše k těm skromnějším a trochu připomíná čistý Android, což bude pro spoustu lidí určitě dobrá zpráva.

Nainstalovaných programů přímo z výroby je poskrovnu a je nutné dohrát si i aplikace hlavního sledu jako WhatsApp, Messenger od Facebooku (ten samotný je nainstalovaný z výroby), Instagram či Twitter. To ale není žádná velká překážka a spíše je příjemné, že Vivo do telefonu necpe přehršel svých aplikací, jak to konkurence čas od času dělá.

Jedinou důležitější aplikací je iManager, který vám umožní například pročistit paměť, sledovat datový provoz či upravovat oprávnění aplikací. Možnosti nastavení systému jsou solidní a neschází příjemné usnadnění typu probuzení displeje poklepáním či po zvednutí telefonu ze stolu nebo možnost namapovat si na regulátor hlasitosti nějakou tu funkci. Není tak problém po delším stisku tlačítka na zeslabení vyvolat třeba svítilnu, spustit fotoaparát či zapnout z vypnuté obrazovky nějakou aplikaci.

Systém umí rozdělit obrazovku na dvě, pokud to aplikace umožňuje a je možné také vyvolat zmenšenou plochu pro pohodlnou práci jednou rukou. Praktická jsou i gesta na vypnuté obrazovce – napsáním malého w spustíte WhatsApp a malé f zase aktivuje Facebook.

Celkově je nadstavba Funtouch 11.1 příjemným společníkem, který sice netrhá rekordy co se nějaké personalizace týče, ale některé možnosti nastavení jsou praktické a v reálu velmi dobře použitelné.

Herní procesor, který ale moc výkonu nepobral

Srdcem tohoto telefonu je osmijádrový čipset Helio G80 od společnosti MediaTek, který je doplněný o GPU Mali-G52 MC2. Jedná se o ne úplně moderní procesor vyráběný 12nm litografií, umí maximální takt 2 GHz a výrobce ho profiluje jako herní.

Výkonu ale na rozdávání opravdu nemá, což potvrzuje i test v AnTuTu vyplivnuvší nějakých 253 tisíc bodů. Tady se ve výkonu opravdu koupat nebudete a občas je to znát i při normálním používání. Telefon se čas od času umí lehce zadýchat a do 100% plynulosti má daleko. Je to pochopitelně dáno i pomalým displejem a na oku i duši lahodící hladký chod můžete zapomenout.

Co se týče hraní, tak telefon rozhýbal i náročné hry typu Call of Duty, Asphalt 9 nebo Shadowgun Legends, ale k dosažení plynulého zážitku budete muset hrát na nižší detaily a takové Call of Duty ty nejvyšší ani neumožní nastavit. Pro náročné hráče to určitě ideální želeno není.

Při hraní je možné vyvolat speciální herní panel, který umožní například vypnout oznámení, uzamknout jas nebo nahrát obrazovku. Nedostatkem operační paměti ale trpět nebudete, telefon nabízí 8 GB RAM (+ 4 GB formou virtuálního rozšíření) a potěší i 128GB úložiště rozšiřitelné pomocí MicroSD karty.

Výdrž je velmi slušná, při nabíjení ale zestárnete

Výrobce tento model osadil 5 000mAh baterií, což znamená, v kombinaci s ne úplně náročným hardwarem, výbornou výdrž. Pokud telefon nebudete od rána do večera ždímat, dá se dostat i na dva dny bez nabíjení a při lehce nadprůměrném vytížení dá s klidem den a půl.

Výdrž je zkrátka nadprůměrná, no nabíjení je bohužel neúnosně pomalé. Vivo Y33s podporuje pouze 18W „rychlé nabíjení“, které je ale ve skutečnosti pomalé a nabití na 100 % kapacity zabere takřka dvě a půl hodiny. Výtku mám i k adaptéru – na to, že umí maximálně 18 W, je až neúměrně velký.

Jeden fotoaparát slušný, dva do počtu

Hlavní fotoaparát má tři snímače, a sice hlavní s rozlišením 50 Mpx, světelností f/1.8 a dva 2Mpx objektivy pro makro a hloubku ostrosti. Tyto senzory jsou zde ale opravdu pouze do počtu a moc parády s nimi neuděláte.

Hlavní snímač je ale překvapivě docela slušný a umí vyprodukovat poměrně líbivé snímky. Nepřepaluje barvy (jen červenou z jakéhosi důvodu zbytečně utlumuje), nabídne solidní vykreslení i ostrost a dobrou míru detailů. Samozřejmě platí, že čím více světla, tím lépe, a když jsou vhodné světelné podmínky, kvalita fotografií z hlavního snímače docela překvapí. Noční fotografie jsou, v rámci možností, obstojné a vcelku použitelné je také dvojnásobné přiblížení (opět platí že hlavně za dobrého světla).

V základu skládá fotoaparát snímky o rozlišení 12,5 Mpx, ale je možné vynutit si i snímání v plném, 50Mpx rozlišení a výsledky také nejsou k zahození. Makro fotografie nijak zázračné nejsou a za jakéhokoliv jiného než ideálního světla se z nich stane klasická mazanice. Selfie fotoaparát má poměrně vysoké rozlišení čítající 16 Mpx a výsledky jsou, pro sociální sítě, v pohodě použitelné, ačkoliv občas si lze všimnout scházející ostrosti.

Videa zvládá Vivo Y33s pouze ve Full HD rozlišení při 30 FPS a kvalita záznamu je spíše horší. Nejsou úplně dokonale plynulé, je znát chybějící elektronická stabilizace a v tomto ohledu jsou zkrátka patrné nedostatky jak použitého snímače, tak procesoru.

Jak fotí Vivo Y33s?

Ukázka: noční snímky

Ukázka: 50Mpx snímky

Ukázka: 2× zoom

Ukázka: makro

Vivo Y33s – Koupit či nekoupit?

Když vstoupilo Vivo Y33s před pár měsíci na trh, stálo okolo 6 tisíc korun. Za ty peníze ale nedávalo prakticky žádný smysl, protože v této hladině seženete modernější telefony s 5G nebo rychlejším a kvalitnějším AMOLED displejem.

Nyní ale, když jeho cena klesla na nějakých 4 700 korun, je docela zajímavou a určitě ne špatnou koupí. Aktuálně je to jeden z nejlevnějších telefonů nabízejících kombinaci 8 + 128 GB a v cenové relaci do 5 tisíc korun bude mít také jeden z nejlepších hlavních fotoaparátů.

A co konkurence?

Co se týče konkurence, tak za 5 tisíc seženete v pohodě telefon s podporou 5G, a to dokonce i s rychlejším, 90Hz IPS displejem (Poco M3 Pro 5G) ale zase poloviční paměťovou výbavou. Hlavním konkurentem je tedy Realme 8 s kvalitnějším AMOLED displejem a podobnou paměťovou výbavou (6 + 128 GB).

To má navíc i ultra-širokoúhlý objektiv, elektronickou stabilizaci a výrazně rychlejší nabíjení o výkonu 30 W, takže je o něco málo lepší koupí. Vivo Y33s ale kontruje zajímavějším designem a nepochybujeme o tom, že právě to by mohlo nakonec rozhodnout v jeho prospěch.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
displej	frekvence displeje
design	záda se špiní
hlavní fotoaparát	výkon chybí
výdrž	natáčení videí
paměť	pomalé nabíjení
komplet prodejní balení