Recenze Samsung Gear S2: konečně vyzyvatel Apple Watch
Skvělé dílenské zpracování, bezproblémová funkčnost a důstojný design. Ne, tady není řeč o hodinkách z Cupertina. Samsungu se povedlo konečně vytvořit produkt, který může jablečným hodinkám směle čelit a v lecčems je dokonce i překonat. I přesto se však v Jižní Koreji nevyhnuli několika podstatným přešlapům.
Není to tak dávno, co jsme proti sobě ve velkém srovnání postavili Apple Watch a konkurenční platformu Android Wear. Pravidelní čtenáři si možná vzpomenou na to, že jsme tehdy ke koupi nedoporučili ani jednu platformu. Hlavní důvod: zmatené ovládání. Jak se zdá, zákazníci nás zřejmě vyslyšeli. Zájem o chytré hodinky zatím na všech platformách výrazně zaostává za očekáváními. Teď se ale držte: Samsung Galaxy Gear S2 podle mého mají na to tento trend zvrátit. Jdou na to totiž jinak než ostatní: nepřekypují funkcemi, to co umí, zvládají naprosto bezchybně.
Design a zpracování – zaplať pánbůh za ocel
Milovníky klasických časomír ihned zaujme materiál, ze kterého Samsung vyrobil pouzdro hodinek. Jedná o nerezovou ocel s PVD nátěrem. Chronomaniak proto ihned zajásá nad pro běžného smrtelníka přeci jen trochu vyšší hmotností hodinek. Aspoň je poznat, že na zápěstí něco máte – byť obliba tohoto pocitu samozřejmě kolísá v závislosti na individuálních preferencích.
Zákazníci mají k dispozici buď sportovní nebo společenskou verzi. Mně se dostala do rukou první ze jmenovaných, která podle mého názoru vypadá dokonce o něco luxusněji než designově překombinovaná obleková varianta, kterou sráží zejména prapodivná vroubková luneta. Sportovní varianta naopak působí velice kompaktně, i díky povedenému propojení pouzdra s elastomerovým páskem. Právě tento detail s sebou ovšem přináší i určitou daň: nelze dokoupit řemínek od jiného výrobce než znovu od Samsungu. Je to škoda: v balení sice nalézáme hned dvě délky řemínků, oba však působí stejně lacině. Silikonovým páskům švýcarských hodinek se rovnat nemohou. Dlouhodobé nošení hodinek navíc ukázalo, že přikládaný řemen má časem tendenci se směrově deformovat k jedné straně tím, jak jej nositel na ruce utahuje.
Nižší kvalitu řemínku bohužel v dané cenové relaci nelze s lehkým srdcem přehlédnout. Samsung Gear S2 lze pořídit za osm tisíc a zbytek dílenského zpracování tomu plně odpovídá. Tlačítka na boku přesně lícují s pouzdrem a zvyknout si je potřeba jen na drobnou vůli pod otočnou lunetou. Zprvu jsem dokonce uvažoval o tom, zda stisk lunety nepatří mezi ovládací gesta. Není tomu tak a zmíněná vůle je zkrátka jen vlastnost celého mechanismu.
Displej, ovládání, prostředí – vítaná inovace
Právě otočná luneta je totiž hlavní devizou celého systému ovládání. Ale nepředbíhejme. Informace se totiž na Gear S2 zobrazují i jen samotným otočením ruky směrem k očím. V tomto pohybu však zároveň spočívá zdánlivě drobná, ale o to bolestnější Achillova pata hodinek. Na rozdíl od Apple Watch nebo všech hodinek se systémem od Google, které mi prošly rukou, jsou Gear S2 ve zmíněném pohybu výrazně méně citlivé. Jednoduše řečeno: ne vždy se po otočení zápěstí rozsvítí. Ve skutečnosti reaguje jen na jednu konkrétní rychlost a jeden konkrétní pohyb.
Když se chcete například podívat na hodinky v poloze ležmo, nemáte šanci. Praktickému ovládání nenapomáhá ani skutečnost, že se displej nedá rozsvítit pouhým poklepáním na krycí sklo Gorilla Glass. Je třeba buď stlačit jedno ze dvojice ovládacích tlačítek na boku pouzdra, anebo pootočit už zmíněnou lunetou. Ovládání tlačítky však nepovažuji za zcela intuitivní a lunetu zase často přetočíte až příliš, takže se nezobrazí domovská obrazovka ciferníku, ale některá z funkcí uložených hlouběji v menu. Tohle se zkrátka nepovedlo.
Je to ale velká škoda. Právě zbytek ovládání hodinek tvoří téměř dokonalý celek. Vše startuje už samotným displejem. Kruhový AMOLED zobrazovač o průměru 1,2 palce disponuje rozlišením 360 x 360 pixelů a jemností 301 ppi. To by mělo znamenat, že jednotlivé pixely pouhým okem nepůjde rozeznat. Ne vždy to však platí. Například hrany ručiček na některých cifernících s tučnějším zobrazením nepatří mezi nejvyhlazenější.
Na rozdíl od Apple Watch sice Gear S2 neumějí na příchozí zprávy a hovory reagovat zvukovým oznámením, nabízejí pouze několik intenzit vibrací. V praxi to až tolik nevadí, jen málokdo používá chytré hodinky pro něco jiného než oznamování co možná nejdiskrétnějším způsobem. Co je však tím pravým důvodem? Paradoxně je to absence reproduktoru. To je také důvod, proč na rozdíl od jablečného konkurenta nelze smartwatch od Samsungu použít k plnohodnotnému telefonování. Mikrofon umístěný mezi ovládacími tlačítky slouží výhradně k hlasovému ovládání.
V jednom ohledu ale Samsung svého konkurenta Apple v oblasti komunikace přeci jen překonal. Na příchozí zprávy je možné odpovídat. A to nejen přednastavenými hesly nebo smajlíky, ale i vlastním textem psaným na alfanumerické klávesnici se systémem T9. A světe div se, díky velké slovní zásobě vestavěného slovníku to jde nad očekávání dobře. Každý den jsem takto odpověděl na několik SMSek.
Přeci jen pohodlnější způsob ovládání však představuje luxusně indexovaná luneta. Právě s ní nabývá ovládání chytrých hodinek zcela nový rozměr. Otáčením se z hlavního ciferníku přesouváme buď do oblasti notifikací, které se nacházejí nalevo, nebo jakési obdoby applovských Glances, tedy interaktivních widgetů napravo. Každá aplikace využívá displej naplno (to platí i o notifikacích, na stejné obrazovce se lze kliknutím dostat například do plného znění mailu) a rozkliknutím se dostáváme hlouběji k dalším funkcím.
Samotný seznam všech aplikací (i těch, jejichž widgety nenecháváme zobrazit v hlavní nabídce) se objeví v karuselovém menu po stisknutí spodního tlačítka na boku. A právě zde leží možná největší nedomyšlenost systému ovládání s kruhovou lunetou. Ta je sice skvělá na listování v dlouhých seznamech nebo pročítání mailů (prst totiž nezakrývá text). V seznamu aplikací však jen supluje roli prstu. Proč v něm totiž lunetou scrollovat a posléze tisknout střed displeje pro aktivaci aplikace, když stačí na její ikonku rovnou kliknout. Mimochodem, také pro návrat o úroveň výš nabízí Gear S2 hned dvě možnosti – buď stisknutí horního hardwarového tlačítka, anebo sklouznutí prstem shora po ciferníku dolů.
Fitness aplikace a výdrž baterie – to jinde nenajdete
Kromě notifikací nebo ovládání hudebního přehrávače patří mezi nejčastější využití chytrých hodinek hlavně použití coby sporttesteru. K tomuto účelu lze v Gear S2 využít buď samsungovský S Health nebo aplikaci Nike + Running. Mnoho jiného nečekejte. Systém Tizen totiž nepatří mezi operační systémy s nejširším spektrem aplikací k použití. S použitím rozšířených sportovních platforem Runtastic nebo třeba Endomondo se musíte bohužel rozloučit. Stejně jako s celou řadou dalších aplikací, na něž je řada uživatelů ze svých telefonů zvyklých. Po delším používání Gear S2 zjistíte, že kdovíjak široká není v ekosystému Tizen ani nabídka ciferníků, což je u stylového doplňku, jakým chytré hodinky chtě nechtě jsou, docela problém. Stejně jako například podpora navigace pomocí Google Maps – ty zde nahrazuje Here mapy od Nokie.
Na druhou stranu, S Health je coby platforma sportovního monitoringu sice jen základně vybavená, ale relativně komfortní, že na konkurenci mnohdy nemusíte ani pomyslet. Dokáže přesně měřit nejen počet kroků, ale také srdeční tep pomocí senzoru na dýnku hodinek nebo i spálené kalorie. Počítá i s předem nastavenými cíli a uděluje po jejich splnění medaile. Na rozdíl od Apple Watch navíc kupříkladu srdeční tep měří v průběhu aktivity průběžně a nikoli jen na vyžádání – obrázek o aktivitě je tak výrazně komplexnější než u konkurence.
Daleko větší argument pro sportovní použití než komplexnost zdravotní aplikace představuje u Gear S2 výdrž baterie. Většina konkurence se s novými hodinkami z Jižní Koreje nemůže měřit. Zatímco Apple Watch se ani nedočkaly konce celodenní túry, hodinový monitoring sportovního výkonu ubral u Gear S2 pouhá čtyři procenta baterie. Hodinky proto bez problému vydrží dva dny, méně náročným uživatelům i déle. Na noc se navíc dají odložit do povedeného nabíjecího stojánku.
Závěr a zhodnocení
Ptáte se, proč jsem ze Samsung Gear S2 tak nadšený, když je celý text recenze protkaný dlouhým výčtem nedostatků? Může se jednat o osobní preferenci, ale naprosto si mě získala lehkost a logika ovládání. Žádné využívání několika ovládacích prvků, které fungují jen někde, jako u Apple Watch. Žádné záhadné mizení důležitých notifikací a předstírání umělé inteligence jako na platformě Android Wear. Prostě otočná luneta a dvě gesta – víc není u Samsungu třeba.
Když k tomu přidáme ještě absolutní stabilitu prostředí Tizen, jíž nedosahuje ani jablečný WatchOS, není aspoň pro mě co řešit. Tyhle smartwatch bych bral i přesto, že pro někoho nemusejí být dostatečně „smart“. Jedním z důvodů je i cena – za menší peníze než u Apple Watch Sport dostanete kousek, který umí to samé a navíc je zhotovený ze stejného materiálu, jako jejich bezmála dvakrát dražší bratříček Apple Watch.
Nemluvě o tom, že mě točení lunetou bavilo a hodinky se mi líbí. Že to nedává smysl? Vítejte ve světě hodinek. Pro ně totiž u mnoha lidí neplatí stejná kritéria jako pro spotřební elektroniku. Možná i to je důvod, proč o ně coby samostatný segment zatím neexistuje dostatečně početná zákaznická základna. A ačkoli to nemusí pro někoho znít úplně racionálně, Samsung Gear S2 by mohl znamenat první krok ke změně.
| Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
 jednoduché ovládání |  nevelká základna aplikací |
| kvalitní zpracování | omezená funkčnost |
| výdrž baterie | málo citlivý senzor otočení zápěstí |
Autor článku
Bývalý redaktor webu Mobilizujeme.cz.
