Telefon Honor 5X možná patří do střední třídy, přesto velmi mile překvapí svou luxusní kovovou konstrukcí v kombinaci s velmi lákavou cenou těsně pod hranicí 7 tisíc korun. Buď odvážný. Be Brave. Slogan společnosti zní celkem přesvědčivě. Přesvědčil ale telefon během klasického redakčního testování i nás?

Cenově agresivní značka Honor má na českém trhu dalšího zdatného hrdinu. Po úspěšném modelu Honor 7 přichází zhruba o 3 tisíce levnější model Honor 5X. I přes nižší cenu však stále disponuje luxusním kovovým tělem, velkým displejem, osmijádrovým procesorem, plnou podporou LTE či moderní čtečkou otisků prstů. Co se tedy změnilo? Výrazně de facto jen fotoaparát, který má místo 20 Mpx rozlišení “pouhých” 13 Mpx. Zdá se tak, že by to mohla být koupě roku, nebo snad ne? O tom budou jako vždy další kapitoly recenze.

Honor 5X: specifikace

Chytrý telefon Honor 5X si můžete zakoupit na eshopu smarty.cz.

Design a zpracování: na správné cestě

Honor 5X jako by vyššímu Honoru 7 z oka vypadl. Kvalitou minimálně srovnatelné kovové tělo působí hodně podobným dojmem, dokonce se dá na pohled srovnávat i s výrazně dražšími kousky od matky společnosti Huawei, např. Mate S nebo Mate 8. Rozdíl ale zaručeně poznáte při střídavém držení těchto telefonů v ruce. Honor 5X je zkrátka nejlevnějším kouskem. Každopádně ale díky bohu za jeho kovové provedení, které je stále tisíckrát lepší než běžně používaný plast.

Do ruky telefon padne na svou větší 5,5 palcovou velikost z kategorie phabletů naprosto skvěle. Pomáhají k tomu například lehce zakulacená záda, která jsou navíc příjemně hladká (tedy nikoliv s hrubší povrchovou úpravou jako u Honoru 7), nebo také tenčí 8,15 mm provedení s přijatelnou hmotností 158 g. Oproti loňskému Honoru 7 je to rozhodně krok správným směrem. Už jen, aby výrobce pokryl telefon kovem celý – přední strana z plastu nebo plastové části na vrchu a spodku zad stále odkazují spíše na střední třídu.

S čím se ale Honor 5X až nebezpečně moc podobá těm nejvybavenějším telefonům, je na zadní straně umístěná čtečka otisků prstů. Funguje nejen spolehlivě (i pokud máte mokré prsty, jen občas rozeznání neproběhlo hned napoprvé), ale také bleskurychle (telefon odemknete pod 0,5 vteřiny). A to ještě není vše. Výrobce si opět připravil gesta, například přejetím prstu po čtečce odshora dolů můžete stáhnout notifikační lištu, opačným směrem spustit přehled posledních aplikací nebo delším přidržením prstu na čtečce přejít na domovskou obrazovku, přijmout hovor nebo zrušit budík.

Pár vět si ještě také zaslouží takové detaily, jako například samostatný slot na paměťovou microSD kartu + možnost využít zároveň dvě SIM karty. Většinou mají telefony hybridní dual SIM, tedy jeden sdílený slot na paměťovou kartu a SIM kartu. Neméně významným plusem je také využití barevné notifikační LED diody pro veškerá upozornění či možnost probouzet telefon jednoduše dvojitým poklepáním kdekoliv na displeji (což se hodí, i když používáte pro odemknutí čtečku otisků, třeba když se jen chcete podívat na nové události). Všechny tyto maličkosti přidávají na celkovém výborném dojmu.

Displej, prostředí a baterie: bez větších překvapení

Obrazovka nepřekvapí, ani nezklame. Na velké 5,5 palcové úhlopříčce totiž disponuje Full HD rozlišením, které tak dělá jemnost přes 400 ppi. A to už dnes musí každému naprosto stačit. Mnohem důležitější tak začínají být (ne že by nebyly důležité už dříve) jiné kvality zobrazovače, než je ostrost. IPS panel u Honoru 5X se může pochlubit skvělými pozorovacími úhly, přirozenými barvami a také celkem slušnou čitelností na slunci (pokud jas neměníte manuálně, hodí se v nastavení zapnout zvýšení citlivosti na slunci). Pochválit také můžu celé rozpětí pro nastavitelné hodnoty jasu – v noci si zbytečně nevypálíte oči, přes den naopak budete mít jasu dost.

S větší úhlopříčkou displeje samozřejmě přicházejí výhody, kdy se vám toho na obrazovku laicky řečeno vejde mnohem více. Ne vždy je však příjemné ovládat přerostlý telefon pouze v jedné ruce, ačkoliv se výrobce hodně snažil. Tak například nechybí jednoruční režim, kdy se vám po přejetí prstem po ovládacích klávesách o pár procent zmenší využitelná část displeje. Ovšem chyba lávky, poté se začne telefon viditelně sekat a animace zdaleka nejsou plynulé. Takže na jednoruční režim je lepší ani nepomyslet.

Prostředí Honoru 5X v celoobrazovém režimu se ale naštěstí používat dá. Díky osmijádrovému procesoru s operační pamětí 2 GB RAM a odladěné nadstavbě EMUI 3.1 (postavené na Androidu 5.1 Lollipop) je telefon celkem svižný, přechody jsou plynulé a ani na spouštění většiny aplikací se zbytečně dlouho nečeká. Tedy pokud budete používat nejvýkonnější režim (nastavuje se u baterie). Rozdíl oproti šetrnějšímu inteligentnímu režimu je zanedbatelných jen asi 30 minut a výsledný dojem je podle mého docela znát, takže nevidím důvod, proč se v tomto směru zbytečně omezovat.

Pokud jde o nejnovější Android 6.0 Marshmallow, výrobce již pro model Honor 5X přislíbil budoucí aktualizaci společně s vylepšenou verzí nadstavby EMUI 4.0. Kdy ale dorazí, je zatím ve hvězdách.

V současném sestavení je nadstavba výrobce celkem zajímavým faceliftem, leč nemusí sednout úplně každému. Tak například doslova neustálé upozorňování telefonu na energeticky náročnější aplikace je více než otravné a pro běžného uživatele naprosto zbytečné. Lepší je tedy všechna tato upozornění okamžitě vypnout rovnou přímo v nastavení telefonu a spíše jednou za čas optimalizovat výkon pomocí předinstalované aplikace od výrobce, která pročistí cache a odstraní další zbytečné soubory. Další nezvyklostí Androidu od Huawei je vynechání menu aplikací, veškeré aplikace se tak nacházejí rovnou na plochách. A narazil jsem také na jednu nepříjemnost – odpojující se Wi-Fi, která se sama už automaticky nepřipojila, snad pomůže nějaký update.

Telefon má ale také některé mnohem přínosnější funkce, například ovládání pohybem (překlopením telefonu ztlumíte vyzvánění, budík nebo časovač), otevření aplikace rovnou ze zhasnutého displeje nakreslením písmenka nebo šikovné přepínání mezi posledními dvěma aplikacemi (delším přidržením klávesy pro spuštěné aplikace). A pro snadnější ovládání je také zajímavé využívat vylepšenou čtečku otisků prstů a její šikovná gesta, jak už bylo napsáno v první kapitole recenze. Usnadňuje to práci s rozměrově větším telefonem.

O prakticky dvoudenní výdrž Honoru 5X se postará jeho uživatelsky nevyjímatelná 3000 mAh baterie. Následné nabíjení však nepatří mezi nejrychlejší, s telefonem je totiž dodávaná pouze klasická 1A nabíječka. Přitom nechybí podpora rychlonabíjení. Rozhodně tedy popřemýšlejte o dodatečné investici, s takovou 2A nabíječkou můžete Honor nabít podstatně rychleji.

Fotoaparát: jediná slabina telefonu?

Zatímco Honor 7 doslova nadchnul ve vyšší střední třídě svým 20 megapixelovým fotoaparátem s výbornými výsledky, o levnějším Honoru 5X už se to samé říct nedá. Nerozumnějte mi špatně, 13 Mpx snímač není tragický, stále dokáže pořizovat celkem kvalitní fotky, ale rozdíly v kvalitě oproti jen o necelé 3 tisíce korun dražšímu modelu jsou už docela evidentní a hlavně, výrobce zbytečně opakuje stejné školácké chyby.

Snímky z fotoaparátu jsou za dobrého osvětlení celkem ostré s minimem šumu (koneckonců jako dnes už u většiny telefonů střední a vyšší třídy), ale problémy nastávají při nastavení barev, které zdaleka nejsou přirozené a občas snad přecházejí i do úplně jiného spektra. Fotoaparát si také někdy neporadí se zaostřením menších předmětů a vzhledem k tomu, že před každým vyfocením scénu znovu sám rychle přeostří, nepomůže ani ostření na jiný předmět s jeho následným odstraněním (třeba na prst). Z dalších součástí zamrzí, že v režimu nastavení fotoaparátu telefon nereaguje na překlápění displeje, stejně jako u Honoru 7. A jeho nižší varianta také trpí pomalejším ostřením, na nečekané momentky tak opět můžete zapomenout.

Snímky pořízené s telefonem

Zhodnocení

Honor 5X prošel naším redakčním testem téměř bez ztráty kytičky. Za necelých 7 tisíc korun jde rozhodně o jeden z nejlepších telefonů, které můžete v dané cenové relaci sehnat. Potěší nejen kvalitním kovovým tělem, ale také velmi dobrým displejem, odladěným prostředím, čtečkou otisků prstů a hlavně dlouhou výdrží baterie. Zamrzí jen fotoaparát, který pomaleji ostří a zdaleka nedosahuje takových snímkových kvalit, jako vyšší Honor 7. Pokud tedy rádi fotíte, určitě si pořiďte vyššího zástupce řady.

Největší konkurencí je taktéž zbrusu nové Lenovo A7010, které přináší za stejnou cenu srovnatelný 5,5″ Full HD displej, osmijádrový procesor, 13 Mpx fotoaparát a navrch přidává stereo reproduktory či větší 3 300 mAh baterii, ovšem je celý pouze z plastu. Je tak jen na vás, co upřednostníte. Nebo si ještě chvíli počkejte, a dočkáte se na našich stránkách také recenze na Lenovo. Telefon již nějakou dobu testujeme.

Horkým kandidátem může být i aktuálně výprodejový experimentální kousek v podobě zahnutého telefonu LG G Flex 2, který seženete za pouhých asi 6 700 korun, přitom disponuje unikátně vertikálně zakřiveným 5,5″ Full HD displejem s technologií P-OLED, výkonným osmijádrovým procesorem, o něco lepším 13 Mpx fotoaparátem či samouzdravovacím povrchem na zadní straně, není však z luxusního kovu.

V úvahu pak ještě přichází o zhruba 300 korun dražší nejnovější Xiaomi Redmi Note 3, taktéž vyrobené z kovu, s 5,5″ Full HD displejem, osmijádrovým procesorem a 13 Mpx fotoaparátem a dokonce výrazně větší 4 000 mAh baterií, ovšem bez u nás nejpoužívanějších pásem LTE.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
poměr cena/výkon	nepřesvědčivý fotoaparát s pomalým ostřením
kovové tělo
čtečka otisků prstů
slíbený Android 6.0
dlouhá výdrž