Recenze BlackBerry KeyOne: poslední svého druhu?

Nová ostružina BlackBerry KeyOne má definitivně rozlousknout kruciální otázku: patří hardwarovým klávesnicím na telefonech budoucnost, anebo se kanadsko-čínské konsorcium definitivně zařadí mezi cimrmanovské pionýry slepých uliček? Také to ukáže recenze možná sice ne nejlepšího, ale rozhodně nejoriginálnějšího telefonu letošního roku.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a multimédia, zhodnocení

Testování přístrojů od BlackBerry pro mě osobně nikdy nebývá jednoduché. Patřím totiž mezi posledních asi deset uživatelů na světě, co tvrdí, že letitý operační systém BB OS10 je to nejlepší, co kdy kdo pro smartphony vytvořil. Pokud by si to samé mysleli i vývojáři a velké softwarové korporace, nejspíš bych dodnes požívat obstarožní BlackBerry Q10. Zasvěcenci ovšem vědí, že v těchto dnech už bych na něm nespustil ani Facebook, ani většinu messengerů. Od okamžiku, kdy jsem na svém tehdejším přístroji začal mít problémy byť jen přijímat poštu na účtu od Google a byl nucen přestoupit k jablečné platformě, čekám na stroj, který mi umožní se k BlackBerry důstojně vrátit.

Miluju hardwarovou klávesnici. Zejména tu od BlackBerry. Zbožňuju klávesové zkratky, nemůžu se nabažit psaní poslepu, každou chvíli využívám možnosti změnit ji v optický trackpad. To vše jsou vlastnosti, které v historii mobilní telefonie přinesly jen tři přístroje: BlackBerry Passport (labutí píseň systému OS10), BlackBerry Priv (rozvrzaný vysouvák s klávesnicí konzistence jahodového želé), a nyní BlackBerry KeyOne.

Čekal jsem, že se v Kanadě (potažmo Číně, protože ostružinové přístroje produkuje se svolením centrály ve Waterloo čínská TCL) poučili z minulých chyb. Čekal jsem, že se mi v ruce octne nekompromisní pracovní nástroj. Čekal jsem zkrátka BlackBerry. Toto mé očekávání se ovšem naplnilo jen zčásti.

BlackBerry KeyOne: specifikace

Konstrukcekovové tělo, 149 x 73 x 9,4 mm, 180 g
Displej4,5”, IPS LCD, 1620 x 1080 px, 433 ppi
Operační systémAndroid 7.1 Nougat
Procesor8 jádrový, 2 GHz, Qualcomm Snapdragon 625
Paměť3 GB RAM, 32 GB úložiště, microSD karty
Fotoaparát12 Mpx, LED blesk, autofocus, 4K video + přední 8 Mpx
LTE800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
TechnologieBluetooth 4.2, NFC, USB-C, Wi-Fi, GPS, Glonass, čtečka otisků
Baterie3 505 mAh, rychlonabíjení
Cena a dostupnostcca 16 200 Kč, duben 2017

Za zapůjčení telefonu děkujeme obchodu ShopBlackberry.cz, kde si jej můžete zakoupit.

Design a zpracování – Passport se vrací

Pro jistotu ještě jednou pro ty, kteří z nějakého důvodu nikdy neviděli žádnou z požehnaného množství fotografií nového BlackBerry KeyOne: další podobný telefon na trhu nenajdete. Po 4,5palcovým dislejem se rozprostírá hardwarová klávesnice a přifukuje přístroj až do dimenzí blížícím se novým „dlouhým“ Samsungům Galaxy S8. Na rozdíl od nich ale spíš než žiletku připomíná BlackBerry cihlu nebo pěstní klín. Stylu zkrátka BlackBerry moc nepobralo, to od něj ale asi ani nikdo nečekal. I když jsem ani po dvou týdnech nebyl schopen jednoznačně potvrdit, že se mi líbí, jedno mu ani jeho kritici upřít nemohou: je bezpříkladně účelné. Jak 180g hmotnost, tak i silnější pas mají své opodstatnění a odpustíte kvůli tomu i silné rámečky kolem displeje, celkovou staromilskost designu nebo podružnosti typu nepřesně lícujících proužků antény vetknutých do hliníkového rámu (pravda, toho si asi všimnou jen uživatelé nejdražších vlajkových lodí, které si zakládají na absolutní jednolitosti svých šasi). Všemi těmito atributy nový KeyOne nejvíc připomíná poslední model značky s OS10 – téměř čtvercový a neméně mohutný BlackBerry Passport.

Za výše zmíněné přirovnání k pěstnímu klínu se Kanaďanům omlouvám. Přesně jeho funkci nejužitečnějšího nástroje široko daleko chce ovšem BlackBerry hrát: pěstní klín moderního muže. Po pár dnech užívání mi začala být vyšší hmotnost naopak sympatická – není to nic příliš praktického, v kombinaci s kovovým tělem ale BlackBerry KeyOne začne v mysli městského muže sehrávat roli sekery postmoderního metropolitního dřevorubce. K tomu dopomáhají i drobné detaily, jako třeba klasická „ostružinovská“ protiskluzová vrstva, která tvoří záda telefonu. Působí stylově, na omak příjemně a navíc se vám telefon nikdy po žádném povrchu nezačne klouzat (rozbité displeje celoskleněných přístrojů od Sony by o podobných nehodách mohly psát celé ságy). Zaoblené hrany napomáhající k příjemnému držení a neobvykle působící useknutá hrana horní pak přeci jen trochu stylu tomuto mastodontovi dodávají.

Své místo na čelní straně našla i tradiční LED dioda, která sice dokáže blikat všemi barvami, při pohledu na její titěrnost se ovšem pamětníci klasických ostružin mohou jen ironicky pousmát. Přítomen je také šuplíček na SIM kartu a paměťovou kartu (kterou kvůli skromnému vnitřnímu prostoru 32 GB dozajista upotřebíte), USB-C nabíjecí konektor, dvojice hodně hlasitých reproduktorů na spodní straně, 3,5mm jack konektor a po ostružinovském zvyku také přehršle ovládacích tlačítek. V BlackBerry se odmítli poučit z výtek uživatelů a zamykací knoflík proto stále najdete hodně neprakticky vlevo nahoře mimo dosah prstů většiny lidí s běžnou velikostí ruky.

Místo, kde by lock-button logicky měl být naopak zabral takzvaný „Convenience key“, tedy klávesa rychlé volby, jíž můžete přiřadit libovolnou funkci. Někomu se to může zdát praktické, já však tvrdím, že slouží jen ke zmatení uživatele a tomu, aby se KeyOne nedalo umístit do jakéhokoli z univerzálních autodržáků. K dovršení všeho zlého navíc BlackBerry Convenience key od ostatních kláves nijak hapticky neodlišilo a plést si jej se zamykacím tlačítkem přestanete až tak po dvou týdnech. Bohužel, během oněch dní vás čekají dvě návštěvy blázince a desatero hození přístrojem o zeď. Convenience Key totiž v originálním nastavení slouží například k vypnutí mikrofonu během hovoru a jako na potvoru se nachází přesně v místech, kde spočívají vaše prsty během telefonování. A když už se naučíte dávat prsty během hovoru jinam, budete se zase pokoušet spustit dvojím stisknutím pohotovostního tlačítka fotoaparát. Neuspějete – k tomu slouží vypínací knoflík na druhé straně. Je to zkrátka nepochopitelné: BlackBerry tvrdošíjně trvá na něčem, za co jej kritizuje většina recenzí a dost možná i uživatelů.

K hardwarovým klávesám pak míří i má největší výtka týkající se konstrukce telefonu. Všechna mají značnou vůli, při pohybu telefonu chřestí a kdybych chtěl být sarkastický, řeknu, že prozrazují čínský původ hardwaru.

Dost už ale o všednodennostech. To, čím se BlackBerry KeyOne od všech ostatních odlišuje, je hardwarová klávesnice. A je jedním slovem skvělá. Zapomeňte na Priv a jeho pryžová tlačítka. KeyOne má v sobě ten pravý ostružinový rodokmen, který vás opět nechá zavzpomínat na Passport, Bold a celou linii telefonů sahajících až do počátku tisíciletí. Plastová tlačítka s chromovanými horizontálními předěly, jistý stisk, skvělá ergonomie a k tomu všemu návyková (byť oproti rekordmanům z Huawei občas trochu pomalá) čtečka otisků prstů v mezerníku – to je to, na co jsme my staromilci dlouho čekali. Tak schválně, kdy jste naposledy na telefonu psali po slepu? Na KeyOne to zvládnete za jediný den a můžete se tak naplno věnovat využívání predikce, která je díky dotykové vrstvě na tlačítkách geniálně využitelná: nová slova „nahazujete“ do textu sklouznutím prstu po klávesnici.

Také následující funkcionalita má svůj původ v Passportu: klávesnice slouží jako optický trackpad. Posunem prstu můžete listovat v pracovních plochách nebo scrollovat v browseru nebo dlouhých seznamech. Dvojím poklepáním na jakoukoli klávesu pak týmiž gesty pohybujete kurzorem v textovém poli. A další příspěvek BlackBerry do studnice chytrých nápadů: klávesové zkrateky. Libovolnou klávesou lze totiž z domovské obrazovky spustit libovolná aplikace, vytočit číslo, začít psát zprávu, vytvořit poznánku, a tak dále a tak podobně. Každý knoflík pak může mít dvojí funkcionalitu přiřazenou krátkému i dlouhému stisku.

Nebudu ale jen chválit. Už od prvního BlackBerry s Androidem se s hardwarovými klávesnicemi táhne nepříjemné opomenutí: rozložení znaků na klávesnici nelze měnit. Pokud jste si objednali verzi QWERTY, Y za Z softwarově neprohodíte a musíte se telefonu přizpůsobit. Tato možnost přitom v OS10 patřila mezi elementární a neopomenutelné vybavení telefonu.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a multimédia, zhodnocení

Nová ostružina BlackBerry KeyOne má definitivně rozlousknout kruciální otázku: patří hardwarovým klávesnicím na telefonech budoucnost, anebo se kanadsko-čínské konsorcium definitivně zařadí mezi cimrmanovské pionýry slepých uliček? Také to ukáže recenze možná sice ne nejlepšího, ale rozhodně nejoriginálnějšího telefonu letošního roku.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a multimédia, zhodnocení

Displej, prostředí, baterie – rekordman ve všech směrech

Už úctyhodné rozměry naznačují, že na rozdíl od minulých generací ostružinových telefonů s napevno instalovanou klávesnicí nebude mít KeyOne problém s ovládáním pomocí dotykového displeje (jakkoli se ho díky možnostem klávesnice téměř ani dotýkat nemusíte). Rozměry 4,5palce a rozlišení „skoroFullHD“ 1080×1620 pixelů jsou vlastně dosti podobné hodnoty, které znají uživatelé jednoho z nejrozšířenějších smartphonů na světě iPhonu 6/6s/7 (a za rozlišení z KeyOne by byli ještě rádi). Pozorný čtenář si jistě povšiml, že vykrácením zlomku definujícího rozlišení se dostaneme k poměru stran 3:2, ne zcela obvyklému ve světě moderních smartphonů. Žádná aplikace s ním naštěstí problém neměla a bez problémů se všechny přizpůsobily. Jaký rozdíl oproti dlouhým displejům současných vlajkových lodí, s nimiž mají některé nepřekonatelný problém! Stěžovat by si mohli snad jen notoričtí sledovatelé filmů na telefonech, kterým budou zřejmě vadit černé pruhy nad a pod obrazem. My, co však u BlackBerries vypínáme i automatickou rotaci, si stěžovat nebudeme.

Ani dalším parametrům displeje není mnoho co vytýkat, i když bych si asi dovedl představit použití technologie AMOLED, která by mohla ještě o něco prodloužit už tak obdivuhodnou výdrž na jedno nabití. Takto si KeyOne musí vystačit s displejem IPS LCD, což jej ovšem nijak výrazně nelimituje ani v hodnotách jasu (maximálně kolem 500 nitů), ani v podání černé. Jednu výhradu bych však přeci jen měl. I když rozměry obrazovky patří v dané kategorii mezi nejmenší na trhu, postrádám možnost zmenšení pro ovládání jednou rukou. Kvůli přítomnosti klávesnice pod displejem se totiž ovládání od telefonů s 5,5palcovými úhlopříčkami zase až tak moc neliší.

To, co dělalo BlackBerry ostružinou ovšem nikdy nebyly kvality displeje, ale bezkonkurenční pracovní výbava, v posledních letech kromě fyzických klávesnic reprezentovaná především BlackBerry Hubem a suitou přidružených aplikací. Hub asi není třeba zasvěceným čtenářům podrobně představovat. Místo, kde se scházejí notifikace všech messengerů a klientů sociálních sítí slouží zároveň i jako samosatný poštovní klient se spoustou užitečných fičurek. Každý účet můžete vybavit vlastním barevným odlišením, notifikace lze odsouvat v čase na chvíle, kdy je chcete připomenout, vlastní způsob notifikování lze navolit pro každého odesilatele a v neposlední řadě můžete zcela podle svého zvolit několik režimů, v jaké podobě se bude váš výběr notifikací zobrazovat. Nic vám tak nebude nebránit nastavit například víkendový pohled, z něhož vynecháte pracovní e-mail a nebo Twitter a můžete si nerušeně užívat volného času s rodinou. Po návratu do práce zase jedním kliknutím přejít do kancelářského režimu.

 

Je vidět, že vývojáři na Hubu odvedli oproti jeho předchozím inkarnacím opět notný kus práce. Jen během mého testování přibývaly další messengery, s nimiž si poradí, včetně stále ještě poměrně exotického Messengeru Lite. Přesto však platí, že do pohodlnosti někdejšího OS10 verze má androidová verze Hubu stále daleko. U messengerů třetích stran ještě pořád nedokáže korektně zobrazovat odeslané zprávy a pro náhled na ně je třeba z Hubu odejít d prostředí dedikované aplikace. Oproti všem přístrojům se skrytou nebo softwarovou klávesnicí navíc zmizela možnost vyvolat Hub gestem prstu od spodního okraje displeje. Spolehnout se tak musíte na klasickou cestu místění zástupce aplikace na pracovní plochu, což jednak zbytečně zabírá místo a jednak to psychologicky vyčleňuje Hub z výčtu nedílných součásti operačního systému a dělá z něj obyčejnou aplikaci. Využíval jsem ho proto automaticky výrazně méně než na zbylých ostružinách. Řada uživatelů si jeho spuštění proto nastavuje na Convenience Key coby jediné jeho možné logické využití.

 

KeyOne samozřejmě obsahuje i další klasické vymoženosti po kanadsku upraveného Androidu ve verzi 7.0. Stále tu tak nacházíme vyskakovací widgety skryté pod gestem přejetí přes ikonku aplikace – záležitost, kterou lze napodobit funkcionalitu 3D Touch na iPhonech. Na svém místě je také aplikace DTEK, která se stará o zabzpeční všech dat v telefonu. KeyOe se opět chlubí nálepkou nejbezpečnějšího telefonu s Androidem na plantě. Šifrování celého obsahu si uživatel v podstatě nemá šanci při běžném užívání všimnout. Až pohled do útrob odhalí, že je možné na uživatelské úrovni monitorovat přístup všech aplikací k jednotlivým součástem systému a dokonce se nechat upozornit na neobvyklou činnost jednotlivých programů. Osobně bych také ocenil vlastnost, kterou disponují nové Samsungy – vytvoření zaheslované části systému, do níž se nemůže dostat nikdo jiný než majitel telefonu. Snad se dočkáme v některé z příštích verzí.

 

V neposlední řadě ovšem nelze nezmínit ani funkci, kterou považuji za stěžejní u všech ostružin a leckteré recenze na ní rády zapomínají – bezchybné a propracované vyhledávání v celém obsahu přístroje. Stač jen začít psát na klávesnici a KeyOne začne ihned prohledávat všechny zvolené součásti systému i aplikací. To vše spojené í s textovými pokyny (volat kontakt, npsat zprávu kontaktu etc.) dělá z jakékoli komunikace bezkonkurenčně bleskový proces. Aspoň tedy na papíře.

Ve skutečnosti v tomto ohledu přináší KeyOne mírný krok zpět. Právě se u vyhledávání a textových příkazů projevuje největší minus nové ostružiny – její celková zpomalenost. U mnou testovanho přístroje často trvalo i několik vteřin, než telefon začne registrovat, že něco píšete. Často také kvůli tomu ani některé stisky kláves nezaregistroval. Záseky budete také pozorovat během spouštění datově náročných aplikací jako je Evernote nebo Facebook Messenger. Nejsem schopen odhadnout, zda KeyOne v tomto ohledu naráží na špatnou odladěnost systému, anebo jen průměrné hardwarové parametry. V Kanadě (nebo možná spíše v Číně) se rozhodli osadit nové BlackBerry chipsetem střední třídy Qualcomm Snapdargon 625 s výkonem procesoru 2 GHz, kterému sekundují pouhé 3 GB RAM. Ano, skutečně píšu pouhé. Telefon za 16 000,- by se neměl stydět nabídnout výkonnostní maximum, operační paměť této hodnoty už však představuje jen běžný standard. Pro milovníky benchmark to znamená skóre 54000 bodů v AnTuTu, a to skutečně není bůhvíco.

  

Není složité odhadnout, proč se k tomuto řešení tvůrci telefonu rozhodli. Právě skromné parametry v kombnaci s akumulátorem o kapacie 3505 mAh dává dohromady doslova neuvěřitelnou vytrvalost BlackBerry KeyOne. O víkendu můžete v klidu nechat nabíječku doma. I když jsem používal telefon jako svůj primární přístroj přístupu na internet, vydržel mi nabitý přesně 48 hodin. A i během pracovních dní se BlackBerry činil. Po dni s dvěma hodinami hovorů a třemi hodinami rozsvíceného displeje, permantní push kontrolou všech mailových i sociálních účtů jsem se vracel domů se 40 % zbývající kapacity. A co víc, výdrž lze prodloužit nejen aktivací úsporného režimu, ale také manuálním snížením rozlišení jednotlivých aplikací. Přiznám se však, že ani k jedné metodě úspory energie nesáhnul. Nebylo zkrátka potřeba. Zůstává však otázkou, zda by cílová skupina raději neobětovala pár hodin pohotovostní doby, než by byli nuceni pokaždé čekat několik vteřin na spouštění „životně“ důležitých aplikací.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a multimédia, zhodnocení

Nová ostružina BlackBerry KeyOne má definitivně rozlousknout kruciální otázku: patří hardwarovým klávesnicím na telefonech budoucnost, anebo se kanadsko-čínské konsorcium definitivně zařadí mezi cimrmanovské pionýry slepých uliček? Také to ukáže recenze možná sice ne nejlepšího, ale rozhodně nejoriginálnějšího telefonu letošního roku.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a multimédia, zhodnocení

Fotoaparát a multimédia – první foťák v Kanadě

O fotoaparátu BlackBery KeyOne šly po internetu hlasité zvěsti ještě před jeho uvedením. A není divu. Už jen samotná informace že nové BlackBerry bude používat navlas stejný snímač jako jeden z nejlepších fotomobilů Google Pixel měla explozivní potenciál. Vždyť v minulost jste s fotoaparáty v kanadských telefonech mohli používat možná tak jako kaleidoskop a hádat, co na fotografii je. To je samozřejmě velká nadsázka. I tak se ale nedá říct, že by v oblasti fotografování BlackBerry minulosti bůhvíjak excelovaly.

To se teď ale mění a to radikálním způsobem. Dovoluji si dokonce tvrdit, že se nová ostružina vyrovná absolutní fotografické špičce. To však platí pouze pro případy, kdy fotografujete během slunečného dne. V tu chvíli 12 Mpx snímač produkuje nezvykle živé a ostré fotografie, které mají jen někdy tendence přepalovat bílou barvu. Jakmile však vkročíte do místnosti, je lépe se zastavit na místě a totéž vtlouci do hlavy i fotografovaným objektům. Jakmile se zhorší světelné podmínky, trpí BlackBerry sklony k nedoostřování a jakýkoli pohyb se jeví jako rozmazaný. Velká škoda, že není přítomna optická stabilizace obrazu. Ta elektronická se sice snaží, co může, ale není jí to nic platné.

Jak fotí BlackBerry KeyOne

Nejmarkantnější je tento problém u videa, které můžete natáčet až ve 4K rozlišení o framerate 30 snímků (snížení na Full HD umožní snímkovací frekvenci zdvojnásobit, k dispozici je i filmových 24 snímků za sekundu). Stabilizace je sice schopná odfiltrovat drobný třas ruky, s kroky si ovšem neporadí.

Samotná fotoaplikace nabízí běžný standard. Manuální režim je sice důmyslně skrytý v nastavení, to ovšem běžnému uživateli příliš vadit nebude. Pro něj bude důležitější že BlackBerry i do automatického schématu přijalo možnost okamžitě kompenzovat expozici a “přisvítit” si ve standardním režimu trochu tmavé fotografie.

Závěr a konkurence

BlackBerry se novým KeyOne snaží přesvědčit přesvědčené. Ten, kdo hledal náhradu za svůj Bold, Q10 nebo Classic, teď má konečně alternativu. Nejsem si však jistý, zda kromě klasických „ostružinářů“ nabere kanadská společnost i nějaké nové zákazníky. Pro ctitele technologických vymožeností bude nejspíš KeyOne příliš neohrabaný, málo „multimediální“ a především hardwarově poddimenzovaný. Ctitelům klasických telefonních atributů, jako je dlouhá výdrž na jedno nabití nebo co nejsnazší možnosti komunikace bude dost možná připadat dost drahý.

Podle mého názoru ale 16 000,- není za podobný telefon nijak přestřelená cenovka. Dokonce bych řekl, že se jedná o vůbec první telefon od BlackBerry v posledních letech, který vstupuje na trh nepředražený. Nedovedu si totiž představit, co víc by mohli korporátní zákazníci chtít. Standardní operační systém, skvělé zabezpečení, kvalitní kancelářské vybavení, a především zcela bezkonkurenční výdrž – to vše BlackBerry nabízí. Jen mu už tradičně chybí velký marketing, aby to vše zabalené do atraktivního a mnohdy nad očekávání inovativního kabátku dokázalo prodat.

Budu přát BlackBerry hodně štěstí. O bláznivé snílky a vytrvalé bojovníky za vlastní ideály je totiž na světě značná nouze. Ve světě smartphonů o to spíš. Rád bych, aby BlackBerry vytrvalo a přivedlo na svět druhou generaci KeyOne s výkonnějším hardwarem, které bych si konečně mohl koupit a oslavit svůj návrat ke klasické klávesnici. Teď se to ale bohužel ještě nestane a obávám se, že podobně bude smýšlet řada dalších.

Co se nám líbí?Co se nám nelíbí?
 výdrž na jedno nabití mohutné tělo
klávesnice + inovace v ovládání slabý hardware
aplikace od BlackBerry

Nepřehlédněte

Diskuze

"Komentáře se nahrávají..."

Recenze BlackBerry KeyOne: poslední svého druhu?

Nová ostružina BlackBerry KeyOne má definitivně rozlousknout kruciální otázku: patří hardwarovým klávesnicím na telefonech budoucnost, anebo se kanadsko-čínské konsorcium definitivně zařadí mezi cimrmanovské pionýry slepých uliček? Také to ukáže recenze možná sice ne nejlepšího, ale rozhodně nejoriginálnějšího telefonu letošního roku.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a multimédia, zhodnocení

Testování přístrojů od BlackBerry pro mě osobně nikdy nebývá jednoduché. Patřím totiž mezi posledních asi deset uživatelů na světě, co tvrdí, že letitý operační systém BB OS10 je to nejlepší, co kdy kdo pro smartphony vytvořil. Pokud by si to samé mysleli i vývojáři a velké softwarové korporace, nejspíš bych dodnes požívat obstarožní BlackBerry Q10. Zasvěcenci ovšem vědí, že v těchto dnech už bych na něm nespustil ani Facebook, ani většinu messengerů. Od okamžiku, kdy jsem na svém tehdejším přístroji začal mít problémy byť jen přijímat poštu na účtu od Google a byl nucen přestoupit k jablečné platformě, čekám na stroj, který mi umožní se k BlackBerry důstojně vrátit.

Miluju hardwarovou klávesnici. Zejména tu od BlackBerry. Zbožňuju klávesové zkratky, nemůžu se nabažit psaní poslepu, každou chvíli využívám možnosti změnit ji v optický trackpad. To vše jsou vlastnosti, které v historii mobilní telefonie přinesly jen tři přístroje: BlackBerry Passport (labutí píseň systému OS10), BlackBerry Priv (rozvrzaný vysouvák s klávesnicí konzistence jahodového želé), a nyní BlackBerry KeyOne.

Čekal jsem, že se v Kanadě (potažmo Číně, protože ostružinové přístroje produkuje se svolením centrály ve Waterloo čínská TCL) poučili z minulých chyb. Čekal jsem, že se mi v ruce octne nekompromisní pracovní nástroj. Čekal jsem zkrátka BlackBerry. Toto mé očekávání se ovšem naplnilo jen zčásti.

BlackBerry KeyOne: specifikace

Konstrukcekovové tělo, 149 x 73 x 9,4 mm, 180 g
Displej4,5”, IPS LCD, 1620 x 1080 px, 433 ppi
Operační systémAndroid 7.1 Nougat
Procesor8 jádrový, 2 GHz, Qualcomm Snapdragon 625
Paměť3 GB RAM, 32 GB úložiště, microSD karty
Fotoaparát12 Mpx, LED blesk, autofocus, 4K video + přední 8 Mpx
LTE800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
TechnologieBluetooth 4.2, NFC, USB-C, Wi-Fi, GPS, Glonass, čtečka otisků
Baterie3 505 mAh, rychlonabíjení
Cena a dostupnostcca 16 200 Kč, duben 2017

Za zapůjčení telefonu děkujeme obchodu ShopBlackberry.cz, kde si jej můžete zakoupit.

Design a zpracování – Passport se vrací

Pro jistotu ještě jednou pro ty, kteří z nějakého důvodu nikdy neviděli žádnou z požehnaného množství fotografií nového BlackBerry KeyOne: další podobný telefon na trhu nenajdete. Po 4,5palcovým dislejem se rozprostírá hardwarová klávesnice a přifukuje přístroj až do dimenzí blížícím se novým „dlouhým“ Samsungům Galaxy S8. Na rozdíl od nich ale spíš než žiletku připomíná BlackBerry cihlu nebo pěstní klín. Stylu zkrátka BlackBerry moc nepobralo, to od něj ale asi ani nikdo nečekal. I když jsem ani po dvou týdnech nebyl schopen jednoznačně potvrdit, že se mi líbí, jedno mu ani jeho kritici upřít nemohou: je bezpříkladně účelné. Jak 180g hmotnost, tak i silnější pas mají své opodstatnění a odpustíte kvůli tomu i silné rámečky kolem displeje, celkovou staromilskost designu nebo podružnosti typu nepřesně lícujících proužků antény vetknutých do hliníkového rámu (pravda, toho si asi všimnou jen uživatelé nejdražších vlajkových lodí, které si zakládají na absolutní jednolitosti svých šasi). Všemi těmito atributy nový KeyOne nejvíc připomíná poslední model značky s OS10 – téměř čtvercový a neméně mohutný BlackBerry Passport.

Za výše zmíněné přirovnání k pěstnímu klínu se Kanaďanům omlouvám. Přesně jeho funkci nejužitečnějšího nástroje široko daleko chce ovšem BlackBerry hrát: pěstní klín moderního muže. Po pár dnech užívání mi začala být vyšší hmotnost naopak sympatická – není to nic příliš praktického, v kombinaci s kovovým tělem ale BlackBerry KeyOne začne v mysli městského muže sehrávat roli sekery postmoderního metropolitního dřevorubce. K tomu dopomáhají i drobné detaily, jako třeba klasická „ostružinovská“ protiskluzová vrstva, která tvoří záda telefonu. Působí stylově, na omak příjemně a navíc se vám telefon nikdy po žádném povrchu nezačne klouzat (rozbité displeje celoskleněných přístrojů od Sony by o podobných nehodách mohly psát celé ságy). Zaoblené hrany napomáhající k příjemnému držení a neobvykle působící useknutá hrana horní pak přeci jen trochu stylu tomuto mastodontovi dodávají.

Své místo na čelní straně našla i tradiční LED dioda, která sice dokáže blikat všemi barvami, při pohledu na její titěrnost se ovšem pamětníci klasických ostružin mohou jen ironicky pousmát. Přítomen je také šuplíček na SIM kartu a paměťovou kartu (kterou kvůli skromnému vnitřnímu prostoru 32 GB dozajista upotřebíte), USB-C nabíjecí konektor, dvojice hodně hlasitých reproduktorů na spodní straně, 3,5mm jack konektor a po ostružinovském zvyku také přehršle ovládacích tlačítek. V BlackBerry se odmítli poučit z výtek uživatelů a zamykací knoflík proto stále najdete hodně neprakticky vlevo nahoře mimo dosah prstů většiny lidí s běžnou velikostí ruky.

Místo, kde by lock-button logicky měl být naopak zabral takzvaný „Convenience key“, tedy klávesa rychlé volby, jíž můžete přiřadit libovolnou funkci. Někomu se to může zdát praktické, já však tvrdím, že slouží jen ke zmatení uživatele a tomu, aby se KeyOne nedalo umístit do jakéhokoli z univerzálních autodržáků. K dovršení všeho zlého navíc BlackBerry Convenience key od ostatních kláves nijak hapticky neodlišilo a plést si jej se zamykacím tlačítkem přestanete až tak po dvou týdnech. Bohužel, během oněch dní vás čekají dvě návštěvy blázince a desatero hození přístrojem o zeď. Convenience Key totiž v originálním nastavení slouží například k vypnutí mikrofonu během hovoru a jako na potvoru se nachází přesně v místech, kde spočívají vaše prsty během telefonování. A když už se naučíte dávat prsty během hovoru jinam, budete se zase pokoušet spustit dvojím stisknutím pohotovostního tlačítka fotoaparát. Neuspějete – k tomu slouží vypínací knoflík na druhé straně. Je to zkrátka nepochopitelné: BlackBerry tvrdošíjně trvá na něčem, za co jej kritizuje většina recenzí a dost možná i uživatelů.

K hardwarovým klávesám pak míří i má největší výtka týkající se konstrukce telefonu. Všechna mají značnou vůli, při pohybu telefonu chřestí a kdybych chtěl být sarkastický, řeknu, že prozrazují čínský původ hardwaru.

Dost už ale o všednodennostech. To, čím se BlackBerry KeyOne od všech ostatních odlišuje, je hardwarová klávesnice. A je jedním slovem skvělá. Zapomeňte na Priv a jeho pryžová tlačítka. KeyOne má v sobě ten pravý ostružinový rodokmen, který vás opět nechá zavzpomínat na Passport, Bold a celou linii telefonů sahajících až do počátku tisíciletí. Plastová tlačítka s chromovanými horizontálními předěly, jistý stisk, skvělá ergonomie a k tomu všemu návyková (byť oproti rekordmanům z Huawei občas trochu pomalá) čtečka otisků prstů v mezerníku – to je to, na co jsme my staromilci dlouho čekali. Tak schválně, kdy jste naposledy na telefonu psali po slepu? Na KeyOne to zvládnete za jediný den a můžete se tak naplno věnovat využívání predikce, která je díky dotykové vrstvě na tlačítkách geniálně využitelná: nová slova „nahazujete“ do textu sklouznutím prstu po klávesnici.

Také následující funkcionalita má svůj původ v Passportu: klávesnice slouží jako optický trackpad. Posunem prstu můžete listovat v pracovních plochách nebo scrollovat v browseru nebo dlouhých seznamech. Dvojím poklepáním na jakoukoli klávesu pak týmiž gesty pohybujete kurzorem v textovém poli. A další příspěvek BlackBerry do studnice chytrých nápadů: klávesové zkrateky. Libovolnou klávesou lze totiž z domovské obrazovky spustit libovolná aplikace, vytočit číslo, začít psát zprávu, vytvořit poznánku, a tak dále a tak podobně. Každý knoflík pak může mít dvojí funkcionalitu přiřazenou krátkému i dlouhému stisku.

Nebudu ale jen chválit. Už od prvního BlackBerry s Androidem se s hardwarovými klávesnicemi táhne nepříjemné opomenutí: rozložení znaků na klávesnici nelze měnit. Pokud jste si objednali verzi QWERTY, Y za Z softwarově neprohodíte a musíte se telefonu přizpůsobit. Tato možnost přitom v OS10 patřila mezi elementární a neopomenutelné vybavení telefonu.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a multimédia, zhodnocení

Nová ostružina BlackBerry KeyOne má definitivně rozlousknout kruciální otázku: patří hardwarovým klávesnicím na telefonech budoucnost, anebo se kanadsko-čínské konsorcium definitivně zařadí mezi cimrmanovské pionýry slepých uliček? Také to ukáže recenze možná sice ne nejlepšího, ale rozhodně nejoriginálnějšího telefonu letošního roku.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a multimédia, zhodnocení

Displej, prostředí, baterie – rekordman ve všech směrech

Už úctyhodné rozměry naznačují, že na rozdíl od minulých generací ostružinových telefonů s napevno instalovanou klávesnicí nebude mít KeyOne problém s ovládáním pomocí dotykového displeje (jakkoli se ho díky možnostem klávesnice téměř ani dotýkat nemusíte). Rozměry 4,5palce a rozlišení „skoroFullHD“ 1080×1620 pixelů jsou vlastně dosti podobné hodnoty, které znají uživatelé jednoho z nejrozšířenějších smartphonů na světě iPhonu 6/6s/7 (a za rozlišení z KeyOne by byli ještě rádi). Pozorný čtenář si jistě povšiml, že vykrácením zlomku definujícího rozlišení se dostaneme k poměru stran 3:2, ne zcela obvyklému ve světě moderních smartphonů. Žádná aplikace s ním naštěstí problém neměla a bez problémů se všechny přizpůsobily. Jaký rozdíl oproti dlouhým displejům současných vlajkových lodí, s nimiž mají některé nepřekonatelný problém! Stěžovat by si mohli snad jen notoričtí sledovatelé filmů na telefonech, kterým budou zřejmě vadit černé pruhy nad a pod obrazem. My, co však u BlackBerries vypínáme i automatickou rotaci, si stěžovat nebudeme.

Ani dalším parametrům displeje není mnoho co vytýkat, i když bych si asi dovedl představit použití technologie AMOLED, která by mohla ještě o něco prodloužit už tak obdivuhodnou výdrž na jedno nabití. Takto si KeyOne musí vystačit s displejem IPS LCD, což jej ovšem nijak výrazně nelimituje ani v hodnotách jasu (maximálně kolem 500 nitů), ani v podání černé. Jednu výhradu bych však přeci jen měl. I když rozměry obrazovky patří v dané kategorii mezi nejmenší na trhu, postrádám možnost zmenšení pro ovládání jednou rukou. Kvůli přítomnosti klávesnice pod displejem se totiž ovládání od telefonů s 5,5palcovými úhlopříčkami zase až tak moc neliší.

To, co dělalo BlackBerry ostružinou ovšem nikdy nebyly kvality displeje, ale bezkonkurenční pracovní výbava, v posledních letech kromě fyzických klávesnic reprezentovaná především BlackBerry Hubem a suitou přidružených aplikací. Hub asi není třeba zasvěceným čtenářům podrobně představovat. Místo, kde se scházejí notifikace všech messengerů a klientů sociálních sítí slouží zároveň i jako samosatný poštovní klient se spoustou užitečných fičurek. Každý účet můžete vybavit vlastním barevným odlišením, notifikace lze odsouvat v čase na chvíle, kdy je chcete připomenout, vlastní způsob notifikování lze navolit pro každého odesilatele a v neposlední řadě můžete zcela podle svého zvolit několik režimů, v jaké podobě se bude váš výběr notifikací zobrazovat. Nic vám tak nebude nebránit nastavit například víkendový pohled, z něhož vynecháte pracovní e-mail a nebo Twitter a můžete si nerušeně užívat volného času s rodinou. Po návratu do práce zase jedním kliknutím přejít do kancelářského režimu.

 

Je vidět, že vývojáři na Hubu odvedli oproti jeho předchozím inkarnacím opět notný kus práce. Jen během mého testování přibývaly další messengery, s nimiž si poradí, včetně stále ještě poměrně exotického Messengeru Lite. Přesto však platí, že do pohodlnosti někdejšího OS10 verze má androidová verze Hubu stále daleko. U messengerů třetích stran ještě pořád nedokáže korektně zobrazovat odeslané zprávy a pro náhled na ně je třeba z Hubu odejít d prostředí dedikované aplikace. Oproti všem přístrojům se skrytou nebo softwarovou klávesnicí navíc zmizela možnost vyvolat Hub gestem prstu od spodního okraje displeje. Spolehnout se tak musíte na klasickou cestu místění zástupce aplikace na pracovní plochu, což jednak zbytečně zabírá místo a jednak to psychologicky vyčleňuje Hub z výčtu nedílných součásti operačního systému a dělá z něj obyčejnou aplikaci. Využíval jsem ho proto automaticky výrazně méně než na zbylých ostružinách. Řada uživatelů si jeho spuštění proto nastavuje na Convenience Key coby jediné jeho možné logické využití.

 

KeyOne samozřejmě obsahuje i další klasické vymoženosti po kanadsku upraveného Androidu ve verzi 7.0. Stále tu tak nacházíme vyskakovací widgety skryté pod gestem přejetí přes ikonku aplikace – záležitost, kterou lze napodobit funkcionalitu 3D Touch na iPhonech. Na svém místě je také aplikace DTEK, která se stará o zabzpeční všech dat v telefonu. KeyOe se opět chlubí nálepkou nejbezpečnějšího telefonu s Androidem na plantě. Šifrování celého obsahu si uživatel v podstatě nemá šanci při běžném užívání všimnout. Až pohled do útrob odhalí, že je možné na uživatelské úrovni monitorovat přístup všech aplikací k jednotlivým součástem systému a dokonce se nechat upozornit na neobvyklou činnost jednotlivých programů. Osobně bych také ocenil vlastnost, kterou disponují nové Samsungy – vytvoření zaheslované části systému, do níž se nemůže dostat nikdo jiný než majitel telefonu. Snad se dočkáme v některé z příštích verzí.

 

V neposlední řadě ovšem nelze nezmínit ani funkci, kterou považuji za stěžejní u všech ostružin a leckteré recenze na ní rády zapomínají – bezchybné a propracované vyhledávání v celém obsahu přístroje. Stač jen začít psát na klávesnici a KeyOne začne ihned prohledávat všechny zvolené součásti systému i aplikací. To vše spojené í s textovými pokyny (volat kontakt, npsat zprávu kontaktu etc.) dělá z jakékoli komunikace bezkonkurenčně bleskový proces. Aspoň tedy na papíře.

Ve skutečnosti v tomto ohledu přináší KeyOne mírný krok zpět. Právě se u vyhledávání a textových příkazů projevuje největší minus nové ostružiny – její celková zpomalenost. U mnou testovanho přístroje často trvalo i několik vteřin, než telefon začne registrovat, že něco píšete. Často také kvůli tomu ani některé stisky kláves nezaregistroval. Záseky budete také pozorovat během spouštění datově náročných aplikací jako je Evernote nebo Facebook Messenger. Nejsem schopen odhadnout, zda KeyOne v tomto ohledu naráží na špatnou odladěnost systému, anebo jen průměrné hardwarové parametry. V Kanadě (nebo možná spíše v Číně) se rozhodli osadit nové BlackBerry chipsetem střední třídy Qualcomm Snapdargon 625 s výkonem procesoru 2 GHz, kterému sekundují pouhé 3 GB RAM. Ano, skutečně píšu pouhé. Telefon za 16 000,- by se neměl stydět nabídnout výkonnostní maximum, operační paměť této hodnoty už však představuje jen běžný standard. Pro milovníky benchmark to znamená skóre 54000 bodů v AnTuTu, a to skutečně není bůhvíco.

  

Není složité odhadnout, proč se k tomuto řešení tvůrci telefonu rozhodli. Právě skromné parametry v kombnaci s akumulátorem o kapacie 3505 mAh dává dohromady doslova neuvěřitelnou vytrvalost BlackBerry KeyOne. O víkendu můžete v klidu nechat nabíječku doma. I když jsem používal telefon jako svůj primární přístroj přístupu na internet, vydržel mi nabitý přesně 48 hodin. A i během pracovních dní se BlackBerry činil. Po dni s dvěma hodinami hovorů a třemi hodinami rozsvíceného displeje, permantní push kontrolou všech mailových i sociálních účtů jsem se vracel domů se 40 % zbývající kapacity. A co víc, výdrž lze prodloužit nejen aktivací úsporného režimu, ale také manuálním snížením rozlišení jednotlivých aplikací. Přiznám se však, že ani k jedné metodě úspory energie nesáhnul. Nebylo zkrátka potřeba. Zůstává však otázkou, zda by cílová skupina raději neobětovala pár hodin pohotovostní doby, než by byli nuceni pokaždé čekat několik vteřin na spouštění „životně“ důležitých aplikací.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a multimédia, zhodnocení

Nová ostružina BlackBerry KeyOne má definitivně rozlousknout kruciální otázku: patří hardwarovým klávesnicím na telefonech budoucnost, anebo se kanadsko-čínské konsorcium definitivně zařadí mezi cimrmanovské pionýry slepých uliček? Také to ukáže recenze možná sice ne nejlepšího, ale rozhodně nejoriginálnějšího telefonu letošního roku.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a multimédia, zhodnocení

Fotoaparát a multimédia – první foťák v Kanadě

O fotoaparátu BlackBery KeyOne šly po internetu hlasité zvěsti ještě před jeho uvedením. A není divu. Už jen samotná informace že nové BlackBerry bude používat navlas stejný snímač jako jeden z nejlepších fotomobilů Google Pixel měla explozivní potenciál. Vždyť v minulost jste s fotoaparáty v kanadských telefonech mohli používat možná tak jako kaleidoskop a hádat, co na fotografii je. To je samozřejmě velká nadsázka. I tak se ale nedá říct, že by v oblasti fotografování BlackBerry minulosti bůhvíjak excelovaly.

To se teď ale mění a to radikálním způsobem. Dovoluji si dokonce tvrdit, že se nová ostružina vyrovná absolutní fotografické špičce. To však platí pouze pro případy, kdy fotografujete během slunečného dne. V tu chvíli 12 Mpx snímač produkuje nezvykle živé a ostré fotografie, které mají jen někdy tendence přepalovat bílou barvu. Jakmile však vkročíte do místnosti, je lépe se zastavit na místě a totéž vtlouci do hlavy i fotografovaným objektům. Jakmile se zhorší světelné podmínky, trpí BlackBerry sklony k nedoostřování a jakýkoli pohyb se jeví jako rozmazaný. Velká škoda, že není přítomna optická stabilizace obrazu. Ta elektronická se sice snaží, co může, ale není jí to nic platné.

Jak fotí BlackBerry KeyOne

Nejmarkantnější je tento problém u videa, které můžete natáčet až ve 4K rozlišení o framerate 30 snímků (snížení na Full HD umožní snímkovací frekvenci zdvojnásobit, k dispozici je i filmových 24 snímků za sekundu). Stabilizace je sice schopná odfiltrovat drobný třas ruky, s kroky si ovšem neporadí.

Samotná fotoaplikace nabízí běžný standard. Manuální režim je sice důmyslně skrytý v nastavení, to ovšem běžnému uživateli příliš vadit nebude. Pro něj bude důležitější že BlackBerry i do automatického schématu přijalo možnost okamžitě kompenzovat expozici a “přisvítit” si ve standardním režimu trochu tmavé fotografie.

Závěr a konkurence

BlackBerry se novým KeyOne snaží přesvědčit přesvědčené. Ten, kdo hledal náhradu za svůj Bold, Q10 nebo Classic, teď má konečně alternativu. Nejsem si však jistý, zda kromě klasických „ostružinářů“ nabere kanadská společnost i nějaké nové zákazníky. Pro ctitele technologických vymožeností bude nejspíš KeyOne příliš neohrabaný, málo „multimediální“ a především hardwarově poddimenzovaný. Ctitelům klasických telefonních atributů, jako je dlouhá výdrž na jedno nabití nebo co nejsnazší možnosti komunikace bude dost možná připadat dost drahý.

Podle mého názoru ale 16 000,- není za podobný telefon nijak přestřelená cenovka. Dokonce bych řekl, že se jedná o vůbec první telefon od BlackBerry v posledních letech, který vstupuje na trh nepředražený. Nedovedu si totiž představit, co víc by mohli korporátní zákazníci chtít. Standardní operační systém, skvělé zabezpečení, kvalitní kancelářské vybavení, a především zcela bezkonkurenční výdrž – to vše BlackBerry nabízí. Jen mu už tradičně chybí velký marketing, aby to vše zabalené do atraktivního a mnohdy nad očekávání inovativního kabátku dokázalo prodat.

Budu přát BlackBerry hodně štěstí. O bláznivé snílky a vytrvalé bojovníky za vlastní ideály je totiž na světě značná nouze. Ve světě smartphonů o to spíš. Rád bych, aby BlackBerry vytrvalo a přivedlo na svět druhou generaci KeyOne s výkonnějším hardwarem, které bych si konečně mohl koupit a oslavit svůj návrat ke klasické klávesnici. Teď se to ale bohužel ještě nestane a obávám se, že podobně bude smýšlet řada dalších.

Co se nám líbí?Co se nám nelíbí?
 výdrž na jedno nabití mohutné tělo
klávesnice + inovace v ovládání slabý hardware
aplikace od BlackBerry

Nepřehlédněte

Diskuze

"Komentáře se nahrávají..."