Recenze Nothing Phone (2) – Průhledný telefon podruhé a lépe

• Nothing Phone (2) je očekávanou, druhou generací loňské prvotiny Carla Peie
• Dočkali jsme se opět velmi svébytného telefonu se zády, které se umí doslova rozsvítit
• Novinková generace se oproti předchůdci poměrně výrazně proměnila, a to hlavně zařazením
• Bude to na konkurenci stačit, nebo firma Nothing šlápla do prázdna?

Původní Nothing Phone (1) dorazil s obrovským očekáváním a uspěl jak u zákazníků, tak u odborné veřejnosti. Tento originální počin se setkal s úspěchem a velmi brzy se pak začalo mluvit o druhé generaci, která počátkem letošního července konečně dorazila. Na první pohled vypadá Nothing Phone (2) stejně, jako první generace, ale proměnil se poměrně výrazně a dočkali jsme se zajímavých novinek. Pojďme si ho tedy pořádně proklepnout.

Nothing Phone (2): specifikace

Konstrukce	kov a sklo, 162,1 × 76,4 × 8,6 mm, 201,2 g, zvýšená odolnost IP54
Displej	6,7, OLED, HDR10+, LTPO, 1- 120 Hz, 2412 × 1080 px, 20:9, jemnost 494 PPI
Operační systém	Android 13 + Nothing OS 2.0
Čipset	8jádrový, 3.0 GHz, Qualcomm Snapdragon 8+ Gen 1
Paměť	8/12 GB RAM, 128/256/512  GB úložiště, bez MicroSD slotu
Fotoaparát	dvojitý (50 Mpx hlavní + 50 Mpx širokoúhlý 114°), clona f/1.88 + f/2.2, OIS + EIS, PDAF, umělá inteligence, LED blesk; přední 32 Mpx, clona f/2.45
LTE	800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
Technologie	5G, Bluetooth 5.3, USB-C, NFC, Wi-Fi 6, GPS, NFC, čtečka otisků v displeji, čtečka tváře, stereo reproduktor, notifikační LED systém na zádech
Baterie	4 500 mAh, rychlonabíjení 45 W, bezdrátové nabíjení 15 W, reverzní nabíjení
Cena a dostupnost	od 15 490 Kč, červenec 2023

Balení stejné jako vloni, ale s jednou novinkou

Prodejní balení je prakticky stejné, jako vloni a opět tedy dostanete originální, velmi tenkou krabičku, která je z recyklovaného papíru a otevřete ji tak, že její boční část prostě a jednoduše odtrhnete. Nabíjecí adaptér v balení bohužel chybí, ale dostanete alespoň USB-C kabel, který má nově průhledný design konektorů, takže ladí s telefonem i špendlíkem na otevření SIM šuplíčku (ten má průhlednou část, za kterou se drží). Je to moc hezký detail, který rozhodně potěší a v balení dále najdete, kromě telefonu samotného, ještě doprovodnou literaturu.

Design na první pohled stejný, ale ve skutečnosti jiný

Vzhledově vypadá Nothing Phone (2) na první pohled úplně stejně, jako první generace. Má plochý, hliníkový rámeček s plastovými předěly, v nichž se nachází antény, poměrně výrazně zaoblené rohy a zcela plochý displej. Záda jsou pak kryta odolným sklem a pod nimi jsou vystaveny na odiv některé vnitřní části telefonu, stejně tak jako světelné rozhraní Glyph, tedy hlavní atrakce telefonu. A stejně jako vloni, i letos připomíná Nothing Phone svým tvarem iPhone a podobně působí i v ruce, což je samozřejmě obrovská pochvala.

Zaoblená záda jsou příjemná

Zpracování je naprosto precizní a za zmínku stojí i odolnost proti potřísnění vodou dle normy IP54. Ano, není to IP67 nebo IP68, ale pořád lepší než nic. Hlavní rozdíl oproti první generaci najdeme na zádech, respektive po jejich obvodu, kde je krycí sklo konečně zaobleno. To má naprosto zásadní vliv na to, jak se telefon drží v ruce a dopad to má pochopitelně pozitivní. Na rozdíl od první generace, nový Nothing Phone neřeže do dlaně a ani při delším držení nebude v ruce působit nepříjemně. A když ho položíte zády na stůl, konečně ho zvednete bez větší námahy.

Průhledná záda jsou velmi odolná proti ulpívání otisků prstů, nijak zásadně nekloužou a celkově je konstrukce novinky opravdu na výši. Za zmínku stojí i vnitřní rámeček, který je stejně tlustý (respektive tenký) po celém obvodu displeje a o něco tenčí než vloni. Průstřel se selfie kamerkou se přestěhoval z levého horního rohu do středu displeje a snímač otisků prstů je opět integrovaný přímo v displeji. Je velmi přesný, rychlý a nebyly s ním žádné, byť i sebemenší potíže.

Displej se zvětšil a přidal na výbavě

Zatímco první telefon z dílen Carla Peie nabízel displej s úhlopříčkou 6,55 palce, u novinky byl nasazen větší panel s úhlopříčkou 6,7 palce. Opět je postavený na OLED technologii, má FullHD+ rozlišení (2412 × 1080 pixelů) při poměru stran 20:9, podporuje standard HDR10+ a nabízí maximální obnovovací frekvenci 120 Hz (240 Hz při dotyku). Nově je ale doplněný o LTPO technologii, což znamená, že umí obnovovací frekvenci plynule přizpůsobit zobrazenému obsahu, tak jak to umí většinou jen vlajkové telefony.

Pokud nebudete chtít nechat nastavení frekvence na telefonu, lze natvrdo zapnout buď 60 nebo 120 Hz, nicméně rozhodně by byla škoda nenechat LTPO technologii dělat svou práci. Displej si rozhodně zaslouží pochvalu co se barevného podání týče, které je opravdu výborné a k dispozici budete mít dva režimy zobrazení barev – Živé a Standardní. První možnost nabízí syté, výrazně saturované odstíny a druhá je pak naopak lehce stáhne, takže obraz připomíná spíše IPS panely a u obou režimů si pak můžete ještě manuálně upravit teplotu barev.

Skvělý jas a bezproblémová čitelnost

No a pak tu máme jas, který patří mezi nejlepší v branži. Při automatické regulaci se může jas na přímém slunci vyšplhat až na 1 000 nitů, což znamená naprosto bezproblémovou čitelnost i nyní, v horkých, letních dnech plných ostrého sluníčka. Výrobce uvádí, že maximální jas se může za určitých okolností vyšplhat až na 1 600 nitů a tomu není důvod nevěřit, protože zde osazený panel jím vskutku nešetří. Jemnost obrazu je pak zcela dostatečná, dosahuje na hodnotu 394 ppi a kontrastní poměr panelu čítá 1,000,000:1.

Systém

Nothing Phone (2) běží na systému Nothing OS 2.0, který je v centru dění skoro všech propagačních akcí. Jedná se o takřka čistý Android s poměrně unikátní nadstavbou, která staví hlavně na speciálním, tečkovaném fontu a celkově minimalistickém pojetí většiny prvků. Dobrou zprávou je, že je systém opravdu skvěle odladěn, funguje bez jakýchkoliv záseků a umí být i velmi, velmi praktický. Zvládá rozpůleno obrazovku, lze ho ovládat gesty a míra personalizace je přesně taková, na jakou jsme u čistého Androidu zvyklí. Tedy ne zbytečně přehnaná, ale dostatečná.

Česká mutace systému Nothing OS 2.0 ale není, stejně jako vloni, zcela ideálně přeložena do našeho rodného jazyka a systém tak působí lehce nekonzistentním dojmem. V nastavení lze najít několik položek bez překladu a docela mi vadilo, že líbivý, tečkovaný font systému pořád neumí diakritiku. To znamená, že když nějaké slovo, které by bylo jinak celé vyvedeno v tomto fontu, obsahuje písmeno s háčkem, tak to je vyvedeno v klasickém fontu. Těchto oblastí ale naštěstí moc není a ve finále si toho všimnete jen občas.

Chtělo by to trochu péče

Při prvním puštění si můžete vybrat mezi domovskou obrazovkou Nothing a klasickou z Androidu, no mějte na paměti, že zpětně už svou volbu změnit nemůžete. Na druhou stranu, domovská obrazovka Nothing je vlastně jen kombinaci nových widgetů, složek s aplikacemi a monochromatických ikon a ve finále si ji můžete zcela přetvořit k obrazu svému. Personalizace domovské obrazovky je výborná a je možné měnit mřížku aplikací (4 nebo 5), zapnout nebo vypnout štítek aplikací a také panel hledání ve spodní části.

Specialitou systému jsou monochromatické ikony, jejichž aktivace standardní ikony trochu zmenší a převrátí je do monochromatického podání. Dle slov Nothingu má tento prvek eliminovat rušivé vlivy z barevných ikon, nicméně ve finále dělá přesný opak. Systém totiž neumí převrátit do tohoto podobenství všechny ikony, ale jen několik vybraných a stane se tedy to, že mezi desítkou minimalistických a stylových černobílých ikon se budou jako pěst na oko vyjímat barevné ikony, které systém nekonvertoval.

Nové widgety

Dalším zajímavým prvkem jsou widgety Nothing, které mají tu zvláštnost, že umí zobrazit více vrstev, mezi kterými lze listovat. Například widget počasí zobrazuje piktogram toho, že je slunečno a scrolováním se lze dostat na informace o aktuálních stupních či jak má být v noci. Opět je ale vidět, že by tyto widgety potřebovaly o trochu více péče. Například widget, který má zobrazovat datum, den a počasí, má zobrazovat také události z kalendáře. Jenže to bohužel nedělá a zamrzí i to, že na tomto widgetu je piktogram vyvedený v onom tečkovaném fontu, ale text už ne.

Tak se opět děje jen v české mutaci a anglická zobrazuje celý widget tečkovaně. Dalším příkladem je široký widget s počasím, který nelze roztáhnout na celou šířku displeje v případě, když zvolíte mřížku s pěti aplikacemi. Hodně zajímavý je pak Always-On displej, který se inspiroval u Applu a vlastně se jedná o zamykací obrazovku, která je ztmavená na maximum a zobrazí se na ní jen datum, čas, případné notifikace a vámi zvolené widgety. Ano, na zamykací obrazovku lze přidávat widgety, což je pozitivní věc a k dispozici jsou widgety počasí, hodin a rychlého nastavení.

Možnosti nastavení Always-On displeje jsou ale velmi omezené a vlastně je možné ho buď zapnout, vypnout, nebo nastavit časový úsek, ve kterém bude aktivní. Kolem a kolem mě systém Nothing OS 2.0 ve finále bavil a zvykl jsem si na něj, ale rozhodně by potřeboval ještě nějakou tu péči, protože ideální dotažený rozhodně není. Všechny neduhy jsou ale prvky, které může výrobce poměrně snadno napravit.

Rozhraní Glyph

Unikum telefonu Nothing Phone (2) je světelné rozhraní Glyph nacházející se na jeho zádech. To nově obsahuje rovnou 33 samostatných zón namísto loňských 12, a ačkoliv je rozloženo skoro stejně, jako u první generace, nabízí mnohem více možností nastavení a personalizace. Toto osvětlení umí svítit do rytmu vámi zvoleného vyzvánění (každému kontaktu lze přiřadit jiné vyzvánění) a k dispozici je i jednoduchá aplikace pro tvorbu vlastních vyzvánění s vlastními světelnými efekty. Jedou z hlavních novinek jsou pak notifikace Essential.

Pokud některé z aplikací přiřadíte tento typ notifikace, tak se při příchozí události rozsvítí světelná trubice v pravém horním rohu a ta nezhasne, dokud si notifikaci nevyzvednete. Jedná se o skvělý a notně praktický prvek, ale nebylo by od věci, kdyby bylo možné každé aplikaci přiřadit v rámci notifikací Essential jinou světelnou oblast. Takže zatímco WhatsApp by například rozsvítil onu pravou horní trubici, Messenger by naopak rozzářil středový segment nebo jiný, který byste si zvolili. Je to ale opět věc, kterou může výrobce dodat někdy později, přes aktualizaci.

Praktické světelné prvky

Glyph umí i nadále zobrazovat průběh nabíjení, a to spodní trubicí u konektoru (do telefonu je nutné šťouchnout) a nově zobrazuje také zesilování a zeslabování. Specialitou je pak zobrazení odpočtu přes nativní aplikaci Časovač Glyph, což je výborná věc a nově umí systém ukázat také odpočet času v rámci aplikace Uber. Když si přes Uber objednáte odvoz a telefon položíte displejem dole, Glyph rozsvítí jednu svou část a ta bude ubývat podle toho, jak se bude objednaný vůz blížit. Dá se předpokládat, že časem přibude podpora pro více aplikací.

Neschází ani funkce Flip to Glyph, která vypne po otočení telefonu displejem dole veškeré zvukové notifikace (i vibrace) a o všem vás bude informovat jen světelné rozhraní. Celkově je Glyph dotaženější než vloni, umožňuje výraznější personalizaci a lze si s jeho nastavením více vyhrát, což je rozhodně pozitivní. Ano, není to úplně prvek, bez kterého by nešlo přežít, nicméně je to velmi příjemný aspekt a osobně jsem si na něj velmi rychle zvykl a využíval jsem ho prakticky naplno.

Výkonnostně vlajkám na dostřel

Zatímco vloni byl Nothing Phone (1) co do výkonu čistě střední třídou, nová generace se v tomto směru posunula do vod odlehčených vlajek. Pohání ji totiž Snapdragon 8+ Gen 1, který se ještě nedávno producíroval právě ve vlajkových telefonech, a ačkoliv jsem byl k této volbě ze začátku spíše skeptický, opak je nakonec pravdou. Telefon může výkon rozhazovat plnými hrstmi, v klidu rozhýbe na nejvyšší detaily veškeré mobilní hry a výkonnostně opravdu nemá vůbec s ničím problém. To dokazuje i AnTuTu a skóre 1,02 milionu bodů, což je skoro jednou tolik, co vloni.

Obavy z nasazení tohoto procesoru jsem měl hlavně z důvodu vyšší produkce tepla, což se ale nakonec ukázalo jako liché a Nothing zvládl chlazení svého telefonu velmi dobře. Při normálním používání víceméně nehrozí, že by byla vyšší teplota jakkoliv patrná a výraznějšího zahřátí celého přístroje se dočkáte až při náročnějších činnostech (například déle trvajícím fotografování v horkém dni) nebo delším hraní her. Telefon se navíc nikdy nerozpálí tak moc, aby bylo nutné dávat ho z rukou kvůli tomu, že by byla produkce tepla nepříjemná.

Výdrž a nabíjení

Dalším prvkem, který rozhodně stojí za pochvalu, je výdrž. V nitru telefonu najdeme baterii s kapacitou 4 700 mAh, což sice není žádný velký zázrak, ale evidentně se povedla optimalizace, protože Nothing Phone (2) vydrží bez nabíjení zcela bez problémů den a půl. Jeden den dáte i při pořádné zátěži, přičemž když se budete krotit, dostanete se i na hranici dvou dnů. Výdrž je rozhodně nadprůměrná a to se dá opatrně prohlásit i o nabíjecím výkonu 44 W. To je oproti loňským 33 W poměrně solidní nárůst a v porovnání s předchůdcem je nabíjení opravdu rychlejší.

I tak to ale nakonec není žádná velká sláva a proklamovaných 55 minut potřebných na nabití na 100 % se dočkáte pouze v případě, že máte originální nabíječku Nothing (stojí 899 korun). S nabíječkami třetích stran si telefon bohužel moc nerozumí a nabití na 100 % prostřednictvím nabíječky z notebooku Dell, která má výkon 65 W, trvalo nekonečných 98 minut. Nabíjení zkrátka není nejsilnější stránkou této novinky, ačkoliv body k dobru rozhodně získává přítomností bezdrátového nabíjení (15 W) a reverzního bezdrátového nabíjení (5 W).

Naměřené časy nabíjení

• 0 až 25 % – 21:25
• 0 až 50 % – 43:59
• 0 až 75 % – 01:07:20
• 0 až 100 % – 01:38:45

Fotoaparát opět v režii dvou objektivů

První Nothing Phone měl velmi schopný fotoaparát s rozlišením 50 + 50 Mpx a stejné rozlišení nabízí i sestava nové generace. Na první pohled se tedy nic nezměnilo, ale původní, hlavní čip Sony IMX766 nahradil modernější a schopnější senzor Sony IMX890. Opět neschází optická stabilizace obrazu, systém PDAF a druhý objektiv ukrývá ultra-širokoúhlý snímač Samsung JN1, jenž má rozlišení 50 Mpx a ten je tedy stejný, jako vloni. Tato kamerka je doplněna o automatické ostření a umí pořizovat makro snímky.

• Primární snímač: 50 Mpx, f/1.9, 24 mm, 1/1.56″, 1.0µm pixely, OIS, PDAF
• Ultra-širokoúhlý fotoaparát: 50 Mpx, f/2.2, záběr 114˚, 1/2.76″, 0.64µm pixely, automatické ostření
• Selfie kamerka: 32 Mpx, f/2.5, 1/2.74″, 0.8µm pixely

Jaký je Nothing Phone (2) fotograf?

Velmi dobrý, stručně řečeno. Primární fotoaparát odvádí výbornou práci a produkuje příkladně ostré a detailní snímky s minimem šumu. Podání barev je velmi reálné a jen lehce přitažené tak, aby byly fotografie líbivé, což opravdu jsou. Výsledné snímky působí přirozeně, nejsou přeostřené a je vidět, že postprocessing není nijak zásadně agresivní. Fotoaparát pořizuje snímky v rozlišení 12,5Mpx, nicméně lze fotografovat i v plných 50 megapixelech, což ale nedává smysl, protože se nijak zásadně lepších výsledků nedočkáte (jen datově náročnějších).

Nothing Phone (2) nemá žádný dedikovaný snímač vyhrazený hloubce ostrosti, takže o rozmazání pozadí u portrétů obstarává software. A dělá to velmi dobře. Fotografované objekty jsou dobře odděleny od pozadí a výsledky působí ve většině případů přirozeně a nenásilně. Ultra-širokoúhlý objektiv má jen průměrný záběr 114˚, nicméně výsledné snímky jsou povedené a rozhodně se řadí k nadprůměru. Míra detailů je nadprůměrná, šum nízký, žádné dramatické rozostření po okrajích se nekoná a podání barev takřka odpovídá realitě.

Díky tomu, že má ultra-širokoúhlý objektiv automatické ostření, můžete s jeho pomocí pořizovat makro fotografie, které jsou opět výborné. Snímky obsahují spoustu detailů, jsou ostré a vše je hezky vykresleno. Chválit budu i noční fotografie, které jsou opět povedené a rozhodně doporučuji fotografovat s nočním režimem. Ten při špatném světle snímky výrazně prosvětlí, ale většinou ne moc a nijak dramatická není ani většinou typická saturace do žluta. I při špatných světelných podmínkách se dočkáte detailních a bez problémů použitelných snímků.

Noční snímky a Glyph

Samotný noční režim se aktivuje přepínačem, který se v hledáčku fotoaparátu objeví v případě, když telefon detekuje horší světelné podmínky. Jinak ho zapnout nelze. V noci lze fotografovat také za asistence světelného rozhraní Glyph, které umí dodat scéně docela zajímavý nádech. Neosvětluje tak intenzivně, jako vestavěný LED blesk a snímky mají takovou komornější atmosféru. Aby to ale nevypadalo, že se bude jen chválit, tak teď se bude vytýkat. Největší problémem fotoaparátu je zoom, který je prostě a jednoduše špatný.

Hlavní fotoaparát má dedikovaný přepínač na 2násobné přiblížení, které je velmi slušné a při jeho použití se dočkáte solidních výsledků. Pak už jde ale kvalita poměrně rychle dole a maximální, 10násobný zoom je bídný. Fotografie postrádají ostrost, jsou plné šumu a je evidentní, že software dělá co může, ale použitelné výsledky vykouzlí jen velmi zřídka. Vzhledem k vyšší ceně telefonu by nějaký rozumný a použitelný zoom chybět neměl, například formou teleobjektivu a doufám, že se na to Nothing u příští generace, pokud vznikne, zaměří.

Fotoaplikace má občas vlastní hlavu

A trochu si postěžuji také na aplikaci fotoaparátu, která mi poměrně často dělala jednu nepříjemnou věc. Když jsem pořídil fotografii a rychle přepnul například na zoom nebo jiný režim, čas od času se stalo, že se fotografie neuložila. Prostě a jednoduše zmizela. Na druhou stranu to není nic, co by nenapravila aktualizace. Selfie kamerka s rozlišením 32 Mpx pořizuje obstojné snímky s vysokou mírou detailů, nicméně má tendenci, hlavně v horších světelných podmínkách, až moc retušovat a můžete se dočkat nepřirozeně, až uměle působícího obličeje.

Co se týče videí, telefon zvládá maximálně 4K záznamy při 60 snímcích za vteřinu (fps), prostřednictvím obou snímačů a v doprovodu elektronické stabilizace obrazu. Výsledná kvalita je víceméně bez připomínek a videa jsou detailní, příkladně plynulá a s minimem šumu. Selfie kamerka pak nabízí videa v rozlišení 1080p při 30 fps.

Jak fotí Nothing Phone (2)?

Ukázka: noční snímky (noční režim zapnutý / vypnutý)

Ukázka: snímky s rozhraním Glyph

Ukázka: ultra-širokoúhlé snímky

Ukázka: zoom 10×

Ukázka: makro snímky

Závěr recenze Nothing Phone (2)

Nothing Phone se v druhé generaci posunul zase o kus dál a je ve spoustě oblastí lepší než generace první. Má kvalitnější a větší displej, propracovanější světelné rozhraní Glyph, o něco vyšší výdrž, lepší fotoaparát a mnohem, mnohem vyšší výkon. Nově už to není telefon střední třídy, ale odlehčená vlajka a tomu odpovídá také výrazně vyšší cena. Základní konfigurace (8 + 128 GB) stojí 15 490 korun, prostřední specifikace osazená kombinací 12 + 256 GB vyjde na 17 299 korun a za vrcholný model (12 + 512 GB) si Carl Pei řekne o 19 990 korun.

Tak jako tak, Nothing Phone (2) je výtečný telefon, který sice už nedisponuje tak výrazným wow efektem, jako první model, ale pořád umí vzbudit pozornost. Jeho kladné stránky jsou jasné, a co se týče nedostatků, tak jeden z hlavních vidím v nedotaženém systému. Ten by potřeboval ještě trochu péče, které se ale může s následujícími aktualizacemi dočkat. Jako další negativa vnímám v prodejním balení absentující nabíjecí adaptér, ne zrovna nějak extra rychlé nabíjení a také podprůměrný zoom.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
design a zpracování	systém by potřeboval více péče
rozhraní Glyph	pomalé nabíjení
výborný displej	v balení chybí nabíječka
kvalitní fotoaparát	špatný zoom
vysoký výkon i výdrž na baterii