Čína předběhla Elona Muska. Jako první schválila mozkový čip pro běžné pacienty

Historický milník pro neurotechnologie

Když se mluví o mozkových implantátech, většina lidí si vybaví Neuralink Elona Muska. Tentokrát ale přichází největší průlom z Číny. Tamní regulátor jako první na světě schválil podobný systém pro běžné klinické využití.

Zařízení s označením NEO vyvinula společnost Neuracle Technology společně s prestižní univerzitou Tsinghua. Implantát má velikost mince a lékaři jej nevkládají přímo do mozkové tkáně, ale pod lebeční kost na blánu pokrývající mozek.

Právě tento způsob zavedení patří mezi hlavní výhody systému NEO. Oproti hlubším implantátům je méně invazivní, snižuje riziko poškození mozkové tkáně a podle odborníků mohl přispět také k rychlejšímu schválení technologie.

Pacient po letech znovu psal

Prvním pacientem se stal devětatřicetiletý Dong Hui, který po autonehodě před šesti lety ochrnul od krku dolů. Samotná operace trvala přibližně 90 minut, skutečná léčba ale pokračovala dlouhými měsíci rehabilitace.

Součástí terapie byla robotická rukavice ovládaná mozkovými signály. Implantát zachycoval aktivitu mozku, počítač ji převáděl na povely a pacient díky tomu postupně znovu trénoval základní pohyby ruky i prstů.

Po jedenácti měsících rehabilitace dokázal Dong Hui znovu uchopovat běžné předměty a také psát. Podle jeho slov bylo právě první napsání vlastního jména jedním z nejsilnějších okamžiků od osudové nehody.

Nejde o čip na celý život

Na rozdíl od některých konkurenčních projektů nemá implantát NEO nahrazovat pohyb trvale. Jeho úkolem je podpořit obnovu nervových drah během rehabilitace. Po dokončení léčby lékaři zařízení z těla opět vyjmou.

Technologie je určena lidem ve věku od 18 do 60 let s ochrnutím po poranění míchy. Zranění musí být starší než jeden rok a zdravotní stav pacienta stabilizovaný alespoň šest měsíců po ukončení léčby.

Právě schválení pro běžnou klinickou péči představuje největší milník. Mozkové implantáty se sice testují už řadu let, ale NEO je prvním invazivním systémem, který získal povolení pro širší využití mimo klinické studie.

Čína získává významný náskok

Čínská vláda považuje rozhraní mozek–počítač za jednu z klíčových technologií budoucnosti. Vedle kvantových počítačů nebo humanoidních robotů do něj investuje značné prostředky a připravuje jeho širší využití ve zdravotnictví.

Podle agentury Reuters stojí za rychlým postupem kombinace státní podpory, pružnější regulace i rozsáhlých klinických studií. Právě díky tomu by se podobné implantáty mohly v čínských nemocnicích rozšířit během několika let.

Neznamená to, že by Neuralink nebo další západní společnosti prohrály závod o mozkové implantáty. Čína ale jako první dokázala převést tuto technologii z experimentálních studií do běžné zdravotní péče, což je pro celý obor zásadní krok vpřed.

Zdroje:

• autorský text / Mobilizujeme.cz
• Technology Review