Allegro
Allegro

Recenze Lenovo Vibe P1: český ideál

Lenovo konečně dalo mobilnímu telefonu součást, po které uživatelé dlouho volali – opravdu velkou baterii. Platí za to daň větších rozměrů, ale mnoho dalších mínusů neukrývá. Přesvědčí Lenovo Vibe P1 i tradičně skeptické české uživatele?

Laskavý čtenář promine drobou nadsázku v titulku. Nejen čeští uživatelé samozřejmě dokážou výrobce svými rýpavými komentáři na adresu jejich smartphonů potrápit. Výčitky jako například „Proč to radši neudělali o pár milimetrů silnější a nepřidali tomu na baterii,“ nebo „K čemu tisícimegapixelový foťák, když s tím ani nedojdu z práce domů,“ poznává asi každý, kdo někdy zabrousil na česká fóra o mobilních telefonech. Lenovo svým modelem Vibe P1 míří přesně na tuto skupinu zákazníků. Nabízí stejně velkou baterii jako leckterý tablet a přitom nedělá ostudu ani svými dalšími funkcemi. Hned několikrát jsem si během recenze uvědomil, že kdyby na mě nové Lenovo přeci jen nebylo příliš velké, neviděl bych důvod, proč si kupovat jakýkoli jiný telefon. Ale popořádku.

Lenovo Vibe P1: specifikace

Konstrukce plast, 153 x 76 x 9,9 mm, 187 g
Displej 5,5″, IPS LCD, 1920 x 1080 px, jemnost 401 ppi
Operační systém Android 5.1 Lollipop + nadstavba
Procesor 8 jádrový, 1,5 GHz, Qualcomm Snapdragon 615
Paměť 2 GB RAM, úložiště 32 GB + microSD karty
Fotoaparát 13 Mpx, blesk, Full HD video + přední 5 Mpx
Technologie LTE, dual SIM, Bluetooth 4.1, Wi-Fi, GPS, rychlonabíjení
Baterie 5 000 mAh
Cena a dostupnost ?, listopad 2015

Design a zpracování: nuda z nutnosti

Jen málokdy se v našich recenzích věnujeme obsahu balení, v němž telefon přijde od výrobce. Většinou totiž není příliš o čem mluvit. Ne tak v případě Lenova Vibe P1. Kromě obligátního telefonu a rychlonabíječky zde totiž nacházíme i tradiční „lenovovské“ bonusy. Jak už se u čínské značky stalo zvykem, obdrží zákazník také folii na displej (na rozdíl od jiné čínské konkurence nechává Lenovo čistě na uživateli, zda ji nalepí, či nikoli) nebo průhledný bumper na boky a záda. V něm telefon naštěstí skvěle drží, což u všech telefonů Lenovo nebývá pravidlem.

Kromě příslušenství z kategorie „estetika“ zaujme v balení ještě jeden drobný černý špalíček. Gumový kvádr ukrývá redukce z microUSB samce na USB samici. Důvtipný čtenář už tuší. Ano, olbřímí kapacitu akumulátoru Vibe P1 lze využít jako přenosnou powerbanku. A skutečně to funguje: zkusmo jsem k čínskému přístroji připojil iPhone 6s – nabíjel se rychlostí 1 % za cca tři minuty. Za to patří Lenovu velký dík. Řada uživatelů totiž funkci OTG na svých telefonech (ano, Lenovo skutečně není jediné, kdo něco podobného nabízí) mnohdy nevyužijí právě proto, že jim schází příslušenství a nedostanou se k tomu si ho zakoupit. A přitom stačí tak málo.

I samotný design telefonu jakoby křičel: tady nejsme na výstavě, jde se do práce. Designové výstřelky byste hledali marně – za největší „úlet lze považovat… vlastně ani nevím co. Černý kvádr vzdáleně připomínající zvětšený Samsung Galaxy S4 je totiž vysloveně nudný a čistě účelný. To dokresluje přítomnost stavové diody a extrémně hlasitého reproduktoru pod jednou ze dvou výdechů na spodní straně přístroje. Škoda jen, že mu kromě hlasitosti nedal výrobce do vínku také kvalitní zvuk. Tranzistorový jekot totiž možná řada uživatelů raději vymění za tichý mód s vibracemi. Škoda – ty totiž paradoxně příliš v kapse cítit nejsou. O to více však ucítíte samotný telefon. Ano, je sice kovový a dílenské zpracování příkladné. Váží ale nepřehlédnutelných 186g. To v kombinaci s jeho 15cm výškou a 1cm tloušťkou dává dohromady telefon, který se jen tak do nějaké kapsy nevejde a každé sako tahá k jedné straně. Proto jedno doporučení: oblepte jej přiloženými foliemi a noste v tašce.

Pracovní zaměření podtrhuje i čtečka otisků prstů ukryta v domovském tlačítku. Asi nejsem jediný, kdo by ji v této cenové kategorii klidně bez pozdvihnutí obočí postrádal. Jedním dechem ovšem musím dodat, že se Lenovu skutečně povedla. Její rychlost a přesnost bych přirovnal k iPhone 6 – na model 6s nebo třeba zadní čtečku Honor 7 přeci jen ještě v rychlosti i toleranci ztrácí. Na rozdíl od jablečných výrobků ovšem k odemknutí telefonu není potřeba domovské tlačítko tisknout – stačí jen položit prst na čtečku. Za to má Vibe P1 kladné body.

Ty se však hned odečtou, když zjistíte, kolik prstů si Lenovo pamatuje: pouze dva. Asi každý proto nechá telefon zapamatovat si své palce a rozloučí se s odemykáním přístroje ležícího na desce stolu ukazováčkem. Nic naplat: čtyři paměťové pozice jsou dnešní minimum. Vysloveně komicky proto působí tento propagační text výrobce: Vibe P1 dokáže poznat i více otisků prstů, takže si telefon mohou půjčovat důvěryhodní členové vaší rodiny a přátelé.

Pokud už ovšem telefon někomu půjčíte, nechte mu v něm raději svou SIM kartu. Pro přístup ke slotům na svě nanoSIM a jednu microSD o velikosti až 128 GB je totiž potřeba odloupnout horní plastovou část zadního krytu – podobně jako třeba u BlackBerry Passport. To jde ovšem opravdu ztuha a ještě o něco složitější je kryt na místo zase vrátit. Osobně mi to vždy trvalo několik minut.

Displej, prostředí, baterie – Lenovo se polepšuje

Displej Vibe P1 na první pohled prozradí, že se nesetkáváme s žádnou vlajkovou lodí. Ne snad že by byl vysloveně špatný – to v žádném případě. Full HD rozlišení je pro 5,5 palcový zobrazovač naprosto optimální a s pozorovacími úhly také žádný problém nebyl. Jen barvy ujíždějí výrazně do teplých odstínů, což výrazně škodí zobrazení bílé a ani rozsah jasu není něco, čím by se Lenovo mohlo chlubit. Naštěstí aspoň první výtku lze částečně eliminovat – barevné parametry lze personalizovat a Vibe P1 disponuje dokonce dvěma režimy pro čtení ve tmě – jeden displej ztmaví na minimum, k němuž se uživatel normálním nastavením nedostane, druhý pak z obrazu vyfiltruje modrou barvu. Škoda jen, že ani k jednomu z nich se nedá dostat rychlou volbou a noční čtenáři musejí pátrat v menu.

Kdo zná telefony Lenovo, zarazí ho hned po zapnutí na Androidu 5.1 ve Vibe P1 jedna věc: že by se v Lenovu poučili a opustili čínský launcher, který řadí nainstalované aplikace na plochy? Kde se tu vzal klasický seznam aplikací? Rozuzlení přichází záhy: Vibe P1 umožňuje vybrat si, kterou variantu preferujete. Konečně na tento elementární nápad někdo přišel!

 

A není to jediná příjemná inovace, jíž prostředí Vibe P1 nabízí. Klasikou už se u Lenova staly Chytré scény, tedy jakési pokročilé časované profily. Stejně tak lze v rámci nastavení chování telefonu nechat přístroj automaticky zapínat a vypínat. Celé prostředí pak lze personalizovat podle toho, zda jste doma nebo v práci – telefon nabízí dvě oddělená a heslem chráněná prostředí.

 

Ještě než však začnete objevovat taje softwarové výbavy, odinstalujte bloatware. Kvůli skrytému seznamu aplikací u Vibe P1 neruší tolik jako u jiných modelů, stejně však asi není důvod, proč mít v telefonu čínský UC Browser nebo demoverze různých her. Naopak se připravte na instalaci kalendáře nebo mailového klienta – ty tu na rozdíl od velmi vítaného Evernote a plné verze WPS Office schází.

 

Hardwarová výbava Lenova Vibe P1 odpovídá střední třídě. O pohon se stará 64bitový Snapdragon 615 v kombinaci s 2 GB RAM, což dnes znamená ve světě androidu naprosto průměrnou hodnotu – během normálního používání v operační paměti často zbývalo jen 300 MB volného místa. To vše dohromady dává hodnotu v benchmarku AnTuTu 36 000 bodů, což na vlajkové lodi dneška ani včerejška nestačí ani zdaleka. Nad průměr vyčnívá pouze vnitřní kapacita 32 GB – osobně jsem proto paměťové karty ani nevyužíval. Překvapí také podpora NFC, zamrzí naopak absence LTE pásma 900 MHz. Kromě toho se testovaný kus občas potýkal se zvláštním bugem, kdy tvrdošíjně odmítal stáhnout notifikační lištu a pomohl až restart.

To vše ale bledne před olbřímí kapacitou baterie, kterou Vibe P1 nabízí. Rovných 5000 mAh je kapacita, jíž se může těšit jen nemnoho přístrojů (na českém trhu jen očekávaný Asus Zenfone Max). A výdrž tomu plně odpovídá. Perný den s množstvím telefonátů, displejem zapnutým po dobu čtyř hodin, dvěma push synchronizovanými mailovými účty a na pozadí aktivními účty Facebooku a Twitteru zakončovalo Lenovo s kapacitou 60 % baterie po 15 hodinách. To vše ještě s trvalo zapnutou Wi-Fi, Bluetooth a GPS. Ve víkendovém klidovém režimu zase telefon překvapoval ukazatelem stavu baterie, který vydržel na 100 % celých pět hodin. Tomuto výkonu se z přístrojů, které jsem testoval, vyrovnal jen Microsoft Lumia 640 XL. Rychlonabíječka pak dovede tento zběsilý akumulátor nabít za hodinu a půl, což je bezesporu na danou kategorii skvělý výsledek. Pokud by vám však ani maratonská výdrž nestačila, nabízí Lenovo možnost přepnout přístroj do režimu „hloupého telefonu“. To se provádí posunem jezdce na levém boku telefonu, jehož fukce nelze personalizovat. V takovém stavu by mělo Lenovo vydržet celý pracovní týden – ovšem pouze s přístupem k hovorům, zprávám, kalendáři, budíku, rádiu a kalkulačce.

Fotoaparát a multimédia – raději si to namalujte

I na tak vyváženém telefonu se někde šetřit muselo. V případě Lenova Vice P1 to bohužel odnesl fotoaparát. Na papíře vše vypadá v pořádku. Výrobce se chlubí 13 Mpx snímačem, dvoutónovým bleskem a rychlým ostřením. To vše je pravda – dokonce i včetně oné proklamované rychlosti. Jen obrazové výsledky tomu moc neodpovídají. Protože jsem nevěřil vlastním očím, zkusil jsem fotografie ze stejného místa konfrontovat i s výrazně staršími telefony, a i takové LG G2, jež koupíte za výrazně nižší cenu, porazilo Vibe P1 na hlavu. Kde je problém?

V první řadě právě ve zmiňovaném ostření. Telefon sice zaostří rychle, ne vždy však úspěšné. Čím více klesá intenzita světla, tím spíš se dílo nepodaří. Obrázky navíc mají často sklon připomínat spíše olejomalby. Úroveň detailů je tragická, barvy nepřirozené a ani počet funkcí uživatele nenadchne. Aplikace nabídne jen několik barevných filtrů, možnost fotit panorama a k tomu návdavkem HDR. Vzhledem k už proklamovaným (ne) schopnostem fotoaparátu bych o jeho použití vůbec neuvažoval. Očekávaný větší dynamický rozsah se nedostavuje, výsledkem jsou pouze vyžrané fotografie nepřirozených barev. Kladně se dají hodnotit snad jen poměrně dobré výsledky za použití blesku a kvalita videozáznamu.

Snímky pořízené s telefonem

 

Použití telefonu jako kamery pak nahrává i relativně povedený přehrávač, který umí pracovat ve zmenšeném okně a pořizovat z přehrávaného filmu screenshoty.

Závěr a zhodnocení

Je tedy Lenovo Vibe P1 skutečně ideální telefon? Do jisté míry ano. Ale jen pro některé uživatele. Co by měli splňovat? Neměli by moc fotit, měli by využívat služeb jiného operátora než Vodafone (to kvůli chybějícímu LTE 900 MHz) a neměli by moc dát na design. Tráví podobní uživatelé také dlouhý čas mimo zásuvku? Tím lépe! Odpověděli-li jste 3x ano, utíkejte pro nové Lenovo do obchodu. Nabídne totiž kvalitní škálu funkcí a ještě třeba i odladěnou čtečku otisků. Pokud máte ale u jakéhokoli bodu pochyby, zkuste raději něco jiného. Lépe vybavených telefonů totiž najdete i mezi loňskými a předloňskými modely přehršle.

Co se nám líbí? Co se nám nelíbí?
 výborná výdrž baterie  nemá LTE pásmo 900 MHz
 lze použít jako powerbanku  vyšší hmotnost
 povedená čtečka otisků prstů  horší fotoaparát
 nestojí moc

Nepřehlédněte

Diskuze

"Komentáře se nahrávají..."
Allegro

Recenze Lenovo Vibe P1: český ideál

Lenovo konečně dalo mobilnímu telefonu součást, po které uživatelé dlouho volali – opravdu velkou baterii. Platí za to daň větších rozměrů, ale mnoho dalších mínusů neukrývá. Přesvědčí Lenovo Vibe P1 i tradičně skeptické české uživatele?

Laskavý čtenář promine drobou nadsázku v titulku. Nejen čeští uživatelé samozřejmě dokážou výrobce svými rýpavými komentáři na adresu jejich smartphonů potrápit. Výčitky jako například „Proč to radši neudělali o pár milimetrů silnější a nepřidali tomu na baterii,“ nebo „K čemu tisícimegapixelový foťák, když s tím ani nedojdu z práce domů,“ poznává asi každý, kdo někdy zabrousil na česká fóra o mobilních telefonech. Lenovo svým modelem Vibe P1 míří přesně na tuto skupinu zákazníků. Nabízí stejně velkou baterii jako leckterý tablet a přitom nedělá ostudu ani svými dalšími funkcemi. Hned několikrát jsem si během recenze uvědomil, že kdyby na mě nové Lenovo přeci jen nebylo příliš velké, neviděl bych důvod, proč si kupovat jakýkoli jiný telefon. Ale popořádku.

Lenovo Vibe P1: specifikace

Konstrukce plast, 153 x 76 x 9,9 mm, 187 g
Displej 5,5″, IPS LCD, 1920 x 1080 px, jemnost 401 ppi
Operační systém Android 5.1 Lollipop + nadstavba
Procesor 8 jádrový, 1,5 GHz, Qualcomm Snapdragon 615
Paměť 2 GB RAM, úložiště 32 GB + microSD karty
Fotoaparát 13 Mpx, blesk, Full HD video + přední 5 Mpx
Technologie LTE, dual SIM, Bluetooth 4.1, Wi-Fi, GPS, rychlonabíjení
Baterie 5 000 mAh
Cena a dostupnost ?, listopad 2015

Design a zpracování: nuda z nutnosti

Jen málokdy se v našich recenzích věnujeme obsahu balení, v němž telefon přijde od výrobce. Většinou totiž není příliš o čem mluvit. Ne tak v případě Lenova Vibe P1. Kromě obligátního telefonu a rychlonabíječky zde totiž nacházíme i tradiční „lenovovské“ bonusy. Jak už se u čínské značky stalo zvykem, obdrží zákazník také folii na displej (na rozdíl od jiné čínské konkurence nechává Lenovo čistě na uživateli, zda ji nalepí, či nikoli) nebo průhledný bumper na boky a záda. V něm telefon naštěstí skvěle drží, což u všech telefonů Lenovo nebývá pravidlem.

Kromě příslušenství z kategorie „estetika“ zaujme v balení ještě jeden drobný černý špalíček. Gumový kvádr ukrývá redukce z microUSB samce na USB samici. Důvtipný čtenář už tuší. Ano, olbřímí kapacitu akumulátoru Vibe P1 lze využít jako přenosnou powerbanku. A skutečně to funguje: zkusmo jsem k čínskému přístroji připojil iPhone 6s – nabíjel se rychlostí 1 % za cca tři minuty. Za to patří Lenovu velký dík. Řada uživatelů totiž funkci OTG na svých telefonech (ano, Lenovo skutečně není jediné, kdo něco podobného nabízí) mnohdy nevyužijí právě proto, že jim schází příslušenství a nedostanou se k tomu si ho zakoupit. A přitom stačí tak málo.

I samotný design telefonu jakoby křičel: tady nejsme na výstavě, jde se do práce. Designové výstřelky byste hledali marně – za největší „úlet lze považovat… vlastně ani nevím co. Černý kvádr vzdáleně připomínající zvětšený Samsung Galaxy S4 je totiž vysloveně nudný a čistě účelný. To dokresluje přítomnost stavové diody a extrémně hlasitého reproduktoru pod jednou ze dvou výdechů na spodní straně přístroje. Škoda jen, že mu kromě hlasitosti nedal výrobce do vínku také kvalitní zvuk. Tranzistorový jekot totiž možná řada uživatelů raději vymění za tichý mód s vibracemi. Škoda – ty totiž paradoxně příliš v kapse cítit nejsou. O to více však ucítíte samotný telefon. Ano, je sice kovový a dílenské zpracování příkladné. Váží ale nepřehlédnutelných 186g. To v kombinaci s jeho 15cm výškou a 1cm tloušťkou dává dohromady telefon, který se jen tak do nějaké kapsy nevejde a každé sako tahá k jedné straně. Proto jedno doporučení: oblepte jej přiloženými foliemi a noste v tašce.

Pracovní zaměření podtrhuje i čtečka otisků prstů ukryta v domovském tlačítku. Asi nejsem jediný, kdo by ji v této cenové kategorii klidně bez pozdvihnutí obočí postrádal. Jedním dechem ovšem musím dodat, že se Lenovu skutečně povedla. Její rychlost a přesnost bych přirovnal k iPhone 6 – na model 6s nebo třeba zadní čtečku Honor 7 přeci jen ještě v rychlosti i toleranci ztrácí. Na rozdíl od jablečných výrobků ovšem k odemknutí telefonu není potřeba domovské tlačítko tisknout – stačí jen položit prst na čtečku. Za to má Vibe P1 kladné body.

Ty se však hned odečtou, když zjistíte, kolik prstů si Lenovo pamatuje: pouze dva. Asi každý proto nechá telefon zapamatovat si své palce a rozloučí se s odemykáním přístroje ležícího na desce stolu ukazováčkem. Nic naplat: čtyři paměťové pozice jsou dnešní minimum. Vysloveně komicky proto působí tento propagační text výrobce: Vibe P1 dokáže poznat i více otisků prstů, takže si telefon mohou půjčovat důvěryhodní členové vaší rodiny a přátelé.

Pokud už ovšem telefon někomu půjčíte, nechte mu v něm raději svou SIM kartu. Pro přístup ke slotům na svě nanoSIM a jednu microSD o velikosti až 128 GB je totiž potřeba odloupnout horní plastovou část zadního krytu – podobně jako třeba u BlackBerry Passport. To jde ovšem opravdu ztuha a ještě o něco složitější je kryt na místo zase vrátit. Osobně mi to vždy trvalo několik minut.

Displej, prostředí, baterie – Lenovo se polepšuje

Displej Vibe P1 na první pohled prozradí, že se nesetkáváme s žádnou vlajkovou lodí. Ne snad že by byl vysloveně špatný – to v žádném případě. Full HD rozlišení je pro 5,5 palcový zobrazovač naprosto optimální a s pozorovacími úhly také žádný problém nebyl. Jen barvy ujíždějí výrazně do teplých odstínů, což výrazně škodí zobrazení bílé a ani rozsah jasu není něco, čím by se Lenovo mohlo chlubit. Naštěstí aspoň první výtku lze částečně eliminovat – barevné parametry lze personalizovat a Vibe P1 disponuje dokonce dvěma režimy pro čtení ve tmě – jeden displej ztmaví na minimum, k němuž se uživatel normálním nastavením nedostane, druhý pak z obrazu vyfiltruje modrou barvu. Škoda jen, že ani k jednomu z nich se nedá dostat rychlou volbou a noční čtenáři musejí pátrat v menu.

Kdo zná telefony Lenovo, zarazí ho hned po zapnutí na Androidu 5.1 ve Vibe P1 jedna věc: že by se v Lenovu poučili a opustili čínský launcher, který řadí nainstalované aplikace na plochy? Kde se tu vzal klasický seznam aplikací? Rozuzlení přichází záhy: Vibe P1 umožňuje vybrat si, kterou variantu preferujete. Konečně na tento elementární nápad někdo přišel!

 

A není to jediná příjemná inovace, jíž prostředí Vibe P1 nabízí. Klasikou už se u Lenova staly Chytré scény, tedy jakési pokročilé časované profily. Stejně tak lze v rámci nastavení chování telefonu nechat přístroj automaticky zapínat a vypínat. Celé prostředí pak lze personalizovat podle toho, zda jste doma nebo v práci – telefon nabízí dvě oddělená a heslem chráněná prostředí.

 

Ještě než však začnete objevovat taje softwarové výbavy, odinstalujte bloatware. Kvůli skrytému seznamu aplikací u Vibe P1 neruší tolik jako u jiných modelů, stejně však asi není důvod, proč mít v telefonu čínský UC Browser nebo demoverze různých her. Naopak se připravte na instalaci kalendáře nebo mailového klienta – ty tu na rozdíl od velmi vítaného Evernote a plné verze WPS Office schází.

 

Hardwarová výbava Lenova Vibe P1 odpovídá střední třídě. O pohon se stará 64bitový Snapdragon 615 v kombinaci s 2 GB RAM, což dnes znamená ve světě androidu naprosto průměrnou hodnotu – během normálního používání v operační paměti často zbývalo jen 300 MB volného místa. To vše dohromady dává hodnotu v benchmarku AnTuTu 36 000 bodů, což na vlajkové lodi dneška ani včerejška nestačí ani zdaleka. Nad průměr vyčnívá pouze vnitřní kapacita 32 GB – osobně jsem proto paměťové karty ani nevyužíval. Překvapí také podpora NFC, zamrzí naopak absence LTE pásma 900 MHz. Kromě toho se testovaný kus občas potýkal se zvláštním bugem, kdy tvrdošíjně odmítal stáhnout notifikační lištu a pomohl až restart.

To vše ale bledne před olbřímí kapacitou baterie, kterou Vibe P1 nabízí. Rovných 5000 mAh je kapacita, jíž se může těšit jen nemnoho přístrojů (na českém trhu jen očekávaný Asus Zenfone Max). A výdrž tomu plně odpovídá. Perný den s množstvím telefonátů, displejem zapnutým po dobu čtyř hodin, dvěma push synchronizovanými mailovými účty a na pozadí aktivními účty Facebooku a Twitteru zakončovalo Lenovo s kapacitou 60 % baterie po 15 hodinách. To vše ještě s trvalo zapnutou Wi-Fi, Bluetooth a GPS. Ve víkendovém klidovém režimu zase telefon překvapoval ukazatelem stavu baterie, který vydržel na 100 % celých pět hodin. Tomuto výkonu se z přístrojů, které jsem testoval, vyrovnal jen Microsoft Lumia 640 XL. Rychlonabíječka pak dovede tento zběsilý akumulátor nabít za hodinu a půl, což je bezesporu na danou kategorii skvělý výsledek. Pokud by vám však ani maratonská výdrž nestačila, nabízí Lenovo možnost přepnout přístroj do režimu „hloupého telefonu“. To se provádí posunem jezdce na levém boku telefonu, jehož fukce nelze personalizovat. V takovém stavu by mělo Lenovo vydržet celý pracovní týden – ovšem pouze s přístupem k hovorům, zprávám, kalendáři, budíku, rádiu a kalkulačce.

Fotoaparát a multimédia – raději si to namalujte

I na tak vyváženém telefonu se někde šetřit muselo. V případě Lenova Vice P1 to bohužel odnesl fotoaparát. Na papíře vše vypadá v pořádku. Výrobce se chlubí 13 Mpx snímačem, dvoutónovým bleskem a rychlým ostřením. To vše je pravda – dokonce i včetně oné proklamované rychlosti. Jen obrazové výsledky tomu moc neodpovídají. Protože jsem nevěřil vlastním očím, zkusil jsem fotografie ze stejného místa konfrontovat i s výrazně staršími telefony, a i takové LG G2, jež koupíte za výrazně nižší cenu, porazilo Vibe P1 na hlavu. Kde je problém?

V první řadě právě ve zmiňovaném ostření. Telefon sice zaostří rychle, ne vždy však úspěšné. Čím více klesá intenzita světla, tím spíš se dílo nepodaří. Obrázky navíc mají často sklon připomínat spíše olejomalby. Úroveň detailů je tragická, barvy nepřirozené a ani počet funkcí uživatele nenadchne. Aplikace nabídne jen několik barevných filtrů, možnost fotit panorama a k tomu návdavkem HDR. Vzhledem k už proklamovaným (ne) schopnostem fotoaparátu bych o jeho použití vůbec neuvažoval. Očekávaný větší dynamický rozsah se nedostavuje, výsledkem jsou pouze vyžrané fotografie nepřirozených barev. Kladně se dají hodnotit snad jen poměrně dobré výsledky za použití blesku a kvalita videozáznamu.

Snímky pořízené s telefonem

 

Použití telefonu jako kamery pak nahrává i relativně povedený přehrávač, který umí pracovat ve zmenšeném okně a pořizovat z přehrávaného filmu screenshoty.

Závěr a zhodnocení

Je tedy Lenovo Vibe P1 skutečně ideální telefon? Do jisté míry ano. Ale jen pro některé uživatele. Co by měli splňovat? Neměli by moc fotit, měli by využívat služeb jiného operátora než Vodafone (to kvůli chybějícímu LTE 900 MHz) a neměli by moc dát na design. Tráví podobní uživatelé také dlouhý čas mimo zásuvku? Tím lépe! Odpověděli-li jste 3x ano, utíkejte pro nové Lenovo do obchodu. Nabídne totiž kvalitní škálu funkcí a ještě třeba i odladěnou čtečku otisků. Pokud máte ale u jakéhokoli bodu pochyby, zkuste raději něco jiného. Lépe vybavených telefonů totiž najdete i mezi loňskými a předloňskými modely přehršle.

Co se nám líbí? Co se nám nelíbí?
 výborná výdrž baterie  nemá LTE pásmo 900 MHz
 lze použít jako powerbanku  vyšší hmotnost
 povedená čtečka otisků prstů  horší fotoaparát
 nestojí moc

Nepřehlédněte

Diskuze

"Komentáře se nahrávají..."