Recenze HTC One M9: Smartphone od mistra kováře

Nová vlajková loď společnosti HTC je technologický šperk. Jeho vzhled fascinuje a hardwarová výbava jej pasuje do nejvyšší kategorie. V konkurenci ostatních těžkých vah však HTC One M9 leccos ztrácí a funkčně se na něj dotahují i výrazně levnější telefony. Čím odůvodní svou astronomickou cenovku? To ukáže dnešní recenze.

Stojí neskutečných dvacet tisíc, nepřináší žádné přelomové novinky a na první pohled ho nerozlišíte od staršího modelu. To jsou tři věci, které byste měli vědět ještě před tím, než se začtete do této recenze. Ptáte se, kde jste podobnou definici už slyšeli? Takto se pravidelně mluví zejména o špičkových modelech Xperia řady Z společnosti Sony. A přesto to jsou podle mého mínění jedny z nejodladěnějších a uživatelsky nejpříjemnějších přístrojů s Androidem na trhu.

I přes tvrzení, která jsem vznesl v úvodu, má HTC One M9 velkou šanci se etablovat mezi letošní konkurencí. Vyžaduje však specifického zákazníka. Bude se líbit lidem, kteří spíše než radikální technologické inovace ocení k dokonalosti dovedený prověřený design a nenápadné softwarové novinky, jejichž účel se nejlépe neprojeví na pódiu, ale v běžném životě. Že jste to už také četli? Podobně se totiž často charakterizují ctitelé telefonů Apple.

Ale dost přirovnání. I když bych se ke dvacetitisícové investici do nového HTC nejspíš neodhodlal, dokážu plně pochopit zákazníky, kteří udělají opak. Kovový Tchaj-wanec má totiž své specifické kouzlo.

Základní parametry: HTC One M9

Rozměry	145 x 70 x 9,6 mm
Hmotnost	157 g
Displej	úhlopříčka 5″, S-LCD 3, rozlišení 1920 x 1080 px (441 ppi)
Procesor	8 jádrový 1,5/2,0 GHz procesor Snapdragon 810, grafika Adreno 430
Paměť	3 GB RAM, paměť 32 GB + microSD až 128 GB
Operační systém	Android 5.0 Lollipop + Sense UI 7.0
Fotoaparát	20,7 Mpx, blesk, 4 Mpx přední UltraPixel kamerka
Baterie	2 840 mAh
Obsah balení	microUSB nabíječka
Cena a dostupnost	?, duben 2015 (exkluzivně u T-Mobilu, od května ve volném prodeji)

Design a zpracování: Ocel z jiného světa

O modelu One M9 si často přečtete, že jen kopíruje designový směr svých předchůdců. Nevěřte tomu. Existuje hned několik drobností, které se nebojím popsat jako zcela nové a fascinující. Zejména to platí pro barevné provedení, jež výrobce popisuje jako Gold on Silver. Zlaté boky s lehkým bronzovým nádechem doplňují stříbrná záda, která se krásně lesknou i přes to, že jejich povrch je kartáčovaný. Boční hrana nese kartáčování vertikální, záda horizontální. Přechod mezi oběma barevnými kovy pak na setinu milimetru přesně kopíruje hranu po celém obvodu přístroje. Nebojím se mluvit o dokonalém a hlavně promyšleném řemeslném provedení.

Tu samou definici pak můžeme aplikovat i na celý zbytek těla HTC One. Plastové proužky vsazené do zad přístroje na omak nerozlišíte od kovu. Sklo pětipalcového displeje navazuje přímo na kovové tělo bez plastového rámečku obvyklého u levnějších přístrojů. Občas jsem sám sebe přistihl, jak nevěřícně zírám na tence vygravírovaný symbol evropské certifikace na zádech telefonu – i povinný technický údaj je v tomto provedení krásný. Stejně tak jako logo uprostřed zad, které ani nehtem neodlišíte od zbytku povrchu.

Kovovou jednotu narušuje jen plastový pruh na horní hraně, pod nímž se skrývá infračervený port, na bocích pak pevný ocelový monolit doplňují hardwarové ovládací prvky hlasitosti a zamykání displeje. A i tato tlačítka jsou zkrátka dokonalá: mají přesný zdvih i správnou velikost. Zamykací klávesa konečně našla své místo na boku – majitelé modelu M8 mi určitě dají za pravdu, že přehmatávání na horní hranu není u podobně velkého přístroje nic pohodlného. Na druhou stranu – na boku se kvůli shodné velikosti často plete s ovládáním hlasitosti – spoléhat se tak dá jen na jeho mírné zvrásnění.

Ne všem se však design HTC One M9 musí nutně líbit. Má žena ho popsala jako holicí strojek. Perforovaná místa pod a nad displejem skutečně připomínají planžetu někdejších Braunů. Pod nimi se ovšem u HTC neskrývají žiletky, ale hlasité reproduktory BoomSound a také miniaturní notifikační dioda.

A právě u ní začíná seznam výčitek. Je totiž tak malá, že zeleně poblikávající notifikaci velmi snadno přehlédnete. Dostatečně pohodlné není ani telefonování. Rámeček displeje, který je o něco užší než zbytek těla, tlačí do ucha ostrou hranou, což se nedá moc dlouho vydržet. Ještě ostřejší hrana na zádech zase řeže do ruky. To je škoda, protože jinak se HTC se zakulacenými zády drží skvěle. Materiál, který na Tchaj-wanu použili, navíc také spolehlivě odolává škrábancům. To vynikne zejména v přímém porovnání s kovovou konkurencí od Samsungu.

Někdo by mohl mít tak výhrady k dnes už nestandardní, téměř centimetrové tlouštce přístroje. Na druhou stranu je potřeba uvést, že v nejtenčím místě měří One M9 necelý půlcentimetr.

Displej, prostředí, baterie: I´ll be watching you

M9 je vůbec první HTC, které už z výroby přichází s Androidem ve verzi Lollipop. K tomu se vážou některá příjemná vylepšení, která s sebou nejnovější verze přináší v samotném základu. Mezi taková se řadí například rozšířené notifikace na zamykací obrazovce, nebo režim ložnice s velmi podrobným nastavením toho, čím si vás telefon může dovolit vyrušit. Těžko říct, zda za to může raná verze Androidu, nebo snad nějaký zádrhel v grafické nadstavbě Sense, ale testovaný kus se občas projevoval poněkud zpomalenými reakcemi. Například odemčení obrazovky trvalo v extrémních případech i deset vteřin, což by se rozhodně stávat nemělo. Protože jsem však důkazy o tom, že by se tak choval i jiný přístroj, nenalezl ani v odborných diskusních fórech, považuji to za chybu jediného kusu.

Spolupráce výkonného hardwaru s výraznou grafickou nadstavbou je totiž jinak naprosto bezproblémová. A ještě aby ne. Qualcomm Snapdragon 810 s taktem 2,0 GHz (popřípadě 1,5 GHz u druhé čtveřice úsporných jader) v kombinaci s 3 GB operační paměti RAM se skutečně nezadýchají ani při spuštění sebesložitější hry. Brutální výkon se však bohužel často projevuje zahříváním, a to ne jen tak ledajakým. Stačí s telefonem bez přestávky pracovat přes půl hodiny a dovoluji si tvrdi, že ho slabší povahy neudrží v ruce. Nebudeme si nic nalhávat, svou roli v tom hraje i celokovová kontrukce.

Od hardware se přesuňme do oblasti software. Nad operačním systémem se rozprostírá jedna z nejpovedenějších grafických nadstaveb, jaké ve světě Androidu můžete najít. Jmenuje se Sense 7.0 a je vkusná, nevtíravá a velmi příhodnými způsoby rozšiřuje funkčnost systému jako takového. Na tomto místě se ale musíme zastavit: od HTC nečekejme nic, o čem by týdny referovaly odborné weby. Všechny změny, které přináší nová verze uživatelského prostředí, míří především na pohodlné ovládání a usnadnění práce s přístrojem.

Za všechny funkce jmenujme třeba nový widget Home. Ten zvládne na úvodní obrazovce setřídit zástupce aplikací podle toho, jak často je používáte. Ale nejen to. Podle polohy dovede rozlišit, kde jste doma, kde v práci, a kdy někde na cestě mezi těmito dvěma lokalitami. Doma jsem tak na prvním místě nalezl Twitter, v práci zástupce poštovního Exchange serveru, venku pak Google mapy. Návykové. A jak se říká: přitom je to taková „blbost“.

Právě řízení telefonu pomocí polohy jako by hrálo ve vytváření schopností HTC One M9 prim. Funkce Smart Lock zase pozná, kdy zamknout telefon před rukama nenechavců PIN kódem popřípadě heslem. Stačí si jen nastavit, kde se nachází vaše bezpečná zóna: doma tak zůstane telefon odemčený, v práci se zamkne. Odemkne se pak třeba i tím, že se připojí k Bluetooth sadě ve vašem voze. Jak už naznačil mezititulek s úryvkem písně od Stinga – telefon zkrátka sleduje každý váš nádech.

A to téměř doslova. Vůbec poprvé přichází HTC také se svou fitness aplikací HTC Fun Fit. Ta umí velmi přesně sledovat vaše kroky a vypočítat i výdej kalorií. K jejímu používání není ani potřeba se nikde registrovat, ačkoli po zadání vašich dat můžete své sportovní výsledky porovnávat s přáteli, kteří nějakou zvláštní shodou okolností také vlastní nejnovější HTC. Bohužel, oproti telefonům Samsung chybí tchaj-wanskému řešení widget, který by umožnil pohodlné sledování výkonů bez nutnosti otvírat samotnou aplikaci. Schází také jakékoli složitější nastavení, podrobnější analýza trasy nebo možnost využití tréninkového plánu. K tomu, aby vás však telefon naučil místo ježdění výtahem chodit po schodech, to vše však stačí bohatě.

Mírných vylepšení se dočkala také obrazovka BlinkFeed, která zobrazuje novinky z vašich účtů sociálních sítí – nově také s návrhy na restaurace v okolí. Právě BlinkFeed je jednou z aplikací, které můžete spustit už ze zamčené obrazovky. Na rozdíl od jiných telefonů to u HTC funguje bezvadně. Gestem se dá spustit také třeba fotoaparát. Po vzoru telefonů BlackBerry se dá tahem prstu zespoda nahoru odemknout také samotný telefon, na což se dá zvyknout opravdu velmi rychle.

Celé prostředí Sense se pak nese v duchu personalizace. Upravit můžete nejen obligátní rychlé přepínače v liště (k nimž se ještě stále tak trochu nezvykle dostanete dvojím stažením notifikační lišty), ale také pozadí, ikony a dokonce i fonty v prostředí. K tomu je určen dedikovaný obchod.

To vše se odehrává na novém, pětipalcovém S-LCD 3 displeji s rozlišením Full HD. Ano, žádné QHD a UHD už vůbec ne. HTC jako by pocházelo ze staré školy, kde podobné novoty jsou dobré leda tak k rozčilení. O displeji však nejde říct nic špatného (kdo by to také u telefonu za 20 tisíc čekal). Nepatlá se, na přímém slunci se skvěle čte a pozorovací úhly jsou maximální. Zbývá tedy jen otázka rozlišení. Stačí to v dnešní době? Psychologicky možná leckomu ne, v praktickém světě se však samozřejmě s „pouhými“ 1920 pixely výšku a 1080 na šířku v pohodě srovnáte. Už jen proto, že nižší rozlišení má pozitivní vliv na výdrž telefonu. Nebo ne?

Bohužel, druhá možnost je správná. Jakkoli nejspíš čekáte, že boule na zádech HTC ukrývá vysokokapacitní akumulátor, po přečtení číslice 2830, což je hodnota jeho kapacity v mAh, se vám nejspíš protáhne obličej nespokojeností. Ano, je to skutečně málo. Po tvrdém pracovním dni budete mít co dělat, abyste vůbec došli domů. Naštěstí je zde připravená dvojice úsporných režimů, které se dokážou samy aktivovat při dosažení kritické úrovně nabití. Ten extrémnější pak má podobu úplného vypnutí všech funkcí kromě telefonování a posílání zpráv. To sice vždy podle zákona schválnosti zaskočí uživatele právě ve chvíli, kdy něco čte na internetu, ale zase na druhou stranu ani večer nezmeškáte telefonát od rozhořčeného šéfa. A kdyby přeci jen došlo na nejhorší, je po ruce rychlonabíječka, která dovede nabít One M9 na 60 % za půl hodiny.

Fotoaparát a multimédia: Dá se to i lépe

Už žádné ultrapixely a jen jedna čočka. To jsou hlavní rozdíly co se zadní kamerky týče oproti loňskému předchůdci testovaného telefonu. Foťák HTC One M9 přesto nabízí hned několik důvodů, proč mu říct své ANO. V první řadě je to blesková expozice, která navíc nebrání rychlému zaostření. V druhé řadě pak stojí fakt, že i když M9 chybí kdysi nepostradatelná druhá čočka zadního fotoaparátu, přesto dokáže tvořit obrázky s přizpůsobitelnou hloubkou ostrosti tak, jako to dokázala M8. Děje se tak pomocí funkce Bokeh, která však bohužel nefunguje vždy stoprocentně. Teoreticky stačí zaměřit ve vzdálenosti půl metru libovolný předmět a jeho pozadí se samo efektně rozmaže. V řadě případů to však skončí hláškou „Předmět nerozpoznán“.

Běžné fotky jsou ale přesně takové, jak byste od podobně drahého telefonu čekali. Na denním světle je nelze hodnotit jinak než jako excelentně ostré s přirozenými barvami. Snad jen v místnosti je to horší. Zde by se hodila větší světelnost objektivu – barvy šednou a často se na snímcích objevuje také nespecifikovatelná bílá mlha. V místnostech je paradoxně lepší fotit přední kamerkou, která nabízí 4 Mpx s technologií ultrapixelů a jedná se tedy o stejný snímač, jakým disponovala stará M8.

Snímky pořízené s telefonem

Videozáznam můžete s One M9 pořizovat dokonce i v 4K rozlišení. Když jsem to zjistil a zároveň pohlédl na vystouplou čočku zadního fotoaparátu, zprvu jsem se zaradoval – to by mohlo signalizovat přítomnost optické stabilizace. Bohužel, čočka vystupuje z těla telefonu prostě jen tak. Stabilizace se nekoná, a proto při natáčení videa doporučuji nechodit a příliš nešvenkovat. Obraz se pak nepříjemně deformuje.

Co se hudby týče, zůstává HTC M9 na půl cesty. Ano, jsou tu reproduktory BoomSound. Odhlédněme však raději od kvality a konstatujme, že zkrátka hrají nahlas. Pokud čekáte hi-fi kvalitu, připravte se na zklamání. Zvuk zní plechově a uměle – zkrátka asi tak, jako byste dali běžným reproduktorům v mobilu větší výkon. Není to tragédie, One M9 zní skutečně lépe než ostatní telefony, ale že by M9 dovedla nahradit běžný přenosný přehrávač, raději nečekejte.

Boom Sound se dá aktivovat i během poslechu pomocí sluchátek. To je ostatně také jediná možnost, jak zvuk ve vestavěném přehrávači nějak upravit – ekvalizér totiž schází. Paradoxně nejvyváženěji však M9 zní, když všechny zkreslovače vypnete. V jakémkoli jiném režimu totiž chybí aspoň jedna ze složk zvuku.

Závěr a konkurence

Jen co HTC One M9 přišlo na trh, už je jasné, kdo jeho konkurence nebude. Nebudou to ani Samsung Galaxy S6, ani nová LG. Obě dvě jihokorejské značky totiž sázejí na svého druhu převratná technologická řešení. HTC zase tolik novinek nepřináší. Je to vlastně takový Harley Davidson mezi telefony. Jako by říkal „vykašli se na revoluci, já představuji léty prověřenou tradici“. Bohužel, tento přístup si mohou dovolit jen legendy a HTC mezi takové ještě stále nepatří.

Vysokou cenu tak může odůvodnit jen dechberoucí konstrukce a na uživatele orientované ovládání. Vlajková loď HTC budí dojem moderního auta, které sleduje i to, zda se vám nechce na záchod, a podle toho vás navede k nejbližšímu odpočívadlu. I zde však zůstává One M9 na půl cesty: Home Widget a Smart Lock jsou sice zajímavé první vlaštovky, celý tento přístup by však zasloužil ještě doladit a rozšířit – kde jsou například na poloze založené profily?

HTC One M9 proto zaujme jako nekompromisně vybavená stylovka, která však funkčně na skutečnou špičku nedosahuje. Určitě existují uživatelé, kteří právě takový telefon hledají. HTC však nezbývá než doufat, že jich je víc než technoidů, kteří se chytí na reklamní kampaň větších značek. Nebo snad na vylepšený model One M9 Plus, který napravuje většinu nedokonalostí „em devítky“? Nechme se překvapit.