Nepoužívejte ChatGPT: Vědci prokázali, že uživatelé nejpopulárnější AI hloupnou

Používání umělé inteligence škodí mozku

Umělá inteligence může být skvělým nástrojem a pomocníkem, jenže nic není zadarmo. Většina chatbotů je sice přístupná bez placení, ale za jejich používání platíme trochu jiným způsobem – tím, že nám klesá inteligence a schopnost kritického myšlení. Alespoň to prokázala nedávná studie z Massachusettského technologického institutu (MIT).

Účastníci studie byli rozděleni do tří skupin a část z nich měla k napsání eseje využít ChatGPT a vyhledávače. Druhá skupina ji musela napsat postaru, bez jakýchkoli nástrojů poháněných umělou inteligencí. Během psaní byla každému účastníkovi měřena mozková aktivita a po dokončení práce byly všechny eseje zhodnoceny jak lidmi, tak AI nástroji.

Studie ukázala, že všichni, kteří k vypracování úkolu využívali AI, měli výrazně nižší mozkovou aktivitu v některých částech mozku a měli problém se zapamatováním některých informací ze své eseje. Často měli i problém samotnou práci vůbec poznat. Další skupina, která ChatGPT nepoužívala, vykazovala lepší kognitivní i paměťové schopnosti.

Hloupneme kvůli umělé inteligenci?

Druhý úkol měli účastníci, kteří dříve využívali ChatGPT a nově měli úkol splnit bez něj. Ve finále dosáhli o dost horších výsledků než skupina, která AI jako pomocníka nevyužívala. Je tedy pravda, že kvůli nadměrnému využívání AI můžeme hloupnout, protože díky zapojení umělé inteligence není třeba tolik přemýšlet a mozek může časem v některých tvůrčích aktivitách zlenivět.

Největší problém je v tom, že AI značně redukuje schopnosti kritického myšlení. Zkrátka mnoho lidí bere odpovědi umělé inteligence jako fakt a ani se nad nimi nijak nezamyslí, což je obrovská chyba. AI není bezchybná a neuvažuje tak dobře v souvislostech jako člověk. Prokázalo se i to, že lidé spoléhající více na AI jsou náchylnější k manipulaci.

Přestože tato studie jasně ukázala, že umělá inteligence může mít negativní dopad na mozek těch, kteří na ni nejvíce spoléhají, je stále třeba uskutečnit více podobných studií, aby se výsledky potvrdily. Každopádně je logické, že když člověk nemusí dlouhodobě tolik přemýšlet, tak časem může hloupnout – protože i mozek je třeba procvičovat, aby si zachoval své schopnosti na stejné úrovni.

Zdroj: MIT